2měsíční miminko nechce spát ve své postýlce

Ahoj,myslím,že tak jak to děláš,děláš dobře.Vyřvat nenechávej,ale asi ti nic jiného nezbude,než to opakovat,dokud neusne.Je to těžké,chce to trpělivost,ale asi nemáš jinou možnost.Je dobře,že nechceš,aby spal s vámi v posteli,rychle by se naučil,a pak se těžko odnaučuje 🙂 Přeji hodně štěstí a pevné nervy.

Miminko je úplně normální, chce být s tebou. Ty ho dáváš do sévho pokoje, či co?
Já mám dítě pořád u sebe. Přes den do noci v obýváku v košíku, příp. na dece na gauči a když jdu spát, tak košík převezu do ložnice. Ani by mě nenapadlo takového prťouse nechat spát samotného 😉

Bylo dlouho u Tebe v břiše, to už se má ve 2 měsících osamostatňovat? 😅
Taky jsem proti spaní v posteli, bála bych se. Ale mít postýlku/košík hned vedle postele. Zkrátka být na dosah a k dispozici 🙂

PS: a metoda "vyřvat", resp. kontrolovaný pláč - je vhodná pro daleko starší děti... no i když vhodná, to je věc názoru 😉

@lenkalenka666 miminko je uplne normalni, neboj. Nase deti treba spi s nama. Dcerka hned od narozeni. Je to pro me hrozne pohodlne ze nemusim v noci vstavat a pak slozite uspavat. Ona je klidnejsi a ja taky. Syn jako miminko spal v prirazene postylce u postele. Mel udelany balkonek, ted ve svych 3 letech spi mezi mnou a partnerem. Uprimne jsme ani jeste nezkouseli mu nabidnout vlastni postel, vsem nam to vyhovuje a ja vim ze obrecim az bude spat sam 🙂

@lenkalenka666 normalka, je to ještě moc maličký prtousek. Já si nechávala v pokoji, než jsem šla spát. Světla tlumení a když šla tv, tak tiseji. Ale v tom věku ho zvuky nebudily. Pak na noc byl tedy ve své postýlce ve svém pokoji, ale to mu nevadilo, na kojení chodil do mé a ráno už zůstal do vstávání .

To víš že chce být s tebou a ne sám. Bylo zvyklé 9 měsíců být neustále s tebou tak ho teď nemůžeš odstřihnout. Já mám 10 měsíční mimčo a sama v postýlce nespí. Spí semnou a klidně má celou noc prso v puse. Mě to nevadí a jsem za to ráda. Děti strašně rychle vyrostou a budou nezávislé a nebudou nás potřebovat. Užívej si každého okamžiku který můžete být spolu. Dej na své instinkti a neřiď se tím co by se mělo dělat. Naslouchej svému miminku.

Mám 2 měsíčního kluka také ze začátku brečel. Teď po kojení mu dám dudlík a nechám si ho v náručí cca do 10 minut a usne - dám ho do postýlky a dám mu tam plenu k ručičce a hlavičce - on jí drží a občas si ji i přetáhne k sobě. A spinká. Někdy také brečí tak ho chvíli chová manžel pak já a zase spinká.
To že miminka potřebují maminku asi víme všichni třeba skutečně potřebuje tvojí blízkost. V noci nevím když manžel nejde do práce kojím v posteli (jinak jdu vedle do dětské pokoje kde mám křeslo) a většinou u toho usnu a malý také - manžel ho dá do postýlky a spinká ani si nevšimne, že ho někdo přesunul 🙂.

Moje děti, když měly 2 měsíce, tak ani nevěděly, že nějaká postýlka existuje. Spaly se mnou v posteli, je to úplně normální a hlavně přirozené. 🙂 Nech si ho u sebe, bude klidnější a lépe se vyspíte.
Víš, že člověk je snad jediný tvor, který od sebe separuje svoje mládě? A proč.... protože to někdo řekl, že takto je to správně? Protože v naší společnosti mají děti luxusní postýlky a krásné pokojíčky ještě daleko před narozením.
Ale přitom to miminko nepotřebuje nic, než být s Tebou. 😉

miminka prostě potřebují blízkost, není nic špatného na tom s nimi spát v posteli, naopak 🙂

Děkuji všem za vaše názory. A máte ještě prosím někdo zkušenost s usínáním, když ho dám do postýlky, ale já se ještě nechystám spát abych si ho vzala k sobě, tak pláče a nechce tam být ☹?

@lenkalenka666 Šátek na nošení 😉 ... a nebo si lehnout taky

Mně nejlíp usínaly mimina se mnou v mojí posteli, a kdyžtak jsem odešla já, když usla.
Nakonec kdo nemohl spát bez nich jsem byla já, oni pak zalamovali rychle. 😀
Dobrá fáze je uspat děti na letišti a odejít, užít si volný večer a pak se vyspat v jiné (té jako jejich) posteli 😀
Spát spolu je perfektní, jeden čas jedno batole chodilo s tříleťákem za ručičku a odcházeli se slovy: "Jdeme spinkat" - což by se nikdy nekonalo, kdyby nespali s někým. 😀 Sami nééé.
A na cestách a návštěvách je to perfektní a bez problému: nepotřebuješ s sebou tahat krámy, nepotřebujete postel navíc, a dítko spí dobře, protože je u Tebe a je na to zvyklé, žádná zásadní změna se nekoná - když je tam maminka, je tam bezpečno.

