Sourozence ano či ne. Jak jste věděli, že chcete druhé dítě?

Taky jsem byla jedináček a vím jaké to bylo, jak moc jsem furt prosila že chci sourozence... každý rok jsem Ježíškovi psala o miminko. Bože, jak já byla šťastná když mi naši oznámili, že miminko bude. Takže Tvého syna naprosto chápu. Nicméně tohle si musíte rozhodnout vy s manželem, to za vás nikdo na Koni neudělá...

Já byla jedinacek strašně jsem si přála sourozence ale nedockala jsem se.,proto mám 4 děti nechtěla jsem aby moje dítě bylo samotné

@mumynek když ty nechceš a manžel se o první dítě nestará a nebude se tedy starat ani o druhé, tak je naprosto jednoznačné, že by sis další dítě pořizovat neměla.

My se s manželem taky shodli, že by nám klidně stačila i jen dcera, ale právě kvůli ní máme i druhého prcka (ale jsou od sebe 20m). Nikdy jsem nechtěla jedináčka a sama jsem šťastná, že mám ségru, proto jsme šli do druhého. V roli matky jsem se úplně nenašla, i když bych je nevyměnila za nic na světě, ale vidím, že je super, že se mají a že jsou dva. Takže nakonec jsem ráda, i když se už hodně těším do práce. ALE mám to jinak než ty - manžel kmitá a hodně se dětem věnuje (soboty fotím svatby, tak nejsem doma apod.), babička jedna bydlí 200m od nás, druhá taky není daleko, takže pohoda.

@mumynek Nu , že syn chce, to je hezký, ale je mu 8, pak mu bude 9 když se narodí a těžko říct i tak bude mezi nima velký věkový rozdíl. My druhé mít nebudem a nemyslím si, že bude strádat, Mám o 5 let staršího bráchu a v dětství sme se spíš nemohli snést a dnes spolu ani nekomunikujeme. Všude to může bejt samozřejmě jinak, držím palce at se rozhodnete jakkoliv.

Manžel ma o 5 let staršího bráchu. Maji společné kamarády a moc hezký vztah. Ja bych se s jedním i spokojila, ale právě kvůli jednomu, jsme pořídili druhe, aby tady nebylo samo. Mame ale rozdil necelé tři roky. Kamarádka ma syna 11let a ten uz 5 let prosi o sourozence a musim říct (z mého pohledu), ze mu moc chybí a byl by opravdu šťastný, kdyby ho měl. Ale tva dcera uz je starší, to "nejhorší" uz mas za sebou, tak je to dilema. Chapu.

@mumynek mám o 9 let mladšího bráchu a jako sourozenci jsme nevyrůstali. Když on šel do první třídy, já do prváku a podobně. Byli jsme holka-kluk, takže společných zájmů moc nebylo. U dvou kluků to může být jinak. (píšu jen pro představu).
Jinak si myslím, že dítě byste měli chtít hlavně vy s manželem. Ty se o něj budeš starat, ne syn...

No, nepočítáš s tím, že když chlap nepomáhal s prvním, že se u druhého strhne, že ne? Já mám jedno a když si vzpomenu na ty chlapovi kecy, tak bych mu přiskřípla nádobíčko. Jeden z důvodů, proč u nás další ne, ani kdyby se 💩, ale my s vámi nebydlíme🤷‍♀️

To je dobré. Tak chlap se pořádně nestará ani o jedno, ale druhé by mu nevadilo. Tomu říkám komfort. 😂 Jinak já mám o 5 let staršího sourozence a takový rozdíl stačil, abychom si společné dětství moc neužili. Vztahy jsem sice měly skvělé, ale ve chvíli, kdy jsem měla více rozumu (9-10 let), tak na sourozence už přišla puberta a už řešil první lásky a na nějakého mladšího sourozence nebyl už čas. Hodně mě to tehdy mrzelo, ale nedalo se nic dělat.

Tak ja jsem uplne sama. Dcera 8 let, 5 mesocni mimino. Nemam rpdoce, chlapa sice jo, ale bydlin120km daleko, poznali jsem se az v tehotenstvi. Dej na svuj pocit. Ja si maleho proste nechat chtela a byla a jsem rozhodnita ze vse zvladnu

Ja treba premlouvala pritele postupne snad rok,druhe nechtel,ze je male dite jen stres pro nej,argumentovala jsem hlavne tim,ze nechci,aby byla dcera jedinacek,chci aby mela part'áka,jako jsem mela ja,neumim si predstavit,ze bych byla sama. A ja vzdycky chtela mit dce deti,ale po porodu me to trochu opustilo🙂Za to ted,kdyz se mam v lednu vracet do prace,mi doslo,ze chci fakt jeste tohle vsechno zazit znovu a taky zazit ten pocit,videt,ze si spolu jako sourozenci hraji,maji se radi,skadli se...no a vcera jsem zjistila,ze budeme ctyri🙏🙂Pokud teda vse vyjde.A chtela jsem to stihnout do 35let,coz vyslo.

