Malá x velká škola, jaká je pro dítě vhodnější?

Tak to já bych naopak koukala, aby šlo dítě do školy s kamarády. A pokud ta vesnická škola je v místě, tak určitě tam, podle mě nemusí být o nic horší, než škola ve městě. A někdy je pro děti lepší, když nejsou dohromady s druhým stupněm, je to klidnější. 😉

Řídila bych se spíš kvalitou školy, co od školy očekávám a dostupností. Kamarády si ve škole klidně najde nový. Myslím, že obě z těch škol mají své výhody i nevýhody a takhle obecně těžko soudit.

Já bych volila spíše menší školičku. Syn právě do takové chodí. Teď mají extra 1. třídu samostatnou. Šlo 12 prvňáčku (všichni z jedné školky odsud). Jinak jsou tam dvojtřídky. vše je takové "rodinné" Viz třeba vánoční besídka.

No jo, jenže to je těžké. Rodiče dětí z menší škličky, si pochvalují rodiný přístup, že se všichni znají, vše se dá řešit hned, príma ředitelku. Rodiče velké školy to samé, kromě rodiného přístupu, ale zase lepší vybavení, nikde žádný problém. Ptám se kde můžu, ale všichni sjou spokojeni, ty školy nemají špatnou pověst ani jedna.
Na kamarády z mateřské školky se neohlížím, proto uvažuji i o velké škole. Syn je kamarádský a nemá s tím problém a v tomhle věku se seznámí rychle. Kdyby v té malé škole měli oba stupně základního vzdělání tak neváhám ani minutu a dám ho tam......to je vlastně to jedniné co nás táhne do velké školy že by nemusel přestupovat a zvykat si na nový kolektiv v 6 třídě.

Já bych se dívala spíš na kvalitu dané školy, na úspěchy při přijímačkách na SŠ atd. (což vesnická škola, kde je jen 1. stupeň, nabídnout nemůže, no)a pak na dostupnost -pokud byste do té větší školy děti stejně vozily autem po cestě z práce, tak OK. Na to, jestli znáte nebo neznáte učitelku, se moc nedívejte, málokdo zná osobně předem učitele svých dětí (většina z nás nemá mezi příbuznými a známými učitele MŠ, ZŠ,SŠ a že by se podle toho rozhodovaly, na kterou školu dají dítě). Jinak ve větší škole, když pak nebude přecházet na víceleté gymnázium, může pak dítě zůstat se stejnými kamarády celých 9 let, zde by po páté třídě odcházelo jinam už do začleněného kolektivu a to se podle mě na prahu pubertu potom hledají hůře opravdoví kamarádi, když jdete do nového, už zajetého kolektivu. To to kamarádství bývá už takové vážnější. Zatímco v 6 letech si kamarády najde dítě snadno, kamarádství se ještě nebere tak vážně a děti si vyhrají úplně se všemi, i s těmi, se kterými by si za 5,10 let neměly vůbec co říct.

@leanka1 no já bych se dívala i na to, zda a kdy bude do školy moci chodit syn sám. Jaké akce školy mají a jak je to s kroužky. Osobně bych nechtěla být osobní řidič dítěte, ale zároveň bych chtěla ať má nějaké kroužky. A pokud je ti to fakt jedno, zeptala bych se na názor syna.

Syn nejdřív chtěl do té první školy (velké) a pak do druhé. Vůbec na to nemá názor, byl v každé škole cca 1 hodinu při zápisu....v těch 6 letech tak akorát vnímal klik napočítal rozinek na koláči, jaké dostal dárky při zápisu a že v jedné škole měli príma točité schodiště 🙂). Nemohu se na jeho názor spolehnout. Do obou škol bude dojíždět, je to i stejně daleko (rozdíl 2 km) ale do malé školy jezdí více spojů...je to naše spádová škola. V malé škole mají dost kroužkou a děti se do nich dostanou /keramika, anj, společenské deskové hry, pěvecký sbor), ve velké škole mají méně kroužků, ale zase na vyšší úrovni (florball, kroužky zák.umělecké školÿ), ale děti se tam dostanou omezeně (dětí je hodně a musí se dělat talentovky).
Jako jasně, když synovi řeknu, že do téhle třídy půjdou všichni jeho spolužáci ze školky tak by tam chtěl s nima, to je jasný, ale zase na druhou stranu vím, že vyloženě na nich nelpí a snadno si najde jiné.

@sarihy Tak určitě, každý má na to svůj pohled, já mám právě zase takovou zkušenost, že když jsme uvažovali o odkladu pro dceru kvůli nemocnosti, tak mě doma brečela, kudy chodila, že chce jít se svými kamarádkami. Tak šla a udělali jsme dobře.
@leanka1 Nevím, jak na tom jste s dopravou, ale věř mi, že není nad to, pokud je škola v místě, pro mě by to bylo zásadní, sice třeba ze začátku v první třídě ještě potřebujou doprovod, ale není nad to, když si samy dojdou, nejsou na nikom závislé, nemusí řešit autobusy, apd.

A dojíždět bude busem? Nebyla by tedy vhodnější ta menší kde děti zná, pokud tedy od vás bude také využívat busu a že by pak jezdili společně?

