Ahoj, vůbec nevím co mám dělat. Staršímu synovi je 5 chodí do školky, mladšímu budou 3 a po prázdninách půjde taky. Poslední asi měsíc ten mladší pořad jde po starším . Jen co přijde domu už ho strká, mlátí, pošťuchuje, prostě otravuje. Venku ho jen tak přetáhne klackem atd. Starší mu to nevrátí , jen občas pošťuchuje. Ostatním dětem to nedělá.
Jsou to kluci, jsem zvyklá na ledacos , nemám přehnané očekávání.
Ale tohle je prostě pořad co jsou spolu, celou dobu a nic nezabírá . Jsme s manželem zoufalí 😔
Jak na něj ?
@aannddreejjkkaa je to sadistické, ale já to jednu dobu dětem vracela. To, co oni provedli druhé, já vrátila i jim. Během chvíle byl klid. Například když jedna tahala ségru za vlasy, já jí zatahala taky. Když jí štípla, já jí taky, když s ní lomcovala, zalomcovala jsem s ní taky a pak jsem se jí pokaždé ptala, jestli se jí to líbí a jestli by chtěla, aby to ostatní dělali jí taky. Vysvětlily jsme si, že ona nebude dělat nic, co nechce aby se dělo jí a pochopila to velice rychle. Dlouho byl klid, teď už zas mladší dorostla do bojovnice a mlátí se obě navzájem. 🤦🏼♀️ Tam zasahuju už jen tak, že je odtrhnu od sebe a neřeším kdo, co a proč. Problémy si řeší hodně samy, já jen dělám dozor, aby se nezabily, případně pomáhám vyjednávat.
@aannddreejjkkaa Nemůže na toho staršího žarlit? Nestalo se něco kde by měl starší syn více pozornosti než ten mladší?
Mám staršího v první třídě, mladšího ve školce... mladší teď neustále hrozně "krade" pozornost všech. Když potřebuju staršímu zkontrolovat úkoly, musím mladšímu zadat úkol z logopedie (a dělat úkol s ním, ne se starším, že). Když si starší chce hrát sám, mladší přijde do hry mu vleze a začne mu nutit svůj způsob. Pokud starší zaprotestuje, mladší ho bouchne. A já pak řvu na oba, no. ALe u mladšího je to vyloženě způsob vynucování si pozornosti... Jako ano, pomáhá s nimi aktivně trávit čas. Několik hodin denně aktivně s mladším... Jenže na to prostě nemám.
@kakba tak asi všeho s mírou... 😉 Já jsem do svých dětí teda opravdu nekopala a ani bych to neudělala, ale všechny takové ty klasické dětské srandy jsem jim zkrátka vrátila. Říká se tomu učení prožitkem. Ono nějaké vysvětlování a vyhrožování tím, že by se mohlo stát tohle a tohle a že to druhého bolí, to je pro hodně dětí abstraktní a neumí si to v té hlavě spojit ani představit. Až když si reálně zkusí přesně to, co druhému způsobili, tak jim to teprve dojde, že přetáhnout někoho klackem zas taková sranda není. Výhoda té situace je, že rodič umí odhadnout sílu tak, aby si to dítě umělo představit, že to druhého bolelo, ale zároveň mu neublíží. Kdežto to dítě v zápalu zábavy klidně druhému hlavu hračkou rozsekne nebo klackem oko vypíchne.
@aannddreejjkkaa To je jako bych to psala ja. Navod nemam, starsi mu reknu, ze se ma branit.