Ahoj maminky, jdu pro radu, byť mě asi budete proklínat 😒 Mám 3 letého synka a posledních půl roku se 😒 potýkám s problémem ohledně sladkostí. Nekupuji mu bonbony jiného typu než gumové "přírodní"....jenže on je úplný blázen, vždycky je schopný vylézt do nejvyšších zásuvek, kde je schovávám a ve finále dokáže sníst i pytlík za den. Snažila jsem se to nahradit ovocem, zeleninou...jakžtakž si taky dá....ale já tohle prostě nějak "projela" a nevím, jak ho to odnaučit. Někdo mi říkal, že to vypadá, že to želé tělo potřebuje, jak roste....no nevím....je hubeňoučký, dost vysoký, metabolismus asi po mně....já jsem taky "podvýživa a na sladké",ale jde mi hlavně o zdraví.....připouštím si chybu, že jsem mu ty bonbony vůbec někdy strčila třeba v mističce a on si zvyknul...nevím, jak z toho ven....nemáte zkušenost či typy na "bezbolestnou" odvykačku? Díky moc!
u nás je to jak kdy, někdy padne pytlíček, ani nevím jak, pak jsou dny, kdy si na ně ani nevzpomene a upřímně, já se taky občas prostě nacpu čokoládou nebo něčím nezdravým, tak proč by dítě mělo být robot a doslova plnit příkazy a zákazy. A pokud já nejsem dokonalá, nemůžu to čekat ani od svého dítěte, které prostě napodobuje určitý vzorec chování. Máme nastavená pravidla, že bonbony se nikdy nejí před jídlem. Když jsem měla chvilky stát se "dokonalou matkou" a zakazovala, tak se to vždycky jenom zhoršilo
@tkanicka souhlas...my nezakazujeme ani bonbony ani čokolady....byla doba, že holky spráskly celou čokošku...ale to udělaly asi jen 2x....ted máme doma mraky sladkostí, přijde, vybere si dobrutku a někdy jsou dny kdy si nevzpomenou, nechtějí....sama jim je nenabízím, ale když přijdou, že by si chěly vybrat dobrůtku (máem skřínku nahoře, ale nezamerne, proste jsme je tam začali dávat už kdysi), tak si vyberou....
nejde ani o nedokonalost, ale sladké k detem patří....čím víc se zakazuje, tím víc ho pak jedí...navíc znám holčičky, co si kupovaly z kapesného samé čokolady a jedly je potaji....to mě přijde jako haluz....skrývat před rodičema, že si dám sladké...
navíc vysvetlovat, no v rozumné míře ano, ale na druhou stranu už vidím děcko, jak si dá mrkev místo medvídků....když jsme byla malá a chtela lízátko nebo čokoládu, už vidím, jak jsme na větvi z toho, že si mamka se mnou sedne a začne mi vysvetlovat., že jablíčko je lepší...a to nic ve zlém... 😉 ale určitě sem tam říci o zdravé výživě je dobré...
já mám na stole pro holky každý den nakrajenou zeleninu, ovoce...u pohadky ho baští.... 😉 ale když chtějí i sladké, tak ho mají...
@jarunkaxyz1 plně souhlasím s přístupem @tarra27 Prostě nezakazovat, bylo by to ještě horší, ale mít pravidla. Taky nedávám sladkost před jídlem, když něco chce zeptá se a vybere si z košíčku podle toho co máme. Kupodivu se nám občas i stává, že když si řekne o sladkost a já ji nabídnu třeba pomeranč tak řekne ano a vůbec neprotestuje. U nás je to nejhorší když je u babiček. Tam ví že dostane vždy něco a naučit babičky že mě až tak nevadí že jí dají sladké, ale musí to být s rozumem. Ono když dáte dítěti dva medvídky (dostává doma) tak je nějakou dobu spokojená. Když ji dá babička celý pytlík tak ho sní na posezení a je spokojená úplně stejno dobu jako po těch dvou kusech. Takže pro mě je horší "regulovat" babičky než dítě. Prostě když nechci dát tak nedostane a přes to nejede vlak.
