2měsíční miminko nechce spát vůbec v postýlce. Dá se tomu nějak pomoci?

chce vás stále cítit...vaši vůni ,vůni mateřského mléka...
zkuste mu do postýlky dát vaši použitou noční košili,triko raději trochu zpocené a od mléka...prostě vaši vůni...
mám vyzkoušené u vnučky a jejího miminka ....když nebyla vnučka doma ,dodělala si řidičák...
takto jsem malého v šestinedělí šidila a docela úspěšně,...když jsem krmila ve svém oblečení,řev,kroutil se...
v mámině noční košily byl v pohodě....
někdo mi to kdysi poradil...u mužu to moc nefunguje

Chce maminku, malá se dala položit do postýlky jen tehdy, pokud opravdu tvrdě spala což bylo přes den třeba po půl hodině nejdřív. Vždycky jsem musela vyzkoušet "tvrdost" spánku, to bylo, když jsem vzala ručičku, zvedla ji a když ručka spadla a nevzbudila tak to byl ten okamžik, kdy jsem ji mohla velmi opatrně položit nejlépe i s dekou, kterou jsme měli přes sebe přehozenou, aby cítila to teplo 😁. Večer to byla prekerka, než jsem přišla na to, jak na to. Asi po 2 měsících marného boje jsem zjistila, že ji na noční spánek po usnutí v náručí musím mít u sebe ještě minimálně hodinu, aby se nabažila 🤷😁. Nicméně i tak noční spánek byl boj a skončilo to tak, že malé budou 2 roky a spíme spolu 🤣. Vaše miminko je ještě malinké, tak toho pohybu moc není, zkoušela jste dát do postele hnízdečko? Ať je s vámi, cítilo vás ale zároveň měl každý svůj prostor a nejste tak dolamana?

Nenaděláš nic. Některá miminka to tak mají. Syn od narození postýlka bez problémů. Navíc on byl i dobrý spáč. První měsíc nic moc, ale pak si to sedlo a přes den spal klidně 3-4h v kuse a od necelých tří měsíců se budil v noci 1x, výjimečně 2x. Dcera byla totální opak. Ta nespala. Ale nikdy a nikde. Přes den dala vždy tak 20-30min v kuse (kdekoliv) a v nocí první tři měsíce postýlka neexistovala. Tam nespala ani minutu. Mohla jsem se na hlavu stavět. Takže první tři měsíce spala u mě a furt se kojila. A já to nemám ráda, protože narozdíl od spousty žen co si to chválí, že se vyspí, já nespala vůbec. Byla jsem v strnulá v jedné pozici a obcas jsem upadla do bezvědomí na pár minut. Společný spaní fakt není pro mě.
Ale neves hlavu, po 3.mesici začala spát i v noci v postýlce. Napřed pár minut, ale pak se to zlepšovalo
Nicméně stejně se furt budila a chtěla kojit. Odstavila jsem ji v necelých 11m, protože i tehdy se budila 1-2x do hodiny, výjimečně spala 2h v kuse a snad 5x za těch 11m 3h. A já už byla úplně vyřízená (ale i tak pro mě bylo lepší XXX krát v noci vstát než ji mít v posteli, takhle jsem spala vždy aspoň třeba 30min), navíc doma druhé dítě jen o 15m starší. Jak jsem odstavila, do mesice začala spát celou noc a i přes den se to zlepšilo. Teď bude mít tři roky a pořád spí krásně. 🙂 asi mi chce vynahradit ten první rok 😀

