Věkový rozdíl mezi sourozenci +- 3 roky, máte zkušenost?

Ahoj, mám rozdíl 2 a půl a je to super. Synek už je vcelku rozumnej a ani nebylo žárlení. Horší je, že se to stejně nedá neplánovat🙂

@rozarka65
@peetulka22
ahoj, sice je 3 leté dítě rozumné, ale zároveň už je hezky navyklé na to, že (zvlᡚť) maminka a všichni ostatní jsou tu jen pro něj...mám kloučka když se narodila malá, bylo mu 3, 5 roku a ačkoliv jí má hrozně rád, nám jako rodičům to dává pěkně "sežrat", že jsme si pořídili ještě sourozence, já to chápu, on byl vždycky mazílek (už od miminka) a teď při sebevětší snaze ho už nemůžu mazlit tak jak bych chtěla, nemůžu se mu venovat kdy on zrovna potřebuje, v 6 nedělí to věčné a dlouho trvající kojení...
začal zlobit i babičku, kterou předtím nikdy nezlobil..

jedno kamarádi měli 3 letou holčičku a narodil se jim klouček a ta teda byla hrozně smutná (stejně jako náš kluk) a ten k tomu ještě dělal naschvály HROZNĚ SE PŘIPOUTALA K TÁTOVI (pardon nechtěný caps lock) další kamarádům ke 3 leté holčičce taky přibyl ještě klouček a holka se jim začala počurávat, plus ještě dělala justy ...

nechci kazit iluze, já jsem na formulaci ideální věk rezignovala, obě děti byly vymodlené, trvalo to, při druhém sme s manželem řekli, že jedno po jak dlouhé době, hlavně aby bylo

nicméně přiznávám, že je to docela nářez

k tomu plánování a přípravě, u nás první trimestr nevěděl nic, ale bylo mi šíleně zle, takže sem na něj neměla sílu, pořád jsem ležela a on se bál, že jsem nemocná, na NT screeningu se to dověděl, měl radost, protože měl za úkol to všem oznamovat, navíc jsem byla plná sil, paráda, ke konci těhotenství jsem už byla neforemná, nemohla sem ho např tolik nosit, nemohla sem si dřepnout na pískoviště a dělat s ním bábovky, navíc poslední dva měsíce, kdykoliv nás někdo potkal hned se jeho ptali jak se těší, takže ignoroval, bylo na něm vidět, jako ho to vyptávání strašně štve a už v tu chvíli bylo vidět, že žárlí (musím ještě dodat, že jsem s ním byla někdy po 30 tt v nemocnici na operaci, takže se na mě připoutal ještě víc)

no a když se narodila malá....jak říkám, neustálý kojící maraton, plus u nás hraje roli to, že tatínek není moc doma, tak bych řekla že i to hraje rroli, jestli ti tatínek může vzít miminko a ty si pravidelně budeš moct vyhradit čas jen pro starší dítko, určitě to hrozně pomáhá...u nás to bohužel moc nešlo a to bohužel jen celou situaci zhoršilo a zhoršuje....

každopádně je to veeelká změna 😀 😀 😀 je to hezký, jen chci ze sv zkušenosti napsat, že o tom rozumu to bohužel není

@kacena00 Precetla jsem si tento příspěvek a mám to samé. Doma malinké miminko a 3 chlapečka, živého který měl vždy velkou pozornost všech a dost jí vyžadoval. Na mimčo jsem ho celkem připravovala, ale jeho to teda ani moc nezajímalo, když jsem o něm mluvila. Ted žárlí a jeho chování se změnilo, je víc vztekly a bouchá do nás, chce pozornost, chodí do školy do oběda a ted přemýšlím, že byh ho tam nechala spinkat, ale bojím se aby se to nezhoršilo. Máte nějaké rady? Vodila jsem ho do školky a odváděla já, a ted by měly babičky, to je další změna, ráno se nechce oblékat a dělá scény, ale ve školce problémy nemá. Tak nevím, zda nechat spát nebo brát po obědě a neměnit to, nebo zkusit pár dní nebo ho tam prostě nechat..jinak s dvěmi dětmi je to celkem nářez, zatím nic nestíhám a snažím se tedy věnovat co nejvíce prvnímu, ale stejně někdy zkouší co vydržíme a zlobí více.

@peetulka22 Mám přestě věkový rozdíl jaký jsem chtěla🙂 S čistým svědomím můžu říct, že jsem ráda, že to vyšlo přesně tak jak jsem si přála, neměnila bych, nechtěla bych ani větší ani menší rozdíl, tento je pro nás absoulutně ten správný.

