Nezvladatelné dítě, muž chce odejít

Iv.: jenze chlapec byl naprosto skvelej kdyz jsme byly v Cechach , az tad zacal delat takove problemy . Ja uz jsem z toho uplne znicena , navstevujeme i psychiatricku jenze tam se tak neprojevuje jako snami . Tak skarede se k nam chova , ze uz i ja jsem zklamana a nevim co delat . Kdyz na to tak koukam ze pokazde kdyz se mu rekne ne at by to byl treba jiny partner to me bude takhle nicit a delat naschvali ? Ja uz su bezradna zrala sama na pomoc psychiatra , nemuzu spavat , jist . Strasne se bojim ze prijdeme o skveleho tatku . Ja uz to proste nezvladam

Urcite bych zkusila jineho psychologa, pokud to s psychiatrickou nikam nevede. A taky bych zkusila s nim mluvit, az bude v pohode, bude mit dobrou naladu, tak ho potulit a zkusit se ho zeptat, co ho trapi, ze vidis, ze je nestastny, ale muzes mu pomoct, az budes vedet, co mu vadi. Mozna je to zmena kvuli stehovani, ze se mu tam libilo a nikdo se nezeptal na jeho nazor. A zkusila bych i nejakou alternativu, jak pro Vas tak pro nej, nejake kapicky (australske kvetove essence napr.). Podle me je nestastny a nevi, jak to vyjadrit. Zkuste se na to podivat z jeho strany.

A co zkusit být se synem třeba jen jeden, dva dny sama... bude vás mít sám pro sebe, bude čas si pěkně popovídat, dát mu najevo, že ho máte ráda, vysvětlit mu, co vás trápí, pořádně zjistit, co trápí jeho... pokud byl před tím v pohodě, tak má určitě svůj velmi důležitý důvod chovat se tak, jak se chová...je to pořád velmi malé dítě, určitě cítí tu narůstající averzi vůči sobě a tím se ještě víc vymezuje.... je to začarovaný kruh. Musí to být těžké, ale jako matka si myslím, že byste nikdy neměla mít pocit, že si musíte vybrat mezi dítětem a partnerem a pokud už ano, tak si automaticky vybrat dítě. Mateřská láska by dle mého měla být nepodmínečná, ale už jenom to, že píšete, že máte obavy, že přijdete o partnera, ale ne to, že se bojíte že ztrácíte syna, vypovídá o vašem postoji, na který váš syn prostě svým způsobem reaguje.

@anazuzzuzana

lepsie by som to nenapisala. Tolko zmien naraz, plus novy surodenec povazovany za anjelika a ten druhy za dabla. Matka uplne zavisla na partnerovi.
Cele zle. Nemam z autorky 2x dobry pocit. Ale chapem, ze to ma tazke.
Problem moze byt aj v tom, ze nezapadol do kolektivu, pripadne naznaky sikany v skole maju tiez taketo prejavy. Alebo nevychadza s nevlastnym otcom. Ten sa sice matke moze javit ako super chlap, ale dieta to tak neciti.
A to, ze ho nerespektuje, je vzdor, za ktorym moze byt 1000 a 1 pricina.
Otvoreny rozhovor mamicky s dietatom; pripadne ak dieta uz s nou nekomunikuje s niekym, komu doveruje. No a potom smer psycholog.

Beru obe deti stejne .Ale jsem uz nestastna z jeho chovani . Dostava vse stejnym dilem jako mladsi sestra . Byla jsem snim sama cely den , obed , prochazka , zoo . Ani takhle jsem z nej nic nedostala .Ptala jsem se ho hezky co by chtel zmenit aby se citil lip a byl stastny , rek ze nic . Ze maminku i tatinka ma moc rad a chce aby jsme spolu byly spolu . Kdyz snim mluvi prarodice i muj bratr ktereho nesmirne zboznuje , otoci se a dela ze neslysi . Prave ze chlapci se v cechach,nelibilo . Proto jsme se odstehovali sem . Neprijde mi normalni ze chystam veceri chlap lezi na gauci a kluk ze zadu do nej kope . Mazlim se snim,hraju si snim , vecer pred spanim mu ctu knizku . Rano spolu vstavame hygienu ,snidani vse delame spolecne . Ve skole jsem se taky ptala tridni ucitelky jestli nema problem s detmi . Rikala ze je kamaradsky a do kolektivu zapad . Se synem jsem obesla doktory . Vse se proste stupnuje . V posledni dobe je takovy ze mu dela radost kdyz jsem nestastna . Ted sel k prarodicum na vikend , a tata sam rek ze je nezvladatelny , absolutne neposloucha a dela sestrenicim zle . Ja uz nevim jak na nej .

