S příchodem miminka se starší počůrává
Ahojky holky. Toužím po radě z praxe.
Před jedenácti dny se nám narodila druhá dcera. Po příchodu z porodnice se starší seznámila s mladší, teď jí pusinkuje, hladí a když jí nevidí tak se ptá kde je. Vypadá to jako idální vztah, kdy má sestřičku ráda. Nicméně před třemi dny se nám začala starší počůrávat. Byla už bez plínek spolehlivá, vždy si řekla že chce na záchod. Před třemi dny jako když utne si neřekne. Nemáme ani šanci jí vysazovat preventivně, má období vzdoru, má dva a čtvrt roku, nechce si sednou ani na nočník ani na záchod, nedá se ničím zaujmout. Ani si nemyslím, že by to bylo způsobeno menším zájmem o starší z naší strany. Manžel je teď doma, má dovču, a věnuje se starší než se s mimčem zaběháme. Vždycky jsem byla já ten zlý policajt (ten co jí vychová) a manžel ten hodný (ten co si s ní hraje). Teď bych tedy řekla že když je manžel doma, má ještě větší vyžití a hry než když jsem s ní byla doma sama já. Nevím jeslti je to nějaký způsob žárlení?? Jak se ale máme k dceři chovat? Jak zajistit aby se nepočůravala??
Dobrý den,nám se tohle sice nestavalo,ačkoliv byl syn tekrat mladší,ale z praxe v práci a z okolí.....neviděla bych to jako žárlivost jako spis hru na miminko z její strany?je ještě mala,nevím jak jste na tom s komunikaci.Ale jestli to jen trochu půjde tak ji vysvětlit,ze z ni je už velká Segra a že se do plinek pocuravaji jin miminka.nebo tak nějak.popřípadě ji i zapojit v peci o segru,třeba jen odnaset pocurane plinky a nosit ji zase suché....
@andysebesta zapojovat jí zapojuju, odnáší plínky, nosí dudlík, odnáší spinavé oblečení, to jo. Bohužel komunikace nic moc, mluvení žádná sláva. Teď teda kolem vánoc nabrala plno nových slov, ale stále se s ní těžko dorozumíme. Ta hra na miminko mě nenapadla. Zkusím se k tomu takto postavit. Díky😉
@veri0007 Představte si, že by přišel manžel domu s milenkou a prohlásil: "Ahoj, tohle je Majda. Ode dneska bude s nami bydlet. Mam vás obě stejne rád, byl bych rad, abys ju také mela rada. Bude s tebou v pokojíčku (nebo v posteli se mnou), dáme ji tvoje oblečení, do kterého už se nevejdes, a věci, co nepouzivas.." Masakr, co?🙂 a takhle to možná vidí Vaše dcerka..
@veri0007 je to tak, je to pro ni stres a zmena jako hrom, pokracuj v tom nejlepsim, co jsi delala dosud, chval ji, jak je sikovna, co uz vsechno umi a ono to prejde, je to popsano snad i v nejakych brozurkach, ze deti takto reaguji, prirovnani s milenkou je myslim velmi trefne, drzim palce, at ji to co nejdrive prejde, ale chce to proste co nejvice pozitivni energie jejim smerem, tak preji hodne energie i tobe v peci o deticky 😘
@veri0007 souhlasím s holkama, je to pro ni obrovský stres. Mám kluky 5!!! let od sebe a po narození mladšího jsme chvilku měli podobný problém, ačkoliv ho miloval už v bříšku... Nebylo to pravidelné, ale zničehonic se ráno zase probouzel mokrý. Taky jsem to řešila a všemožně se mu snažila o to víc věnovat. Pomohl čas, musel si na novou situaci zvyknout a zjistit, že mimčo není jenom vetřelec, ale i parťák a to jsem se od začátku snažila posilovat. Nechala jsem ho např.rozhodovat o tom jaké bodýčko si prďous vezme ven atd. prostě aby se cítil jako ochránce a velký brácha. Taky jsem víc kontrolovala jeho pitný režim přes den i večer a když byla nehoda vůbec jsem to nekomentovala, převlékla a jelo se dál... max. no to se stane.... určitě se to upraví 🙂
Myslím, že to je podvědomá reakce na miminko - chce být taky malá, opečovávaná, kdy jí věnuješ plnou pozornost (což u přebalování mnohokrát denně děláš). Souhlasím s tím, jen říct že čůrání patří na nočník. Přejde to, i žárlení, které teprve nastane. Děláš to dobře, posiluj výhody jejího věku - nemusí spát přes den, umí to s (pastelkami, legem,..), ať to vidí jako príma, že už je "velká".
