14měsíční syn poslední týden v postýlce křičí
Malému je 14 měsíců, do minulého týdne usínal sám. Dala jsem ho do postýlky, odešla a za chvelku spinkal. Ale poslední týden jak ho dám do postýlky tak strašně řve, stoupne si tam a jen řve. Když ho zase položim tak se začne strašně kroutit a řvát. Tohle trvá tak hodinu nez usne. Když ho zvednu tak je unavenej ale v klidu a jak vidí, že se blížíme k postýlce tak to začne nanovo.. Už fakt nevím jak na to aby byl v klidu. Nenapadá Vás něco??
Asi chce prostě mámu. Já bych to neřešila a splnila mu, co chce. Moje malá taky vyžaduje kontakt, ale mně to nevadí. Za pár let s mámou nebude chtít mít nic společného 🙂 Dokud to jde, tak si to snažím užívat.
@betikap nase takhle zacala v 15ti mesicich, postylku mela u nas v loznici vedle nasi postele. Zacala se budit, oprena o bok postylky a hulakala, nic nezabiralo. Az kdyz jsme si ji vzali k nam do postele tak prestala. Nakonec jsme to poresili jako kdyz byla mimco a mela mini Robu babysitter. Sundali jsme bok postylky, prirazili k nasi a i kdyz je nekdy noc, kdy se moc nevyspime jak rotuje a cestuje, nehulaka a je spokojena. Chtela byt s nami v nasi pritomnosti fyzicky a ne jen v postylce. Nejednou nechce obejmout apod, ale chce citit druheho a je jedno zda hlavickou, nohou, zady ci rukou.
@betikap Ještě mě napadá - a ve tvé posteli by usnul? Nevím, nakolik je to pro tebe přijatelné, ale já třeba mám malého u sebe v posteli od narození a spíme opravdu v klídku. Uspávám zatím ještě u kojení a ve chvíli, kdy usne, odcházím něco dělat. Mám ho na chůvičce, takže kdykoli si mě "zavolá", jsem okamžitě k dispozici. Tím mu zároveň dávám najevo, že tam jsem a že se o mě nemusí bát. Společné spaní je tedy tedy praktické i kvůli kojení, ale i pro ten klidný spánek věřím, že to hraje velkou roli. Taky věřím, že až k tomu dozraje, půjde sám spát do oddělené postele a později do svého pokojíčku. Nebudu na něj tlačit, než k tomu dozraje sám. Tady na MK jsem se setkala se spoustou maminek, které to dělají podobně. Vyzkoušej, uvidíš. Třeba nějak dospěl do období, kdy potřebuje zvýšený kontakt a tvou blízkost. A i když jsi třeba u něj a hladíš ho, tak už jenom to, že zas leží v postýlce, může být pro něj znamení, že brzy odejdeš a bude tam sám. Nevím, je to jen nápad. A postýlku máte kde? V odděleném pokoji, nebo vedle vaší postele? Třeba by pomohlo jen přesunutí - ?
Já jsem hroznej exot, ale u nás na skoro všechno zabírá zpívání.. Zpívám falešně, ale je fakt, že za ten rok jsem to už solidně vypilovala a když se malá nechce oblíkat, nemůže usnout, potřebuju ostříhat nehtíky, ..cokoliv, tak zpívám.. Začala jsem to dělat jak se narodila, když plakala, tak to jediné ji uklidnilo. Teď jí taky chvilku trvá, než zabere, tak odzpívám pár lidovek a jak začne frflat, vím, že je unavená a chce spinkat..
Neříkám, že to zabere, spíš asi ne, ale snažím se i před tím spaním ji a sebe hodit do pohody a funguje to.. Jinak hlazení, držení za ruku aj. nefungují taky..
To samé jsem měla u první dcery. Bohužel jsem poslechla svojí matku a nechávala jí v postýlce aby se vyplakala. Protože jsem tvrdohlavá tak jsme spolu bojovali třičtvrtě roku až jsem jí úplně zničila spánek. Do 5 let neusnula jinak než u televize a musela být puštěná celou noc. Teď jí je 8 let a celou noc spala asi 2x. Kvůli mé hlouposti teď holka nekokáže pořádně spát. Mladší děti spali a spí semnou v posteli a jsou spokojené.
Dcera mela stejny problem. Misto postylky ma v pokojicku velkou matraci na zemi-kvuli padu-a na te spi krasne celou noc. Dokud jsem kojila, byla s nama v posteli-jedine tak chvilku spala, potom v pohode presla. Spani s ditetem v posteli bych se nebala....
Vedro? Zoubky? ☹