Ahohj,tak my už máme věkový rozdíl jasnýčekáme miminko 🙂 , terce budou v březnu 3roky a termín mám v polovině června takže budeme mít ten věk.rozdíl tak nějak 3roky,uvidíme jak to bude probíhat,ono každé dítko je jiné,tak jsem zvědavá jak to bude brát naše princezna,ted ví že je mimi v bříšku a chodí pořád hladitit bříško

Ahojky, potřebovala bych radu... V srpnu se nám má narodit miminko, máme ale ještě skoro 4 letou dcerku Adélku (partnerova je nevlastní, mám jí z prvního vztahu ale má ho však za tátu protože byla podstatně malá a nepamatuje si svého biologického otce ...nechtěla jsem z rozumného důvodu) ale to jsem trochu odbočila od tématu.. Od začátku co jsme Adélce řekli že mám v bříšku miminko tak říká že nechce sestřičku že chce brášku že holčičku nebude mít ráda. Bohužel však její přání bratříčka se nám minulí týden rozplynulo protože mi pan doktor řekl že je tam druhá princezna. Tak jsme to malé tedy řekli ale přišel horor, sestřičku nechce že jí bude bacat a že ji nemá ráda a pořád na bříško mluví jako na brášku! Měla bych zkusit zajít k lékaři nebo si nechat nějak odborně od dětské psycholožky poradit??? Jde v září do školky tak mám strach aby to vše zvládla 😖

@princess69 já mám rozdíl mezi holkami 4,5roku..hledala jsem hodně článků a rad před narozením druhé, abych věděla jaké to může být, dcerka skoro nežárlí, trošku když má mimino táta, ale bála jsem se zbytečně, krásně to zvládla. K tomu co píšeš ty - dceři bych vysvětlila, že miminko nemusí mít ráda, není to její povinnost, může být i trošku naštvaná, na mimi i na vás, ale ubližovat že mu nemá.. a vy jako máma+táta miminko mít rádi budete. Nástup do školky je ve většině případů katastrofa, možná bude obviňovat mimino, s kterým budete doma z toho, že musí pryč - do školky.

Ahoj, já mám mezi dětmi rozdíl 3 roky a 3 měsíce a pohoda. Nezdálo se mi, že by někdy na malou ségru žárlil. Ze začátku jsem se mu opravdu hodně věnovala. Teď už si krásně vyhrajou společně. Ublížení bylo asi jednou a to že ji kousnul. Teď ho naoplátku kouše ona 😀 Jinak zlobil pořád stejně 🙂

@lv No právě že jsme jí říkali že miminko bude jen zatím papat a spinkat tak že si zatím s ní hrát nebude protože bude ještě malinké a proto půjde v září za velikými dětmi do školky a užije si tam spoustu legrace, po školce ji vyzvednu a půjdeme společně domů, dáme napapat miminku a budeme se spolu mazlit a povídat si jak tam bylo a copak dělala takže se jakž takž snažím jí na to připravovat ale mám z toho žárlní strach aby to nedopadlo zle.... Už mě i kopla do bříška 2x protože se vztekala a v afektu kolenem... když jsem ji uklidňovala a říkala že to nemůže dělat že mám v bříšku miminko a mohla by nám oboum ubížit tak stejně nepřestala ☹ Partner když to viděl tak ji teda nařezal já spíš byla hodně v šoku že je taková najednou zlá.....

@princess69 tak to jí říkáte hezky o té školce..no je to pro ně těžké, školka, sourozenci..ale to zvládnete, uvidíte..

ahoj. tak my máme dvě holčičky s rozdílem 2 a třičtvrtě roku a je to paráda. začátek nebyl taky idylický, ale zvládly jsme to, chtělo to jen pár týdnů trpělivě snášet nelibost starší dcerky než si zvykla, ale teď je to prostě super. za zásadní považuju to, že jsem ji nedala do školky hned ve 3 letech, ale ten první rok jsem si ji prostě ještě nechala s miminkem doma. zákonitě by se musela cítit totálně odstrčená a to jsem nechtěla dopustit a nelituju. začala chodit do školky až ve 4 letech a je bez problémů, vyzrálá, bere to naprosto samozřejmě. mladší bude mít teď v květnu 2 roky a už si spolu krásně pohrají, neříkám, že konflikty neexistují, samozřejmě, že ano, ale je to lepší než jsem čekala 🙂
zdravím a přeji spokojené sourozence