Jenom kvůli přání syna bych do toho asi nešla. Teď by brášku chtěl, a určitě by se na něj hrozně těšil. Při tomhle věkovém rozdílu, než by mohli být parťáci na hraní a lumpárny, tak už bude starší syn někde jinde a bude mít jiné zájmy, než hrát si s prckem.
My jsme se sestrou o 5 let a občas mě pěkně štvalo, když za mnou a kamarádkama venku lítala jak ocásek a musely jsme se podřizovat jí, protože jsem jí měla na starost. Lepší vztah máme teď v dospělosti, kdy každá bydlíme jinde, v dětství to byl neustálý boj.

Z duvodu, ze syn chce sourozence rozhodne ne. Kdybys po miminku touzila ty, bylo by to neco jineho.
Ja jsem jedinacek, sourozence jsem chtela jako asi kazdy, ale zas rozhodne nemusi rict, ze bych tim trpela nebo mi to nejak extremne vadilo. Proste jsem mela kamarady a zas jsem byla rada, ze na me maji rodice vic casu. 9 let je uz hodne velky rozdil, to se "setre" az po mnoha letech. Navic, taky to muze byt segra a tu nepises, ze by chtel 🙂 Navic pises, ze syn potrebuje tvuj cas - miminko ti ho vetsinu sebere. Zas nebudes v praci, to ti cas prida, je ale otazkou, jestli zivotni stesti. Jsem nazoru, ze po dalsim diteti musi touzit hlavne maminka

No upřímně bych do toho nešla. Už budou věkově daleko od sebe, budou to spíš dva jedináčci a než miminko doroste do věku, aby si spolu mohli pořádně hrát, bude starší pomalu v pubertě a malé dítě ho zajímat nebude.

Čistě srdcem jsem si říkala, že jedno mi stačí, že je to pohodlnější, že už se s ní dá spousta věcí dělat, že se dvěma je vše složitější. Ale protože jsem sama vděčná za bráchu, protože muž byl prakticky jedináček, kvůli naší dceři jsem rozumem došla k tomu, že sourozenec ano. Teď mám doma holky 5 a 1 a každý den, opravdu každý den s něhou v očích sleduju, jak se ty dvě milujou a jsem šťastná za to, že jsem překročila své pohodlí a do druhého dítěte šla. Já vím, že to maminky jedináčků nebudou chtít slyšet, ale já osobně to tak vnímám, že sourozenec je to nejvíc, co jsme dětem mohli dát. Nikdy jsem toho nelitovala a druhé mateřství zvládám mnohem snáz než to první.

Já osobně chci dokonce víc, než dvě děti a vím to tak, že to prostě vím 😁 Člověk to tak buď cítí nebo ne... 🌷

já tedy druhé dítě chtěla, někdy.. ale největší impulz byl právě na popud dcery( začala mluvit o miminku ve 3,5 letech) a po půl roce o něm mluví stále.. teď jsem už těhotná a jsem ráda, že se těší a že bude mít sourozence a nebude sama..

@malenka3 vnimam to uplne stejne jako ty a uz se na to moc tesim,snad to dobre dopadne a miminko bude v poradku

Tak druhé dítě jaké měli do dvou let od prvního, tedy ještě dřív,než se projevily vývojové problémy staršího syna, takže takhle jsem uvažovat nemohla a rovnou byli dva. Otec moc nefungoval,taky jsme se ve 2 letech mladšího rozešli. Pomáhala mi spíš babička. No a třetí dítě bylo asi jediné opravdu plánované a vytoužené. Mezi prostředním a nejmladším je rozdíl 7 let. Je to samozřejmě jiné, než když jsou starší kluci vrstevníci. Taky si říkám,že časem budeme mít jen toho malého, kluci už budou velcí. Ale radši mít sourozence,než být jedináček. Sama mám bráchu o 14 let staršího. Ale je to na vás, zda se vám ještě do toho bude chtít. Zase plinky, kojení, hřiště, nějaká omezení ( docela kumšt u nás vymyslet program schůdný pro děti 15,10,8 a 2 roky). Nicméně nejmladšího si moc užíváme a stálo nám to za to.
Ohledně času..na jaře jsem měla doma druháka, třeťáka a roční batole, 3,5 měsíce učení doma,a šlo to. A pokud táta už nemá tak náročnou práci, tak by se taky měl zapojit. 9 leté dítě už je taky poměrně samostatné. Na miminko je času dost.

