Hledám zkušenosti a tipy. Synova učitelka na AJ je těhotná a je doma na nemocenské. Manžel učí na stejné škole. Měl částečný úvazek, aktuálně dostal úvazek po kolegyni. Bohužel učí syna. Synovi se AJ nedělí, tak nebylo zbytí.
Syn je jedničkář. Podle učitelky AJ má mimořádný jazykový cit. A už jsme několikrát řešili začátek šikany. Takže se oba bojíme, co by to mohlo udělat.
Koho z vás učili rodiče a prarodiče, máte nějaké tipy pro oba jak to ty 3 měsíce přežít?
@ee.liska jste na velkém nebo malém městě? Měla jsi předtím problémy v kolektivu? U syna se už objevilo, že má jedničky, protože je muž učitel, takže protekce...
Byla to vesnice. Problémy žádné. Taťka je jeden z těch přísných, ale spravedlivých, děti ho měly vždy rády. Jinak protekce fungovala, ta negativní 😁 Vždy jsem musela na stejnou známku umět víc než ostatní 🙂
@ee.liska Jo negativní protekce 🤭 Manžela učil taťka celý první stupeň a říkal, že to bylo peklo, že na něj byl hrozně přísnej. Jsme oba učitele a naše děti učit nechceme - kvůli jeho špatným zkušenostem. Ale když by nebylo zbytí 🤷🏻♀️
Děti, když chtějí, umí být fakt zlé... Chápu, že to je nepříjemná situace pro oba dva, ale ty tři měsíce to zvládnou a i spolužáci či zvyknou. Taky bych asi volila tykání (stejně každý ví, jak to je) a takový hloupý řeči, že má jedničky jen kvůli tatínkovi... No na to asi není žádná rada. Snad jen se snažit, aby se tím syn zbytečně netrápil
A ono už neplatí, že rodinný příslušník nesmí učit jiného rodinného příslušníka? Právě kvůli protekci a šikaně. 🤔 Když jsem chodila na střední, tak přesně z tohohle důvodu jsme neměli tu nejlepší matikářku na škole, páč její syn chodil s námi do třídy.
@cikitkapb nevím, jestli to někdy platilo. Spolužačku učila máma celou ZŠ. Jiná učitelka chemie prostě na škole nebyla.
Stejná situace je teď. Prostě není žádný jiný učitel na AJ. Ředitelka by musela jiné učitelce sebrat třídu, kterou učí.
@cikitkapb myslím že něco takového jako vyhláška nikdy neplatilo, každopádně když to jen trochu jde, tak se tomu vždy ředitelé vyhýbají. Ale zažila jsem na malé škole, kde byla jen jedna učitelka fyziky, že taky dceru učila. Problém nebyl, holka byla jedničkářka všude. Ale celkově vždycky je pro děti lepší, když rodiče na škole nemají pokud možno vůbec 🙂.
(Sama přemýšlím jestli a kam jít po RD učit a co bych dělala, kdyby s mojí aprobací bylo místo zrovna v naší spádové ZŠ).
@eviicka ono to je složité téma. Já právě měla mámu a 2 tety učitelky. Nikdy mě neučily, ale šikana byla.
Proto hledám zkušenosti jiných, co udělat, abychom se tomu vyhnuli.
Syn to má těžké, protože na jeho škole učí táta a babička. Navíc je chytrý introvert.
Už si to párkrát slizl. Klasické věty "no jo, ty musíš mít jedničku, to ti táta určitě sehnal zadání".
Vyslechla jsem si podobné perly i před školou, kdy jedna maminka si nahlas stěžovala, že na soutěž jede učitelské dítě, protože je jasné, že na školním kole znalo výsledky...
Mám na naší škole všechny 3 děti (nejstarší už vyšel), neučím je, jsme velká škola, takže není problém to zařídit, ale suplovala jsem často. Jestli můžu být upřímná, je to o osobnosti žáka. Jedno mé dítě je kamarádské, v kolektivu přiměřeně oblíbené a ani teď s odstupem nemá dojem, že by byl jakýkoliv problém, když jsem jeho třídu měla. Bavili jsme se o tom nedávno. Druhé dítě je introvert, kamarády moc nemá, sám se spolužáků spíš straní, je nervózní z toho, když u nich supluju. Děcka ho třeba vyhodili ze třídní skupiny ze soc. sítí, že mají strach, aby "nedonášel mamince". Prostě si neumí obhájit své postavení. Ostatní přece i v té angličtině slyší, jestli umí reagovat, odpovídá, mají ponětí o tom, kolik toho spolužáci umí. O písemkách si mohou myslet, že člověk dopředu viděl zadání, ale dá se tomu klidně předejít i tak, že jako učitel řeknu, takto budou vypadat věty v testu - rozdám jim jich víc, než bude v testu (klidně i 3x tolik), máte všichni stejnou šanci🙂 Nebo jim dám opět vzorové věty s příslibem, že místo "ve škole" dám jiné slovo, třeba "doma nebo v obchodě", místo "bratr" dám "strejda" atd., prostě změním pár slov, ale věty zůstávají stále stejné. Toto používám furt a společně se smějeme, že stačí tatínka vyměnit za maminku a oni na větu koukají jako puk, že takovou v životě neviděli🙂 Sami uznávají, že je to pravda. Ale to je už věc tvého muže, jak se k dětem postaví. Všem dětem se snažím vždy s učením pomoct, říkáme si způsoby na učení slovíček, komu co funguje, dávám jim tipy na procvičování na internetu... všichni moji žáci ví, že pokud chtějí, mají tisíc možností, jak jazyk trénovat a každý tutu možnost může využít. Jestli to někomu za tu energii a stávený čas za to nestojí, je to jeho věc, ale nemůže se vymlouvat na ostatní. Umím si představit situaci, že bych na 1 předmět učila své dítě i do konce šk. roku. Nebylo by mu to příjemné, ale zvládli bychom to.
