Výběr ZŠ. Podle čeho jste vybírali vy?

@emamaira počet dětí co jde na gymnázium není o kvalitě školy. Když nemá materiál, ani sebelepší škola a tím nic neudělá. Za mne víc než o škole je to o kvalitě učitelek a hlavně v té první, druhé třídě je to hodně důležité. A i papírově dobrá škola nemusí mít dobré učitelky, bohužel.
Měla jsem na výběr ze dvou škol, jedna lepší (skoro bez cikánů), ale dál, druhá blíž, ale dost "černá" a s horší pověstí. Chodí na tu "lepší" a vzdálenější. A nelituji, udělala jsem dobře. Co se týče dojíždění je to tak na hraně, kdy se to dá. Delší dojíždění je problém hlavně kvůli kamarádkám, třeba dvě rozdílná města si z tohoto úhlu nedovedu představit.

@emamaira zohlednovala bych to, co je pro me dulezite a jak se dite jevi. Jinak upřímně závidím, že si můžete vybrat...U nás se losuje i ze skladových děti, o výběru školy si mužem nechat leda tak zdat...

V první třídě a obecně tak do třetí třídy bych koukala především na "klima" školy. Je to trochu dané tím, že syn je stydlín a má poruchu komunikace. Je chytrý, dovedu si velmi snadno představit, že jednou půjde na gympl a vejšku, ale nedovedu si představit, že se v první třídě prosadí v kolektivu, který bude soutěživý, kde bude učitelka považovat za motivaci to, že bude poukazovat na chyby a podobně. ... Ve třetí třídě už může být dost jinak. Natož v páté, kdy se bude rozhodovat o osmiletém gymplu, že. ... O době za víc jak dvojnásobek jeho současného života nemluvě. ... Motivované dítě se na přijímačky doučí, ať už čistě svou silou, či snahou rodičů... Ale šikanované dítě nikdy motivované nebude.

skola urcite neni od toho pripravit na prijimacky na vicelety gympl, mozna vetsi skoly maji nejaky seminar netusim, ale bere se, ze pokud nekdo chce a ma na to studovat, tak se pripravi, v mem okoli se deti pripravovaly samy a dostaly se mezi prvnimi, o tom to je, pripadne dopomoc rodicu, ci pripravne kurzy poradane primo gymnazii za pomerne slusnou cenu

@emamaira My jsme měli na výběr ze dvou škol. Jednu v místě bydliště druhou ve městě kam by syn musel dojíždět. Pro nás bylo i důležité jak řesi krizové situace šikanu apod.. Ptala jsem se třeba maminek děti, které na tu danou školu chodí. Další bylo i to kam jde většina dětí z jeho školky na který je zvyklý ( špatně si zvyká na nový kolektiv). Pak nás zajímali i spoje jak často jezdi autobus/vlak apod... Na konec vyhrála spadova škola a vidím výhodu právě v tom, že nemusí dojíždět.

@sarihy to je pravda, ale možná stačí vědět, jaká bude paní učitelka, zjistit to od známých nebo to víš od staršího dítěte. Protože na klima třídy, pokud se tam nesejde nějaký echt materiál, má paní učitelka u těch malých veliký vliv.

Naše děti šly do spádové, nic jsme nevymýšleli. Jako jednu z fajn věci vidím, že děti chodí s kamarády z okolí, od první třídy se samostatně do i ze školy dopravují. O té škole ovšem příliš dobré mínění nemám, jsou tam učitelé lepší i horší... nejsou špatní, ale protože je to malá škola, třídy mají okolo deseti dětí, nejméně početná má dokonce jen 4, jiná zase 17...tak mám dojem, že tady všichni nějak zpohodlněli, zamrzli, od rodičů taky mám dojem žádné velké požadavky nejdou. Škoda. Každopádně i když to je, jak to je, dcera se na 8L gymnázium dostala, byla v první desítce. Syn zkusí letos. Nějaká lepší základka by jim určitě neuškodila, naopak, ale když to hodnotím teď, když jsou děti v 5. a 7. třídě, jsem ráda, že byli/jsou na prvním stupni s místními kamarády.

