Mimoškolní výuka, kdo se do toho pustí s námi? Praha

armitage
27. zář 2016

Rozhodli jsme se že svoje dítě nedáme do klasické školy a tak hledáme skupinu rodičů, kteří by se s námi pustili do něčeho co má pro dítě opravdu smysl. Bydlíme v Praze na Barandově.

verka4d
27. zář 2016

@armitage Ahoj,já k vám tedy nepatřím,jen jestli se můžu zeptat,co vás tak vede k tomu nedat dítě klasicky do školy? Vždycky jsem si říkala,na co rodiče myslí,když se takto rozhodnou? Jakoby co vám na škole vadí a v čem vidíte výhody pro své dítě a jestli jste uvažovali i nad případnými nevýhodami? Prosím,neberte to jako rýpavou otázku,já jen tak ze zvědavosti... ale samozřejmě vám přeji ve vašem úsilí a rozhodnutí mnoho štěstí a ať je to ku prospěchu všech,i když já mám třeba jiný názor,ale to sem nepatří... 🙂
Pěkný den! 🙂

caverina
27. zář 2016

@armitage ahoj taky by mě zajímalo co vás k tomu vede☺

armitage
autor
27. zář 2016

Ahoj, jestli umite anglicky tak tady je to vytecne vysvetleny

https://www.youtube.com/watch?v=LwIyy1Fi-4Q

Je to hodne veci. Zatim bych napsal jen par bodu.

1. vlastne nic co jsem se ucil ve skole mi v hlave nezustalo, vsechno co znam, znam protoze me to nejak zajimalo. Anglictina se mi libila, tak jsem se ji naucil zatimco vetsina tridy se za 6 let vyuky nenaucila absolutne nic. A to myslim absolutne nic a stejne je to i dnes. Kdyby behali venku tak by byli zdravejsi a spokojenejsi a urcite by si radi sedli a delali to, co je zajima. To co me zajima se naucim, z toho co me nezajima mi v hlave nezustane nic pokud to nepouzivam kazdy den. Na nasich skolach se ucime vsechno a neumime vubec nic.

2. deti jsou ruzny a pouze rodice znaji svoje deti tak aby mohli detem dat maximum.

3. v zivote se nesetkavame pouze s lidmi stejneho veku, proc by to melo byt jinak ve skole. Nas kluk chodi do skolky kde jsou o tri roky mladsi deti. Ted tam byl dokonce nejstarsi a my jsme si rikali jestli se s tema prckama nebude nudit. Dopadlo to tak ze na sebe vzal zodpovednost za skupinu prtat, vymyslel hry a byl proste velkej borec a hrozne si to uzival. Ziskal zodpovednost a ty maly deti ho proste zraly. Predtim kdyz tam byl starsi kluk tak on zase zral jeho a ucil se od nej jiny dulezity veci. Uci se tedy ostatnim porozumetale take jak ostatni vest. To jsou v zivote podle me skutecne potrebny veci a to ve skolach neuci.

4. ted vam nereknu procenta ale sikana opravdu neni okrajovy problem a ja nase dite nehodlam vystavit necemu takovymu, nechci aby chodil nekam kde ho to nebude bavit a bude s lidma ktery nema rad. Reci typu ze si maly dite musi zvykat na to ze bude v zivote s lidma ktery nema rad a bude delat praci ktera ho nebavi tak takovych lidi je mi lito, ze si neumi svuj zivot usporadat lepe a tlaci to na deti misto aby jim otevrely cestu k stastnymu zivotu ne opruzu.

5. Hodne jsem premyslel co je doopravdy dulezity se naucit a dospel jsem k nazoru ze je to cteni a anglictina. To jsou dve brany do vědění tohoto sveta. Pak uz staci abych mu pomahal se poznavat a najit si svoji cestu.

No a nakonec. V dnesni spolecnosti je normalni ze deti nebavi skola. My jsme v tom vyrostli tak nam to prijde normalni ale kdyz se od toho oprostite, nepripdne vam absolutne sileny, ze nutime deti travit tretinu dne necim co nesnasi? Lidi jsou z podstaty zvidavi a maji potrebu se nekam posunovat jen kazdej ma jiny predstavy. Kamaradka si z dejepisu treba nepamatuje absolutne nic. Svete div se, je to inteligentni plnohodnotnej clovek kterej ma dobrou praci.

