16ti měsíční chlapeček neumí usínat sám, čím to?
Mame 16ti měsíčního kloucka, který posledni týdny nechce usinat sam. Jedna se i o odpolední spánek. Jakmile se vzdálil od postýlky začne neuvěřitelný křik a vyžaduje pozornost. Stojí a nechce si lehnout. Usina jen v náruči... Co mam dělat? Jsem vyčerpána...
Je malickej.
Kluci usinali prituleni ke mne donedavna. Bylo to prijemne, rychle a bez kriku.
Jasne, ze obcas jsem byla otravena a unavena - pomohlo otocit to k vlastnimu prospechu 😉 Udelala jsem si z toho chvilku klidu pro sebe - cetla jsem si pritom, pripadne si zdrimla taky. Zkus to vyuzit podobne 😎
Ke konci jsem si to cim dal vic uzivala - protoze mi bylo jasne, ze to driv ci pozdeji skonci, ze uz budou usinat sami, o prituleni nebudou stat a mne se nakonec jeste bude styskat... a taky ze jo.
Dobrý den, syna (18 měsíců) uspávám jak odpoledne tak večer,sám by neusnul a to spí v naší posteli v postýlce nám spává opravdu hodně málo.Odpoledne,když s ním neležím, spí jen půl hodiny,za tu půl hodinu stihnu tolik práce co nikdy před tím 😀 když ležím s ním,vydrží spát i dvě hodiny.Ale to neudělám nic.Před spaním mu čtu,to se přitulí a usíná. I v noci,když jdu na záchod a on se probere, tak křičí a křičí dokud se nevrátím ☹ chtěla... bych ho naučit opět usínat a spát v postýlce.Chtěla jsem tím říct,že v tom nejste sama 🙂
Věřím, že je to náročné. Dceru jsem uspávala také velmi dlouho - asi do jejích dvou let. Spala teda v postýlce, ale musela jsem ji držet za ruku a vyprávět pohádky. Někdy usnula během pár minut, někdy ale trvalo i hodinu, než zabrala. Zkusila bych místo v náručí ho vzít k sobě do postele a přitulit,abyste nemusela nosit, pak přendat do postýlky. Myslím, že časem to vymizí. Je to prostě takové období a je pravda, že to nebude trvat dlouho. Držím palce 😉
tak to chápu, malou jsem musela na usnutí nosit v náruči, bylo to hoodně náročné období, po tom roce jsem ji naučila usínat vedle mě nebo na mě (lepší než nošení), teď má 28měsíců a i teď neusíná sama, musím ležet s ní, nebo ji uhoupu v houpacím křesle (škoda že jsem ho nekoupila dřív 🙂 )
me u obou deti v tomhle veku ve stejnem problemu pomohla postel, resp. cestovni postylka - mohli si tam vlezt i vylezt sami a nemeli pocit ze jsou nekde zavreni. syn potom mel otevrenou cestovni postylku (lehce po prvnim roce, od dvou let velkou postel), dcera rovnou na velke posteli.