21měsíční dítě se v noci budí, chce spát s námi
Maminky prosím o vaše zkušenosti. Malému bude 21 měsíců a pořád bojujeme se spánkem. Zhruba od 4 měsíců se v noci dost budí, nejvíce do půlnoci, zároveň si v noci žádá jen mě a už je to únavné. Nekojím od 16m, v noci není krmen asi od roku, tj. na jídlo není zvyklý se budit, tím to není. Dříve byl s námi v pokoji ve vlastní postýlce, teď má dva měsíce svůj pokoj. Začínalo to být trochu lepší, ale minulý týden jsem mu neplánovaně vzala dudlík (odjeli jsme bez něj na hory, měl ho jen na spaní) a od té doby je to zase děs. Dřív usínal v pohodě, teď si někdy do postýlky vůbec odmítá lehnout a dožaduje se, abych ho chovala nebo položila do své postele (to usne hned). A v noci když se budí a já mu nemůžu dát dudlík (už mu ho nechci vracet, stejně jsem se mu ho chystala vzít), je to náročný, protože jak ho položím zpátky do postýlky, je řev a hned se v postýlce staví. Po dudlíku se vyloženě neshání, už pochopil, že není, ale z nějakého důvodu nechce být u sebe v postýlce (dřív s tím problém až na výjimky neměl) a když usne, pořád se budí. Nechci ho zvykat na to, že spí s námi a zároveň si myslím, že by se v jeho věku už nemusel budit 5x za noc (zvlášť když ráno vstává před 6). Máte někdo podobnou zkušenost? Myslíte, že je to tím ztraceným dudlíkem a mám ještě vydržet? Jsem unavená a na rovinu, taky bych občas ráda večer někam šla, což už mnoho měsíců vlastně nejde. Děkuji!
taky mám 21měs. syna a spaní má poslední 3 měsíce děsné,několikrát za noc začne ze spaní jakoby bručet občas i jakoby poplakavat ale stále spí,vždy jsme mu dali do ruky flašku a on si ji vzal vypil uklidnil se a spal,ale ted už ani tohle moc nepomaha navic mu ji nechci dávat v noci pořád,protože už bych ho chtěla učit pomalu i na spaní bez plenek..navíc v říjnu budeme mít další miminko tak bych byla ráda kdyby začal spávat celou noc-to někdy spaval ikdyž byl mnohem menší...
Málem bych zapomněla na další tip - co nám pomohlo na to, aby se mladší syn nebudil v noci s jekotem, ze kterého ho nebylo možné jen tak dostat - zřejmě noční děsy (nejvíce se to dělo kolem 22, 23. měsíce), tak jsem nechala namíchat Bachovy kapky na míru. Od té doby, co je užívá tak, když se v noci vzbudí, tak jen normálně zavolá, neječí...
@ivis_b taky cekam, kdy se to zlomi. Syn ma 23m a stale se budi, ale davam to hlavne za vinu zoubkum, uz ma konecne vsechny, tam snad se vyspime. Ted dokonce par noci spal az do 5 😍 a pak jeste i pospi do 6. Ale dnes v noci uz kolem pul jedne se tlacil k nam do postele a v 5 celkovy budicek 😅
@dosjan já uspávám tak, že ho dám do postýlky, zazpívám písničku a případně ho držím za ruku, když chce. Čekám, dokud neusne. Než jsme vyhodili dudlík, tak jsem ho začínala učit na to, že zazpívám a hned odcházím (tak jako po obědě, to ani nezpívám, prostě dám do postýlky a jdu), ale teď by to nešlo, to by hned ječel a já nemám koule na to, abych ho tam nechala ječet a odešla do vedlejší místnosti (ani to nepovažuju za správné).
Velkou postel právě chceme pořídit, hodně po postýlce cestuje a přijde mi, že ho už dost omezuje. Na druhou stranu se bojím, že z ní bude utíkat. Ale zkusíme to.
Jinak tuto neděli jsem musela jít do divadla (dárek), věděla jsem, že budu v 9 doma, takže na mě kdyžtak počká, pokud bude hysterčit. Hlídala ho jeho teta, kterou má rád. No v postýlce řval a řval, nakonec jí usnul v náručí, jinak to nešlo.
A děkuju za tip na kapky, vyzkouším...
