Nemůžu pochopit chování 10leté dcery. Co dělat?
Ahojte. Mám už nejaký čas s mojou 10 ročnou dcérou. Nikdy nieje s ničím spokojná, všetko ju štve, úplne na všetko má nejaké pripomienky alebo má stále s niečim problém. Naozaj so všetkým a v každej situácii. Ani neviem kde začať. Napríklad jedlo: neje už snáď nič, ani doma, ani v škole. Jedlá, ktoré mala vždy rada, úplne odmieta. Nezje už ani jogurt, krupicu, polievky, omáčky, no proste nič. Keď som sa jej opýtala, prečo nič neje, povedala mi, že jej nechutí jesť stále tie isté jedlá, ktoré už pozna. Ok, začala som variť podla nových receptov, ale vždy do všetkého len ďobne a nechá to tak. V škole to isté. Dalšia vec je napriklad jej oblečenie. Má plno nových pekných vecí, ktoré hrozne chcela a stejne nosí len jedny staré rifle asi len dve tričká. Nedávno chcela peknú značkovú mikinu, tak som ju vzala do obchodu aby si nejakú vybrala. Kúpili sme krásnu mikinu za 1300 kč, a odvtedy leží v skrini. Jej argumnet je, že sa jej špatne naťahuje cez hlavu. V lete chcela všetky možné saty, sukne, nakúpila som jej ich x kusov, stejne nosila celé leto jedny kraťasy ktoré mala ešte z minulého roku. Minulý rok sa naučila brusliť na lede na požičaných brusliach, tak strašne chcela svoje, aby mohla chodiť na led. Kúpila som jej nejaké z bazaru, ale v super stave...od nej žiadne nadšenie, ziadna vďaka. Odložila ich do šatne a odvtedy žiadny záujem. Som z nej už vážne zúfalá. Som samoživitelka a mám ešte aj 15 ročného syna, nemožem si dovoliť kupovať dcére všetko na čo sa pozre. Má aj vlastný pokoj, a stále jej na ňom niečo vadí. Dokonca aj to, že má balkón. Včera som jej kúpila lyžiarsku súpravu, naštvala sa že je bunda modrá, tresla dverami a zvyšok dňa somnou neprehovorila. Nedávno chcela gitaru, že sa chce strašne naučiť hrať. Na narodky teda dostala gitaru, prihlásila som ju na krúžok. Na tom bola raz, odvedy tam odmietla chodiť a na gitaru sa doma práši. A takto by som mohla pokračovať do nekonečna. Čo s nou mám robiť ? Už nemám chuť ani o niečo sa snažiť, ničím jej nikdy neurobím radosť. Poradíte prosím ?
Mám stejně starou dceru, tak si některé situace umím představit. Pokud chce nosit stále stejné oblečení, tak jestli to stíháte vyprat a usušit, asi bych ji nechala být. Jinak veškeré nové oblečení je potřeba konzultovat a vždy si ho i vyzkoušet, to je asi normální. No a taky o všem mluvit, vysvětlovat. Pokud přihlásím na kroužek, který dítě chtělo, dochodí minimálně pololetí. Vysvětlit jí, že to stojí peníze, vybrala si ho sama, takže pokud je lektor zaplacený, bude se toho účastnit. Seznámit dceru s hodnotou peněz. Doma jí zavést pravidelné povinnosti a pomoc s přípravou jídla. Nevím tedy, z čeho žije, když "nic" nejí, nějaké sladkosti? Ty bych doma omezila, respektive povolila až po snědení normálního jídla. Nemusí mít velké porce, stačí malé, ale aby tělo dostalo potřebné živiny. Může sama vymýšlet jídla, která uvaříte a rozhodně se podílet na jejich přípravě, v 10 letech už toho zvládne dost (moje umí sama bez mé asistence upéct bábovku nebo uvaří brambory, jinak asistuje při všem, co děláme).
@zuzkasim vetšinu vecí ktoré popisujete, robíme. Oblečenie kupujem vzdy len s ňou, kupujem jej len to, čo si sama vybere. S prípravou jedla mi pomáha, ale naozaj nič nezje ani keď si jedlo pripravi sama. Žije len z takých vecí ako sú ovocie, oriešky, občas sa dá prehovoriť na puding, na špagety, a jediné jedlo ktoré zje vždy celé, sú kuracie řízky. Takže tie máme dosť často. Učím ju poznať hodnotu peňazí, dostáva aj kapesné a dobre vie, kolko čo stojí, chodí somnou aj na nákupy. Ona vždy všetko chce, všetko odsúhlasí, ale nikdy z toho nič nakoniec nechce.
Kazdú chvílu sa sťažuje aj na svoje vlasy. Má husté, zvlněné dlhé vlasy, minulý rok ich chcela skrátiť po ramená, tak som ju dala ostrihať, potom doma plakala že chce mať zase dlhé vlasy, že jej kratšie neslušia. Teraz ich má zase dlhé, a už zase vymýšla so strihaním. Mrzí ma aj to, ako sa chová ku mne. Za nič nepoďakuje, niekedy je ešte na mňa držkatá a pohádame sa spolu. Nebijem ju, ale niekedy by si fakt zaslúžila. Viem, že tým nič nevyrieším, ale už mám z nrj nervy na pochodu nielen ja, ale aj syn. On je jej pravý opak. Je vďačný za každú maličkosť, je milý, hodný. Dcéra je hnusná aj k nemu. Stále po ňom šteká, za každú blbosť. Najskor ho žiada o pomoc s niečim, a keď jej pomože, ešte po ňom kričí. Sám mi povedal, že sa k nemu vobec nechová ako k bratovi. A ku mne sa zas nechová ako k mame. Každú chvílu od nej len počúvam, že mám radšej syna, atď.
Je rozmazlená a ty ji rozmazluješ jak princezničku namísto aby si děvče uvědomilo cenu peněz. Začni si určovat hranice. Některé její požadavky i odmítni.
Proč skáčeš jak píská? To se jí bojíš něco odepřít? Nebo si vyčítáš že není v úplné rodině tak se snažíš to napravit takto?? Zkus si na to sama sobě odpovědět, třeba ti to pomůže lépe pochopit situaci ve které jste 🤷♀️
Potřebuje od tebe trochu i něco naučit do života, poznat i že existují určité hranice. Nebo že ne vždy bude mít to co chce, aniž by pro to i ona něco nemusela udělat. Všech těch věcí si ani neváží. Rozmazlováním jí fakt nic do života nedáš.
@zabasamemm No a ty ji tak necháš? Co jedla dnes za celý den? Jak může být zodpovědná za vlastní rozhodnutí, když je může kdykoliv změnit? Samozřejmě, každému se po čase přestane něco líbít nebo změní názor, ale nejde to tak dělat stále. Ty jí ty hranice musíš vymezit. Jasně, je to těžké, ale bez neustálého vysvětlování, připomínání, jak se má chovat, to půjde ještě hůř. A syna chránit, aby se k němu dcera chovala slušně. Rozumím ti, mám doma v ledasčem podobnou potvůrku, zkouší, kam jí povolíme zajít a zkouší často. Chce to hromadu trpělivosti a opravdu pevné vymezení hranic. Nechat ji vybrat, ale pak na tom, co si vybrala, trvat (ne za všech okolností, opravdu občas člověk názor změnit může, ale ne 4x denně).
@zabasamemm * mám už nejaký čas problém..