Nicmen, moje dite bude mit moznost volby, pokud bude chtit chodit do public school tak jen do toho a az to bude chtit zabalit tak ho zase uvitame.

Omlouvam se za zpusob jakym je to napsany vim ze to vypda hrozne ale ja musim zase pracovat 🙂

caverina
27. zář 2016

@armitage jen by mě jeste zajímalo jestli to české zákony umožňují

editah222
27. zář 2016

@caverina umožňují a dokonce, snad se nepletu, už to jde po celu dobru školní docházky do ZŠ.
V mém okolí je celkem dost dětí, které rodiče učí domu nebo mají "skupinku" kterou učí některý z rodičů. TO mi přijde úplně super. Jeden tatínek učí matematika, fyziku a chemii, jedna maminka češtinu a zeměpis a další maminka dějepis a angličtinu s němčinou.
Při přezkoušení jsou jejich výsledky lepší než u žáků učených ve škole. Ale rodiče se dětem naplno věnují a výuka je v podstatě celý den! Tím nemyslím, že leží v knížkách,ale o všem si povídají a děti si tak mnohem více zapamatují. Chodí venku a ukazují si rostiliny, zvířata... Je to diametralně odlišné od 5 hodin biflování ve škole.

Já bych svoje děti učit nemohla, ale neodsuji pokud do toho někdo jde. Školství má hodně problémů a děti, které jsou vyučovany "alternativně" jsou na tom se znalostmi většinou lépe.

caverina
27. zář 2016

@editah222 já to taky neodsuzuju...ale pokud to dobře chápu tak ve vysledku musí to dítě mít stejně znalosti jako dítě které školu navštěvuje.....nemůže se prostě stát ze by něco neuměli jen proto ze by to jeho rodicum připadalo pro život nedůležité

editah222
27. zář 2016

@caverina to ano. Každé dítě "spadá" pod nějakou ZŠ a tam chodí na přezkoušení. Musí se dodržovat výukový plan, takže opravdu přestava, že dějepis děti umět nemusí, protože ho nepotřebují není reálná. Ale může se učit jinak. stačí vzít děti do muzea, do zámku...a tam jim vyprávět. Jsem si jista, že jim v hlavě zůstane víc než Zlatá bula sicilská 😀 😀

verka4d
27. zář 2016

A není to jen na nižším stupni? Jak je to se vzděláváním na vyšším stupni? A umějí pak ty dědi dost,aby zvládly klasické přijímačky na SŠ?

caverina
27. zář 2016

@editah222 ale ve vysledku se stejně musí naucit všechny data,všechny vzorecky atd....dává mi to smysl v tom pripade že to dítě dělá nějakou mimoskolni cinnost která je tak časově náročná ze to dítě často ve škole chybí...sport..umělecká činnost...nebo dite,které je tak často nemocné,že je spíše doma než ve škole..nic proti tomu,ale já bych do toho nesla☺

armitage
autor
27. zář 2016

Edito, kdy byla prvni krizacka vyprava?

armitage
autor
27. zář 2016

Zadny dite se vsechny data nenauci, jediny kdy mate umet vse je u maturity a to si vybirate dva predmety. Ve skole se nikdo nic neuci, jen se pripravujou na pisemky. Vyjimka je matematika napriklad.

brambora28
27. zář 2016

Nemám děti, nejsem z Prahy, ale moc se mi Váš záměr líbí. Určitě to nebude nic jednoduchého, ale všeobecně alternativní způsoby výuky a vzdělávání jsou pro mě zajímavé. A zrovna nedávno jsem přemýšlela nad tím, jak jsem na základce nesnášela dějepis, protože naše učitelka jen zapnula meotar, a nechala nás opisovat její 30 let staré texty, ze kterých jsme následující hodinu psali písemku. A teď? Historie mě baví a zajímá, protože vím, že jsou i jiné způsoby, jak se jí naučit.. Vím, že to je prostě tou jednou učitelkou, ale právě ti učitelé mají na celém tom vzdělávacím systému velký podíl. Moc Vám fandím, a přeji, ať Vaše děti v životě dělají to, co je bude bavit 😉

armitage
autor
27. zář 2016

Diky 🙂 rozhodne si myslim ze kdyz budou deti spokojeny tak budou spis mit sami potrebu a chut se vzdelavat. Dulezity je ze muzeme na deti reagovat a to skola proste nedokaze, tam to jde jen jednim smerem. No uz se na to moc tesim ale vim ze to nebude jednoduchy 🙂

duvi21
28. zář 2016

Jee, tak to drzim pesti, vase deti maji skvele rodice.

