Posmívání spolužáků, jak řešit?
Zdravím.
Dcerka chodí do třetí třídy. Od malička je oproti ostatním dětem velká a bohužel i silnější postavy (přesně tak jako její otec celé dětství). Už ve školce se občas stalo, že se jí nějaké děcko posmívalo, ale tam to ještě bylo v pohodě. Když šla do první třídy, tak jsme se přestěhovali, tudíž nastoupila mezi úplně nové děti. S holkama ve třídě vychází celkem dobře, s některými se kamarádí víc, s některými méně, což je asi normální.
Problém jsou ovšem asi tři chlapci. Neustále se dceři posmívají. Paradoxně jeden z nich je ještě silnější než ona, k svačině nosí zásadně koblihy a jiné sladkosti, ale zřejmě aby se pozornost neztrhla na něj, snaží se ji odvést jinam. Dcera je bohužel citlivá povaha, všechno si moc bere. Včera ráno, když měla jít do školy mi trvdila, že jí není dobře. Nechala jsem ji tedy doma, přes den ležela, ale večer jsem už viděla, jak si vesele hraje. Když se dnes ráno chystala do školy, nic jí nebylo, ale jakmile nandala tašku na záda a chystala se k odchodu, v očích slzičky a že prý jí je zase špatně. Tak jsem se začala vyptávat a dozvěděla jsem se, že se jí v pátek kluci ve škole zase posmívali.
Máte s tímto někdo zkušenost? Jak jste to řešili? Kontaktovali jste třídního učitele, nebo jste to řešili přímo s rodiči? Já jsem v kontaktu s paní učitelkou, ta o problému ví a snaží se ho řešit napřed přímo se žáky a pokud to nepomůže prý si pozve rodiče. Pak jsem taky uvažovala, jestli by dceři nepomohlo nenavštívit školní psycholožku.
Prosím odpusťte si rady a poznámky o tom, že jsem špatná matka, když mám doma dítě s nadváhou. Tento problém si uvědomuji, snažím se ho aktivně řešit a spolupracuji s lékaři a jinými odborníky.
Děkuji
To je těžký. Když to učitelka bude řešit před všema, může to nadělat ještě víc paseky. Stačí mít méně citu, než je potřeba a je to jen horší. Když to budou řešit potom jejich rodiče, tak záleží jací jsou...a kluky to může jen naštvat...popíchnout. Nejlepší je naučit dcerku nějakému mechanismu sebeobrany. Například vůči tomu klukovi, co nosí ty koblihy a tak...je potřeba ho usadit. Není to zrovna sluníčkářský ani úplně košer, ale nejúčinnější je použít jejich zbraně...rychlá akce, moment překvapení. aby se dcerka necítila, jako oběť.
@bartovka83 Řeš to s třídní učitelkou, dnes už jsou propracované postupy pro řešení šikany. Často jsou na škole psychologové nebo docházejí z PPP a pracují s celou třídou. Nemělo by to být stylem: tady ta holčička si stěžovala na toho a toho, že se k ní nechovali pěkně - to se nestydíte? Ale právě naopak, probírá se anonymně modelová situace, jak by Ti bylo, kdyby se Ti někdo posmíval... bohužel, někde na škole to moc neřeší, ale běž do toho s nadějí, že to řeší podle pokynů MŠMT 😉. Jinak je i plno webů o šikaně pro rodiče 😉.
http://www.minimalizacesikany.cz/
http://www.sikana.org/
Ale je toho hodně, stačí pogooglit.
Držím palce.
@diamanta Tak přesně tohle mi radili rodiče, když jsem byla dítě a věz, že to nepomáhá. Ona je sama proti 3. Naopak učitelka to řešit musí. Nemusí to řešit před celou třídou. Už jen to, když si ty 3 posměváčky pozve do kabinetu nebo ještě lépe do ředitelny může pomoct. Zažila jsem šikanu jak, ze strany dítěte, tak z pozice toho, kdo to musel řešit nebo byl u takovéhoto jednání. A opravdu se nevyplácí nechat to být jen na dítěti. Ti kluci si možná ani neuvědomují, jak moc jí tím ubližují.
@anakolut Děkuju moc. Z toho mám právě také strach, aby si to pak nenesla celý život ☹ Povahou je po mě, také si od mala všechno hrozně beru, tak vím jak jí je. Snažím se jí povzbuvovat, jak se s tím má vypořádat, ale je vidět, je uvnitř jí to pořád trápí. Dnes jsem mluvila s třídní učitelkou a slíbila, že si tento problém ohlídá a bude ho patřičně řešit.