@moudivlacek o osmiletém gymplu ani nemluvím. Ano, záleží i na skladbě děti, jak budou úspěšně na SŠ a to mi právě přijde taky důležité, z vlastní skutečnosti vím, jaký je rozdíl v chování děti na osmiletém gymplu a na ZŠ, kde je velký počet dětí, kteří směřují na učňáky.

@sarihy tak to já si taky nemyslím, že učitel spasí vše, ale různí učitelé mají různé pověsti a už předem můžeš tušit, že když máš třeba specifické dítě, nebude fajn, když se sejde s paní učitelkou, která je pověstná tím, že dětem úlevy nedává... Ta stejná učitelka ale může vyhovovat jinému dítěti. Navíc dneska v době Facebooku a podobných technologií si lze obstarat plno informací přímo z gauče.
Jinak souhlasím s tím, že strašně záleží, co se sejde za děti, jak si sednou vzájemně, taky s tím, že jsou místa, kde jsi ráda, že ti dítě vůbec vezmou (dcera začínala ve spádové ještě ve městě a vzali tehdá všechny místní děti, takže jich bylo 33 nebo 34)....a vůbec spoustu věcí jednak neovlivníš, druhak - aspoň já - jsem měla před nástupem dětí do školy nějaké představy, teď o sedm let později se na to dívám zase jinak 🙂

@marimanta díky, taky smeruji tím směrem, že první stupeň dáme s místními kamarády a pak uvidíme. Jen pořád ve mě hloda, že samozřejmě chci, aby měly děti co nejlepší vzdělání.

@marimanta Já třeba vím, že kdyby si moje holky prohodily učitelky, bylo by to pro ně špatně - starší dcera by vůbec nedala učitelku té mladší. A ta přitom byla skvělá, ale prostě jiná, jinak učila a jinak k té třídě přistupovala. A obě měly výbornou pověst. Takže ani tohle není záruka, že to pro dítě bude vyhovující. Ale tohle nevíš samozřejmě dopředu, to vyplyne všechno postupně. Já se několikrát už v tomhle přesvědčila, že až moc plánovat a kalkulovat se nevyplatí.

@fifinka2020 výběr máme, ikdyz ne velký. Ale i tak je dost možné, že nakonec bude chodit na spádovou, protože jinde ho nevezmou. Ale ano, jsem ráda, že tu spádovou máme, někdo nemá ani to. To mi přijde hrozný 🙈

@sarihy jojo, do spádové půjde na zápis určitě.

@emamaira aha, to jsem spatne pochopila, ja myslela, ze vam jde o systematickou praci ve tride a tim, ze je jen malo zaku, kteri jdou na gymnazium, tak se obavate horsi prace ve tride, nebo jak to rict. Proto taky dost deti zkousi prave ty osmilete gymply, neb se na ZS nudi atd.

@sarihy Jak píše Marimanta: v tomhle věku to ještě opravdu hodně záleží na přístupu učitele. Ostatně věci, které píšu (soutěžní prostředí a poukazování na chyby) dělá obvykle učitel. Děti to pak jen přeberou jako normu, do které se snaží začlenit.
Ono teda i primární směřování na gympl x učňák je o nějakém nastavení normy ve třídě, ale po pravdě mám pocit, že tohle má smysl řešit tak při přechodu na druhý stupeň, respektive do čtvrté třídy, pokud byste uvažovali o osmiletém. A v tehle místech prostě ta fluktuace lidí ve třídách bývá a dost často se ty třídy opravdu kompletně rozpadnou a přemíchají, takže to není o "zařazování dítěte do zajetého kolektivu". Takže koukat na parametr gympl x učňák při nástupu do první třídy mi přijde strašně brzy.