Holky, díky moc. No nadělala jsem si do bot, musím to nějak diplomaticky vyřešit. On jí všechno, ovoce, zeleninu...ale ty medvídky prostě je schopný sprásknout za chvilku - nedejbože, když najde ten celý pytlík. Sypu si popel, ale snad to ještě zachráním...stejně tak je to závislák na mlíku a kakau...ale to už tak neřeším, to mu snad nic neudělá 😉
@jarunkaxyz1 Vyprdni se na kupovaný a udělej mu je doma http://carujeme.cz/domaci-gumovi-medvidci-malo-...
@jarunkaxyz1 Jediná cesta, která funguje u nás, je doma nic nemít (a nebo to fakt dobře schovat, abychom to mohli s sebou vzít někdy třeba na výlet). Ano, občas se koupí a sníme to (jednou za čas prostě celý pytlík), ale jak jsou doma zásoby , tak to děti jedí ve velkém (třeba i místo večeře) a nic proti tomu nefunguje. Přiznávám, že mě čokoláda taky nevydrží víc než 2 - 3 dny i kdyby jí bylo kilo. Jak zjistily, že ve špajzu fakt nic z bonbónů není, tak sladkosti tolik nevyžadují. Nahradila jsem zásoby jinýma mlskama, jako jsou křehké chlebíky, nebo domácí vločkové sušenky.
@jarunkaxyz1 Jednoduše je nekupuj 🙂 Nebo kup aspoň nějakou inteligentnější sladkost. Konkrétně ty gumové medvědy plné glukózo-fruktózového sirupu (název mate, tohle je chemická srágora první třídy) a barviv, jsem přestala jíst, jakmile jsem si přečetla složení. Kdekterá čokoláda je zdravější než tyhle gumové potvory, nebo dokonce musli tyčinky (ty jsou taky šílené, 30 % ovsa a zbytek chemie). Ani se nedivím, že to nechceš synovi dávat. Jo, občas, pytlík k narozeninám nebo výjimečně. Nebo si kup agarovou dortovou želatinu a uvař ji do misky. Je to záležitost chvilky a je v ní třeba jen jedno barvivo a jedno aroma, to se dá přežít.
Taky klidně zvládnu sníst půlku čokolády, ale už v obchodě poctivě čtu složení všeho, v těch sladkostech je to peklo, ale dají se najít ne drahé a ne chemické. Kde je ten glukózo-fruktózový sirup, nebo ztužený rostlinný tuk, aspartam nebo karmín, to prostě nekoupím, i kdyby to bylo nevím jaké (a nebo opravdu jednou do roka nějakou bonboniéru). A to nejsem žádný bio-blázen, nakupuju v supermárketech, jen už prostě vím, které potraviny jsou OK a které jsou jak kdyby vypadly ze Spolany Neratovice (a přitom jsou v regálu vedle sebe, za stejné peníze a vypadají taky podobně - geniální příklad jsou jogurty). 😀
Po podobné zkušenosti jako má zakladatelka jsem udělala jednoduché opatření - nekupuju to, děti vědí že doma mlsky nejsou a nežadoní o ně. Ale zakázané to nemají, když něco přinese návštěva, tak to normálně zblajznou. I Mikuláš něco donese. Když už něco kupuju, tak sušené ovoce (třeba ananas je taky pořádně sladkej).
