Ahoj maminky,
Jdu si pro radu. Mám doma dvě slečny ( 1.měsíc a 25.měsíců), starší (po příchodu z porodnice) částečně změnila chováni (začala třeba močit po naší posteli, rozlévá nám sklenice s pitím, dostává hysterické záchvaty). Na miminko jsme ji připravovali celé těhotenství, doma se jí věnujeme oba s manželem nonstop ( i v době kojení prcka), zapojujeme jí do péče, snažíme se aby neměla ve svém režimu změnu, přesto nic nepomáhá . Už jsem z toho zoufalá, proto bych chtěla poprosit o radu ty,které jste si tím prošly , co Vám pomohlo, jestli se to zlepšilo nebo zhoršilo??? Děkuji moc předem....
Pomohl jen čas... Buď ráda že mimino nemlátí a neškrábe! My jsme malýho museli zamykat v pokojíčku, když přes den spinkal... Docela psycho ☹
@martinka_33 jej, to muselo být hrozné, trvalo to dlouho????
@jannkaaa děkuji 😉 doufám že bude vše v pohodě a syn tolik zarlit nebude. @martinka_33 až tak? Ty jo to muselo být psycho.
Ja mam dva kluky skoro presne 2 roky od sebe a meli jsme to same. Starsi byl do narozeni mladsiho uplny andilek a pak se to najednou zmenilo prichodem z porodnice uplne
@jannkaaa no je to uz rok a 3/4 a jako ano, je to lepsi, i si samozrejme nekdy hrajou, smejou a tak. Ale uz jsou to proste sourozenci, berou si hracky apod 🙂 casem si to vsechno sedne, to se zase neboj. Zvykne si.. ale chce to hodne se mazlit, nekricet, fakt to zkusit vydrzet.. pokud teda uz neni extra drze to dite uplne a tak. Ale zkusit se ve vsem do nej vžít. Držím palce
Časem se to zlepší Syn měl 4 roky kdyz se narodila dcera a taky žárlil.Chce to fakt čas.
Pro malou je to obrovská změna a šok. Vy jste si to vybrali a věděli jste, co vás čeká. Ona to ovlivnit nemohla a netušila, co přijde. Je to pro ni asi obtížné a prostě jí chvilku potrvá, než to přijme. Buďte chápaví, ohleduplní a něžní a snažte se ani v duchu na ni nezlobit, ona to má vážně těžké. Jakmile malá malinko poporoste, začne se na ni koukat, otáčet a usmívat, jakmile zjistí, jak moc ji to miminko miluje, určitě se to změní.
Cetla jsem (a souhlasim s tim), ze prichod mladsiho sourozence je stejne jako kdyby si tvuj manzel privedl milenku s rekl, ze miluje obe, nebude mezi vami delat rozdily atd ;)
O tva prvorozena proziva sve sestinedeli. Milujici naruc rodicu dost vyresi (ale je treba i duslednost, vse ma svoji mez)
Aktualni zkusenost - je to 5 mesicu od narozeni dcery a synovi budou 2 roky... prvni mesic plakal, hlavne kdyz malou choval tatinek. Druhy mesic zacal placat, me, segru... bral ji hracky porad. Potom se to trochu zlepsilo, od pokusu o placnuti nekolikrat denne jsme to vylepsili tak na 3x tydne.. uz ji obcas i nejakoi hracku pujci, ale zacal si branit veci pred ostatnimi detmi a postrkuje je. Takze porad neco. Jedine co delam je 1) vysvetluju ze bouchani boli, 2) hodne ho hladim, mazlim i kdyz chovam mimi a on se necha, 3) snazim se aby byli co nejvic spolu - hrajeme si vsichni na zemi, spime v jednom pokoji, 4) pokud ho mala omylem chnapne, jakoby ji napominam ze takto NE, aby vedel, ze pro ne plati stejny metr. Rikam veci jako “Olinko chvili pockej ted prebaluju bratricka” atd a vice versa. Uz brzy to bude pul roku a dobry to teda rozhodne neni, samotne je nenechavam v pokoji.
@jannkaaa ahoj měla jsem to podobný když se narodila dcera se synovi byl rok a půl a vždy si něco vymyslel že nejvíc potřebuje při kojení při koupání prostě zrovna v tu dobu co jsem se musela věnovat dceři. Nepomohli nic. Bohužel až potom čím byl starší tím víc to chápal. Nastavil jsme si nějaká pravidla a pak to fungovalo. V listopadu čekáme další miminko synovi už je Teda 7let tak snad nebude zarlit tolik jako u dcery