@anazuzzuzana
Nevybiram si mezi diteme a partnerem . Asi jsem blbe popsala situaci . Nevim proste jak resit jeho zmenu chovani. Je samozrejme ze kdyby doslo na to ze by tohle nastalo vyberu si dite .

Je mi Vas moc lito. Za mou radu me tady asi leckdo rozcupuje, ale zda se, ze uz jste zkusila leccos, vcetne psychiatricke pece, a proto ja na Vasem miste uz bych premyslela o tom, klukovi poradne narezat. Ja nebo nekdo z mych kamaradu se takto chovat v detstvi, tak verim, ze bychom se vyprasku nevyhli. A ze by to pomohlo.
Ucel sveti prostredky a opravdu by byla skoda, kdyby se rodina rozpadla.

Asi to vidím trošku jinak než mé předchůdkyně. Tak jak to popisujete mi to připadá spíše jako silná žárlivost na sestru a to se přenáší na vašeho chlapa jako původce změny. Asi bych taky poradila změnu psychologa, pokud se nic nemění a nevím, z toho jak píšete mi připadá, že jste teď takový uzlíček nervů a snažíte se chlapci vycházet vstříc možná až moc? To chování, co popisujete mi přijde jako hledání hranic. Jak jste to kopání zezadu třeba řešili? Jaké postavení má vlastně partner ve výchově syna - píšete, že je super táta, má do výchovy syna co mluvit, nebo je spíše jenom podporou pro Vás a rodič dcerky? Popisujete chození k psychologovi, výlet do zoo, pozitivní naslouchání, přestěhování atd. Jenom mi tady možná chybí jasné vymezení hranic - jste jedna rodina a máte ho rádi, ale toto se prostě nedělá a možná to chce pevné pravidla a i nějaký ten trest, pokud to přežene. Aby prostě věděl, co už je krajní mez a co se bude dít, pokud ji překročí...

@elinkal
Bit ho nema smysl . Bojim se aby se se pak uplne nezablokoval .
Partner se taky snazi hrat si snim,posalit se .Kdyz spolu nekam jdou nikdy nedojde z prazdnou . A pak se to vse otoci ve chvili kdy prijde domu . To je.to i kdyz mu vymezime hranice absolutne je netoleruje . Posleme ho v osm spat a on zacne delat sceny ze ho posilame brzy spat .Ze jsme zly . Pravidla nefunguji . Nic . Dela si proste co chce ani kdyz mu jasne rekneme jake to bude mit nasledky

Pokud jej nechcete ani plácnout a tím mu hranice nejen vymezit slovně, ale i ukázat jejich obranu(řečeno na přímo, každý skutek má své následky, ať už odměnu či trest), dobrá. Já bych sice řekla, škoda každé rány, která padne vedle. V dětství by mne nenapadlo se takto, a to ani zdaleka, chovat, právě proto, že bych si pak týden nesedla. Pak tedy mantinely udržujte užitím metody cukru a jeho odejmutí. "Neposloucháš, nejedeme na slíbený výlet. Kopeš tatínka, půjdeš spát sám a bez pohádky. Jsi drzý, dnes ani zítra nedostaneš žádnou sladkost." Atd. Dítě by mělo vědět, že za své činy musí nést následky, na to je dostatečně staré. Pravidla fungovat musí. Dítě nesmí být tím, kdo pravidla určuje, na to je tu vždy rodič. A pokud tu od toho rodič není, dítě bude samozřejmě nesvé, jelikož se mu otevírá země netušených možností tzv. Mohucochciland.