Taky jsme s tím jeden čas dost bojovali a opravdu jediné účinné řešení je, nekupovat domů nic do zásoby, jakmile ví, že doma něco je, tak se toho prostě dožaduje a vedeme pak nekonečné dohady o tom, kolik bonbónů a kdy si může vzít..navíc jak už je větší, tak se to před ním už nedá prakticky nikam schovat, dostane se bez pomoci všude...takže občas něco koupíme, on to sní třeba hned najednou, nebo během jednoho dvou dní, ale pak zase nějakou dobu nekupujeme nic a přesně vidím, jak si jakoby "odvykne" a pak už si na to ani nevzpomene 🙂
Tak dneska to začal opět zkoušet, řekla jsem, že nejsou, sám se "přesvědčil", nabídla jsem pohled do lednice a vzal si jogurt:o))) Ono to půjde 😉
@letadlo13 - nemáš náhodou zmapované, které- "když už tedy" bonbony nebo sladkosti ty zmiňované škodliviny nemají? Moc díky
holky, a jak to děláte, když se tím láduje tatínek? Mě se to teda zatím netýká, dítě nemáme, ale manžel sežere (to se jinak nedá říct) všechno sladký, co doma máme - je zdravej, sportovec a hlavně dospělej, takže to nijak neřeším, jenom když potřebuju čokoládu na vaření nebo si koupím něco sobě, tak to schovám - minule mi koupil oblíbený bonbony, vzala jsem si dva, další den zase dva a třetí den tam příjdu a krčí se tam tři poslední, chodil mi na ně.🙂) Tak mám trochu strach, že jak to dítě uvidí u něj, těžko se vysvětlí, že tatínek může a on ne.
@netanel - tatínek bude muset jíst tajně 😉
@netanel - tak u nás se tatínek neláduje sladkým, ale spíš tyčinkami, brambůrkami a loveckým salámem 🙂 a to malej nejí....ale zato já jím čokoládu na kila, klidně za večer sním tabulku čokolády a to ne jednou za čas, ale několikrát do týdne 😀, naštěstí to na mojí váhu nemá žádný vliv, asi to stačím vyběhat 🙂, většinou si jí dám večer, když už mám klid a nikdo na mně nebude loudit 😉 ...ale někdy si taky vezmu nějakou mlsku přes den a malej si toho buď nevšimne a nebo poprosí, jestli může taky dostat kousek, tak se s ním rozdělím 🙂
@jarunkaxyz1 Fakt stačí číst složení a koukali byste. Bohužel gumové bonbony jsem ještě v "přijatelné podobě" neobjevila. Osobně kupuju čokoládu, dobrá je Milka, ale ta čistá, ty s barevnou tekoucí náplní jsou horší. Potom paradoxně jsou dobré čokolády takových těch řetězců, ale prostě se to musí číst, já už je poznám podle obalu, ale z hlavy to nevím. Myslím, že to byla taková ta v bílém obalu Albert, za pár korun a celkem v pohodě. A navíc ti výrobci složení klidně po čase změní. Darebáci. Měla jsem ráda sojové řezy, ale dneska už jsou všechny (nebo jsem ještě nenašla) v podobě 30% sojová mouka a zbytek glukózo-fruktózový sirup a ztužený rostlinný tuk. To už si můžu kousnout rovnou do kostky Ceresu.
No a občas koupím i to, o čem vím, že to není dobré, ale prostě to chci, ale to není až tak často. Včera jsem si chtěla koupit sušenky (čekala jsem hodinu na vlak), přečetla jsem půlku regálu se sladkým a přešla mě chuť 🙂 Bohužel, tohle je boj a ve zdravých výživách si vůbec nepomůžete, už tam nechodím.
Doma radši dělám třeba takové falešné tyramisu - tvaroh s cukrem a troškou mléka (aby nebyl tak tuhý), nebo s jednou zakysanou smetanou (v řetězcích je jen jedna, která není nadstavená škrobem, zase jsem zapomněla značku). Dolů piškoty pokapané sladkou kávou. Na to vrstvu tvarohu, posypat skořicí a kakaem (100%, ne grankem). Zase vrstva piškotů a tvarohu a posypat. Trvá to pár minut, jde to do misek i do dortové formy, za půlden to zvlhne a je to supr (levné, zdravé, výborné), bez chemie.
