Celodenní výlety s dětmi a jejich organizace
Ahoj. Stále řeším jestli dát syna (těžkého alergika) do soukromé školky nebo pro něj vymyslet nějakou smysluplnou zábavu sama. Jelikož mám i nadále obavy z toho, že by mohl ve školce během svačiny sníst něco od ostatních dětí a mohlo mu to vážně ublížit, tak jsem dostala nápad.
Líbí se mi koncept lesní školky, že děti tráví většinu dne v přírodě, učí se jí poznávat, atd. Napadlo mě, že bych se svými dětmi zkusila něco podobného. Trávit co nejvíc času venku. Ale nemám zkušenosti. Na výlety většinou vyrážíme o víkendech s manželem a nejstarším synem, takže na ty 2 prcky nejsem úplně sama.
Máte s tím někdo zkušenost, vyrážet na celodenní výlet sama s 2 a více dětmi? Bez auta, jen s kočárkem pro mimino a starší dítě třeba s kolem nebo odrážedlem? Oběd bych nám vzala do thermonosiče. Ale jak třeba s přebalováním mimina v zimě? To si nějak nedovedu představit, jak to dělat když venku bude už hodně chladno?
Ahoj, s celodenními výlety s dětmi mám velké zkušenosti 😉. Kluci jsou od sebe 2 roky. Manžel jezdil často na služebky a protože taky ráda cestuji, brával nás s sebou. To znamenalo, že mě s dětmi vyložil někde v cizím městě ráno kolem 8h z auta a za 3-8h (předem jsem to většinou nevěděla ☹ ) nás bral zase zpátky. Jezdili jsme za každého počasí, ve třicetistupňových vedrech i v -25 (na 8h v - 25 v Žatci v životě nezapomenu, prckovi zmrzla musli tyčinka tak, že nešla ukousnout), i v dešti, ... Dalo se. Na delší výlety jsem brala kočárek, je to pohodlnější. Přebalovala jsem v kočárku nebo v parku - na jednorázovce v trávě nebo na lavičce. Krmila a přebalovala jsem převážně venku, ale když mrzlo, tak většinou buď v kočárku v hypermarketu nebo na wc. Kojila jsem, když nebyl koutek, na odlehlých lavičkách v parku nebo na wc (ideálně pro vozíčkáře). Starší od 2 let ťapal bez odrážedla (to už bych asi nepobrala, kdyby se mu už nechtělo). Kdybys chtěla vědět víc, tak písni 😉. Jezdili jsme takto i 3x týdně, fakt po celý rok, cca 4 roky. S klukama od věku 2 týdnů. Náhradní oblečení a jídlo jsem brala s sebou. Zažili jsme spoustu nezapomenutelných zážitků. Akorát zcela mimo dosah civilizace jsem nejezdila a když jo, tak jsem tam byla zaměřovat s manželem. Zázemí jsme měli v autě (přebalování, kojení, ohřívačka jídla). To jsme chodili cestou necestou, takže mimčo v babyvaku nebo šátku (i v mraze a dešti se dalo 😉 ).
@aneta0707 Vojta nic sníst nemůže, protože po požití BKM, vajec, soji nebo ořechů kolabuje ☹ takže bohužel ☹
@michamicha tak to nezavidim, chudak malej ☹ v tom pripade bych to taky neriskovala a nechala ho jeste doma dokud nebude mmit rozum
@michamicha No, nebo na jeden, dva dny v týdnu soukromou školičku, kam si děti nosí vlastní jídlo (a instruovat učitelky, že nesmí od jiných nic ochutnávat). I když má teprve tři, do předškoláku má ještě čas 😉
a co nejaky nositko nebo satek? s kocarem sem tu svoji certici nemohla uhlidat, je divoka a utika, ale ted uz nemame problem. muzu ji vzit i na kole a muzu za ni behat. je jedno na jak dlouho jdeme ven, i cely dny jsme byly... mam teda auto a na misto se dopravim, ale autobusem nebo vlakem je to podobny. prebalovani v restauraci, krame, kramku... vzdy se da najit neco, kde je teplo a jde tam zalest 🙂
jinak kamaradky syn s celiakii chodil do normalni skolky a varila mu, parkrat neco snedl a pak se to odnaucil. projevovalo se mu to obrovskou migrenou a zvracenim, takze vzdycky zjistili, kdyz se to stalo...
jinak sem zacinala pomalu, nejdriv smechodily po obede na chvili a pak porad delsi a delsi casy... zacatky jsou nejtezsi a my si zvykaly pomalu, ale jiste 🙂