ameliejulliette
28. zář 2016

@armitage Máte nějakou konkrétní představu? Skupinovou formu domácího vzdělávání? Díky.

g_m
28. zář 2016

@armitage Docela ráda bych sledovala, jak se v průběhu let budete stavět k vašemu rozhodnutí domácí výuku. Nejsem proti, ani vás nemíním odsuzovat a částečně chápu, že školství v ČR není zdaleka ideální.
Nicméně, jak už bylo zmíněno výše, vaše dítě stejně musí absolvovat osnovy určité ZŠ, takže i ten "nepotřebný" dějepis do něj budete muset dostat. Samozřejmě to můžete udělat zajímavější formou než šprtání se dat zpaměti, ale obávám se, že ke srovnávací zkoušce to bude stejně potřeba (sama si pamatuji, že 1212 byla Zlatá bula sicilská, ale o co šlo vůbec netuším, takže chápu).
Druhý a asi závažnější problém bych viděla v tom, jak sám se vy dokážete orientovat ve všech předmětech. Spoustu věcí, které se na ZŠ učí, jsme my dospělí zapomněli a není ideální být o kapitolu před dítětem, to je pak o ničem. Když se podívám na váš text, tak mi v něm chybí kvantum čárek... A v dnešní době internetu si lidé dokáží udělat úsudek o člověku i z psaného projevu v e-mailech apod. Takže opravdu jste schopní kontrolovat např. gramatiku českého jazyka na úrovni učitele? A to, že umíte (nebo si myslíte, že umíte) cizí jazyk, neznamená, že ho umíte naučit a vysvětlit.
A v neposlední řadě by mi bylo mého dítěte líto co se týče socializace a navazování přátelství, prvních lásek atd. To mu doma rozhodně nenahradíte.
Ale nemíním soudit ani odsuzovat a přeji hodně štěstí.

lucka662006
28. zář 2016

Stejne je budete kvuli osnovam muset ucit vse, tj. i dejepis, diktaty v CJ, matematiku atd. a to tezko stihnete, kdyz budete pul dne behat venku. Ucitel ma casto vetsi autoritu, rodic ma doma jeste miminko a sourozence, na plotne obed, home office...

verdos
28. zář 2016

@armitage Já Vám fandím, mám stejné úmysly, akorát nejstarší má teprve 4,5 roku. Možná Vám fandím i proto, že o tom vím poměrně dost a mám i pedagogické vzdělání 🙂. jo a nejsme z Prahy, takže nijak nepomůžeme, bohužel...

