Tříletá nemá ráda novorozence. Zažil někdo?
Děla naschvály, řve, ubližuje, shazuje. Vysvětluju, ale je to jako mluvit do zdi. Předtím byla hodná, před porodem jsme ji připravovali, nemělo to efekt. Kdy se to zlepší, zažil to někdo?
To víš ,že se to zlepší....chce to čas a netlačit na ní.
Starsi jednoduse zarli, najednou se ji zmenil cely jeji dosavadni svet - mela vas jenom pro sebe, ted se musi delit. Pomuze jen to, kdyz bude vedet, ze je stale bezpodminecne milovana, chtena a ze to nikdy nebude jinak bezohledu na pocet sourozencu. A potrebuje cas jen s tebou, bez miminka.
A nezlepsi se to samo od sebe, nepomuze jen cas, tvoje dcera potrebuje pomoct, aby se s tak novou situaci dokazala vyporadat. Ve trech letech je jeste hrozne mala na to, aby neco takoveho zvladla sama a jeste u toho byla hodna.
Starsi syn strasne zarlil na mladsi, bylo mu 2r a 9m, kdyz se mladsi narodila. Pomohl az nas pristup a to, ze opravdu pochopil, ze ho bezpodminecne milujeme a vzdycky budeme. Ted jsou mladsi tri roky a tak teprve par mesicu je to lepsi - to znamena, ze obcas uz vidim naznak sourozenecke lasky.
Tohle je běh na dlouhou trať a přijde mi to hodně podceňované téma, ale ti děti to hodně intenzivně prožívají. Mám vlastně dvě nové děti. Zvykli jsme si na rychlá řešení, tohle ho ale nemá. Mám doma staršího syna 28 měsíců a miminko 2 měsíce, párkrát jsem to hrubě nezvládla a byla na staršího opravdu hnusná - z mojí vlastní frustrace, že malý pořád brečí a starší chce to, co doteď - pozornost. Pomohl čas jen se starším, když není čas, jdeme třeba jen na půl hodiny do cukrárny, ale má mě pro sebe. Máme i sjednaný heslo, když ho lákám domů, protože malý brečí a starší chytá záchvat, zeptám se, jestli je to MOC, většinou jo, tak tam všichni stojíme a čekáme, až záchvat odejde. Jinak u nás se to projevilo i velkou fixací staršího na tátu. Je to náročné pro všechny...
Je to přirozená reakce. Dítě při příchodu sourozence zažívá cca srovnatelné pocity, jako kdyby si manžel přivedl domu novou ženu a chtěl, abyste bydleli všichni pohromadě. Chce to hodně lásky, trpělivosti a času pro starší dítě. Ideálně nedávat do školky, aby se necítila odstrcena. Co nejvíc času trávit jen společně bez miminka (ať ho někdo vezme na procházku mezi kojením a podobne ). Je to náročné.