Zdravím.
Mám dvojčata kluky, v lednu budou mit 8 let.
Od malicka spolu souperi. Stale kdo bude prvni, lepsi, rychlejší..
Bohužel se to deje i ve skole kdy uz je to ale na hrane.
Pani ucitelka jim dava same poznamky, ze jsou neukazneni, o prestavce se biji, rvou..
Na obede v jidelne se predhani kdo bude prvni takze hadky, bitky. Ucitele kdyz vidi, ze kluci jdou, davaji je od sebe. Jednoho dopředu, druheho o par spolužáků dal.. Vcera meli plavani, v autobuse museli byt rozdeleni, v plavání byli ve vyrivce s nejakou jinou ucitelkou. Nejaky chlapecek podrazil nohu jednomu s dvojcat a ten spadl na druhe dvojče na hlavu a potopil ho. Strasny rev.. Samozřejmě oba poznamka a zapis urazu do knihy.
Kluci maji adhd. Ve skolni psychologické poradne jsou oznaceni jako deti s nadanim. Maji same jednicky. Ve druhe tride uz umi nasobilku, v hodine jsou potichu, hlasi se, jsou aktivni. Ve sportovnich aktivitach vynikaji nad spoluzaky a v zavodech prvni. Kdyz jsem se jich tedy zeptala proc se ve skole rvou, rekli mi, ze spoluzaci je pobizeji aby se rvali. Kdyz zacnou tak spoluzaci jim fandi a vyburcuji k akci..nekdy je provokuji proti druhemu a navadi aby se rvali. S jinymi detmi konflikt nemaji, jen spolu. Rvou se o blbou susenku, lipo. Stale kdo ma vic..Doma maji zakazanou tv, tablet (ten kdyz jsou hodni maji jen kazdy na pul hodiny vecer), rozdelujeme je. Jeden jde k babicce kde pomaha venku, druhy je doma, dalsi den opak. 2x tydne je takto rozdelime. Pani ucitelka dostala z poradenske poradny skolske, ze pokud deti jsou v hodinach tiche, maji o prestavce byt zabaveni. Ze potrebuji kvuli adhd upustit paru, proto jsou aktivnější. Jenze ucitelka nemuze byt vsude a stale je hlidat.
Ja uz fakt nevim co s nima. Vysvetuluju jim, ze jako sourozenci se musi mit radi a vazit si jeden druheho. Nemaji spoluzaky poslouchat, jenze oni slibi "ano budeme hodni" a druhy den zase poznámka.
Nevite mi poradit?
Mame doma 8 měsíční holčičku. Kluci ji zboznuji, vse ji nosi, hladi, pusinkuji, ale i o ni se rvou..
Pripadam si, ze začínám jako matka selhavat.
Kdyby byly ve skole dve tridy, rozdělíme je, jenže bohužel třída je pouze jedna. Az od 5 tridy zacina byt a b c.
Ve skolce byli rozdeleni. Jeden ve třídě dole, druhy nahore. Zpočátku za sebou utikali, bylo jim smutno, pak si zvykli a meli kazdy sve kamarady. Doma si byli vzacni, ale jak jsou ve skole druhym rokem, je to masakr.
Kdyz jeden nejde do skoly (jdem k lekari atd) tak jim je po sobe smutno, tesi se na sebe. Po hodine ale zase bitka a zalovani co udelal jeden druhému.
Chodili na fotbal, ale skončili, protože mi rekli, ze nechteji aby po nich trener rval. Chodi na hudební obor. Jeden hraje na kytaru, druhy klavesy. To je bavi, je je to ve skole po vyucovani. Pak jdou do družiny a zase bitka..
Je tohle normální?
Radu nemám, ale třeba tě to uklidní. Mám mladší ségru, jako děti jsme se dost rvaly a poslouchaly jsme od mamky, že se strašně bijem, že to jinde nezná. No měli jsme pravidlo, že spolu jsme se mohly dorvat jak koně, ale třetí osoba nebude zlá na mou ségru jinak dostane. Jednou v dospělosti si mamka stěžovala na ségru, tak jsem ji začala obhajovat, že to tak není. Mamka říkala, že se jí moc zastávám, tak jí říkám, že je to důsledek výchovy, kdy mě učila držet se ségrou při sobě, takže možná se snaha o to, aby spolupracovali projeví později :D
Možná bych zkusila nějaký sport typu jóga, taichi, kde se harmonizuje energie, ne že se ještě víc vyburcují během, nebo něco kde se učí i respektu (možná judo, karate?, ale zase záleží jak je to vedeno, úroveň těhle sportů je různá...)