@minislee a ma to ty nasledky? Vemete mu zmrzlinu, kdyz rekne neco hnusneho? Musi se omluvit? Kdyz nejde spat, vyjednavate s nim, nebo ho mlcky odvedete do postele? Tohle je malo informaci, tady ti nikdo z fleku neporadi. Ale misto psychiatra doporucim psychologa, poradi s komunikaci, s resenimi, probere rodinnou situaci. Psychiatr kouka spise na diagnozu, psycholog by v tomhle pripade byl vhodnejsi. aspon to tak citim. Pevne nervy vsem<3

@minislee A nejake dusledky vyvozujete? Vymezene mantinely evidentne nefunguji. Musi vedet, ze za sve chovani ponese nasledky. Nejsem pro triskat deti hlava nehlava, ale tady by jedna "vychovna" evidentne byla na miste.

http://tv.nova.cz/clanek//novinky/kdo-je-nejdul... Vám to pomůže si poslechnout-držím palce

souhlasim se vsemi co napsaly, ze vychovna je na miste !! nezlobte se na me, ale to je zanedbana vychova a verte mi, ze vim o cem mluvim, taky jsem s malou dochazela k psycholozce a ta mi tehdy rekla, ze do 6ti let veku se toto musi resit, pak uz je to na hovno s prominutim ! stejny pripad mam v okoli... rodice kluka, co ma 7 let, rvou po detech jak paviani, ale neplacnou jim, oproti kriku jsou jiz deti imunni a ted to vygradovalo, ze kluk zacal bit toho tatinka a tatinek? ted je v blazinci, uz to neunes. diteti musite dat hranice a ne ho nechat at vam skace po hlave a klidne me tady ukamenujte a tim nemyslim rezat od rana do vecera , ale..... pevne nervy preji !

@miaellen super, takze podle tebe vychova=fyzicke tresty. Super. To mu chudakovi akorat nahraje na smec. A problematicke deti nad 6 let maji smulu, tefa jejich rodice - aha. Hlavne, ze toho o vychove syna zakladatelky a rodinne situaci tolik vis, ze tvrdos, ze to je zanedbana vychova.

@maii no comment ! psala jsem, ze tim nemyslim rezat od rana do vecera a do 6ti let? to mi rekla detska psycholozka. je mi to jedno, napsala jsem svuj nazor a timto koncim debatu !

@maii logicky jak asi muzu vedet neco o situaci zakladatelky, neco vice o ni?? mela jsem psat jen nazor takovy, kt. by se ji libil ? ok..tak tedy vse je ok, synacek z toho vyroste.dobrou noc vsem a logicky, kdyz dotaz musim pocitat s kazdou reakci ! dale se nevyjadruji.

@miaellen kdyz bez komentare, tak co to rozvadis? nerezat od rana do vecera, ale nasilim vymezit a udrzovat hranice. Jasne. A co si z toho to dite, co ma ocividne problem, odnese, kdyz ho zacnou ted rodice bit? Tvuj pseudonazor je mi osobne ukradeny, ale zakladatelko, prosim te, fyzicke tresty aplikovat na takti problemove dite, to je cesta do pekel. Lehce se to obrati ptoti vam, ztrati duveru, a nauci se (uz je velky) resit takto konflikty. Nezname celou situaci, zkus jineho odbornika v okoli, hledej lide s podobnou zkusenosti, ale jednoduvhe reseni neexistuje:(

@maii tak se ke mne nevyjadruj laskave !

@maii,

nechápu, proč se zde navážíš jen do miaellen, já ve své podstatě napsala to samé. A opravdu upřímně si myslím, že dítě má mít vymezené hranice, když je poruší, dostane. Tzv. americkou výchovu si můžete strčit někam. Raději dítěti dám na zadek, než ho tahat po doktorech, z toho může mít podstatně větší újmu na zdraví, než plácnutí po zadku.

@miaellen a proc? Narozdil od tebe jsem v klidu, neprskam a nikdy jsem nerekla - opet narozdil od tebe - ze na tvoje komenty ("komenty", spis vyroky plny vykricniku) nebudu reagovat. Jestli me chces utrit (:D), napis mi to do zprav, at to tu neplevelime.

@minislee Tvuj syn je evidentne nešťastné dítě,dokonce utekl z domova,v 7letech,to je hrozné... Zlobí vás,neposlouchá,vysmívá se,nevadí mu když jsi smutná,ve svém věku by měl mít potřebu mít někoho rád,spolupracovat,být chválen. Za tím zlým chováním musí být zásadní problém,když ty jako rodič nevíš jak na něj,chce to dobrého dětského psychologa,docházet pravidelně. Je nejvyšší čas s tím něco dělat. Vy jako rodiče se snažte mu dávat najevo,že ho máte rádi,chvalte ho,ale dodržujte zásady a pravidla.