Vše jak bylo řečeno. Je to velká změna a velký stres. Jako u nás... Na konci července jsme přivezli domu druhorozenou a starší 2letá se též začala pocuravat... Na záchod si začala říkat az po 3-4 měsících a ted už se nepočůrá... Ale byla už i naucena spinkat sama ve svem pokojícku. Milovala to tam a ted tam byt nechce. Takze starší máme v posteli a mladší v postylce vedle postele... Proběhlo hodně změn... Starší musíme neustále chválit a říkat ji, jak je úžasná, jak ji milujeme a tak... 🙂 Zacatky ale byly hrozné... Když si vzpomenu, jak se starší pocurala vždy, když mladší začala brecet... Hrůza.
mám holky 2r4m od sebe - to samé jak ty 🙂 Starší byla krásně bez plen, příchodem mimina se mi vrátila na plínky taky :D Ještě z toho měla prču. Nechala jsem to bejt, prostě byla chvíli na plenách, 3-4 měsíce a uznala, že není miminko s plínkama a šlo to zpět... U nás pomohlo starší "upřednostvnovat" před mladší, dávat jí benefity... Třeba jsme šli na zmrku a já jí řekla, že není miminko s plínkama, tak může dostat zmrzku, ale miminko (toho času kojené) že jí mít nemůže a tak... Tedka mají perfektní vztah, vše funguje, sedlo si to dobře 🙂
@veri0007 Chovejte se k ní normálně. Občas to, že už si říká, zdůrazněte jako pozitivum-to je dobře...a budeš to učit i sestřičku, až bude větší...Aby se cítila důležitá. Jinak to nezdůrazňovat, berte to jako fakt-ono to přejde-ať něco podá, přinese, ukáže miminku. Moje dcera zase schválně chodila jinam, než jsem šla já s kočárkem. Je to přechodné období, nezdůrazňujte a neřešte, aby věděla, že zaujme tím, že už je ta velká pomocnice-ne tím, že je jako mimí.
@veri0007 Nam to delal syn, presne jako u vas - jak jsem prisla s malou z porodnice, byl na ni hrozne nezny a pozorny, ale zacal se pocuravat i pokakavat, a nekolikrat denne. Bylo to na palici, s mimcem porad u prsu ho kazdou chvili prevlikat, sprchovat, prepirat slipy a teplaky, utirat louzicky... A pak byli oba starsi na par dni u babi a dedy, aby si je po delsi dobe zase uzili a my s muzem si v klidu uzili mimco, a jak se vratil, vsechno bylo OK. Asi i prcci obcas potrebuji vysadit. 🙂
sympatické, že to přiznáš🙂
Mě to čeká na jaře. Dceři se sestřička narodí k druhým narozeninám, tak uvidíme. Sestřenka má stejný věkový rozdíl mezi holkama a taky se starší pak počůrávala.
Já mám strach ještě z jedné věci, že budu trpět tím, že starší budu zanedbávat, že na ni nebudu mít tolik času, protože teď jsme jak dvě milenky, máme se moc rády, jsme parťačky, večer usíná s tím, že mě musí objímat kolem krku, ráno mě budí pusinkama a říká vstávej!
Bojím se, že si vytvoří silnější vazbu na tatínka a dá mi to tzv. sežrat. Ale časem se všechno spraví. Tyhle obavy má asi každá, že...
Malá teď dává bříšku pusinky, ví, že se tam na ni sestřička těší, ale právě uvidíme co bude, až domů dovedu "novou milenku".
@dzungala ja znam situaci, ze kdyz se klukovi narodila sestricka, zvladl to, kdyz se mu ale o dalsich par let pozdeji narodil braska, zacal se pocurovat ve svych skoro osmi letech, protoze braska byl neco jineho nez sestricka..., takze ani treti neni jistota nereakce,
@puresin Ale kdepak, u nás žárlí naopak starší-že mladší mají lízátka a mladší-že se holky učí a nemusí utírat nádobí...A to není fér...A taky tohle! A jak to, že ona není doma? Že je věčně na stadionu? A proč zase já?Proč ne ona? Já byla včera s košem?A proč zase bezlepci mají sušenky? Proč ne my?Tedy dámy nad 15 se sice nepočůrávají, ale ty řeči...🙄
@kika_21 teď jsi mě rozesmala, musíte mít doma veselo 😍
@veri0007 Ono to taky nemusí mít souvislost s nějakou žárlivostí na sourozence, když je v rodině nově mimi, tak se spousta problémů s příchodem sourozence spojuje, dle mě až nadbytečně.
Z vlastní zkušenosti vím, že skoro až do 3 let se dětem několikrát objevilo kratší období, kdy zas bylo nehod více. Na návštěvách to byla tutovka (nehod několik po sobě) - děti se rozptýlí jinými hračkami, podněty a úplně zapomínají.
Takže i nová situace - příchod miminka, pozorování Vás a sestřičky, to všechno je spousta nových podnětů.
