Nespolupracuje na logopedii. Jak tomu pomoci?
Devítiletý syn chodí na logopedii. Už chybí jen R a Ř, a docvicit sykavky, ch a H, ale zoufale ho to nebaví. Nespolupracuje, neposlouchá, dělá si co chce, neodpovídá na otázky, nechce opakovat slova... Změnili jsme logopedii, ale efekt nula. Zkoušeli jsme i na půl roku logopedii vynechat.
Poskakuje na židli, vyplazuje na sebe jazyk... Doma je to totéž. Raději bude hodinu sedět (rozčiluje se, poskakuje, ale nepolevim) na židli, než aby 5 minut cvičil. Většinou se mi povede, že řekne třeba 10 slov. Spíš už nacvičujeme při chůzi, ale má cvičit vleže a mám mu klepat do jazyka, což za chůze nejde.
Máte někdo zkušenost a nápad, jak celou situaci zlepšit?
Mě jen napadá - není to na něj moc rychlé nebo nemá pocit, že co umí, už je postačující? Má tam tu radost z toho, že už něco konkrétního umí? Nebo jenom pořád dril z dalšího a dalšího, co mu nejde? Má nějakou pauzu v tom cvičení, která by byla vyloženě relaxací a třeba radostí nad tím, co už umí? Vybavím si třeba hru na klavír, kde to může být občas až otravné cvičení - ale pak ta radost z toho, že něco konkrétního umí. A možnost to, co umí, zahrát všem kolem. Pochlubit se, že to či ono jde. Je dost chválen za to, co už udělal?
Ale jsou to jenom nápady, každé dítě je jiné a v devíti může být frustrovaný z toho, že vlastně je zjevně dost pozadu oproti vrstevníkům a je možné, že se mu smějí a tím ho demotivují, protože mu to cvičení připomíná, kolik toho neumí.
@zuzkasim právě už nefunguje nic. Zkoušeli jsme odměny, výhody, ale i zákazy a tresty.
Chapu te, je to s nimi na palici. Ses dobra, ze to takto davate. Ja na to nemela a v synovych 8 letech jsem logopedii vzdala. Ale teda uz vsechno, i sykavky zvladl pred nastupem do skoly (temer 7r) , o R a Ř byl pokus behem 1.tridy, ale v bezne reci je holt nema. Pry mu to nevadi.
To je blbé. Některé děti jsou skutečně těžko motivovatelné, je jim spousta věcí jedno, než aby jim to stálo za trochu snahy. Zákazy a tresty ne, tudy určitě cesta nevede. Na druhou stranu píšeš ještě o docela dost hláskách... Kdyby to bylo pouhé R a Ř! Co na to ostatní děti, nepoukazují na to? Není třeba nějaká osoba, kterou má hodně rád, má v ni důvěru, že by se pokusila trénovat s ním ona (babička, děda...)? Fakt se s ním nedá nijak domluvit? Nějaký kompromis? Znovu opakuju, jde to jedině přes pozitivní motivaci, nikdy zákazy a tresty, to nefunguje, když chceme dítěti přimět k nějaké spolupráci.
To s ním cvičíš jenom ty, nebo třeba i otec? Možná by třeba bylo efektivnější, kdyby to s ním cvičil někdo jiný než. To samé docházka na logopedii, chodíš s ním ty nebo někdo jiný. Čekáš venku za dveřmi nebo tam jsi s logopedkou? Známá mi, že její dítě hůř spolupracuje, když tam má maminku, že musela čekat za dveřmi.
Co mu říct, že chápeš, že je cvičení otrava, že jsou dva způsoby, buď se hecna a 5 minutách bude mít klid, když bude makat jak šroubek, nebo ho budeš 2 hodiny prudit s mizerným výsledkem.
Zeptat se ho, co by to cvičení dělalo snesitelnějším. Co skutečně potřebuje, aby cvičil.
@zuzkasim už to právě trvá dlouho. Na pozitivní motivaci nereaguje vůbec. On nechce nic. Není nic, co by mělo wow efekt.
Nebaví ho nic tak celkově.
Bude mít mobil, bude hrát hru, nebude mít mobil, bude běhat venku...