@bartovka83 To je dobře, že to učitelka che řešit. To pozitivní signál. Toho psychologa bych zvážila, uvidíš, jak to učitelka se třídou vyřeší. Ať se malá zbytečně netrápí. Jak jsi to napsala, tak jsem úplně viděla sebe jako malou a zase mě to i po letech hrozně dostalo. A opravdu se neboj, kdyby se dál něco dělo , tvrdě po škole požadovat řešení.
Slůvka povzbuzení. Ke mě se na ZŠ pár kluků ze třídy taky chovalo špatně, dost. A žádnou ujmu nemám 🙂. Naopak. Jsem přesvědčena, že svou dceru povedu směrem ,,všichni si jsou rovni,, a tahle zkušenost mi do dospělosti dala obrovskou nálož tolerance vůči ostatním rasám, povahám, vzhledům apod. Až z tvé dcerky vyroste kočka, tak se jim všem vysměje 🙂
@diamanta Ano, to se jí snažím naučit...aby ty kluky uměla "odpálit". Aby třeba zrovna tomu silnému řekla: "Ale ty taky nejsi hubenej a já se narozdíl od tebe s tím znažím něco dělat. Měl by ses radši víc učit, abys neměl takový špatný známky". Jenže je to těžký. Ona je zase úplný opak, nikdy se nikomu nevysmívala a myslím, že jí to ani nikdy nenapadlo. Je prostě taková, tak jsme jí vychovali, akorát nevím, jestli v dnešní době je to dobrá vlastnost, nebo spíš přitěžující. Dodnes si pomatuji, když jednou přišla ze školky, že si s ní některé děti nechtěli hrát. Tak jsem jí řekla, ať si hraje jen s těmi, které s ní kamarádí a ona mi na to odpověděla: "Ale maminko, já mám ráda všechny děti."
@veruska007 Děkuju. Určitě si to ráda pročtu.
@mydvaapes1 Děkuju moc 🙂
@bartovka83 já mám s tímto taky své zkušenosti. Neříkám, že jsem byla nějaký cvalda, ale taky si ze mě dělali srandičky...dost mě to poznamenalo na mém sebevědomí.
Dřív s tím nikdo nic nedělal,dětem se nevěřilo a prostě kdo měl problém měl smůlu. Myslím, že v dnešní době je to mnohem jednodušší si srovnat ve třídě pořádek. Určitě bych apelovala na třídní učitelku a pokud by s tím nic nedělala tak ředitele/ředitelku školy.
Je dobře, že si uvědomujete, že má vaše holčička nadváhu a že s tím něco děláte, protože pokud nebudete tyhle " posměšky " se s ní potáhnou hodně dlouho a nejen po školách. Dokud bude mladá holčina.
Jednou se těm posměváčkům sama zasměje 🙂 Jako já.... já jsem vyrostla, zhubla jsem a vypadám jako úplně někdo jiný...a teď když se třída sejde, tak ti co se mi smáli a pomlouvali apod ty si teď klepají na čelo :D a na každým srazu by se přetrhli jen abych se s nimi bavila.
Držím palec ať vše dobře dopadne a čím dřív, tím líp - ono pochroumané sebevědomí není hezká věc....
@bartovka83 Asi to není uplne koser postup, ale seřvala bych ty tři parchanty a tlustoprda nejvíc. A holku přihlásit na nejakej bojovej sport🙂
Nevím, proč honit dítě do psychologické poradny, když důvod jejího nízkého sebevědomí je jasný... Psychologa by si zasloužili ti, co ji šikanují. Řešila bych to i nadále s učitelkou a kdyby se i tak nic nedělo, navštívila bych rodiče těch kluků a pohovořila s nimi. Ale v první řadě bych velmi zapracovala na tom, aby dcera byla v pohodě a zdravě sebevědomá, ať rozvíjí nějakou dovednost, která ji baví a ať samozřejmě zhubne. Pro dítě, které má pohyb a pestrou stravu to přece není takový problém (pokud nemá poruchu štítné žlázy nebo jiný zdravotní důvod).