Teď mi po obědě normálně usnul, sám, bez dudlíku (ale po pár dnech se na něj zase ptal, evidentně ještě nezapomněl). Jenže v noci jsem tam zase 4x nebo 5x byla. 😕 Blbý je, že když tam jde v noci manžel, tak z řevu je řev brutální, vůbec ho neakceptuje a ječí máma. Přemýšlím, že tomu dám ještě tak měsíc dva a pak na víkend odjedu a prostě si bude muset zvyknout na to, že někdy je mu k dispozici jen táta. Jen nevim, jestli to není moc krutý :-/
@ivis_b njn, ve 4.m mel uz dva a kazdy dalsi mesic prisla dalsi dvojicka, pak ctyrky stolicky trosku zpomalily, trojky pak sly chvili zaroven se ctyrkami a pak petka, kterou postupne zacaly nasledovat dalsi petky, pak chvili spolecne a pak zase postupne. Nas mrnousek je v zubech rychlik 😂 pevne doufam, ze se uz konecne vyspim a nebude se porad budit v noci 😂
@ivis_b Tak třeba opravdu pomůže velká postel. U nás spánek u obou synů značně zlepšila, byli v ní spokojenější, rovnou i s velkou dekou, aby se mohli zachumlat...Jen ten jejich počáteční pocit nabyté svobody volného pohybu po bytě se musí nějak zvládnout - kolikrát jsem se fakt lekla, když místo volání mě v noci někdo chytil za palec u nohy, nebo nehybně stál vedle postele, scény jak z hororu🙂))
Kapky jsem sehnala u paní tady na Modrém Koníkovi a asi fakt fungují - každopádně alespoň v noci neječí.
Fakt vás chápu, to dlouhodobé nevyspání je strašně vysilující - prvního syna jsem do postele moc nebrala, chodila vedle do pokojíčku, trpělivě čekala, až zase zabere (míval období, kdy se probral třeba i na dvě hodiny a ne a ne zabrat), ráno byl akční, já chodicí zombie. Teď u druhého jsem v tomhle hodně polevila - naučila jsem se kojit vleže a pospávala u toho, v noci si ho přesouvám k sobě- abych se aspoň trochu vyspala...
Manžel u nás též funguje jako spouštěč ještě většího řevu - též v noci syn vyžaduje výhradně mě. Jen když nejsem doma a hlídá babička, tak kupodivu mě nehledá, ale jak ví, že jsem vedle v místnosti, tak samozřejmě chce jen mě.
Třeba má váš syn období, kdy je na vás více fixován, a proto chce jen vás...
U nás byl hodně přelomový druhý rok - podařilo se přestat s kojením, začal sám od sebe chodit na nočník, zlepšil se spánek - budí už se jen 1x, 2x, snaží se oblékat, fakt je najednou vidět ohromný posun z "miminka" na samostatného človíčka.
Držím palce, ať se spánek brzy zlepší!
Naprosto vás chápu, zlepší se to, určitě. Spánek se u dětí hodně mění. Mám také dva nespavce, u staršího se to zlomilo před třetím rokem (to jste asi nechtěla slyšet🙂, od té doby spí až na výjimky celou noc. Mladší (24 měsíců) se stále v noci budí - když se vzbudí a nechce zpět do své postele, beru k nám do postele, abych se vyspala - on je klidnější, já a spíme oba, kolikrát vyloženě leží na mě, asi mě fakt potřebuje cítit. Někdy se pak zase vzbudí a chce sám od sebe zpět do své postele. Nebojte se, nebude s vámi v posteli spávat věčně. Nejsem vyloženě zastáncem toho, aby dítě spalo jen v posteli rodičů, ale když synové potřebují naši blízkost, mohou k nám kdykoliv přijít a dospat u nás - ano někdy se ráno vzbudíme i ve čtyřech🙂
Já uspávám tak, že chovám v náručí - u toho zpívám ukolébavku a po ní ukládám do postele, dám pusu a odcházím (teprve nyní jsme odbourali kojení, tak syna místo toho chovám, abych zachovala blízkost).
Ještě mě napadá - u obou synů se spánek zlepšil přesunutím na velkou postel - v postýlce se bouchali o sprušle a zbytečně se budili.
Po přesunutí na velkou postel bylo uspávání tři dny horší - protože za námi hned přišel, ale když jsme ho opakovaně vraceli do postele, tak pochopil, že má fakt ležet a spát, jen musí jít spát dřív než starší bratr, jak se uspávají společně, jen co odejdeme, začnou blbnout🙂
A ještě jedna zkušenost - večer bych se nebála někam jít - pokud je syn zvyklý na babičky či hlídací tety, určitě to s nimi večer zvládne. Pokud naši kluci nevidí maminku, nevyžadují stejný vzorec chování a klidně se je podaří uspat i jinak (kolikrát lépe🙂. Určitě to zkuste - pro začátek můžete být pro jistotu poblíž domova - kdyby náhodou bylo potřeba se vrátit.
Vydržte, brzy bude lépe!🍀