@levandule_k na logopedii jsem, protože tam jsme 10 minut, kdy zadává další cvičení a jdeme domů.
Potřebuje už, aby logopedie nebyla.
@zuzkasim on už většinu hlásek tak nějak vysloví, ale docvicujeme používání v řeči.
A není lepší už logopedii doma necvičit a už jen opravovat když mluví?chápu že je to ba nej hodně, škola a ještě logo
A nemůžeš těch 10 minut čekat venku a logopedka ti to vysvětlí potom...Teoreticky může lépe pracovat, když budeš za dveřmi nebo, když ho na logopedii doprovodí třeba děda.
Jasně, že nejvíc by mu pomohlo, ale kdyby už cvičit nemusel, ale do toho stavu se musí dostat a to asi bez cvičení nepůjde....
Btw.
a) odpovídáš za něj
b) neodpovídáš na tyhle otázky "Zeptat se ho, co by to cvičení dělalo snesitelnějším. Co skutečně potřebuje, aby cvičil" Nepoložila jsem otázku, co by mu nejvíc pomohlo.
No s některými dětmi je velmi těžké hnout...
@levandule_k neodpovídám za něj. Samozřejmě jsem se ho na to ptala. To bylo první, co jsem udělala.
Nepomůže mu nic, snesitelnější to nebude. Jediné, co chce, je necvičit.
Probírali jsme to horem dolem. I jsem zkusila, aby přišel sám, až se na to bude cítit a to bez připomínání, podmínka byla, aby to bylo do večeře.
Zkoušela jsem, aby si vymyslel, co za to. Krátkodobé cíle - za každou minutu logopedie 2 minuty hraní her. Ve dnech, kdy cvičil, tak večeře u TV...
Dlouhodobé cíle, za každý den, kdy cvičí bude mít žeton, za určitý počet žetonů odměna - 10 žetonů bazén, 20 žetonů kino, 30 žetonů...
Takze na logopedii jen dostanete ukoly a vubec tam neprocvicuje? To by se mi asi moc nelibilo. Jak casto tam chodite?
Z vlastni zkusenosti bych asi nasla logopedii, kde bude pravidelne procvicovat s logopedkou aspon 30min. Idealne kazdy tyden. Ten nas to s logopedkou ( kdyz mu sedla) daval , doma ani omylem
@konidana jednou za 2-3 měsíce. Nespolupracuje, proto tam jsme jen chvíli.
Na začátku se snažila 30 minut.
On nespolupracuje ani tam, jo? No tak to je fakt blby... a zkusit nekde neco jineho? Jina osoba, nebo uplne jiny pristup jineho pracoviste? A on je takto seknuty od zacatku nebo driv to bylo lepsi? Od kolika chodi na logo?
@konidana kvůli tomu, že nechce, jsme už logopedii měnili. Ale tady už od začátku nespolupracuje. Logopedka je zlatá ženská. Ale on tuka do stolu, vrtí sebou...
Seknutý je poslední 3 roky. Chodí od 3 let.
To je fakt blbé, jestli ani na logopedii nespolupracuje a jste tam 10 minut 1x za 2-3 měsíce. To nemůže mít vlastně žádný efekt. Přemýšlím, když se ze začátku logopedka těch 30 minut snažila, byla jsi tam přítomná nebo venku?
@zuzkasim zkoušeli jsme vše. Se mnou, s babičkou, s dědou, s tátou, sám...
Kdyby spolupracoval doma, tak by stačilo, aby tam byl 10 minut za 2 měsíce.