Co se zeptat kluků, co by jim pomohlo upustit páru a vymyslet o přestávkách něco, tak, aby páru upustili, ale bylo to v rámci pravidel.
Ujišťovat je, že jsou oba skvělý, přesně takový jací jsou, třeba se ti každý zvlášť snaží dokázat, že on je ten nejlepší, aby ti dokázali, že si zaslouží pozornost....ale to jen typ, nevím, jestli to bude fungovat... Učit je, že lepších výsledků dosáhnou kooperací ne konkurencí. Možná změnit slovník, máme tendenci, když se něco povede, tak ocenit slovy jééé ty jsi šikulka, ale spíš když něco na kreslí, říct, moc se mi líbí, jak jsi to namaloval, můžeš mi říct, jak se ti to povedlo, bavilo tě to kreslit atp. Prostě, aby dělali věci, protože je baví ne kvůli jedničce, pochvale...
@levandule_k to je perfektní, dekuju moc!!! 🙏
Co je rozdělit? Máme ve škole pár případů, kdy chodí do paralelek
Osobně bych je dala na bojový sport,aby se vybili tam(karate,judo,apd). Co zkusit se domluvit ve škole a s kluky,že o přestávkách by si třeba šli zaboxovat-bouchnout do pytle místo do sebe (menší pytel by měl každý z nich,nestojí to majlant). Určitě by jim to pomohlo.
A co na ne prestat tlacit, ze se musi mit radi? Jako sourozenci se nemusi mit radi, musi se umet vzajemne respektovat.
Manzelova maminka jemu a jeho sestre taky pry neustale cpala do hlavy, ze se musi mit radi. A v manzelovi to vyvolalo v dospelosti pocit, ze to teda nemusi a se sestrou neni moc v kontaktu prave pro ten tlak od matky.
A ja si teda neumim predstavit, ze bych se s nekym poprala, takze asi byl nejaky konflikt, a pak bych poslouchala, jak mam toho druheho, ktery me nastval, mit rada.
Ja jsem sama z dvojcat. Mimo ADHD totez… nadana, sportovni. Ale se segrou jsme se beustale rvaly. Zlepsilo se to v 16ti, rozdelenim na jinou skolu. Po VS jsme nej kamaradky…ale cesta tam byla dlouha a bolestna.
Tim, ze jsou neustale spolu, tak maji pocit, ze se musi prosadit, pomerovat, byt videt, souperit o pozornost. Ja z toho mam skoro az neprimerenou soutezivost. Na druhe strane jsem se i diky ni dodtala tam, kde jsem dnes.
Jedine, opravdu fungujici reseni z meho pohledu, je je rozdelit. Nam to tehdymoc pomohlo.
Ted jsem precetla i ostatní komenty. S tim zastanim se jsme to mely uplne stejne. Priti ostatnim jsme drzely vzdy spolu.
Jenže to rozdělení ve škole úplně nejde, když je tam jedna třída, ale může se jim každému zvolit jiný koníček...
Radu nemám, máme to podobně a to děti ani nejsou dvojčata (6 let holka a 3,5 kluk). Jsou schopni soupeřit naprosto ve všem - kdo se bude první večer koupat, kdo bude dřív oblečený, komu jako prvnímu rozkrojím rohlík k večeři 😈
Dceru jsme dali na atletiku, ať může soupeřit tam.
Zatím doufáme, že z toho vyrostou.
@kamimnichov dekuju, tenhle pohled je pro mě důležitý 😉 Přímo ze zdroje
Asi je u nás ve 2. třídě podobní kloucci, jednovaječná dvojcata, ale bez adhd, vyvrcholilo to tím, že jeden byl přerazený do paralelní třídy. 😣 ale úplně podrobnosti nevim. Beru to částečně jako selhání učitelky, na druhou stranu, jejich neustále konflikty zdržovaly a omezovaly třídu.
@sorboni30 kdyby te cokoli zajimalo, tak napis 😉 ono driv bylo dvojcat velmi malo. Dnes hodne, sle u tech se jeste nedozvis, ze to ma casem i ten happy end ☺️
Věřím, že to musí být na palici, ale na druhou stranu - evidentně to jsou osobnosti 🙂 Dokud neubližují ostatním, nejsou drzí k učitelkám, nějak dramaticky bych to neřešila.