verdos
28. zář 2016

@g_m Ano, jsou rodiče, kteří to nezvládnou a nakonec rádi své dítě dají do běžné ZŠ. Ale také je spousta rodičů, kteří to zvládnou a zvládají to lépe než současné školy, jsou spokojení, mají skvělé spokojené děti a rozhodně by nikdy svůj názor nezměnili.
Osnovy neexistují, existuje jen RVP (k němu jsou vypracované určité standardy) a z něj vycházející ŠVP. Samozřejmě jsou tam nějaké výstupy, které dítě musí ovládat, ale způsob, jakým k tomu dospěje, není ve škole zdaleka tak efektivní, jako je tomu v individuální přípravě žáka (proč asi jsou i v jazykovkách možnosti kurzů 1 na 1? Protože se tam lidi zkrátka naučí víc než když ve skupině všichni dělají to samé a vzájemně se různě brzdí...).
Na přezkoušení není vždy nutné umět každou prkotinu, záleží vždy na přístupu školy a zkoušejícího učitele.
Na druhém stupni se to obvykle řeší tak, že oblasti, které rodič neovládá dostatečně, tak využívá externí zdroje - např. lektory nebo jiné rodiče, také různé instituce, které se věnují vzdělávání zábavnou a zajímavou formou atp. Chodí na exkurze, přednášky, atp.
Co se týče zapomenutého učiva a zapomenutých čárek v textu - přesně takové "následky" na nás zanechala klasická škola - hodně jsme se toho naučili do života, viďte?
A s cizími jazyky je to myslím úplně nejjednodušší, nemyslíte? Tím spíše ve velkém městě (my jsme na vesnici a taky se nebojím ;)).
Socializace je v kroužcích, kterých tyto děti mívají dostatek, venku v okolí svého bydliště, studijních skupinkách, které přirozeně vznikají, atp. V čem jsou podle Vás v tomto směru ochuzené? Takové dítě opravdu většinou (až na nějaké psychicky vyšinuté jedince, což může být i rodič, který posílá dítě do školy) nesedí doma zavřené za mřížemi bez možnosti někam jít a s někým se bavit.
Myslím, že ohledně této formy vzdělávání jsou tu ze strany neobeznámené a většinové veřejnosti zbytečné předsudky.

verdos
28. zář 2016

@lucka662006 Osnovy opravdu neexistují, to už jsem uvedla výše. Diktáty se v individuálním vzdělávání opravdu psát nemusí (stačí mít zvládnuté jisté dovednosti, popř. znalosti). A dítě to zvládne mnohem rychleji když nebude muset čekat na to, až stejné cvičení v učebnici zvládne dalších jeho 20 spolužáků. Nebo když se to naučí v přirozené/reálné životní situaci - pak nemusí dělat 10 cvičení, ale stačí jedno pořádně "prožít" a pamatuje si to. I proto, že to třeba dál použije a není to pro něj jen nějakým cvičením, které skončilo, protože pak je hodina matematiky. Takže pak klidně může půl dne běhat venku a bude mít dostatek zdravého pohybu, který dětem chodícím do klasické ZŠ, zoufale chybí (zoufale 2x podtrženo).
Ad "Ucitel ma casto vetsi autoritu..." - bejvávalo. To tak možná v první třídě... někdy už ani to ne. Běžte se podívat, jak to na některých školách s autoritou učitelů vypadá.

kacca11
28. zář 2016

@verdos autorita ucitelu souvisi predevsim s vychovou rodicu. Pokud dite doma posloucha rodice, jak je skola mizerna a ucitele hloupi a nemozni, respekt k nim mit nebude.

makronka222
28. zář 2016

Tyhle deti az nastoupi do zš do pozdejsich rocniku budou pro ostatni decka hodne divny a uz jen tak nezapadnou.... bude to pro ne peklo, hlavne by me zajimalo jak se nauci si hledat kamarady kdyz je u toho mama s tatou nebudou drzet za ruku a rikat co maj delat... nebudou schopni ani mluvit s cizimi (ve skole ucitelky, uklizecky, kucharky) doma nebo v lese pri vasi vyuce se budou bavit s kym? Ta skola neni jen o uceni latky

ameliejulliette
28. zář 2016

@makronka222 Tohle máte podložené nějakými studiemi? "Tyhle děti" jsou, tak jako všechny další děti, každé jiné, takže nevím přesně, jak to myslíte... A pokud máte o domácím vzdělávání tu představu, že po celou dobu rodič drží dítě za ruku a říká mu, co má dělat, pak o pro Vás samozřejmě není ta správná volba 😉 , ale pro někoho jiného by být mohla. Jak již zde padlo, děti vzdělávané doma nejsou jen doma, i když ten název může být zavádějící. Nebojte se, dostanou se i mezi lidi. To domácí vzdělávání taky není jen o učení látky.

verdos
28. zář 2016

@kacca11 Částečně. Není to jediná příčina. Někdy není učitel plně kompetentní. Někdy je to blbá kombinace více faktorů. Bohužel to je tak, že někdy některé děti rozvrátí celou hodinu, co s tím pak, že...

merope
28. zář 2016

@armitage Není důležité vědět, kdy byla první křižácká výprava, ale čeho přibližně se křižácké výpravy týkaly a hodí se znát, že ne všechny byly jen do Jeruzaléma. Hodí se to vědět proto, že nám teď i sdělovací prostředky sypou děsné nesmysly a kritický postoj k historii může hodně pomoci s kritickým postojem ke skutečnosti.