ja bych si pockala na ty tri hajzliky pred skolou a uz bych jim vysvetlila rucne strucne ze tohle se teda nedela... ono zalezi na rodicich.. me nekdo rict ze muj syn se posmiva nekomu kdo je silny tak bych si s nim promluvila a rekla ze se to nesmi a musi se omluvit.. jenze ne kazdy rodic je stejny a bere to stejne... hodne sil... malou bych se snazila naucit nejak je odpalkovat.. frazi na stylu dej mi klid a nevsimat si.. vim ze je to tesky ale ono je to prejde..
asi bych to řešila rovnou s rodiči být učitelkou, mě učitelka říct, že moje dítě se někomu posmívá, tak mu zmaluju zadek, jenže jestli jsou rodiče taky blbí (bohužel poměrně často ), tak se nic nevyřeší...sama jako učitelka vím, že když jsem si pozvala rodiče některých problémových žáků a vešel třeba táta do dveří, viděla jsem, že tudy cesta nevede, páč táta byl stejný pako jako syn ☹
@elu a presne... pred barakem sme meli partu mladych kluku neustale nadavali hazeli na barak, proste bordel, dosel jejich otec.. a nez ja zacala co sem mela na srdci z otcovych ust jen piii a kuuu zacala litat a jeste klukum blahopral ... takze sem vedela ze tam to nema vuuubec cenu... opravdu jde o rodice ...
@bartovka83 je to určitě hodně daný povahou, ale dá se to i "zahrát", když to bude mít jako připravovanej výstup...v každým případě když se to správně řekne, tak namísto mnoha slov stačí: "no, tak ty máš teda co povídat, podívej se na sebe" Člověk musí ukázat někdy drápky, aby ho ostatní brali vážně, takový je svět, jsou lidi, který tě nerespektují, dokud nedokážeš, že i ty můžeš "plácnout na oplátku"..obrazně řečeno.
Nemůžu ti radit jako maminka, zatím mám doma jednoho malého cvrčka. Ale sama jsem si prošla na základní škole šikanou. Nemělo to vlastně žádný důvod jako je tomu u tvé dcerky, prostě jsem jen byla náhodně vybraný terč. Párkrát se mě zastali spolužáci, ale protože se to dost stupňovalo (třeba po mně hodil otevřené kružítko či nůžky), zasáhli rodiče. Sdělili problém třídní učitelce a řešilo se to společně s ředitelkou. Naštěstí stačila pořádná domluva a výhružka zhoršené známky z chování. Ale je pravda, že to už bylo v nějaké sedmé třídě. Je až děsivé, jak dokážou být děti zlé a ubližovat ☹
Já bych jim nafackovala syčákům! 😠
Určitě běž do školy, mohla by mít pak nějaké trauma.
@svetlus_pepca A to ji ten chlapeček v loňském školním roce ještě tááák miloval ☹ Dokonce se s dcerou i po škole navštěvovali. Letos se chytl partičky a je z toho tohle. Bohužel znám jeho mámu, ta řekne, že je debil, že na to má i papíry a tím to skončí ☹ Ano je to smutné, ona je v tomhle takový truhlik, neumí se bránit, protože nechce být zlá.
@bartovka83 A má dcerka nějake kamarády/kamarádky? Že byste je poprosila, at ty zmetky odpalkují třeba oni? Jestli se jedna jen o posmivani, tak by par urážek od nekolika deti na adresu spratka mohlo zabrat, že by ji dal pokoj..
@bartovka83 u nás tohle řeší paní učitelka, Anince se děti smějí kvůli brýlím a protože má každé oko jiné..a když v létě chodila na příměstský tábor, tak se jí tam taky jeden kluk smál, tak s ním si to vyřídil náš taťka...
Jinak myslim, ze podobne hlasky budou vsude a dcera by se mela naucit z toho vybruslit. Ze zakladni školy si pamatuji, že poznámky na zrzavost, pomalost, příliš velkou vyska, malou vysku, bryle atd. proběhly také. Ale většinou kecy po pár dnech/týdnech odeznely, pokud si jich dotyčný moc nevšímal, pripadne jine dite tzv. "setřel". Nikdy to však nepřerostlo do nějake agrese!
A podle srazů po letech si troufám říct, že to nikoho nepoznamenalo, pac chodi téměř všichni🙂
@bartovka83 dceru musíš ty učit jak se bránit 😉 . Ukázat jí modelové situace a reakce, jak a co má říct. A taky jí vysvětlovat jednání druhých lidí... už je dost velká, aby to mohla pochopit. Je totiž dost špatné, když si dítě neumí vysvětlit chování druhých. Že třeba se někdo přetvařuje, že se chová jinak než dřív, že jedná s určitým úmyslem, který na první pohled není vidět ap.