@dominikaromanova jenze mezi volnou vychovou, kdy si dite dela co chce, a hranicemi dodrzovanymi telesnymi tresty, je spousta moznosti! Takovych, ktere umozni nastavit a dodrzovat hranice. Nikdy hsem nerekla, ze se ma nechat byt a ze to prejde. Naopak, na tom jsme se tu shodli vsichni, vcetne me. Jako dat mu ted na zadek, vsadim cokoli, ze to situaci jen zhorsi. Tahle rodina potrebuje mnohem komplexnejsi reseni nez to, ze parkrat mu dam ba prdel a bude poslouchat.

@izz76 prave. To dite ma stres a trpi, ac navenek To ma na haku. Zvlast, pokud byl predtim v pohode. Odnasi si to v rodine vsichni, kazdy svym zpusobem, Proto odbornou pomoc.

Nejde o to, jestli jsou fyzicke tresty nebo nejsou, ale jestli ma chovani nejake nasledky? Ja mam teda dite jeste male - 22 mesicu, ale kdyz dejme tomu nechce spat a misto toho skace po posteli, tak mu uplne s klidem reknu, ze kdyz si nelehne a nebude pekne spinkat, tak ze maminka odejde a bude muset usnout sam, protoze s ditetem, ktery po posteli misto spani skace, usinat nebudu. A kdyz neposlechne, tak se zvednu a odejdu. On pak samozrejme zacne brecet, vratim se, zeptam se ho, jestli uz bude hodny a pekne si lehne, on kyvne a pak uz je zlatej. Tohle jsem musela udelat asi 3x, od te doby staci pohrozit a on si hned lehne a prituli se. Zjistila jsem u syna, ze vsechny nasledujici veci situaci zhorsi - stresovat se, panikarit, zvysovat na nej hlas, placnout ho. Co pomuze - klidne a sebevedome vysvetlit, proc neni vhodne se takhle chovat, jake jeho chovani bude mit nasledky, a pak hlavne nepolevit. Napr. ''Bijes dite na hriste? To se nedela, protoze ... jestli chces Amalku pozdravit, udelas to takhle. Jestli Amalku jeste jednou placnes, jdeme domu.'' A pak pokud Amalku skutecne znova placne, vzit ho okamzite domu. Pak uz to znovu neudela. Deti proste potrebujou od rodicu citit sebevedomi, klid, respekt a hranice. Z tvyho prispevku citim (pochopitelne, nemuze to byt jednoduchy) strach, paniku, zmatek... pokud tohle z tebe citi syn, kdyz se ho snazis vychovavat, tak se pak podle toho chova.. chce to mozna vypadnout s partnerem nekam na veceri, domluvit se na jasnych pravidlech, podle kterych budete syna vychovavat, a ty pravidla pak za kazdou cenu dodrzet, nepolevit. Na kazde dite musi neco platit.. pokud neni psychopat (coz zrejme neni, pokud zadnou takovou diagnozu nemate a driv se choval normalne), tak budou veci, ktere ho zamrzi a ktere ho donuti se chovat jinak (napr., ze se nepujde na vylet nebo ze nedostane neco, na co mel chut, nepohraje si s hrackou atd...)..

A taky je proste spousta moznosti, ktere tady po netu nevymyslime... pokud partner skutecne po prichodu domu lezi na gauci a syn do nej kope, neni to treba tim, ze se syn snazi (naprosto nevhodnym zpusobem) s novym tatinkem navazat vztah, ze syna mrzi, ze ho partner po prichodu domu ignoruje a lezi na gauci? A nevi, jak to ma rict nebo jak si tu pozornost od nej ziskat?

@minislee Možná je to zbytečná otázka, ale jedno mi není jasné. Partner je otcem tvého syna, dcery nebo obou?

@maii Ale on i ten psycholog ti rekne, ze "dat na zadek" neuskodi. Je to predevsim o tom, ze na kazdeho zabira neco jineho a rovnez kazda situace si zada jiny zasah. Nekdy zabere domluva, zakaz atd., nekdy placnes pres ruku, pres zadek. Chce to najit si cestu, ani jedno neni spatne, pokud vychova vede spravnym smerem a nese kyzene vysledky.