Co se týče důležitých předmětů - tak samozřejmě čtení a angličtina jsou klíčové, dále se osobně domnívám, že klíčová je matematika (či spíše logika) a psaní (ve smyslu umět napsat smysluplný text bez chyb). A z těch, co se ve škole neučí, je to rétorika - aneb "Jak hovořit před lidmi". Mnoho lidí neumí dát dohromady strukturovaný text, vyjadřovat se a podobně. Tohle samozřejmě musíte umět, jinak byste ani děti doma učit nezvládli, ale mnoho lidí a zvláště mladých to neumí. Doporučuji s dětmi hodně hrát deskové hry a řešit logické úlohy. Pak je matematika snadná a nemusí s ní mít žádný problém. Nebo se někde porozhlédnout po metodě p. Hajného.

@makronka222 Co jsem mluvila s maminkou syna, který byl do 5. třídy vyučován doma a pak šel na osmileté gymnázium, tak jeho hlavní problém byl, že ve škole se toho na ten čas, co se tam stráví, naučí hrozně málo a pak vůbec nestíhal vše, na co byl do té doby zvyklý. Protože do té doby právě výuku řešili návštěvou přírody, muzejí, hodně byl s tátou v práci (dílně) a plno věcí se učil i manuálně. A pojednou prostě celý den ve škole a nic moc z toho - protože v té běžné škole není hodina 45, ale spíše tak 30 minut, zbytek je zápis do třídnice, zkoušení, občas někdo vyrušuje. Takže z 6 hodin strávených ve škole, se reálně učí tak 3. Čili za 3 hodinovou procházku v lese s průzkumem kytek, se naučí dítě víc než za den ve škole.

A pochopitelně rodiče dítě nesmí jen oprašovat a držet za ruku - proto je tu možná ta snaha najít skupinu doma vzdělávaných dětí.

armitage
autor
28. zář 2016

Myslim ze tu lidi maj opakovane otazky na veci na ktere uz odpoved byla zminena Jen bych ted rad napsal ze socializace ve skole probiha tak, ze se deti rano sejdou, trochu pokecaj a pak zacne hodina behem ktere se NESMI bavit a musi poslouchat. Tak to jde 45 minut. Potom je prestavka 5 - 10 minut a zase zakaz socializace. No a tak to jde cely den. samozrejme ze trochu prehanim, ale jestli mate pocit ze behani s detma na hristi neprijde lepsi. Nemluve o sikane.
Jo, nepouzivam diakritiku a temer vubec carky a ma to svuj duvod, o kterem se rad pobavim ale ne tady 🙂

verdos
28. zář 2016

@makronka222 Prosím, vyhledejte si rozhovory s žáky, kteří už si tímto prošli a nastoupili buď na běžný 2. stupeň ZŠ nebo na střední. Samozřejmě, že někteří zmiňovali nevýhody, ale mluvili i o spoustě pozitivních pocitech, zkušenostech, měli opravdu co říct, rozhodně ale ne to, že to pro ně bylo peklo. A tom, že jejich komunikační kompetence jsou také někde úplně jinde (a mnohdy na lepší úrovni než u žáků z běžné ZŠ), netřeba mluvit.
Ano, když přetočím Váš pohled: škola není jen o učení látky - je také o tom, že od začátku slyšíte, že támhle ten je vždy lepší než vy, že se nemáte zbytečně ptát a raději jen mlčet a poslouchat, nejlépe jako ovce, nebo také o tom, že pravděpodobně zažijete šikanu, že důležitá je známka, nikoliv znalost, a tak bych mohla pokračovat. (Samozřejmě jsem to teď přehnala, ale jako osoba, která toho o školství mnoho neví, bych to takto zkresleně vidět mohla, co myslíte?)
Jak říkám, vyhledejte si na internetu rozhovory s těmi, kteří si tím prošli, možná budete překvapená.