Úplně normální stav, dokonce pro děti žádoucí. Bylo u vás 9 měsíců v bříšku a nechce být bez vás...vy jste pro něj vše, středobod vesmíru, dokonalý pocit bezpečí. Zeptejte se sama sebe, co vnitřně cítíte? Proč ho chcete do postýlky dát? Protože je to dnes norma, aby měli děti postýlku? Protože to říká okolí? Pokud jste rozlámaná a nevyspíte se, velmi doporučuji oddělat jednu bočnici dětské postýlky a přirazit k manželské...vytvoří se tzv balkónek. Mimi je jakoby u vás, můžete se k němu ze své postele přitulit, cítí vás, ale zároveň vy máte prostor pro sebe. Alespoň část noci to takto šlo u nás. Nad ránem se více budily a byly u mně v posteli. Mám tři děti a takto jsem to dělala se všemi. A pokud jsem měla nějaká krušné a náročné chvilky, vždy jsem si řekla: " Je to jen období, nebude trvat věčně. Teď mě potřebují a mají důvod. Dítě nikdy nic nedělá z rozmaru, vždy má k tomu důvod. " Přeji ať se sžijete. Je to náročné období. Držím palce.

No, spis bych resila to, ze u vas v posteli jaksi postrada monitor dechu ... Kazdopadne nase dvoumesicni spava v noci v kolibce na koleckach, takze muze usnout uz s nama v obyvaku a my ji jenom prevezeme do loznice potom. Je taky houpaci a je mensi nez klasicka postylka, prijde mi v tom spokojenejsi.

Syn první 4 měsíce odmítal spát v postýlce. Takže přes den kočár/košík a až po 22.hodině šel do postýlky, kdy byl povětšinou od cca 20.hodiny u mne v náručí na polštáři a spinkal. Prostě chtěl kontakt. My jsme s manželem názoru, že každý máme svou postel, takže malý v postýlce a my ve své. Pak jsme najeli na uspávání s tím, že jsme u něj leželi hlavou a držel nás za ruku. První zhruba rok spal po obědě s námi v posteli (mn3 to bodlo, jelikož jsem potřebovala spát taky ze zdr.důvodů). Stalo se jen párkrát, že chtěl nad ránem k nám - to spočítám na jedné ruce. Nikdy jsme ho nenechali vyřvat - i proto, že Maty dostal pak záchvat a špatně se mu dýchalo (což nám bylo vytýkáno tchánovci,že si nás omotá. Naopak, on pláče, jen když je opravdu něco špatně.
Pokud prcek potřebuje kontakt, dej mu ho. Ono to časem přejde.

Když se mi u prvního nechtělo už potřetí dvě hodiny drandit s kočárkem, před kojením jsem si zašla na záchod, obklopila jsem se jídlem, pitím, knížkama a ovladačem k televizi a když malý při kojení usnul, jen jsem si ho překulila k sobě na břicho a měli jsme oba pohodu. Jestli máš jen jedno, není třeba si dělat zbytečné násilí.

No jo, před 3-4 týdny to byl novorozenec. Teď už je to miminko. A těm se všechno hodně mění. Obvykle sotva si člověk na něco zvykne.
Ale radu moc nemám, spaly mi v posteli všechny tři děti. Nejstarší do roka, prostřední do 3 let, nejmladší do 4,5 roku. Všechny kojené, bez dudlíku. U každého ten čas přišel jindy.

@la_amanita amen. Lépe bych to nenapsala, samozřejmě člověk potřebuje poklidit, uvařit, ale já se velice rychle naučila většinu věcí dělat jednou rukou neboť se jí v nosítku nelíbilo 🤣 . Ale když bylo vše hotovo, na záchod a šup s výbavou na gauč nebo do postele 🤣

@la_amanita dělala jsem to stejně. Cokoliv umím sníst lžící a jednou rukou. Věděla jsem ,z kterého prsa budu kojit, a k druhé ruce si připravila vše potřebné. Se spícím prckem jsem zhlédla spoustu dílů Komisaře Rexe na DVD, FLVeka a další seriály ( před 14 lety). Ovladač, jídlo a pití a bylo to fajn. V noci mi moc nespal, potřebovala jsem odpočinout psychicky.

@pilzzee monitor dechu je mama🙂 už několikrát jsem cetla,ze při společném spani jse mimco naladí na dech matky a riziko SIDS je mensi

@pilzzee monitor jsem měla aktivně u všech tří. Jestli jsem ho občas zapla c prvních dvou třech týdnech,tak to je moc. Nedalo se. Spali všude jinde než v postýlce.

