Syn je od narození velice nespokojený. Čím je starší, tím je horší. Nevychází s ostatními. Bohužel je dost specifický a uvědomuju si, že si hodně problémů dělá sám.
Aktuálně nejvíc řeší to, že všichni jsou proti němu. Vybral si 3 kroužky, ale už nechce chodit nikam, protože se mu tam děti smějí. Jde hlavně o starší kluky. Upřímně se jim nedivím, on se často rozčiluje, už ho i schválně prudí, on reaguje a je to baví. Ano, nemají to dělat, ale jsou to děti. S vedoucími samozřejmě řeším, ale problémy jsou hlavně po a před. Nebo si usmyslí, že by to mělo být nějak a už nezvládá pobrat, že se musí domluvit. Často má pravdu, ale chápu i ostatní děti, že se mu pořád nechtějí podřizovat. Není taktní a většinou skončí tím, že se pak zacyklí v negativismu. Vzteká se a odchází.
Dělá to i doma. Něco si usmyslí a nejede přes to vlak.
Máte doma někdo podobné dítě. Jak zvládáte s takovým negativismem pracovat?
@omniala u psycholožky jsme byli a vlastně nedoporučila nic.
Po dnešním dnu mě tak napadá. Může mít takto malé dítě depresi?
Muze. I mladsi muzou. Muze mit taky proste problem v komunikaci. Ale muze mit taky klidne oboji, problem s komunikaci i depresi. Ony deti na ZS nejsou stavene na absenci uspokojivych vztahu s vrstevniky, takze je to pro nej asi fakt tezke 🙁
Nektere PPP maji nacvikove skupinky socialnich dovednosti, nebo zvladani stresu. Nemate neco takove v okoli?
@malytlustyhroch ve škole celkem dobré. Horší jsou ty kroužky. Tam to nefunguje. Buď už tam ani nechce, nebo jde, ale vrátí se s tím, že už tam nikdy nepůjde.
Přeci tak jako se liší úroveň odborných schopností lékařů, učitelů... kohokoli..., tak se liší i psychologů. To, co píšete, je tedy zvláštní argument... Hlavně pokud se zamýšlíte nad tím, jestli malý nesklouzl už do deprese... To by byl problém rozhodně velmi vážný. Zkuste si pustit (třeba na yt) něco od Petera Pötheho. Sama jsem, po mnoha letech, kdy jsem přemýšlela, četla, hledala..., začala rozumět tomu, co vlastně v mém dětství, resp. rodině špatně bylo, že se jsem se do takových s.aček jako prepubertální a dál jako pubertální/teenagerskové dítě (a dál jako mladá dosplělá - táhlo se to samozřejmě...) dostala. Konejte, jak myslíte. Snad problém zvládnete, ať už se vydáte jakoukoli cestou. Hodně síly a radosti Vám oběma.
Přeci tak jako se liší úroveň odborných schopností lékařů, učitelů... kohokoli..., tak se liší i psychologů. To, co píšete, je tedy zvláštní argument... Hlavně pokud se zamýšlíte nad tím, jestli malý nesklouzl už do deprese... To by byl problém rozhodně velmi vážný. Zkuste si pustit (třeba na yt) něco od Petera Pötheho. Sama jsem, po mnoha letech, kdy jsem přemýšlela, četla, hledala..., začala rozumět tomu, co vlastně v mém dětství, resp. rodině špatně bylo, že se jsem se do takových s.aček jako prepubertální a dál jako pubertální/teenagerskové dítě (a dál jako mladá dosplělá - táhlo se to samozřejmě...) dostala. Konejte, jak myslíte. Snad problém zvládnete, ať už se vydáte jakoukoli cestou. Hodně síly a radosti Vám oběma.
@omniala dobře, tak budu konkrétní. Byli jsme u 4 různých psychologů, v PPP a nikde nic neporadili. Už si připadám jako cvok.
Maximálně se dozvím, že děti bývají smutné, že máme hledat to pozitivní, že máme mít hranice a laskavé prostředí. Což máme.
Jedna psycholožka mi řekla, že mě tím vydírá a je to energetický upír.
Další mi řekla, že nemáme přehánět, protože tam byl v pohodě.
Ahoj anonyme, ráda bych ti napsala soukromou, ale nemám jak...:D Pokud tady jsi i pod jménem, můžeš napsat zprávu mně a já ti pak napíšu;)
Muze. Minuly rok jsme proto se synem psychologicku navstevovali. Syn sa zacal vseho bat, vse bylo nad jeho sily atp. Navic k depresim ma zjevne podedene sklony. Psychologicka mu za 4 sezeni pomohla. Ale mit sklony k depresi bude mit celej zivot pokud se vcas nezasahne.
Doporučila bych odhodit veškeré případné zábrany a obrátit se pro pomoc k psychologovi. Můžu doporučit Milana Studničku - určitě si ho vyhledejte, napsal i zajímavé knihy. Třeba by Vám přinesly dobrou radu i ony 🙂