Moc ráda jsem si přečetla spoustu krásných názorů 😉

@lenkalenka666 Zkus šátek na nošení anebo si vem miminko do svojí postele a počkej, až usne. Třebas to půjde, pokud Tvoje miminko nemá super senzor jako moje Bludička. 😀 Jakmile se zvednu, tak do 2 minut čumí, kde jsem. Takže já si Bludičku večer navážu do šátku a když jdu spát, tak ji položím do postele, lehnu si vedle ní a jdu spát. Do tý doby je se mnou v šátku, protože to jinak nemá smysl.

Jeden si řekne - otravný, ale já než aby mi někde plakala a než abych k ní musela pořád běhat, tak to udělám takto a mám volný večer. Asi má velkou potřebu kontaktu, tak jí vycházím vstříc, ono to přejde.
Třebas můj syn tohle dělal asi do 4 měsíců, uspávat jedině v šátku. A pak najednou z ničeho nic, položila jsem ho do postýlky, on se rozkoukal kolem a usnul. Od té doby usínal úplně sám a já proto neudělala nic. 😉 Asi si naplnil svoji potřebu být u maminky, věděl, že má zázemí a tam pak usínal sám úplně klidně.

Když se podíváš do zvířecí říše, tak co udělá mládě, když není v blízkosti jeho matka? Začne volat o pomoc. a totéž dělá i miminko, akorát my lidi to nechceme vidět. 😉

@lenkalenka666 U nás je to stejné jako píše @zo_ja . Ležím u něho a uspím a pak odcházím. Občas si mě během večera "zavolá" a dokonejším (větš. přiložím prs), ale to trvá do 5 minut a zase spí, ani se pořádně neprobere. Mám chůvičku, abych ho slyšela a přišla co nejdřív. Praktikujeme to takhle skoro od narození (pokud se pamatuji dobře, tak to byly jen první 3 týdny, kdy jsem ho přendávala do postýlky buď hned po usnutí, nebo až jsem pak šla spát já; pak jsem přišla na to, že když spíme společně, je malý spokojenější, klidněji spí a i já se lépe vyspím - v noci se kojí samoobsluhou a já o tom skoro nevím). Je mu přes rok a ještě kojíme, takže to děláme tak, jak píšu. Až přestanu kojit, tak doufám, že bude stačit moje přítomnost, aby klidně usnul. Opravdu je přirozené, že dítě chce cítit blízkost mámy. Já jsem došla k tomu, že pro nás je tohle nesnadnější a nejméně stresující cesta, jak usínání a spaní zvládnout. Mě nijak neomezuje s malým tu chvíli před spaním být (ve valné většině případů je to do hodiny maximálně) a potom to bezproblémové spaní za to fakt stojí. Držím palce, abyste nešli ten svůj nejnej způsob! 😉

@milmic Trošku si uvědomit rozdíl mezi člověkem a zvířetem,ne?To zvířecí mládě se samo od přírody osamostatní od rodičů,člověk se kolikrát drží rodičů,nevím jak dlouho.Navíc u zvířat neexistuje nějaké rozmazlování,kdežto člověk lehce dítě rozmazlí,nechá se rozmazlit.

@andrrriiik člověk je furt jenom zvíře. Navoněný, ale zvíře. Rozmazlit můžeš, ale miminko ne, to lásku a péči potřebuje, aby se mohlo rozvíjet

@evulina77 přesně tak 😉 - tady je to hezky vysvětlené http://www.svobodauceni.cz/clanek/pribeh-evoluc...

@evulina77 Lásku a péči jo,ale ne,že si dám mimčo automaticky do postele,když může spát v postýlce.Dceru jsem si taky dávala k sobě do postele,a zvykla si rychle,měla půl roku,a už byla tak zvyklá,že jsem ji to nemohla odnaučit.Takže z mé zkušenosti,i miminko se dá rozmazlit.A ano,2 měsíční miminko se rozmazlit nedá,ale začít odnaučovat až v době,kdy už se rozmazlit dá,je pozdě.

Miminko chce být s mámou a máma chce, aby s ní nebylo. Souboj vůlí. Můžeš samozřejmě prosadit svou vůli, ale nečekej, že to jde udělat tak, aby miminko bylo šťastné a spokojené, no. Většinou nejde. Jdeš proti jeho instinktům a ty jsou holt velmi silné.

@lenkalenka666 Ahoj.