@mumynek s levým chlapem bych do žádného dalšího dítěte nešla. Kup synovi pejska😉

@mumynek přesně synovi kup pejska nebo jiné zvířátko... Takhle velký věkový rozdíl je stejně k ničemu. Byly by dva jedináčci... Jsem mladší o 7 let... Takže když chtěla ségra už randit, vyfasovala mě sebou, byla ohromně nadšená samozřejmě. Tím, že jsme ženské tak cesta k sobě byla, radila mě ohledně kluků... Ale v 18 vypadla z domu a ja byla sama samotinká... A na tu samotu si docela dost pamatuji. Takže ja pořídila sourozence blízko sebe našemu prvorozenému.
U vás už je to jedno, takže tvá motivace je podle mě nesmysl...

Věděla jsem hned ze chci 2deti protože sem jedinacek . Ač mi to moc nevadilo, tak si myslím že pro děti je lepší, když je jich víc. Dve bohate stačí, mam je necela 2r.od sebe. Zrovna včera mne dokonce napadlo co bych dělala kdybych po 11 letech otehotnela potřetí. Třetí dítě rozhodně nechci no ale kdyby náhodou něco tak bysme to asi zvládli.

Já jsem zase toho názoru, že právě kvůli synovi bych to druhé udělala. Ono mít sourozence není jenom: mít sourozence. Je to úplně jiný vztah než s rodiči nebo kamarády...

To je taký argument, že syn chce súrodenca..a keby ho nechce, tak čo? Pôjdeš na potrat? V prvom rade je to o tvojom pocite a potom riešiť s manželom. Ja som jedináčik a nikdy mi súrodenec nechýbal. Navyše teraz ho môže stráášne chcieť a keď vyrastú si nemusia prísť na meno.

@danvitka souhlas. Moc nerozumím tomu, že se hodně lidí otáčí pouze na tom, jaký věkový rozdíl mezi sebou děti mají a když je to víc, tak to shodí ze skály, že už si hrát spolu stejně nebudou. Ale jenom o tom přeci sourozenectví není.

Nebudu hodnotit to, zda bys mela nebo nemela mit dalsi dite, spis se vyjadrim k te otazce. Vedela jsem, ze chci druhe dite, protoze jsem si prala miminko. A NAVIC k tomu jsem si prala sourozence pro svou malou dcerku, ktere byl tou dobou rok a pul, a uz se zacalo projevovat, ze by ho potrebovala. Druha dcera se narodila, kdyz bylo prvni 2,5 roku, a jsou spolu uzasne, miluju ten pohled na ne, a vim, ze jsem jim obema do zivota dala to nejvic, co jsem mohla uz diky tomu, ze budou mit sebe navzajem. Hadam ale, ze 9lety rozdil mezi detmi uz by byl uplne o necem jinem.

@danvitka nojo, ale kdy se ten vztah realne vybuduje? Az bude mladsimu 3 a starsimu 12? Nebo az bude mladsimu 10 a starsimu 19? Nebo mladsimu 25 a starsimu 34? U te posledni moznosti to vidim jako realne.... Kazdopadne tim nerikam, ze to nestoji za to, mit sourozence muze byt moc fajn v kazdem veku.

@krupka3 ale ten vztah se přeci buduje celý život. A každého z těch sourozenců učí mimo jiné tomu, že tu nejsou sami a musí se ohlížet na to, že tu je někdo další, komu se věnuje pozornost. Ano, jiný vztah budou mít mezi sebou děti blízko sobě, jiný ty, které mají velký věkový odstup, ale každý věkový rozdíl oběma sourozencům něco dá.

Já byla ok s tím mít jedno dítě nebo dvě. Nějak jsem nad tím nepřemýšlela, narodila se dcera a říkala jsem si, že pokud se podaří druhé tak fajn, pokud ne, tak bude jedináček. No a otěhotněla jsem ani nevím jak a mám dvě holčičky 2 roky od sebe. Jsem za to moc ráda a zpětně si své myšlenky na jedináčka trochu vyčítám.
Sama mám bráchu mladšího o 18 měsíců. V dětství super, hodně jsme si vyhráli a vlastně jsem se nikdy necítila sama. V dospělosti si blízcí nejsme, pohli jsme se každý jiným směrem. Ale to dětství bylo s bráchou fajn.
Manžel je nejmladší z pěti dětí, vztahy mají dobré. Mezi nejstarším a nejmladším je 12 let. Říkal, že si vlastně pamatuje nejstaršího bráchu jen jako velkého, šel navíc v 16ti na internát, tak spolu nestrávili čas. Ale teď v dospělosti jsou kamarádi.
K Tvé situaci - osobně bych už druhé neměla, pokud bych sama necítila, že já osobně k životu potřebuji další dítě. Syn už je dost starý, sourozence chce, ale plně si asi neuvědomuje starost o miminko a ono trvá než vyroste tak, aby si s ním mohl hrát. Nebrala bych jeho přání jako směrodatné. Manžel se nevěnuje, opět bych se úplně neohlížela na jeho přání, pokud se něco nezmění. Miminko zůstane na Tobě, zamyslela bych se jestli ho opravdu chceš. Ono po osmi letech zase spadnout ke kojení a plenkám není jednoduché.