"Nemluvná" dcera, co s tím?
Ahoj holky 🙂
Už delší dobu řešíme problém ☹ Máme dceru, 6.třída. Ve škole nekomunikuje. Málokdy se "dorozumívá" kýváním hlavy (ano nebo ne) 😒 Začalo to nevinně kolem 3 roku. Začala se nesmyslně bát lidí, když jsme šli do obchodu schovávala se mi za záda aby nemusela pozdravit "paní za pultem". S nástupem do MŠ znovu "zúžila" počet lidí se kterými komunikovat bude, tedy když si s ní chtělo hrát pár spolužáků jen mlčela nebo odpovídala jedním slovem, paní učitelky se někdy bála ale mluvila s ní. Dozvěděli jsme se to. Když jsem se ptala dcery odpověděla že se "bojí mluvit". V tu dobu kdy jsme se to dozvěděli jsme šli na "5 ti letku". Dcera odmítala mluvit s doktorkou, odmítala říkat obrázky, které viděla, napodobovat zvuky zvířat ("jak dělá kočička"). Tenkrát vyslovila naše doktorka podezření na autismus. Obrátili jsme se na odborníky a ty nám tuto dg. ověřili. U zápisu ale začala normálně komunikovat, říkala barvy, četla písmenka (ano, uměla říct dříve), kreslila atp. V první třídě opět žádné problémy, tak jsem si řekla že to bylo "přechodné období" a v tu dobu jsem v ní žádné "auti projevy" neviděla. Naopak, spíš se to tvz. převrátilo a začala občas vykřikovat. Zlom nadešel zase ve třetí třídě kdy si mě do školy pozvala učitelka "že Miriam odmítá počítat příklady (když se čtou výsledky" a někdy číst. Vypadá to, jako kdyby se bála dát korunky na výlet. K učitelce jde pomalu a když na ní mluví dívá se do země, přitom mimo třídu jí to klidně řekne. Ke konci roku opět - Miriam jako zázrakem začala říkat příklady, číst, říkat básničky před třídou. Nástup do 4 se ale zopakoval tentokrát už "silnějším" mlčením. Miriam se uzavřela do sebe, nechtěla si kamarády zvát domů a jen velmi málo mluvila s nejlepšími kamarádkami a četla. To už mi nedalo a zašla jsem si do školy. I učitelé mi potvrdili že dcera odmítá mít vedle sebe jakéhokoliv spolužáka, pouze jednoho kamaráda kterého prý pořád "pronásleduje" (vím zní to vtipně...). Zeptala jsem se odborníků - podle nich se to vztahuje k autismu - super nic jiného. Řešila jsem to všelijak. Začali jsme docházet na terapie - nepomáhali. Miriam prostě odmítala s kýmkoliv komunikovat. Do toho jsme zjistili že jí jeden spolužák - kvůli tomu že nemluví začal provokovat - ubližovat jí. Miriam se mi s tím naštěstí svěřila dost brzy, aby se to začalo řešit. A pak jsem se s tím prostě nějak smířila. opět jsme začali chodit na terapie než přestala mluvit v 5 a ted v 6 úplně...dost mě to štve na terapie chodíme pořád ale nepomáhají. Nevíte co s tím? Máte zkušenosti?
Me to přijde jako příznaky elektivniho mutismu než autismus...
