holky poradte prosím, už několik měsíců můj syn - nyní 2roky a 5měsíců trpí separační úzkostí....najednou to prostě přišlo a nepustí se mě a nemůžu jít nikam sama...jediný kde neřve je, když je doma s tátou nebo s babičkou a já řeknu, že někam musím, tak to nebulí, asi ví, že je tam doma a že babi a táta jsou v pohode..ale jakmile je u nás na návsteve nejaka kamarádka a reknu, že jdu na zachod nebo neco, tak hned za mnou a i sám rekne, ze půjde s mámou, že tam s tetou nebude...jednou byl na hlídání v takovy detskym klubíku a prý tam rval asi půlhodiny v kuse az se z toho poblinkal...hrůza.....chtela bych ho tam dávat mezi deti, aby ho hlídal taky nekdo cizí, jako jsi ty učitelky tam, ale zas mam výčitky ho tam dávat, kdyz takhle vyvádí....
Tak to já mám 8 letou holčičku.Dodnes nemůžu odejít z bytu a nechat ji tam-třeba jen vynést odpadky,o tom,že bych šla do obchodu ani nemluvím.Když leží v posteli večer a já chci jít pověsit prádlo na balkon,musím jí to oznámit a pak jí říct taky,když se vrátím.Když jdu do vany,nemůžu se zavřít,pokud není doma tatínek,protože ona se sama bojí....TAk doufám,že to nepotrvá až do 18ti🙂)))
taky tak..dneska jsem byla na odběru krve, babička jela s námi, že počká s Ev na chodbě, tu minutu než mi to napíchnou..no nic, odběr proběhl s děckem na klíně..u nás snese tátu /i když se pořád na mě ptá/, babičku nenávidí, posílá jí domů, musím ji chovat - protože odcházím, když příjde../pouze nutně, lékaři atd../.