Též doporučuju přirazit postýlku bez bočnice k posteli, můžete se ňuchňat vedle sebe a mít svůj prostor 🙂 mně tak malý spí krásně, když mručí, jen se k němu přivalím, dám mu ruku a spinká dál 🙂

Jak už tu zaznělo, postýlku bez bočnice k posteli a vyspíte se, max. když bude třeba tak jen strčíš vedle ruku. 😁 Měla jsem tak obě děti, jedna byla hodně přítulná a fakt bych se s ní v jedné posteli nevyspala (do teď je to děs když přijde, strašně sebou šije) a druhá si spala v podstatě sama - ale to, že jsem v noci nemusela stávat z postele jsem teda taky ocenila. 😁

@pilzzee
@petrane už v porodnici, když přišla sestřička a viděla jak spinká malý u mě v posteli, mi řekla, že maminka je nejlepší monitor dechu.

@pilzzee monitor dechu je máma samotná.

Zkuste zavinovačku swaddle me. V ní i kojit, pak přendat. Je tenká, tak v zimě ještě třeba deku přehodit.

Ještě třeba kontrastní kolotoč do postýlky.

Mam tri deti, ani jedno jako kojenec nespalo v postylce. Absolutne neprendatelny. Takze proste se mnou spali v posteli. Manzel se odstehoval do vedlejsiho pokoje, takze jsme meli velkou postel jen pro sebe a vyspali jsme se vsichni 😀
Navic jsem klidneji spala, kdyz jsem je mela vedle sebe. Je to bozi. Zrovna ted vedle me oddechuje ten nejmensi 🥰🥰

@exbordelar U nás to samé. U první jsem to zkoušela, postýlku k posteli, výjimečně tam usnula, ale po prvním probuzení už zas u nás. U dalších už se z postýlky stal úložný prostor, obě holky v naší posteli, až než se narodilo další, ten třetí než se přestěhoval k ségrám. Doma teď spím většinu noci u někoho z nich. Nebo někdo u nás. Ale my se teda vždycky nějak vešli i s manželem. Já většinou někde v rohu postele, ale co, no. Oni se fakt potřebujou tulit bez ohledu na věk.

@okapia přesně tak, pokud stačí tulení v posteli tak je to ještě zlatý, moje dcera si mě vycvičila velice rychle na nošení, ale nosítko nesnesla, takže čistě v rukách, někdy to trvalo půl hodiny někdy to byl extrém a nosila jsem i 2 hodiny než jsem si s ní mohla sednout ( to byl mezibod při předání do postýlky), jakmile jsem si sedla a ona se vzbudila tak kolotoč nanovo🙈🤣 po půl roce nošení jsem věděla v celém domě, kde jaké prkno se propadá, vrže apod. Ještě nestačilo ani jen tak chodit, někdy jsem musela " bruslit" nohama, někdy zase tančit plouzaka, někdy zase klusat🙈🤣 no hrůza, ale neměla jsem srdce na to ji položit do postýlky a nechat vyrvat, jak někde někdo vždycky radí. Tulení a společné spaní nám vydrželo do teď a to má malá 2 roky. Vždycky když mi někdo radil nech ji vyrvat, odkázala jsem na zvířata, opice taky nehodí své dítě do pelechu ale visí jim kolem krku😁

@kubesovaadelka Ježiš, tos měla taky výživný 😅
Úplně se mi vybavil ten pocit, jak clověk drndá celou věčnost na těch rukách a nesmí si sednout ani opřít, jinak řev 😂
Naštěstí poslední dítě je ke mně v celku milosrdné a nechá se uhoupat na balónu. I když je to taky makačka, tak pořád lepší než dvě hodiny chodit s 12 kg na rukách 😅

@exbordelar jooo to je můj případ🤣 občas i teď když nás trápí třeba v noci zuby nebo něco, nejde usnout, tak jediný jak ji uklidnit, je vzít ji do náruče a chodit, vrátit se do postele taky ve správný čas, momentálně už je to ale 15,5kg na rukách 🙈😬🤣 a proto do dalšího dítěte nejdu, vycvičilo by si mě beztak úplně stejně 🤣