První dvě děti mám od sebe 3 roky 3 měsíce. Starší Terka byla vždy hooodně svá - prostě ďábel 😀 Naštěstí syn byl hodně spavé miminko, snažila jsem se jí věnovat, skládat puzzle, malovat, pořád něco vyrábět, když malý spinkal. Ovšem syn měl velký reflux, takže práce kolem něho bylo hodně. Co nebylo dobré, bylo to, že jsem jí vlasně 3x odjela s bráškou do nemocnice, protože potřeboval hospitalizaci, to bylo těžké období. Terka žárlila, hodně na sebe upozorňovala. Jakmile někdo přišel na návštěvu, bylo to ještě horší... Ale myslím, že u nás to bylo právě tím, že byl Jenda hodně nemocný. Po čase se z dětí staly bezva parťáci 😉
Jakmile se začalo mimčo nějak projevovat - úsměvem, pasení hříbátek a tak, tak to bylo jen a jen lepší.
Říká se, že jaký si starší sourozenec udělá vztak k mladšímu během 2 - 3 měsíců, takový je už celý život 😉

ahoj, já neuvažovala o ideálním věk.rozdílu, moje podmínka byla, aby bylo starší dítko ve školce 😅 což se taky stalo. Rozdíl mezi nimi je 3 roky a 6 dní, starší začal chodit do školky a za měsíc se mu narodil bráška. Bála jsem se, že to bude divočina, byl zvyklý na pozornost, jediný vnuk v rodině, ale zvládl to s přehledem, zcela přirozeně. Teď už jsou parťáci, samo že se mezi sebou tahají o hračky atd, ale jsou to takové prkotiny. Starší se opravdu své role ujal perfektně..

Mám mezi dětma tříletý věkový rozdíl a připadalo mi to v pohodě, v podstatě ze všech možností vzhledem k časové organizaci nejideálnější - holka se narodila na konci září pár týdnů po té, co kluk nastoupil do školky, takže dopoledne jsem měla čas na miminko a domácnost a odpoledne miminko vzal tatínek nebo babička na procházku a já se mohla naplno aspoň chvíli věnovat tomu staršímu.
Syna jsem připravovali na příchod sourozence od chvíle, co jsem dostala těhotenskou průkazku, povídali jsme si o tom že budeme mít miminko a on bude velký brácha, pomáhal s výběrem a chystáním věcí pro miminko a pod. Celou dobu tvrdil, že chce bráchu nebo pejska - sestřičku ne. Když v porodnici zjistil, že máme holku a paní která se mnou byla na pokoji má kluka, tak se jí snažil přesvědčit, že si miminka vyměníme, že on chce doma kluka 😀 . Po příchodu domů ale přijal sestřičku perfektně, pořád kolem ní poskakoval, hladil ji, zpíval jí ukolébavky, chtěl jí dávat svoje hračky apod. Žárlivost se samozřejmě taky objevila, hlavně ve chvílích kdy jsem kojila, tak jsem to řešila tak, že jsem ho nechala aby se při kojení přitulil ke mně z druhé strany než bylo miminko a povídala jsem mu pohádky. První rok byl úplně super, horší to začalo být když malá začla chodit a běhat, brát bráchovi hračky, bourat mu jeho stavby a podobně, to na ni býval hodně zlý, ale bylo to jenom chvilkové období a jakmile byli oba schopní nějak se spolu dorozumět, tak se z nich stala spojená dvojka rošťáků, samozřejmě se pořád o něco přetahují, hádají a perou, ale mají se moc rádi a když mají být jeden bez druhého je to pro oba docela problém.

Ahoj, pokusím se obnovit téma. Čekáme druhé miminko a naší malé budou akorát 3 roky, když se narodí. Mám z toho docela strach, protože naše malá je dost náročné dítě. Je hodně vzteklá a navíc citlivá, všechno ji rozruší. Máte nějaké konkrétní praktické rady, jak to zvládat v prvních dnech po porodu? Třeba už návštěva v porodnici. Bojím se, že bude žárlit hned tam.... Nějaké fígle, které zabraly? Díky moc za každou odpověď.

@naomi6 u nás hodně zabralo kdyz se dcerka přišla podivat do porodnice to, ze tam na ni čekal dárek jakože od miminka 🙂 takže nemela pocit, ze by byl brácha vetřelec a hlavně nebyl středem pozornosti jen on 🙂

@wolfii Taky mě to napadlo. A jaký dárek to byl? Malá má moc ráda knížky, ale zase si říkám, že hračka bude asi lepší.

@naomi6 velka sada modeliny play dooh a přístroj na hamburgery ještě dneska to ma úspěch 🙂) co budeme pořizovat ted netuším ..

@wolfii Díky za tip

@naomi6 podle mě je hodně důležitá "příprava" už od samého začátku těhotenství...hezky ať s tebou malá prožívá vše,vyprávěj,co vás čeká po porodu,aby se malá těšila,vybírejte společně výbavičku 🙂 Až budeš s miminkem doma,určitě ať ti pomáhá - podává plínky,vybírá oblečeníčko... U nás vše proběhlo na výbornou,malý se strašně moc těšil,do bříška sestřičce zpíval,hodně jsme spolu nakupovali a on vybíral a cítil se hodně důležitý - prostě velký bráška. Od první chvíle pomáhá,se sestřičkou se pořád mazlí,zpívá ji... Do všeho se prostě taky zapojil,když malá spinká,tak jsem tu jen pro něho.-)