Určitě je to s ním dost těžké. Na druhou stranu, už to není batole, které nechápe, proč se má něco učit a je s ním domluva spíš jednostranná. Je to člověk s vlastním názorem. Podle mě je potřeba zjistit, proč? Jestli mu nevadí, že opravdu mluví děsně, že je to pro ostatní hůř srozumitelné, že si o něm někteří mohou myslet ne úplně hezké věci, jestli je připraven na to, že se mu za to může někdy někdo smát. Vysvětlit, že bez práce nejsou koláče, že skutečně někomu řeč může jít dobře sama, jiný se pro ni hodně nadře, ale zase (vymyslet, co mu jde dobře), on umí tohle a pro jiného je to opravdu velký problém. Řeč k životu potřeba je, bez jízdy na kole se člověk v podstatě obejde. Domluvit se na nějakých splnitelných cílech - pondělí cvičení při chůzi (psala jsi, že to jde lépe), úterý v leže, jak doporučila logopedka, pak 2 dny při chůzi... Domluvit se i na těch odměnách (napadá mě ještě oblíbené jídlo, za týden trénování třeba i mekáč, fakt ho nezaujme vůbec nic?). Chválit opravdu za každou snahu. I za to, že třeba jednou bez řečí přijde (a pak už se třeba moc snažit nebude). Když po tobě bude cokoliv chtít, trvat na tom, ať to řekne v rámci možností hezky (v rámci svých možností, takže prostě pomalu, bude se soustředit na svou výslovnost). Je mi jasné, že to nebude snadné, ale tak nějak pořád věřím, že na každého něco existuje, aby dělal aspoň malé pokroky, aby se aspoň občas snažil. Přemýšlím nad dětma z praxe, nad těma opravdovýma oříškama, u někoho trvalo dlouho, než se přišlo na něco, co aspoň částečně fungovalo, ale pokud to nebyl psychicky nemocný člověk, vždy aspoň malý pokrok byl. Jednou jsem takhle 2-3x týdně chodila za úplatu trénovat logopedii s dítětem, protože s maminkou taky nespolupracovalo, i to je případně cesta (pokroky byly, k cizímu si opravdu dítě tolik nedovolí).
Ježíš, když to čtu, jako bych viděla syna. Tomu je teda pět a půl teprv, na logopedii chodíme rok (dřív to opravdu nemělo smysl).Nebaví ho to, nechce tam chodit, po pěti minutách chce domů, že je to dlouhý. Logopedka má svatou trpělivost s ním a stejně...pokrok jen velmi pomalý. Pořád ani po roce nejde L, ČšŽ jak kdy, když se nesoustředí (což je většinou),tak to patlá
Nám pomáhala hra Rozhýbej svůj jazýček. Hráli jsme to vždycky všichni. Je to vlastně deskovka, pokud má rád hry, tak zkus ještě tuhle variantu.
@somalicats jojo hry nam taky fungovaly. My zas hrali pexeso, kde byly pismena cele abecedy ( hlavne ty co mel procvicovat) a po kazdym otoceni karticky hrac vzdy musel vymyslet slovo s tim pismenem a tak podobne.
@konidana Ta hra Rozhýbej svůj jazýček je vyloženě logopedická hra - na úvod jsou "zahřívací kola", kdy se to dítě rozmluví, a pak už se hraje - výhoda je, že se dá procvičovat jen něco, takže ta hra nemusí ani trvat nějak extra dlouho - já vždycky vybírala hlásky nebo spojení hlásek, které jsme potřebovali procvičovat. Takže ta hra nebyla nikdy úplně stejná.
Co ho baví, co má rád? Toho využít na motivaci. Za poctivé cvičení dostane povoleno 15 minut hry na mobilu nebo na počítači? Předpokládám, že devítiletý už mobil nebo občasný přístup na počítač má. Nebo ho baví lego? Pokud bude každý den měsíc cvičit - zapisuje se do kalendáře - jste ochotni mu koupit vybrané lego v hodnotě do 500Kč? To píšu příklady, které mě napadají, jejich výši nebo druh si musíte určit sami. Odpíchnout se od toho, co na tvé dítě platí. A trénovat se bude bez debat, pokud bude dělat blbiny, je to ztráta mého i jeho času, takže neuznávám (samozřejmě s ohledem na jeho schopnosti, takže pokud blbiny dělá jen chvilku, uznám to, ale jestli to začne cíleně protahovat, jednou varuju a pak už neuznám). Některé děti štve, že musí chodit brzy spát, tak třeba za poctivé cvičení dát večer čtvrt hodiny navíc... fakt si to musíte přizpůsobit tomu, co by pro něj bylo tou pravou motivací. A chválit za každou snahu.