Úmrtí učitele. Jak uklidnit dítě?
Předem se o omlouvám za smutné téma. Mému synovi ve škole zemřel trenér, který byl na dané škole zároveň i třídním učitelem vyššího ročníku. Byl to mladý sympatický kluk a nikdo neví co se stalo, ale už nechtěl být a ukončil život pod koly vlaku. Syn se to dozvěděl před pár dny, od té doby slzavé údolí, noční můry. Syn chodi do pate třídy, dozvěděl se to od kamaráda z osmé, který u to řekl. Bohužel i to jak zemřel. Snažím se s nim komunikovat, objimat, vysvětlovat proč se to stalo (ba to se porad ptá), ale potřebovala bych poradit zda existuje něčo na uklidnění pro děti. Třeba jesle bylinky? Nebo ti chce Čas a přejde to? A taky chce jít na pohřeb (to má taky od kamaráda, jenže jejich to byl třídní, to je dle mého něco jiného). Pustily byste ho na teb pohřeb? Myslím di, ze by to bylo ještě horší.
To mě moc mrzí. Vím že na uklidnění je meduňkovy čaj. Já kdybych byla v kůži syna, tak bych chtěla jít, abych si to uzavřela. Pokud byste mi to nedovolila byla bych na vás naštvaná a brala to jako zradu. Takže si se synem promluvte, řekněte mu jak pohřeb vypadá a nechala bych rozhodnutí na něm, už není tak malý. Určitě smutný bude, ale taky by mu to mohlo pomoci to v sobě uzavřít.
no a jak se k tomu staví škola?
Na zklidnění je sedafit určitě ho děti v nějaké míře mohou. Jestli chce jít na pohřeb, tak bych mu to určitě povolila. Jen s ním probrala, zda tam nejít s ním. Případně časem oslovit nějakého psychologa. Tohle prostě chvilku trvá a jestli pláče a chce o tom mluvit, tak je to možná lepší než, aby to v sobě dusil. Možná bych se zeptala ve škole zda tam není nějaký psycholog na tuhle situaci přidělený. Když jsem byla mladá, tak mi nesmyslně umřela kamarádka a trvalo to dlouho než jsem přestala brečet.
Chce to čas, na pohřeb bych pustila, to rozloučení většinou pomůže. Jak to probíhá ve škole? Mluví o tom s nima učitelé?
Zkus se poradit na Rodičovské lince. Ale vidím to na ten čas. Zasáhlo ho to, potřebuje to zpracovat a odtruchlit.
Doporučuji Bachovy esence. Na pohřeb bych ho pustila, rozloučení je důležité, třeba se mu to díky tomu podaří uzavřít.Je mi to moc líto 🖤.
Mě ještě napadá, zda to u něj nevzbudilo vědomí smrti a strach, že mu zemře ještě někdo další, mnohem bližší. Určitě bych zkusila zkontaktovat školu, syn určitě nebude sám, kdo má podobné problémy - měli / mohli by mít někoho přiděleného, kdo už bude i znát situaci té konkrétní školy, co se tam přesněji dělo.
Na pohřeb určitě umožnit jít, pohřeb je právě takový "rituál rozloučení", uvědomění si, že dotyčný už tu není. Bude tam mít možnost se rozloučit, pobavit s ostatními spolužáky, co učitele taky měli rádi, být "součástí" a ve skupině je to truchlení mnohem jednodušší. Na tréninku / ve škole se může bát o tom mluvit (když ho třeba většina spolužáků neznala, neví, co pro něj znamenal / je to pro ně "jen" nějaký učitel na škole a tím můžou mít i nemístné / nevhodne poznamky).
Určitě bachovky. Vytáhly mě z rozjíždějící se deprese.. syna je mi líto 😔 ale určitě bude líp.. rozloučit bych ho pustila, respektive šla bych s ním, kdyby se mu nějak přitížilo nebo by to prostě nedal. Držím pěsti 💐
Když byl můj bratr tak asi v sedmé třídě, zemřela u nich ve škole mlada oblíbená učitelka při autonehodě. Na pohřbu byl, domluvili se s kamarády, kdo půjde. Co tam syna pustit a jít s ním? Nechat ho prožít rozloučení s ostatními žáky a jen tam být, aby cítil, že tam má podporu.
Nechala bych ho to asi prostě odžít. Měl ho rád, otřáslo to s ním, takový projev emoce je podle mne spíš zdravý a normální, než aby se z toho dělala věc k řešení, kterou je potřeba nějak urputně skončit a vytěsnit. Není malý, aby to nějak nechápal, a určitě jste to doma probrali dostatečně, teď to asi chce jen trochu času. Nedávala bych mu žádné kapky ani bych mu nestála za zadkem na pohřbu. Ať jde normálně se staršíma klukama pokud chce, pak ho vyzvedneš...
Určitě bych ho pustila, protože je strašně důležité se rozloučit, hlavně chce jít na ten pohřeb on sám ze své vůle, kdybys mu bránila, bral by to jako zradu a mohl by mít výčitky, že tam nešel. Emoce je důležité odžít, truchlení má svoje fáze a nedá se to obejít. Chce to čas. Nevím, jestli jsou v téhle nutné nějaké bylinky, možná bych počkala po pohřbu a kdyby z toho byl pořád hodně špatný vyhledala bych psychologa, který by ho provedl fázemi truchlení.
Jinak ten trenér pro něj mohl hodně znamenat, mohl být vzorem a nikdo nevěděl, že má takové problémy, tak synovi může být líto, že mu nikdo nepomohl.
Jak s ní o tom mluvíte, jak mu to vysvětlujete?
Na základní škole nám zemřela úžasná mladá paní učitelka. Nebyla to naše třídní, ale na pohřeb jsme šli většina třídy (možná všichni, to si už nepamatuji). Koupili jsme kytičku a šli se rozloučit. Asi by se dalo říct, že jsme to považovali za projev úcty a poděkování, ale asi jsme to i všichni potřebovali....
Ano, určitě pustit na pohřeb, jen pořádně poučit o tom co se sluší. Smrt k životu bohužel patří. Snad mu to pomůže se s tím lépe vyrovnat.
Na uklidneni volne prodejny Sedatif z lekarny, jen se zeptej lekarnice jestli to muzou i deti, ale myslim, ze ano. Na pohreb bych ho pustila. Z vlastni zkusenosti vim, ze nejhorsi je se nerozloucit.