2leté dítě má záchvaty u holiče
Maminky, prosim, poradte 🙂 Kdo ma zkusenosti s tim, ze jeho 2 lete dite pri prichodu do jakehokoliv kadernictvi ztropi scenu a jakmile vidi nuzky ci strojek zacne vyvadet, jak kdyby mu nekdo trhal hlavu. Zkousela jsem i to, ze kadernice prisla k nam domu, zkousela jsem ho i ja strihat, ale jakmile vidi nuzky, ci strojek je to konecna. Zkousela jsem ho zabavit i pohadkou, tabletem ci telefonem do ruky, lizatkem... atd. ale nic nepomaha :( Jaky jste mely figle vy?🙂
Asi ti moc nepomůžu, každý dítě je jiný, mladšímu synovi budou v srpnu tři a zatím každé stříhání probíhá tak že ho já nebo manžel držíme násilím sedět na klíně, druhý drží hlavu a holička stříhá, nůžky jsme vzdali, bere ho strojkem aby to bylo šup šup a stejně řve a vyvádí jako když ho na nože berou. Musím dodat že se tak děje i přes to že holička je v podstatě kamarádka, dokud stříhá manžela a staršího syna tak ten mladší v pohodě lítá po salonu, když na něj příjde řada tak ho dva držíme a on vyvádí a když je po všem tak si bez problémů řekne holičce o lízátko za které jí teď po dvakrát dal dokonce sám od sebe pusu, pak jí zamává a v pohodě odcházíme....
A co zkusit najít kadeřnici, která by přišla k vám domů? U nás byla jedna známá kadeřnice a ta chodila i domů. Ještě jedna výhoda tam byla - teta pracovala u Adama ve školce, takže děti jí znaly 🙂
Nas prcek mel dve krizova obdobi: jednu dobu zacal uplne odmitat strihani takze jsem ditko nejdriv uspala a u holicky jsem ho vzala do naruci a ona ho ostrihala: ja jen otacela hlavicku podle potreby 😀 (toto jsme zacali praktikovat pred druhymi narozeninami a trvalo to cca 7 mesicu). Potom se zacal budivat a zaroven odmitat chodit do kadernictvi (dovnitr) takze jsme pak parkrat strihali ve sportaku pred kadernictvim 😀 Pak ho to samo preslo a od te doby (mel necele tri roky) se ke kadernici tesi a sam hlasi, ze ma dlouhe vlasky, ze potrebuje ostrihat 🙂 ... A nevadi tomu tvemu spise nez nuzky to, ze mu padaji vlasky do obliceje? - u nas to tak bylo. Stacilo pak zajistit, aby mu nepadaly do obliceje a prestal reagovat i na nuzky (hrali jsme si na vitr a ja mu v "nebezpecnych" momentech foukala do obliceje a on mel za ukol zavrit oci - to ho bavilo 🙂 Pak si ty vlasky mohl otrepat a zamest 🙂)
@kotruska První návštěva byla katastrofická, přesně jak píšeš...při druhé návštěvě s námi šla moje máma a jak malá viděla babičku, že se nechá ostříhat, tak byla klidnější a přiznám se, hned ji do ruky šoupnu telefon, jen co dosednem na křeslo - sedí mi na klíně a je celkem pokoj. Každopádně každá návštěva je lepší, takže zkus vydržet, ono se to časem zlepší 🙂.
taky jsme to zažili a to bude mít 3 roky,přemlouvala jsem,uplácela,slibovala.Vystřídali jsme asi 5 kadeřnic.Pomohlo až vysvětlování proč se musí stříhat,pak jsem slíbila že to jen zkusíme a taky jsem ukázala na sobě jak se stříhají vlasy.Hlavně to chce trpělivost a nenutit,tím se ditě sekne ještě víc
Prvni strihani v roce v pohode, pak kazde dalsi rev, ze nechce, ale teda nikdy jsem se nad tim takhle nepozastavovala. Nejvetsi gol byl, kdyz se sel prvne strihat bracha, tak starsi celou dobuhystericky rval, at ho nechame byt... 😀 kazdopadne jsme na to asi vyzrali tim, ze jsme starsiho posledne vzali strojkem, ani nepipnul, az jsem nechapala.
Vidět rodiče, jak se nechá stříhat, nelíp tamtéž. Nebo staršího sourozence dtto.
Dítě v době, kdy je aktivní, najezený, ne unavaný, tzn. obv. dopoledne nejlepší, ne místo spaní nebo brzy po spaní - rozespalý atp.
I když to nejde někdy takhle sladit, tak aby vidělo, jak se stříháte vy.
Já teda mám štěstí na kadeřnice, takže stříhaly naše děti malý po mně, nebo kluci chodí s tátou k jeho, zase nejlíp až po něm. Ale každý dítě je jiný - někdo si dá říct, je zaraženej, nkěterý uřvaný.
Taky záleží na přístupu kadeřnice, pomáhají hračky, lízátka.... ale zase jak na koho. Já pro úplatky obecně moc nejsem, ale tady klidně "dohodou", pokud to funguje. Lízátko do ruky. rozbalit po tom. Když ho drží, bývá hodnější. Je to i rychlejší a bezpečnější, pokud je dítě ochotno na to přistoupit.
Některým dětem vadí vysoká židle, jiným plachta, jiným zvuk strojku... dobrý je ukázat ho, jak vrčí mimo hlavu, nebo na tatínkovi... Některý jsou přístupný, když je máš na klíně.
Ale každý dítě je fakt jiný a na naše jedno nezabírá pořádně nic, na jiný skoro všechno... Univerzální rada asi není.