Spaní sourozenců s malým věkovým rozdílem

Mám děti podobně od sebe, a je to peklo 😀😀😀

Mám děti 21 měs. od sebe a problémy s tímto od začátku, i při zapojení manžela. Malou jsem do 20 měs. kojila večer a ráno, do toho se narodilo mimi. Rozhodli jsme se, že pokud nebude jevit známky žárlení nebo vyžadovat kojení i nadále, začne spát s manželem a mimi se mnou. Mimi se kojilo ve dne i v noci, dcerka tedy spala s manželem. Ale manžel musí v 5 ráno do práce. Vždy strach, aby se v 5 ráno denně nebudila, protože mimi ještě potřebovalo spát a ona taky, i já. Občas se však vzbudila, běžela za manželem do chodby a brečela, že už jde táta pryč. To trvalo 2 roky. Pak začala spát sama, protože jsme už chtěli, aby se prostě ráno nebudila, když manžel jde v 5 do práce. Období relativně ok. Ale synovi už začaly být 2 roky a chtěla jsem ho odstavit, takže zase začal spát manžel se synem. Syna se odstavit zcela nepodařilo, tak se vrátil ke mně. Druhý pokus o odstavení za půl roku, syna jsme dali s dcerkou spát spolu, oba to moc chtěli. Chvíli ok. Po dalším půl roce syn začal mít noční můry, při kterých budil dcerku, museli jít spát od sebe. Můry nepřestávaly, spíše se zhoršovaly, a naopak brečel, že je sám v pokoji. Tak jsme je zase zkusili dát spolu. Od té doby ze dne na den ok. Chci říct, že s kojícími a psychickými potřebami malých dětí se může často měnit, jak a s kým kdo spí. Ale peklo obecně, hromada přemýšlení jak a s kým má kdo spát, aby to všem vyhovovalo (a taky byt není nafukovací).

Mám děti 2 roky od sebe a spíme všichni i s manželem spolu. To uspavani stalo cca první měsíc dva za prd, vždycky někdo pohlídal miminko a já jsem uspala staršího. Miminko jsme pak uspali v obýváku a buď jsme si ho tam nechali, než jsme šli spát, nebo jsme ho po usnuti šoupli do ložnice, když jsme potřebovali soukromí nebo koukali na hlučný film 😀. Od cca 2 měsíců uspavam oba najednou, miminko leží vedle mě a starší tak ňák kde se mu zlíbí, nejčastěji na mně.
Jo a navzájem se nebudí, ani když hodně řvou, naštěstí 😀

ja mam holky od sebe 2,5 roku a spani bylo od zacatku vicemene v pohode.Spime cela rodina pohromade,mame 2 spojena dvouluzka.Mladsi mela problemy asi do pul roku s vecernim usinanim,starsi to vzdycky nejak preckala a kdyz jsem uspala mladsi,hladila jsem starsi,spim mezi nima.Odpoledni spanek jsem hned od zacatku planovala tak,jak byla zvykla starsi a to jsem spavala s holkama.Kdyz se chytne rytmus,da se to.Kdyz byl doma manzel,byval se starsi,zatim co jsem ja uspavala mladsi,vzdycky se to nejak vymyslelo a nezda se,ze by to starsi nejak vadilo 🙂

Naši skřítci jsou od sebe přesně dva roky. První s námi spala v ložnici v postýlce bez postranice přiražené k naši posteli z mé strany. Tři týdny před termínem jsme její postýlku dali ze strany manžela a místo ní rozložili z mé strany druhou a nachystali ji spolu pro miminko. Malá v pohodě. Po příjezdu z porodnice jsem uspávala stejně jako dřív - lehli jsme si spolu na velkou postel, četla jsem pohádku, jen jsem u toho navíc kojila miminko. Vše v pohodě, měli jsme štěstí, že to malá brala úplně v pohodě. Když mělo miminko horší večery a proplakalo v náruči třeba tři hodiny, tak pochoval tatínek než jsem přečetla pohádku nebo četl on. Pro skřítky to myslím bylo příjemné řešení, akorát jsem byla tím pádem hodně “vytížená” od rána do večera. Sprchovala jsem se rychle před uspáváním a zůstávala spát rovnou s dětmi během šestinedělí. Určitě to spolu zvládnete!! 🙂

Mám kluky 2,5 roku od sebe, po čtyřech lech holčičku a k ní do páru po necelých dvou letech další. Takže nyní 9 let, 6 let, dvouletou a půlroční. Máme dvě velké postele, kde se točíme všichni dle potřeb dětí. Obě holky ještě kojím a kluci spí od narození taky s námi. takže kluci každý v jedné velké posteli, u jednoho ta dvouletá se mnou a u druhého tatínek. Nejmenší je v košíku a na kojení si ji beru do postele, kde někdy zůstane a někdy vracím do košíku či postýlky. Je to celkem mazec, než zalehneme, ale jde spíš o ty starší, s kým zrovna chtějí spát a pak o to koho zrovna kojím při usínání 🙂

Zalezi, jak starší spi, jestli ji miminko bude budit nebo vubec. Zalezi, jestli a s jakým projevem se miminko bude bude budit nebo se tise pricucne. Nekterej dvouletak bude naprosto happy s vama v posteli,řekla bych vettsina, oni jsou stastni, ze muzou spat v jedny posteli i s tim mimnkem (nebo i vic nez s mamou).
Ale někteří se v noci budí, moc se vrtí,prelizaji na mimin nebo si ve spani sednou, pak sebou někam buchnou...
S nekterymi to nejde nebo dost blbe. Takze bych počkala, jak to bude, nejsou ok. A kdyz ne, resila bych to pak dle aktuální situace, napr.tim, ze holčička spi s tatínkem.