Já, jakožto nejhorší matka světa, nechávám spát dcerku od prvního dne samotnou v postýlce (dokonce ve vedlejším pokoji, fuj na mě! 😀) a ona je tak zvyklá, takže už vůbec není neklidná a jakmile jí večer uložím, v mžiku zavře oči a spí. Když jsem jí tam učila a ona byla v postýlce neklidná, šla jsem k ní třeba 50x za večer. Vrátila jsem jí dudlík, hladila jsem jí, tišila dokud jí nezačaly padat oči a zase šla. Za pár minut třeba začala zase natahovat, a tak jsem to takhle opakovala, dokud opravdu neusla. Od šestého týdne mi prospí celou noc. Vývoj kvůli tomu pozastavený kupodivu nemá. 😀 Takže trpělivost a zkoušet a zvykat.

Tak my volili zlatou střední cestu - od malička malého dáváme spinkat do jeho vlastní postýlky, ale postýlku mám přiraženou podélně k posteli, takže vlastně ležíme hned vedle sebe. Malej se takhle krásně naučil usínat v postýlce s tím, že když je v noci neklidnej, nebo cokoliv, jen k němu prostrčím ruku, můžu ho držet za ručičku, hladit po hlavičce a on na mě vidí, ví, že tam jsem a je v klidu. Tak je to praktické, když v noci ztratí dudlíček atd, nemusím k němu vstávat, prostě spokojenost. Ale teda neusíná sám - když ho večer dávám spát, neexistuje, že bych ho prdla do postýlky a odešla, to ne, už jen kvůli tomu, že když usíná tak se různě tetelí a šmrdlá a otáčí se na břicho, jenže pak to neumí zpátky, tak je nešťastnej, takže večer ho položíme do postýlky a jeden z nás u něj těch 5-10 minut, než usne sedí, třeba mu povídáme něco a nebo ho jen tak hladíme po ručičce a pak krásně usne 🙂

Já to vidím jako dobré řešení mít postýlku hned u postele, je to fakt pohodlné, a mimčo je přitom ve vlastním prostoru.
My jsme s dcerou taky do té doby, než usne. Je klidnější a spokojenější. Těch pár minut navíc mě nezabije...

@andrrriiik Myslíš, že člověk rozmazlí dítě tím, že ho má u sebe? To je teda strašně smutný.
Myslím, že my lidi jsme se naučili chápat slovo "rozmazlovat" špatně. Já proto o svých dětech říkám, že je mám vymazlený, protože nošením v šátku, společným spaním a vůbec blízkostí je prostě nerozmazlím. í.

Apropo - i u zvířat existuje rozmazlování. Takovej rozmazlenej pes je docela hroznej a otravnej pes. 😉

@milmic Přesně tak,tím,že s dítětem spíš v posteli,těžko se pak naučí na svou postýlku.Jak je větší,tak se sice na svou postel naučí,ale nenaučí se spát samo.Musíš ho pak uspávat.Kdybych neměla vlastní zkušenost,tak bych to netvrdila,ale je to tak.
Jasně,když toho psa rozmazlí člověk,ale zvířata se mezi sebou fakt nerozmazlují.

To je taková hrůza, muset uspávat dítě 🙂)))))

@andrrriiik mam tedy jinou zkusenost. Syn s nami spal docela dlouho.cca v pul roce jsme ho naucili usinat samotneho v jeho postylce a v noci se presouval k nam. Ted mu jsou dva roky a usina sam a ve svem spi tak do 4-5 rano, pak si lehne k nam a spi do 6 pul 7. S dcerou to delam stejne. Na svou postylku a spani v musi podke meho dorust. Jen je treba jim ukazat i tu moznost spat sam a zkouset to postupne. Dcera usina sama ve svem od 4 mesicu a k sobe si ji beru po kojeni cca ve 3 rano. Myslim, ze striktne nutit dite spat samotne ho muze stresovat

@lauranosi Tak hrůza to není,ale příjemné pro mě taky ne,když musím uspávat velké dítě.Teď už to není nejhorší,dcera usne během 10minut,ale ještě před rokem jsem ji uspávala půl hodiny,a to mi fakt vadilo.Proto je lepší se tomu vyvarovat tím,že se mimčo naučí spát samo v postýlce.To je taky hrůza co?Bude mít celoživotní trauma 😒

@patrusa Tak to taky záleží na dítěti,ale fakt jsem nechtěla riskovat,že to dopadne jako s dcerou.Do těch 2 měsíců jsem si ho taky občas brala do postele,než si zvykl na režim a prostředí,atd.,ale snažila jsem se ho učit na samostatné usínání v postýlce.A ted mu je 8 měsíců,usíná sám,v postýlce,ale někdy ho musím uklidnit hlazením,když ho něco trápí,jak se uklidní,odejdu,pak usne.Takže žádné stresy.

@andrrriiik tak ten stres je spis u tech malinkych miminek tak do tech 4 5 mesicu. Jinak kazdy sveho stesti strujce. Jen jsen se podelila o svou zkusenost.

@patrusa No tak malý nemá žádné stresy,usíná sám v klidu,v postýlce si hraje,pak usne.