Důležité je, pracovat na její sebedůvěře. Jaká je, víš nejlépe ty sama a vyzdvihovat její přednosti, hodně jí chválit 🙂
A s učitelkou to řešit každopádně!
@berynka Nevím, ale přijde mi malá, aby se ubránila 3 posměváčkům. Dítě přeci potřebuje cítit podporu rodičů. Já si pamatuji do teď, že se za mě naši nepostavili.
Jasně, že se musí každé dítě postupem času, jak odpálkovat nejapné poznámky, ale tak jak to pisatelka popisuje, to je fakt jasné první stádium šikany a tam je potřeba zasáhnout co nejdříve.
@bartovka83 Tak to můžu soudit podle sebe - jsem taky takový hodný pitomec. Než si dělat zle, radši mlčím. Strašně nerada se hádám. Neumím to vysvětlit, prostě to fakt nemám ráda. A ačkoliv si stokrát v duchu natrénuju, co řeknu, jak se budu bránit, po prvních větách jsem v koncích a stahuju se. Vím, že je to špatně a mnohdy se tím vytáčím sama. Takže pojem "truhlík" je mi fakt známý.
Ovšem nedovedu si představit, že by se mé dítě chovalo takhle ošklivě a já bych se vymlouvala na papír na halvu 😕 Tohle bych prostě řešila! Ovšem teda, pokud ty papíry na hlavu nemá po rodičích...
Dcerku hodně podpoř! Nelituj jí, ale povzbuď jí. A možná opravdu nějakou odbornou pomoc, která by jí naučila, jak se bránit a nenechat si vše líbit. Bude se jí to hodit i do budoucna 😉 Sama jsem to mockrát zvažovala...
@svetlus_pepca Děkuju. Já jsem právě taky taková, přesně jak pises, vím, co bych měla říct, ale radši si myslím o zadní části těla a mlčím. Vím, že je to špatně. Asi budu muset zapracovat na nás obou. Každopádně jí bránit chci, když se někdo dotkne mě, tak já už si o takovém člověku myslím své, ale ona je ještě malá a neumí to.
@anakolut to že jí rodiče budou zároveň s řešením to ve škole i doma učit reagovat, pochopit pohnutky těch kluků a odpálkovat je, to přeci vůbec není stejné jako "nepostavit se za ní". Naopak. Postaví se za ní a připraví jí na konfrontaci.Vyslechnout, berou vážně, připraví modelovou situaci...zapracují i na sebevědomí. Malá sebevědomí nezíská tím, že odkudsi odzadu přes milion pedagogických pracovníků nastane klid po pěšině, ale rozhodně ho získá tím, když se jí povede si poradit. Zkušenost jí ukáže, že to funguje. To neznamená poradit si sama, ale je za tím podpora rodičů, aby se dokázala postavit sama za sebe. Tím ale vůbec neříkám, že se to musí podařit každému a že je to pro každýho vůbec proveditelný, určitě jsou děti, které to nedokážou ze sebe vymáčknout tu trochu herectví, nedokážou pocítit ten vztek na někoho, kdo jim ubližuje. I ten vztek je dobrej pohon pro rychlou reakci. Když ho někdo necítí nebo si začne myslet, že to je jeho vina, tak zůstane pocit ublížení, ponížení, oběti.
Určitě znovu kontaktuje třídní učitelku a trvejte na řešení problému a navštívila bych s malou i psycholožku. Trvala bych i na tom, abyste s učitelkou učinila zápis o tom, že jste školu o šikaně informovala, protože to je počáteční stadium šikany, jednání by měla být přítomna i ředitelka a s sebou bych do školy vzala i partnera, abych s sebou měla morální podporu. Rozhodně to nenechávat zahrát školou do autu. Rozumná učitelka i vedení školy, to řešit budou. Pracovala jsem jako učitelka, tak trochu vím, o čem mluvím. Existuje přímo i metodický pokyn pro řešení šikany. Nebála bych se ani obrátit na školní inspekci s radou o pomoc. Jako malá jsem si tím prošla taky a psychické následky z tohoto "neškodného dětského škádlení si nesu dodnes." Rozhodně dejte dceři najevo, že za ní stojíte a že to, co dělají ty zmetci je hnusné a že by se měli cítit špatně oni a ne ona. Držím palce, ať se situace zlepší, aby byla holčička v pohodě.