Naprosté selhání ve výchově. Co s tím?

Je to období, které přejde.A přijde jiné 😂Zkus si to tak nebrat.Jsi skvělá máma a děti jsou určitě taky super.

U nas je to ted to same. Syn 6 let a dcera 4 roky. Neustale v sobe. Syn dceru schvalne provokuje,ta jeci a breci. Dcera pak zase nechce synovi nic pujcit,tak jeci on. Kdyz dovolim pohadku,tak se dohaduji jestli pro kluky nebo pro holky. Syn docela umi uklizit,dceri se nechce a je bitka...Ted jsem s nimi tyden doma,protoze byli nemocni a uz se tesim,az si pujdu odpocinout do prace od tech sarvatek 😂 Myslim,ze je to normalni. U nas to bylo dobre do doby,nez mladsi dostala rozum a uvedomovat si sama sebe. Takze cca rok uz to takhle jede...

@zmrzlinka dekuju, to je hezký ♥️

@konidana a jak to u vás dlouho trvalo? U nás byl klid, ale oni jsou schopni se porafat i v zoo kvůli tomu, kdo líp kouká na želvu 🤷‍♀️🙈 ten extrém je asi měsíc a už fakt nevím, jak je navest, že to jde i jinak...
@kristyn86 ano, začalo to u nás, když mladší byly 3 roky cca.. Další rok v tomhle ale nevydržím 🙈🙈

Byly v sobe furt, ale kdyz jsem pak uz chodila do prace, tak uz jsem si od nich aspon odpocala a bylo to mnohem lepsi.

@konidana takže další fáze, jak má být. Člověk se těší na porod, protože ke konci je těhotenství náročný a pak se těší do práce, protože je to náročný zase 😂

Jj a furt dal😂. Ale teda za mne bylo s detma to predskolni období fakt nejhorsi. Zlata puberta. Jejim teda zatim jen holce 15.5, a klukovi 13.5 ... u nej to mozna jeste prijde😅

U nasich deti to bylo zhruba rok, dva zpet(vek te mladsi u vas), nyni je lepsi obdobi, ale zase delaji jiny kraviny. Zlepsi se to. Drzim pesti

@konidana to zní pozitivně do budoucna 👍☺️

To je normalni obdobi, mam dceru 9 let a syna 5 let, hadaj se furt a o cokoliv, pokud nejsou spolu permanentne zodpovidam dotazy kdy ten druhy prijde, ze se jim styska a bum prvni minuta co jsou spolu uz to jede, nerikej mi to me to nezajima… atd. Zatim nejvtipnejsi hlaska byla nekoukej mi na postel a nedejchej na me🙂 prace a skolska zarizeni zajistuji alespon castecne si udrzet psychicke zdravi, me to jejich vecny dohadovani tak vycerpava…

U nas taky dohady, je jim temer 4 a 5,5. A jeste mame 1,5 roku syna, nastesti zatim nemluvi 😄 Oni se tedy hadaji od te chvile co zacala mladsi mluvit, ale zase si umi i spolecne vyhrat. Me pomaha je vzit kazdeho stranou a presmerovat ho na jinou aktivitu.

Vzpomnela jsem si na diskuzi, jestli litujete, ze mate jedinacka 🤣🙈

To není selhání ve výchově, to je naprosto u sourozencu normální 😅. A nejen tam, i když budou spolu se sestřenicemi a bratrancem a u babičky,. prostě klasická konkurence a hledání si pozice ve smečce 😁😅🐺

Moje holky 4 a 6 se hádají o všechno, pořád a neustále, o prasklý balónek, roličku od toaleťáku, naposledy ta malá řvala: "Mami, ona na mě dejchá". Když nejsou spolu, tak se jim stejská, milujou se, ale v podstatě jsou v sobě nonstop. Ta mladší taky umí tu starší bodnout do slabého místa, přesně ví jak ji na*rat a ublížit, je to malá potvora a ta starší je zas až moc hodná a přecitlivělá, že se nechá raz dva. Takže pak slzy, řev, jekot, připadám si jako soudce a nenávidím to. Je to náročný, nejsi v tom sama.

Je to všude stejný mám kluky 11 a 7 let. A hádají se snad o všechno. Poslední dobou to už neřeším pokud se u toho "neřežou" vždy jim řeknu , že pokud se chtějí hádat ať se zavřou do pokoje , kdo je ma furt poslouchat. A to jsou třeba hádky "mami bracha na mne kouká ať na mne nekouka" apod..🤣🤣 Ale když jde do tuhého tak se dokáží semknout a táhnout za jeden provaz. Nejvíc proti mně 🤣🤣🤣🙈.

