Zdravím maminky,
chtěla bych s ezeptat kdo máte doma zhruba 3 leté dítko a právě narozené druhé?? chtěla bych se vás zeptat jak to straší dítko reagovalo na sourozence a jak se změnilo jeho chování..
Mám 3letou dcerku a 3měsíční druhou dcerku a ta starší byla strašně hodňoučká poslouchala a byla prostě taková pohodová holčinka , po narození druhé dcerky se její chování změnilo, že na sebe upoutává pozornost to chápu ale kvůli všemu pláče je přecitlivělá a nerada poslouchá.. člověk jí musí do všeho nutit.. a to dřív nebejvalo chtěa bych se vás touto cestou zeptat jestli jste nebyli ve stejné situaci a pokud ano jak jste to řešily a jak jste starší dítko vedly opět aby poslouchalo a tak. mžná toho chci po ní moc jsme dost pečlivá na toto ale snad nemůžu nechat být to že mě malá neposlouchá a že je přecitlivělá a kvůli všemu pláče.. moc děkuji za vaše příspěvky rady..
@mila01 děkuji.. no popravdě zapojuju jí do všeho co se dá, a je ráda do role starší sestřičky jí taky stavíme právě se snažíme hodně dbát na to aby opravdu neměla důvod žárlit, manžel se jí hodně věnuje on popravdě holkama hodně žije takže koupání přebalování hraní si snima není vůbec problém a dělá to 🙂takže právě nevím kde se stala chyba že malá začala být tak lítostivá.. určitě poslouchat se musí a na to mi hodně držíme aby opravdu poslechla.. to se prostě musí 🙂 to se nedá nic dělat 🙂♥♥asi to prostě tak bude a jak píšeš trpělivost a ono to nějak samo odezní toto 🙂 jinak á už nevím.. byla vždy dost citlivá od malička .. moc děkuji♥♥
@monaberuska1 to co píšeš, je jako kdybys mluvila o nás. H. byla ze sestřičky celá pryč, měla a má ji hrozně ráda, ale na nás reaguje občas velmi přecitlivěle. A začalo to po porodu. Teď se to teda trochu lepší, ale stále si celkem často popláče. Asi je to normální, u H. to souvisí jistě i s povahou a tím, že období vzdoru se neprojevuje vztekem ale právě tou lítostivostí. Teď, kdy už pominulo období, kdy jsem mimino nemohla dát z náručí, se snažím každý den si vyšetřit pro H. aspoň hodinu, kdy jsem tam opravdu jen pro ni a děláme to, co chce ona. Na to reaguje fakt ohromně. Nutné je i časté mazlení a hlavně nepodlehnout dojmu, že starší dítě narozením sourozence najednou vyspělo a zmoudřelo. To je jen náš optický klam, je to pořád malé dítě, které si s novou situací neví rady. Myslím, že až sestřička povyroste a začnou si spolu hrát i vyřizovat účty, tak se to zlepší 😉
@gisminka moc děkuji za tvůj příspěvek.. a popravdě jsi mě hodně uklidnila.. protože konečně trochu asi vidím že je to opravdu normální že záleží na té povaze toho drobka našeho 🙂strašně je mi to líto a už sem nevědělaq koho se zeptat až mě napadl tady koník a opravdu jsme ráda že nejsme sami kdo tuto situaci má nebo měl podobnou jako my♥určitě svámá souhlasím a máte pravdu a jak vyrostou tak si to bude úplně jiné🙂 moc děkuji 🙂
@monaberuska1 Ahoj, chování tvé holčičky je naprosto normální 🙂 Prožívá svojí první pubertu a do toho máte doma malý uzlíček. Určitě to brzy přejde a bude z holek nerozlučná dvojka 🙂 U starších dětí mám taky rozestup 3 roky a 3 měsíce. Terka mi tedy dávlala pěkný "kapky" 🙂 Zhoršovalo se to, když přijela na návštěvu třeba babička, to na sebe upozorňovala ještě víc. Prostě se o mně nechtěla dělit ani s babičkou 😀
ahoj, tak já mám holčiny přesně dva roky od sebe. Rok to byl mazec. Starší na sebe upozorňovala, jak mohla. Už to zde zaznělo - pomohlo, když jsem se té starší denně věnovala alespoň hodinu (když mladší spala). Jakmile se ta mladší postavila na vlastní nohy a začala ťapkat, stala se z ní kámoška a teď jsou holky v pohodě. Teď žárlí na sebe vzájemně, ale mnohonásobně se situace zlepšila. Takže vydrž! 🙂 Bude líp.
Ahoj.Já už mám holky teda trochu odrostlé,ale mají mezi sebou také zhruba 3letý rozdíl - přesně tři roky a 4 měsíce.U nás to bylo trochu jiné tím,že mladší dcera je nedonošenec a já s ní byla 10 týdnů v nemocnici,takže když jsme se vrátili,ta starší byla ráda,že jsme konečně doma.Bála jsem se,aby malou nezatracovala kuli tomu,že musela být kuli ní tak dlouho bez mámy,ale bylo to dobrý.
Měli jsme štěstí,že mladší holka byla super hodné dítko ( bohužel z toho vyrostla,teď je to ďáblík 😀 ),takže jsem měla dost času na tu starší,snažila jsem se s ní trávit co nejvíce času a co nejvíce jsem jí zapojovala do péče o mrňavou - postavili jsme jí do role starší ségry a to se jí líbilo.Co vim,tak taky hodně radí,že tady musí nastoupit tatínek a měl by se hodně věnovat staršímu dítěti,když mamka nemůže,ale to u nás nešlo - manžel je kamioňák.Ale po pravdě - malá se také trochu změnila,nebylo to nijak radikální,ale přeci jenom - doteď byla sama a najednou tu byl někdo nový.Asi to budeš muset řešit velkou trpělivostí a hlavně důsledností - přesně jak píšeš,je sice lítostivá,já to chápu,ale neznamená to,že má přestat poslouchat.