Ahoj holky, jsem téměř zoufalá a nevím si rady. Dcera začala chodit do školy a skoro každý den se vrátí s mokrými kalhotkami. Záchody jsou prý čisté a pěkné, ale nejsou jako ten doma. Přitom ve školce žádné takové problémy neměla. Strach z toho jak to bude zvládat ve škole s čuráním jsem už měla, protože když jsme třeba jeli někam na jeden den, tak radši čůrala venku za stromem než aby si došla třeba u známých - a to rozhodně velmi čistotných známých, takže to není úplně šok, jen jsem nečekala, že to bude každý den. Zlepší se to, nebo pomůže jen psycholog?
Šla bych hned, je to traumatizující, určitě se jí točí myšlenky většinu dne okolo čůrání, jít, nejít, jak vydržet..
Chudinka, vím, jak naše holky měly a ještě mají trauma z toho, že musí jít na záchod, kde jsou usazený pubertačky a je jim krajně nepříjemný jenom kolem nich projít. Jestli nepomáhá žádná motivace, tak bych toho psychologa asi zkusila, nic tím nezkazíš. 😉
No já s ní o tom dost mluvím, takže zkusím ještě chvilku vydržet a něco vymyslet. V pondělí přišla nadšená, že tam mají záchody skoro jako máme doma aže už tam byla, jenže druhý den, že prý tam byly fronty... Chodí tam jen prvňáčci, mají extra pavilon. Jenže vidím dceru, jak jde na záchod, protože ví, že se jí chce, čeká ve frontě, ale když na ní dojde řada, otočí se na patě a pak tam běží znovu až když už je pozdě. Nejspíš napíšu email naší dětské lékařce a uvidím, co poradí. Syn teď zase začal chodit do školky a nechce si říkat paní učitelce, takže se také obden počůrá. Teď ho tedy hlídají a zdá se to lepší. Vím že to tak normálně děti mají, ale jak to řeším u obou najednou, říkám si, jestli nedělám něco špatně...
Zkus bachovy essence, mohlo by to pomoci.
Dnes jsem se s ní domluvila na odměně za suché spoďárky, tak jsem zvědavá. Mám jen strach, že když tyhle všechny věci nezaberou, tak těmi svými pokusy jen oddaluji okamžik, kdy to s ní začne řešit odborník. Neublíží jí tím ještě víc?
Dnes jsem se s ní domluvila na odměně za suché spoďárky, tak jsem zvědavá. Mám jen strach, že když tyhle všechny věci nezaberou, tak těmi svými pokusy jen oddalují okamžik, kdy to s ní začne řešit odborník. Neublížím jí tím ještě víc?
@sarka1985 😀 Aha, tak to je dobrý teda, u nás doktor = strašák. 🙂 Tak uvidíš, co na to paní učitelka, u nás ve třídě starší dcerky měla jedna holčina sice jiný problém - nechtěla zůstat ve škole sama, potřebovala mít u sebe jednoho z rodičů - ale paní učitelka hodně vyšla vstříc a snažila se pomoct jak to šlo, nakonec se taky neobešlo bez psychologa, ale z přístupu paní učitelky jsem byla nadšená, někdo by řekl rozmazlená holka, ale on vyplul na povrch opravdu skrytý problém. Já myslím, že i ona zhodnotí situaci a pokud to nepůjde, určitě sama doporučí navštívit odborníka. 😉
@sarka1985 - teda, takhle dlouho to zadržovat a nejít se vyčůrat, to musí být pro ní hrozné. Asi bych počkala týden, dva a pak případně zašla k psychologovi. Nám na jiné problémy (syn předškolák nechtěl chodit do školky) pomohli smajlíci kreslení do kalendáře u každého dne bez scény, nějaká odměna za určitý počet smajlíků (oblíbený časopis) a větší zapojení tatínka do provozu (aspoň jednou za týden vodil on). A v pedagogicko-psychologické poradně jsme byli, ale poradili nám v podstatě jen toto.