Maminky chtěla bych radu, máme 10 měsíčního chlapečka, cca od 5. měsíce máme problémy s uspáváníma nočním buzením, o to nic. Kolem 19:00 uspíme, bud já nebo tatínek, dáme do postýlky a cca za 30 minut se vzbudí, křičí a musím přijít já-to usne hned, když je náhoodu přítel, dostane úplný hysterický záchvat, dokud nepřijdu já nebo mě apoň nevidí-ve sprše apod... 🙂 Štve mě, že nereaguje na tatínka, přitom jinak je s ním rád, ale večer je to katastrofa, já bych chtěla vyrazit na nějakou delší dobu večer ven a tohle mi drásá nervy, párkrát už jsem byla, malý údajně řval i půl hodiny a pak usnul. Máte někdo nějaký tip, jak tuhle separační úzkost překonat? To ani nemluvím, jak bych chtěla hlídat babička, ale s tímhle to vidím tak za dva roky...Přejde to samo nebo tomu nějak pomoct?? Vím, že je to normální vývojová fáze, jen mě zajímá jestli někdo neřešil něco podobného a nemá nějaký tip, po kterém se to zlepšilo?
Dobrý den, mám 10 měsiční dceru a scénář co popisujete se u nás opakuje 2x, 3x i 4x za noc. Ptala jsem se na to mudry a vzhledem k tomu, že kojím je to prý normální (miminko si prý hlídá maminku). Myslím, že to chce jen čas (dávám tomu měsíc či dva - v dobré víře). Pak bude zase něco jiného ... zuby apod. Tip je: vydržet 😉 . PS: Tatínek u nás taky nezabírá, i když se moc snaží. Kolikrát je řev ještě horší. PSS: Máma je máma.
V klidu, je to normální, jednou dobře pak zase špatně🙂 přejde to
Tak to jste mě nepotěšily, my sice nekojíme už nějakou dobu, ale taky se budí docela často, pomůže jen ukázat autíčka před domem :D Obávám se, že mému vysvětlování ještě nerozumí. Jsem si vědoma, že je to normální, ale... 😀 Na to vstávání a buzení jsem si uvykla, určitě ho nenechám křičet, na to nemám. Jen už bych ráda více zapojila tatínka 😖
Tak se budí naše 2,5 roku staré dítko, jediné štěstí je, že už nespí odpoledne, to byla vždy práce tak na půl hodiny, aby byl klid.Jediná rada, kterou bych dala, nebrat k rodičům do postele, protože z toho bude hned zvyk a odnaučit se to nedá vůbec snadno. Tatínek dostává prostor až teprve teď, donedávna byl buď ignorován, nebo odháněný.
@misule55 Potřebuje jistotu, je asi závislý na Vás, to je přirozené. Když se probudíme, jede náš mozek na částečný výkon, Vy jste ta první jistota, která mu naskočí. Nemluvě o tom, že zpracovává zážitky z daného dne, má sny atd.Jak by se jelo řidiči, který překonal mikrospánek? Mozek se pomalu restartuje, než naběhne. Tady jde o malé miminko, maminka je zkrátka jistota, zachrání ho před zlým snem, tmou...Přítel třeba až za delší čas nebo ve dne, kdy funguje každý jinak , než v noci.Já vysvětluji, říkám, co jdu dělat, že přijde potom táta-třeba vzít si svetr ze skříně, že se jdu koupat, že přijdu potom také spát. Když jseodcházela, řekla jsem to. Ty tady budeš s tátou, máma přijde, neboj se, spinkej... 🙂