taky mě to přijde jako mutismus, syn tím trpěl ale naštěstí jen jeden rok...nahlas hovořil jen s námi rodiči a ješdnou babičkou, když se něčeho bál tak na nás šeptal, se zbytkem rodiny jen šeptal, s jednou uč. v MŠ pouze šeptal s druhou nemluvil vůbec, s dětma a kýmkoliv jiným nekomunikoval..schovával se za nás
Nápadně mě to připomíná mé dětství, kdy jsem se bála mluvit s ostatními lidmi, na určité tipy lidí jsem reagovala hysterickým brečením. Když si mě nevšímali, nevadili mě. V 6 letech jsem byla hospitalizovaná na 2 měsíce v psych. dětské léčebně, kde nic nezjistili - Bůh ví, jestli před 30 lety znali nějaký autismus, nebo mutismus. Ale až holky díky vám jse se teprve ted dozvěděla, že jsem pravděpodobně trpěla tím mutismem, něco jsem si pročetla a docela by to sedělo. Mě to naštěstí odeznělo s nástupem do ZŠ, protože škola mě moc bavila, tak jsem postupně začala komunikovat i s paní učitelkou a vše se pak zlepšilo. Z mých zkušeností určitě netlačit na pilu, vůbec o tom nemluvit. Věřím, že tě to trápí, mamka byla tehdy taky na nervy, doktoři mě dokonce chtěli poslat do zvláštní. Ale jak pomoci nevím, asi bych zkusila ještě jiného psychologa.
Nevím, z jakého jsi kraje, ale podobný příběh jsme slyšela od maminky dcery, té bylo tehdy 5 let, a také jí bylo řečeno, že dcera má autismus. Nakonec byla s dcerou na vyšetření k Mudr. Ivaně Vadlejchové, to je dětských psychiatr , má zkušenosti s prcky a až ta jim určila, že dcera nemá autismus, ale mutismus, doporučila nějaké léky na úzkost, které dcerka brala jen přechodně a dcerka tohle období překonala a již se nevrátilo. Ta doktorka je teda z Chomutova.
Dobrý den, vážení rodiče dětí s PAS,
jsem studentka 5. ročníku oboru Psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, pracuji jako osobní asistentka v rámci organizace APLA-JM a píši diplomovou práci z oblasti autismu. Zabývám se faktory, které Vám, jako rodičům dětí s poruchou autistického spektra, pomáhají zvládat každodenní péči o Vaše dítě. Na základě zjištění z Vámi vyplněných dotazníků bych ráda tyto faktory identifikovala a navrhla možné postupy, jak je aktivně a efektivně podporovat, aby se zvýšila kvalita života rodičů dětí s PAS. Bohužel ne každá rodina se dokáže vyrovnat s postižením svého dítěte a proto si myslím, že data získaná z tohoto výzkumu mohou takovýmto rodinám pomoci. Sběr dat pro diplomovou práci je poměrně zdlouhavý proces a velice bych ocenila, kdybyste se zapojili. Proto Vás chci požádat, zda byste obětovali cca 30 minut svého času a vyplnili sadu dotazníků, který naleznete v odkazu níže.
Odkaz: http://goo.gl/forms/P2QsPbMNUa
Předem velice děkuji
Zuzana Lamserová
Přidávám info o AIT (auditory integration training), jedná se o poslechový trénink, který může pomoci při problémech typu vývojová dysfázie, autismus, dyslexie, logopedické obtíže. Více info najdete na www.ait-czech.cz a https://www.facebook.com/ait.czech?notif_t=page... . Napřípadné dotazy ráda zodpovím na mailu Lenka@ait-czech.cz
není třeba po někom z vás rodičů, jako že je to taková povaha?Já jsem také jako dítě byla taková a syn to má po mě, je stydlivý, na nikoho nemluví, tak nevím jak to bude mít ve škole, já to s takovou povahou neměla ve škole lehké a až časem když jsem byla starší jsem si uvědomila, že musím více komunikovat.
Příjde mi, že má nějaké bloky, s kterými si běžná medicína nebo psychologie neporadí. Zkusila bych nějakou alternativu - kineziologii, srt (spiritual response therapy) nebo i jsou i jiné "duchovní" terapie. V mém okolí mám spoustu lidí,kterým to pomohlo (koktání, fobie atd) a já tak také řešila rodinný problém, když nikde jinde to nešlo. Nevím odkud jste, mám dobré kontakty v Praze nebo na Vysočině.