ZŠ jsem vybírala hlavně podle spádovosti a dostupnosti. Nedávalo mi smysl, dávat děti na vzdálenější školu ve městě, když mi na první pohled přijdou srovnatelné. Samozřejmě místní mají plno připomínek k té nebo druhé, ale nebyly natolik zásadní abych děti nedala na bližší školu s kamarády z bydliště a spolužáky z MŠ (vzdálenost necelý kilometr pěšky, druhá škola asi 2km pěšky nebo i bus a pěšky) Dojíždění do jiného města bylo pro mne a mé děti úplně mimo. V první třídě by to pro ně bylo náročné a určitě by to nezvládly samy. Velký rozdíl vidím v dojíždění z vesnice, kde do školy dojíždějí všechny děti do sousední obce (a zvládají v pohodě, protože nemají jinou možnost) a v dojíždění z města do jiného města. To mi na ZŠ nepřijde moc dobré.

@cilkat Taky má dcera poruchu komunikace. Teda přesněji selektivní mutismus.

Už mám něco za sebou, dcera je na střední...
Do první třídy jsme ji dali do spádové malotřídky a teď si to vyčítám. Dali jsme ji tam kvůli kamarádkám... Ale! Kromě jiných problémů už jsem toho měla v její páté třídě fakt plné zuby. Ve třídě jich bylo 20, tři ročníky - 2., 4. a 5. Paní učitelka si piplala druháčky a na ty páťáky jí moc času nezbývalo. Dcera měla od první třídy samé jedničky, na konci pětky jsme ji poslali zkusit přijímačky na osmiletý gympl, naprostá katastrofa. Ona by tam stejně nešla, protože by to znamenalo delší dojíždění, ale je zajímavé, že když se v devítce připravovala na přijímačky (sama, přišla jen s konkrétními dotazy, jinak žádné doučování), vždycky přišla s nějakou volovinou, kterou neměla dotaženou právě z prvního stupně. A u přijímaček naprosto excelovala, dostala se na gympl s prstem v nose. A té malotřídce mám doteď za zlé, že to nebylo v cajku, navíc si vzpomínám, jak mi paní učitelka o dceři někdy v druhé třídě říkala, že to je taková dvojkařka. A celou základku jsem pak na ty dvojky teda marně čekala...
A závěr? Kvůli kamarádkám opravdu školu nevybírat, v každé škole si najde nějaké kamarádky...

@emamaira pro mě bylo stěžejní, na co má dcera vlohy a klima školy, slavní absolventi a taky jsem pátral, na jaké střední školy se děti pak hlásí... Teď je dcera v devítce, takže když šli do první, tak jich bylo samozřejmě stejně hodně 🤣 na její ZŠ se dělaly "přijímačky" - testy školních předpokladu ale hravou formou, takže to vůbec nebylo stresové. Plus bylo to, že škola má školní uniformy (tehdy pilotní projekt MŠMT a nyní to hradí městská část). Dostala se a jsem vděčná. Dostala výborne základní vzdělání a navíc si mohla udělat certifikát z angličtiny a celý druhý stupeň měli rodilého mluvčího na angličtinu.

@sarihy Ne, já píšu o státní škole, kterou zřizuje hlavní Město Praha, tak jako spoustu jiných státních škol v Praze. Byla jsem samoživitelka, na soukromou školu jsem neměla a nemám ani teď.

@sarihy prostě vím, že se dají najít i skvělé školy, které nejsou soukromé. Je hodně důležitý, jak ředitel dokáže ohnout ŠVP, jaké si vybírá učitele a co dokáže vyjednat se zřizovatelem. A ani teď dcera nejde na soukromou školu, ale dostala se na uměleckou školu státní, tj. zřizovatel je opět hlavní město Praha.

@felis Momentálně je v Praze ve spoustě městských částí taková, že prvnáčků je moc a nevejdou se a losují se i spádové děti. Naše budoucí spádovka letos brala 60 dětí a hlásilo se jich 80 spádových. Kdo se nevejde, musí dojíždět jinam, často i docela daleko. Dostat se na nespádovou školu je nemožná, leda zaplatit dítěti falešné trvalé bydliště, ale i to už se začíná řešit.

Ale ono přece neexistuje dobrá a špatná škola, vše závisí na učiteli a kolektivu dětí, které se sejdou. Někdy to klapne a někdy by si i Jan Ámos neporadil. Nebo na tzv. dobré škole můžeš vyfasovat špatného učitela a naopak. Je to otázkou náhod, osudu, štěstí....