g_m
28. zář 2016

@verdos Jednotné osnovy pro celou ČR sice nejsou, ale ŠVP (resp. tématický plán daného roku a předmětu) takovou osnovu tvoří a tou se stejně i ti rodiče budou muset řídit. To, že je ve třídách až moc dětí, se ví, víceméně neřeší, ale taky není možné všechny učit one-to-one a ne všem to bude vyhovovat.
A s tím, že rodič má možnost využívat další instituce na látku, kterou neovládá... No, nevím. To jsme zpět ve "škole". A pokud chci vzdělání jinak, tak si vyberu alternativní školu a nebudu muset na 5 předmětů honit 5 různých zařízení nebo lektorů. Na exkurze a přednášky se chodí i v normální škole a záleží na učiteli, jestli se mu chce dělat se zajímavou výukou a můžu vám říct, že po mých 5 letech učení na SŠ jsem byla až překvapená, kolik učitelů volí právě zajímavou a zábavnou formu výuky. Nejsou to samozřejmě všichni, ale je jich jen u nás na škole opravdu hodně... Na VŠ jsem byla na praxi ve Waldorfu a mé klasické státní vzdělání mi přišlo na stejné úrovni. Akorát jsme měli známky a psali písemky.
A čárky bych teda nesváděla na školství, ale na daného člověka samotného. Protože to, jakým způsobem se v psaném projevu prezentuji, o mě může dost vypovědět. Především v komunikaci přes internet, kterou využívá drtivá většina lidí a potřebují nějakým způsobem vystupovat. Ale ne všichni potřebují vědět detaily dějepisu.
A trochu nerozumím tomu, jak je to s cizími jazyky nejjednodušší. Ano, je spousta jazykovek nebo lektorů, ale opět - jak víte, že ten daný je dobrý? Mám vystudované a učím jazyky dva a chtělo to dost praxe, abych zjistila, jak je učit. A 90% studentů jazyků na VŠ učí v jazykovkách a spousta jich byla/je hodně marných i po letech praxe.
A já jsem teda z vesnice a socializace u mě probíhala rozhodně nejvíc ve škole. Tam jsem měla nejlepší kámošky, s ostatními dětmi jsme se domluvili, že se potkáme v tolik a tolik tam a tam. Domů chodili po potoku nebo po ledě. Když jsme se potkali na nějaké akci, tak jsme se znali a hráli spolu. Ti, co dojížděli na ZŠ do města, byli mimo nás a neznali jsme je. Ano, kroužky samozřejmě tuto možnost poskytují, ale rozhodně ne v takové míře jako škola.
A já si třeba trochu myslím, že i klasické vzdělávání je příliš škatulkováno a upřednostňují se různé a jiné alternativní způsoby, které nemusí být až tak prospěšné.
Toť vše, nechci si navzájem vnucovat a vyvracet názory, ale někdy už je pohled na učitele přitažený za vlasy...

