Těžký život prostředního sourozence. Jak ho jemu i sobě usnadnit?

@lolam10 Děkuju. Jsem se všemi třemi pořád někde, to je fajn, venku je všechno i snazší než doma. A čas jen na něj se právě dělat snažím a v podstatě mi to sežere veškeré možnosti hlídání - starší je ve školce, nechám pohlídat miminko, abychom byli spolu

@pejskyne skolka aspon na dopoledne,at si tam pomalu zacne zvykat a odooledne jak miminko spi aktivitu jen s nim

Pokud je to možné a máš na to, tak nějakou tu výpomoc s domácností (úklid, skleničky s jídlem pro nejmenšího...). Aspoň má zkušenost, že když mi vše padá na hlavu, tak malého zvládnu bez problémů, pokud mi přitom nepadá domácnost.

Mam taky 3 male deti a prostredniho nejvetsiho mamanka a na hlidani bych ho urcite nedala, to by ho poznamenalo. Ten rok bude narocny skrz miminko, cas hodne pomuze a zatim doporucim jen mazlit mazlit mazlit🙂 A nechat si pomoct, tatinek, babicky, dedecci, dovoz nakupu, obedu, uklid... Drzim palce!

Děkuju za odpovědi, vydržím 🙂

Mám stejné zkušenosti, prostřední žárlil strašně.
V tomhle náročném období určitě mysli i na SEBE - využít každou nabídku pohlídání aspoň jednoho dítěte, pomoci v domácnosti i každou možnost na chvíli vypadnout bez dětí...
Já bych prostředního do MŠ nedávala, přijde mi na to malý a hlavně asi zažívá nejistotu a žárlivost, takové "vyšoupnutí" do školky by spíš potvrdilo všechny jeho obavy. Ono se to nezdá, ale třech letech je nástup do školky velká zátěž, natož v kombinaci s "vetřelcem", jak sama píšeš🙂
Určitě je fajn, jestli můžeš trávit nějaký čas s každým dítětem zvlášť. Já možnost hlídání neměla, ale snažila jsem se prostřednímu aspoň věnovat pozornost, když mimčo spalo a nejstarší už se zabavil sám (většinou na úkor domácnosti, úklidu, na tom jsem na nějakou dobu hodně slevila).
Ale asi všeho s mírou - taky se mi totiž zdá, že prostřední je největší mamánek - a teď je otázka, jestli je to povahou, pozicí prostředního nebo jsem to z něj udělala já právě tím, jak jsem s ním zacházela jako s tím prostředním, přehlíženým..
Tak přeju hodně sil a napiš, jak se daří🙂
Jinak mi hodně pomohla knížka "Sourozenci bez rivality". Něco jsem díky ní pochopila, něco doma změnila.

@jaajum Díky moc, knížku si přečtu a napíšu časem, jak to vypadá

Mně pomáhá co nejvíc se mazlit. Vždycky, když mám chuť ho zabít, ho místo toho obejmu a veškerou agresi nacpu do co nejintenzvnějšího mazlení. Někdy i předstírám, že ho koušu a lechtám ho, vybiju při tom agresi, ale on cítí lásku. A mně pak taky dojde, že ho k zbláznění miluju a začnu se s ním mazlit něžně. Je to náročné, s ním to vůbec není snadné, ale je to nádherný človíček a nevyměnila bych ho.