Na obalech hledám:
glukózo fruktózový sirup - je to chemikálie vyráběná syntézou z kukuřice, tělo ji neumí odbourávat - on je příčinou obezity - v Americe jsem byla 3 týdny, tam je to i v chlebu!!!! Vrátila jsem se těžší o 5 kilo a to jsem skoro nic nejedla. Také psáno jako invertní cukr apod. Je levný, proto ho výrobci začali používat a má vyšší sladivost než běžný cukr. prostě byznys.
Ztužený rostlinný tuk - to ztužený znamená, že vydrží věky (proto se hodně dává do sušenek z dlouhou trvanlivostí), ale opět se blbě odbourává a tloustneme (mimo jiných zdravotních problémů, zanáší střeva atd.)
Karmín (rozemletí brouci) a další syntetická barviva - způsobují hyperaktivitu dětí, alergie, ekzémy, jak které, někdy jsou označené Ečkem, někdy názvem.
Aspartam a jiná umělá sladidla - pokud vím, aspartam už je dokonce na seznamu nebezpečných látek.
Jenom když vytěsníte tyhle největší sračky (omlouvám se), tak si celkem polepšíte v kvalitě jídla.
Sladkosti pro děti (bohužel i jogurty a další potraviny), jsou toho plné. Osobně klidně občas koupím něco "šíleného" taky. Jako děcka jsme jedli lentilky a nezemřeli jsme 🙂 (i když byly pravděpodobně barvené červenou řepou, ne chemií). Jen se snažím prostě už v supermarketu udělat ten výběr a vím, co domů nesu, i když tam někdy přistane nějaká čokoládka, co má složení jako z chemičky. Co donesou návštěvy vůbec neřeším, nejsem diktátor.
S manželem už jsme i trošku cvičení, a čteme v obchodě. Možná než sladkostmi (přece jen, těch člověk nesní kilo), se zabývám zbytkem potravin. Doporučuju si na Stream (internetová televize), najít pořad Peklo na talíři a nebo Jídlo s.r.o.
Oba výborné, to peklo je díl na 5-7 minut, takže na čas nic moc, ale je to pro normální lidi, zábavné a člověk se něco dozví. Jsou tam i díly o sladkostech a barvivech a tak. To Jídlo s.r.o. je časově náročnější, ale zase člověk vidí, co se sype ve velkovýrobě třeba do šunky nebo rohlíků. To budete koukat 😀
@jarunkaxyz1 u nás funguje to, že holky dostanou každý den do misky cca 5-6 gumových bonbónů. Děti respektují, že dostanou jednou. Někdy nás ukecají na čtvereček čokošky, ale tím to hasne. Nedá se děti držet bez bonbonů a sladkostí, ale taky nejsem za to, aby na posezení snědly celý pytlík...
Ahoj. Za mě - prostě mu ty bonbony nedávej. Není mimino, aby se uvztekal a ubrečel a bouchal hlavou o zed.
Nechod cestou negace - ne ne ne žádné bonbony....to nefunguje. Sedněte si spolu, ke stolu, v klidu, když bude v dobré náladě. Domluvte se na tom, že...řekni mu, proč lepší než bonbon je to a to. A že můžete zatím zkusit bonbony vyměnit za "překvapení", třeba. Poo dostane místo sladkosti hračku z kinder - nevím, cokoliv....figurku, samolepku... V každém případě bonbony nech - ale za určitých dohodnutých podmínek. Pozitivních. Hrajte člověče nezlob se a za výhru je jeden bonbon. Tečka.
A budu upřímná, at se ti to líbí nebo ne🙂, v dobrém. Když ty bonbony doma máš, tak je bude chtít. když je doma nebudeš mít, tak je jíst nebude a ani je nenajde. Neříkej mi, že když dáš pytlík bonbonů do trezoru do zdi, že se k nim dostane. ALe to by nebylo dobře - aby to bylo zakázené ovoce - spíš naladit, že ano, ale jen málo a občas.
To, že je najde a sní je jen a jen tvoje chyba, to musíš sama cítit🙂.