@aarriel 😂😂😂

Jé, jak my se se ségrou rvaly a hašteřily, ale když o něco šlo, uměly jsme i spolupracovat...no a vztah v dospělosti máme fajn. Podle mě běžná vývojová fáze, možná boj o pozornost rodičů, koukala bych na Dovychovat či Aha rodičovství mají tam i tipy, jak to zmírnit. Být s každým pravidelně jen sama dost pomáhá u nás.

Jo a máme i to třetí (jestli se rvou dva nebo tři už se ztratí, že 🙂 ), ale je to suprově nenáročné dítě a starší ji svorně milují oba...aspoň zatím 😁

Není to selhání ve výchově, někde to tak je, také jsme se ségrou hádaly a i přes urputné sourozenecké boje se máme se rády v dospělosti. Měly jsme pravidlo, že spolu můžeme být na kordy, ale když je 3. osoba zlá na sestru, tak se jí zastaneme 🙂 Občas jsme si vyslechly, ti jsou 2 kluci a neperou se tak jak vy 2😂

Pokud jsou se schopny pohádat o to, kdo líp kouká na želvu (rozesmálo mě to), tak jsou asi hodně soutěživé, tak bych možná i pátrala tímhle směrem jak s tím pracovat. Eventuálně, jestli není v rodině někde potlačené napětí a děti to takhle ventilují.

Taky pořád čekám,až si spolu kluci budou hrát. 😁 Hele, pár okamžiků bylo. Teď jsou pubertaci a aspoň už se nervou a neřvou a neprovokuji ( většinou). Je jím 11 a 13. Na třetí dítě jsem si troufla pomyslet,když bylo mladšímu asi 5,5 -6. Narodil se, když měl necelých 7. A je řev a nervy zas. Mají se rádi,ale je to masakr. Tohle předškolní období je mazec sám o sobě. Ono se to zlepší.

Pardon, ale co je špatně na tom, vynadat svým dětem? Když evidentně cíleně provokují, překračují hranice jeden druhého i tvé, pak je zcela na místě dát najevo svou nelibost a za ty hranice je zas zatlačit. Od toho jsme rodiče, abychom jim ukazovali, kam už ne... Oni to potřebují. Není to o nějakém utlačování dítěte, ale o tom, aby se jednou dokázali zapojit do lidské společnosti.
A ano, je v pořádku, že děti i testují hranice vůči sobě. Je v pořádku, že se hádají a provokují - je to opat testování hranic. Na vrstevníkovi. Potřebují to. Je v pořádku to "trochu nechat" ...a le i tam je dobré budovat nějaká pravidla, co je ještě máma ochotná tolerovat a co už ne. (Ps: mám o rok a půl starší ségru... rvaly jsme se jak koně. Kdykoliv to máma zjistila, potrestala obě. Velmi záhy jsme se se segrou naučily být tým a prostě spory nenechat přerůt natolik, aby je viděla máma. Mám naprosto zlatou ségru, miluju ji a nevměnila bych ji za nic na světě O🙂 )

Hele, co si budem, máma má děti ňuňat dejme tomu do první třídy. Pak už se její výchovná síla oslabuje a musí převzít štafetu chlap jako vzor - pro obě pohlaví do budoucna. Funguje ten tvůj, nebo je to pořád na tobě?

Tohle je uplne normalni. Mam bratra, se kterym jsme se vzdy strasne prali, az to dopadlo tak, ze nas nasi museli rozdelit kazdeho do jineho pokoje. Otec to nikdy nechapal, jak se muzeme takhle k sobe chovat, je totiz jedinacek a tak to proste nezna. Nicmene asi vetsina sourozencu z toho vyroste, bohuzel u nas se tak nestalo. Nevidame se a bratr by me nejradeji zabil (a to myslim vazne). Po rozvodu rodicu nemluvim s matkou a rekla jsem o ni par veci, ktere muj bratr nedokáže zkousnout. Každopádně tohle neni problem vychovy, proste sourozenci mezi sebou soupeří a je to zcela normalni. Určitě z toho vyrostou a budou v pohodě

Já mám děti mladší, 4 + 2, ale taky už se docela vybarvují, hlavne ta mladsi uz se sebou nenecha jen tak smykat. Včera jsem te starsi vyprávěla před spaním o svém sourozenci a jaky my jsme spolu meli vztah, ze jsme se nehadali a nemlatili, jak jsme si spolu hravali atd. Dcera z toho bylo docela paf a hltala kazde slovo. Nekdy mam pocit, ze staci jen venovat trosku vic pozornosti a nejaky efekt to ma, ne zrovna pri haseni nejakeho pozaru, ale tak prubezne.