Těch nových keců si stejně poslechne hodně... Ale chce mu to vysvětlit, že lidi jsou prostě takoví aby to pochopil a nebral si to až moc osobně. Chodila jsem na vesnickou školu a jiná možnost bohužel nebyla, tak mě učila máma celý druhý stupeň ZŠ. Jak píšou ostatní, musela jsem umět mnohem více na stejnou známku, každá být malá chyba byla hodně vidět. Mi osobně bylo nepříjemné tykání, mluvila jsem tak, abych se oslovení úplně vyhnula a šlo to.
@zuzkasim u něj nejde jen o tu AJ. Mají v přírodovědě velmi náročnou učitelku a on je často jediný, kdo má jedničku. Což je jasné, že to je protekce.
Těm poznámkám se prostě nevyhne, já jsem byla na základce podle některých šprt. Nosila jsem brýle a měla dobré známky. Doma jsem nijak extrémně neučila a úkoly jsem občas dodělávala před hodinou. Ani jsem se celou dobu snaživě nehlásila. Dneska je mi to jedno, jestli jsem byla podle některých šprt, nebo ne. Mám jiný okruh kamarádů a s lidmi ze ZŠ se nestýkám.
Já bych se zkusila i na vaší straně nastavit tak, že to není problém a pokud zaznamenáte náznak blbých poznámek, tak to utněte. Manžel bude muset asi nadstandardně komunikovat s tou třídou, že pokud chce někdo jedničku může ji mít také, ale musí umět a probrat s daným žákem třeba, jak se učit angličtinu.
Já bych se mrkla na tohle video.
https://www.youtube.com/watch?v=RMYXQYUphCwJe to o mladé holce, která si prošla drsnou šikanou a doma to taky neměla úplně jednoduché, ale dostala se z toho.
@zuzkasim naprosto souhlasím, že záleží na osobnosti toho kterého dítěte, takže to, že některé dítě problém nemělo (jak se zakladatelka ptá), neznamená, že to nebude problém.
Pokud je dítě samo svou osobností potencionálních oběť, tohle může být záminka, ale taky se může najít x jiných důvodů, proč by byl některým trnem v oku. Takže za mě, určitě by to nebyl důvod práci nevzít, manžel by neměl dávat sebemenší záminku (takže bohužel trochu ta negativní protekce) a hlavně zamyslet se, jestli není nějaká možnost jak synovi pomoci se získáním sebedůvěry, aby se tak snadno obětí jiných nestal (ano vím, to se snadněji řekne, než udělá...).
@eviicka syn bude vždycky snadná oběť. Je tichý, klidný, slušný a extrémně chytrý. Opravuje učitelky, upozorňuje je na chyby a za celé pololetí má v žákovské třeba 2 dvojky (z tělocviku). Dětem je až protivný, což chápu. A nezmění se, protože je puntičkář, co nenávidí nedokonalost.
Taky se určitým způsobem podceňuje. Když mu spolužák jedl svačiny, tak nic neřekl a prasklo to, když mladší syn zmlátil toho kluka. Tak se řešilo, proč se pere a vyšlo to najevo.
Když jsem se staršího ptala, proč nic neřekl, tak nechtěl nikomu dělat problémy.
A ano, záleží na osobnosti. Ale taky záleží na třídě, na rodičích... Proto hledám tipy a zkušenosti ze všech stran.
Uvažuju, jestli by takovému dítěti nebylo lépe na gymplu? A rozhodně podporovat jeho sebevědomí. Vidím to na synovi, našel se v docela zajímavém sportu - hraje kuželky, není tam až taková konkurence, takže i výsledky slušné (a nejsou potřeba žádné extra sportovní výkony) a po podařeném zápase úplně kvete. Těší ho, že nedělá nic tuctového. Šikanovat se nenechá, staví se k ostatním tak, že on o ně rozhodně nestojí a jsou mu úplně fuk. Našli jsme pár mimoškolních aktivit, kde se realizuje s jiným okruhem lidí. Tvůj syn se nemusí změnit, stačí, když najde sám sebe a v tom mu pomoct můžete.
@zuzkasim ještě má rok. Ale zatím se mu moc nechce. Musel by jezdit a autobus do města jede přes hodinu s 1-2 přestupy (změnili jízdní řády, dřív jezdil 30 minut bez přestupu).
Ja jsem z komplet ucitelske rodiny. Mamka me ucila chemii na zakladce 2 roky a zas tak hrozne to nebylo. Hlavni problem bych videla v pisemkach-u nas to resila tak, ze je proste v hodine zadavala z hlavy a nikdy nemela nic pripraveneho na papire, aby nikdo nemohl rict, ze jsem to doma mohla videt. Jinak to pro me bylo spis horsi z duvodu, ze kazdy prusvih hned vedela a okamzite byla nastoupena pred nasi tridou a tam me sprdla na dve doby 🙄 Ale ja jsem to mela jeste dobre-segru mela 5 let dokonce jako tridni a to bych teda nedala 😅 Jinak ve tride to vsichni brali v pohode, ptz videli, ze me spis drti, nez naddrzuje...
Na druhém stupni nás učila spolužačky maminka. Učila nás od 6 do 9 a v pohodě. A její tatínek ředitel školy. Takže sme to brali tak jako normálně.
Je pravda že jen pár lidí chodilo k nim do školního bytu. Já tam byla Teda několikrát jelikož to byla kamarádka
Taťka mne rok učil v páté třídě matiku. Pak jsem šla na gympl. Bylo to v pohodě, v hodinách jsem mu normálně tykala, úkoly jsem dělala sama.