A do toho uvidí přebalování, plenky, tuto péči, tak můžou nastat i nějaké regresní stavy. I ty jsou ale určitě přirozené, dokonce jsem se někdy teď nedávno smála, že naše Hanička (4 roky) s dostáním nové panenky opět vyvolává hru na mimi - žvatlá, chtěla by chovat, dudánek, prostě si tak chvíli hraje. A já jsem to komentovala, že mít teď doma sourozence, tak všichni řešíme, jaké má regresní stavy :DDDD
Nápad na víkend k babičce - jen pokud je zvyklá, že je to obvyklé, aby se naopak necítila nějaká odstrčená od zajímavého rodinného dění. Také se pak může stát, že u prarodičů bude fungovat dobře a doma zase počůrávání (viz nově podněty, hra na mimi apod.).
Asi je tedy lepší to nějak extra nekomentovat, hlavně zbytečně nevyhrožovat a netlačit a věřím, že se to zase brzo srovná.
Tak jak to u nás dopadlo
Starší sestra tu mladší přijala bez problémů, jisté žárlení bylo, ale evidentně má ochraňovatelské sklony a má tu mladší ráda. Počůrala se asi jen třikrát v noci do postele (normální nehoda) ale jinak už nic. Takže u nás to vyšlo (klepu) dobře, starší tu mladší má ráda, dává jí pusinky, chce ji krmit, mluví s ní přesně jako to dělám já (opakuje po mně přesně ty fráze).
Jediné čeho jsem se bála a co se bohužel naplnilo, že na tu starší nemám čas že že ji zanedbávám a to dost, ale to souvisí s jiným problémem, který nastal, protože to tak asi mělo být, ale jinak by to bylo úplně růžové a zalité sluncem, tedy do té doby, než ta mladší začala bojkotovat prso a to tak, že po pár týdnech jsem ztratila mlíko a musela najet na UM, páč byla podvyživená (i dle doktorky, nepřibírala). No a ten prima problém spočívá v tom, že bojkotovala prso, protože jí málo teklo až nic neteklo a sranda je v tom, že neumí pít z lahve. Nebudu popisovat co jsem všechno za poslední dva týdny vyzkoušela, koho jsem kontaktovala, co jsem jsem si zkusila. Kdo nezažil neuvěří, jen ta starší moc dobře ví. Taky se stalo, že měla hlad. Nicméně dneškem to snad končí, zítřejší hospitalizace se konat nebude, mladší začíná pomalinku pít (ale co všechno musím udělat a vytrpět, aby vypila aspoň polovinu denní dávky to by jeden nevěřil). Že jsem prohrála kojení je mi už úplně fuk, hlavně aby něco jedla.
No a pokud se to bude už jen zlepšovat konečně snad budu mít čas věnovat se i té starší. A to musím k tématu podotknout, že i přes to všechno je velmi chápavá a trpělivá a myslím, že situaci velmi dobře chápe.
Myslím, že to bude pro obě terno, že jsou narozené přesně v takovém rozestupu, v jakém jsou narozené a že se nakonec všechna snaha všem aktérům mnohonásobně vrátí.
Ale už bych chtěla, aby to tříměsíční šestinedělí už skončilo.
A taky jsem se bála, že jednu bud mít ráda víc. A mám je ráda obě stejně. Obě miluju. A to je asi normální, ale toho jsem se taky před porodem bála.
A jak jste dopadly vy ostatní, co jste taky čekaly?
@dzungala ahojky. Partacky, do toho maji stale daleko. Jednou se k male tuli a pusinkuje ji, vzapeti ji malem dlou oci a boucha. Musim je mit porad pod dohledem. Opravdu si nemyslim, ze bych malou uprednostnovala, dokonce bych rekla naopak. Strasne rada tvori a maluje, v tomto ohledu se ji venuju porad, treba vcera ma spolecnymi silami vyrobeny hrad z kartonove krabice 😀 ale se segrou se porad nejak neszila. Proste si myslim, ze na sourozence nebyla pripravena, prislo to asi moc brzo. Kdyz kresli pastelkama nasi rodinu, kresli jen mamu, tatu a sebe. Sestricku az po mem pripomenuti. Kdyz nakreslim nasi rodinu ja, casto sestricku zacmara. Citim ale, ze se to zlepsuje, bylo to horsi. No a vzhledem k tomu, ze ma nastoupit od zari do skolky, tlacim na ten nocnik. Celkem ji to jde doma, ale jak jsme v terenu, je to boj...
Nekomentovala bych to nijak, maximálně, že by bylo lepší na záchod, na nočník, než do kaťat. Přejde to. Někde jsem četla, že příchod sourozence je asi takový, jako kdyby si muž přivedl domů milenku a ty ses o ní měla starat, dělit se s ní o muže, o jídlo, atd. Dítě to nemá jak vyjádřit.