evik19
28. zář 2016

@armitage Sama jsem učitelka a vyzkoušela jsem si výuku několika předmětů na druhém stupni i výuku prvňáčků. Osobně bych ale svého syna doma rozhodně neučila. Myšlenka, že nejdůležitější je čtení + angličtina a ostatní je balast prakticky nehodný pozornosti je hrozně fajn a líbivá, ale třeba u mého syna by mi byla k ničemu. Jsou mu teprv tři a už teď vím, že to co baví nejvíc mě (ano, je to čtení a angličtina), pro něho bude na celé školní docházce ten největší opruz. Trochu bych se ale bála toho, že bych ho jako nadšenec nutila nejvíce právě do těchhle dvou "disciplín", i když ten můj kluk potřebuje něco úplně jiného, co mu ale já se svým humanitním vzděláním při nejlepší vůli nebudu schopna dát.
Můžu říct, že ne všichni učitelé, které znám, se chovají k dětem vřele a s respektem, ono je to asi dost těžké po 30 letech praxe, kdy se opravdu ne všechny děti chovají slušně a s respektem k vám, na druhou stranu taky musím říct, že učitelé, které znám, se pečlivě připravují opravdu na každou hodinu, i po těch 30 letech praxe - prostě nikdy nejsou dvě třídy stejné, vždycky je potřeba tu výuku přišít dané třídě a jejím individualitám na míru a věřte tomu, že učitelé jsou si toho vědomi a snaží se o to. Osobně neznám nikoho, kdo by jen recykloval svoje přípravy z roku na rok.
Co se týče té socializace - musím říct, že nikde dítě nedostane na výběr tolik možných typů kamarádů, jako právě ve škole. Možná, že by se váš syn nejradši kamarádil s děckem, se kterým byste ho vy nikdy dohromady dobrovolně nedali, a přesto pro sebe navzájem mohou být přínosem, i když to třeba jedni nebo druzí rodiče nechtějí vidět. Učím na malé vesnické škole, kde se běžně znají a kamarádí děti z různých tříd (znají se z 90% jménem od prvňáků po deváťáky), možná by škola podobného typu byla pro vás tou správnou alternativou. Nechci tím říct, že na naší skole nejsou problémy, jasně že jsou, jako v každém kolektivu lidí. Ale já bych osobně nikdy kolektiv nevyměnila za to být doma - sama jsem několik let pracovala z domu a až teď zpětně tuhle dobu vidím jako čas, kdy jsem vlastně pořádně nežila, i když jsem měla spoustu času na svoje koníčky, cestování, kamarády...ale prostě to není ono. Samozřejmě, že o svém dítěti rozhodujete jen vy, jako rodiče, ale být vámi, určitě to ještě zvážím...Ono už jen to, že zrovna vašemu dítěti budou jednou třeba chybět vzpomínky na něco, o čem si prostě budoou už vždycky povídat historky všichni lidi okolo, bude dost sociálně izolující, obzvlášť pokud se vám nepovede zorganizovat skupinovou výuku, která by vám vyhovovala.

armitage
autor
28. zář 2016

Tak carky bych rozhodne na skolu svadel. Z nejakeho sileneho duvodu se na zakladni skole uci "lingvistika". My se neucime psat, my se ucime gramatiku a pravidla. Kdyz clovek pise, svete div se, neprerikava si v hlave vyjmenovana slova a nepremysli o rozborech vet. Ja osobne jsem mel strasny problemy pri diktatech. Jeste dneska je mi z toho zle. Muj bratr a moje manzelka nikdy problemy nemeli, protoze brzy zacali cist a nikdy se nemuseli ucit zadna pravidla, proste vedeli jak maji psat. Kdyby me skola motivovala ke cteni a hodiny gramatiky jsme stravili povidanim si o zajimavych knizkach, hledanim te jedne knizky kterou hodne deti potrebuje aby zacalo cist (treba Harry Potter je skvela kniha; pro me to byl Hobit) tak bych problemy nemel. S psanim jsem prestal mit problemy az kdyz jsem zacal cist.
Take jsem ucil na zakladni skole a mimo skolu mnoho let. Z osobni zkusenosti vim, ze polovina ucitelu jazyka jazyk ktery uci neumi. Je to proto, ze nemaji k jazyku vztah (jsou to prave vetsinou telocvikari) a pak maji nekoho ucit. To je prece k smichu. Kdyby si deti v hodinach anglictiny hrali napriklad RPG hry kde je potreba rozumet aby clovek mohl postupovat v pribehu, tak by se spis neco naucili nez tim, ze jim ucitel rekne gramatiku, kterou si stejne muzou precist sami. Cim dal vic mam pocit ze je mnohem efektivnejsi deti neucit ale radit, pomahat. Ucitel nema byt ucitel ale kolega pro dite. Coz je asi pro vetsinu populace nespolknutelna predstava protoze ucitel ma nad ditetem stat a dite se ho musi bat. Samozrejme ze to zjednodusuju, ale obecne to tak je a zakladni skolstvi je proste.
A teda prominte, ale jen proto, ze vy jste mela nejlepsi kamarady ve skole tak to neznamena ze dite ktere do skoly nechodi se nebude socializovat.
Hodne by me zajimalo jak moc rozumite memu prispevku, kdyz nepouzivam diakritiku a carky. Ja osobne jsem zjistil ze je tu jeden clovek, ktery tez nepouziva diakritiku a je zajimave, ze jsem si toho vubec nevsiml. Pokud mate ale vystudovanou pedagogiku tak samozrejme vite proc to tak je 😉