@leanka1 my se taky rozhodovali, kam půjde dcera a ta si vybrala menší školu (jedna třída na ročník) a to právě proto, že tam jde většina dětí ze školky. Já jsem vybrala ještě jednu v okolí, ta je větší. Na menší školu se dělaly přijímačky a já neměla jistotu, že se dostane. Nakonec jsme se "dostali" všude a nechala jsem to na ní. Já jsem i klidnější, protože je plašan a tak jí menší škola bude víc vyhovovat. Jinak tak trochu doufám, že se dostane na malé gymnázium a tak tam bude do 5. třídy a pak bude mít jiný kolektiv, pokud né, stejně se bude kolektiv měnit, protože někdo určitě odejde na gympl a bude to i tak jiné.
Asi bych volila lepší komfort dojíždějí, pokud tam jezdí víc autobusů, nebude jezdit sám apod. Ono mít známé spolužáky se hodí...

@sarihy Jo jo, tak v Praze si to teda vůbec nedovedu představit, to je pro mě něco jako New York 😀 My jsme z takové malé prdelky 😀
@leanka1 Co ještě můžu přidat jako zkušenost, my máme základku od 1. - 9. třídy, ale naše holky mají od začátku pořád nějaké problémy s těmi staršími - že se jim posmívají, schovávají v šatně věci a takový lumpárny těch starších, možná pro někoho blbost, ale když prvnák chce odejít domů a nemůže najít boty, tak z toho byla fakt vydřená. Ale to nemusí být všude, navíc ty máš kluka, tak ten by se třeba uměl bránit.

V místě není ani jedna ze škol....vžd budeme dojíždět. Do malé školy jednu zastávku, do velké školy dvě zastávky.
Kdybych věděla že mám doma génia, který má velkou šanci se dostat ny gympl po páté třídě, tak to taky neřeším...a jdem do malé školy.

@leanka1 Vždyť někam bude muset přejít celá třída, ne? Tak i pak může jít s nějakými spolužáky i do 6. třídy. Tohle bych teď neřešila.

@sarihy Oddělené tak nějak jsou, ale přístup tam mají stejně všichni. Jen jsem ještě chtěla dodat, že mě nedošlo, že je fakt asi něco jiného, když jsou děti z velkého města a kamarády potkávají jen v té školce a škole a něco jiného, pokud jsou z vesnice a lítají spolu po venku celé odpoledne, to pak to odloučení nesou hůř.
@leanka1 Tak podle mne do té 6. třídy přece přestoupí všichni, tak by to zas taková změna v tom kolektivu nebyla. Já za sebe bych to udělala tak, aby to mělo to dítě jednodušší spíš ze začátku, ono je toho na ně moc i tak, pokud by měl ještě dojíždět sám do nové školy, tak by to bylo asi dost náročné. Přestup po 5. třídě podle mne není taková tragédie, bude starší a spíš se začlení a přizpůsobí, než ted.

@mandala
@sarihy u nás jsou také všichni dohromady, prostě v přízemí jsou skříňky pro všechny třídy. Zatím tam je tedy jen jedna 6. a ty vyšší se budou naplňovat až postupně děti dorostou, tak to snad ještě nějak přeorganizují (loni i letos 6 1. tříd). Musím říct, že je to mazec.

Dala bych určitě do menší. Já sama jsem chodila do menší a pak do větší a menší byla lepší. Učitelky děti lépe znají, navíc vesnické školy bývají klidnější, jako učitelka jsem učila na vesnici i ve městě a ten rozdíl je fakt velký. Na vybavení bych tak nedbala, ono sice může být, ale třeba starší učitelky ho nepoužívají a i ty ostaní se málokdy dostanou do specializovaných učeben, když je hodně tříd.

Já bych se řídila Matějčkem, a dala ho do té menší. Třeba pak stejně půjde nato víceleté gymnasium, a bude tak mít jen krásnějších a klidnějších 5 let. A na osobě učitele a přístupu ředitelky ZÁLEŽÍ.

byla jsem v podobné situaci i když já měla rozhodnuto hned

Jedna škola- malá-první stupeň (1-5 třída,od každého ročníku jen jedna třída) je cca 5 minut od domu.. rodinná, děti třeba i v třetí třídě věří na ježíška, mobil má málokteré dítě v nižších ročnících. Řekla bych, že tam není taková ta rivalita ohledně oblečení,značkových bot 😉 atd..

druhá škola cca 20 minut chůze, všechny ročníky , velká škola.. nejsou tam tak domácí podmínky, ale špatná asi nebude..

ale já syna chtěla dát rovnou do té menší.. jednak hned dvě sousedky s ním chodí do třídy, jednak bude moci třeba za rok chodit sám a jednak se nám ta malá škola líbila.. Navíc má výbornou učitelku, kterou příští rok bude mít mladší syn..Pěkná zahrada v družině..

co se týče kolektivu.. no -pokud mu to půjde, budeme rádi, pokud půjde na gymnázium (tj. stejně nový kolektiv), pokud ne, stejně se velká část jeho spolužáků posune do oné větší školy (sice si můžeme zvolit i jinou školu,ale tato je spádová pro druhý stupeň), takže ve finále bude mít stejně okolo sebe spoustu spolužáků z prvního stupně.. Takže tento argument mi padl.. Navíc už nyní zná několik dětí stejně starých z velké školy, které potkává ve sportovních kroužcích (judo,plavání), takže úplně osaměný tam nebude ani náhodou...

poslechněte svou intuici 😉 určitě vnitřně někam inklinujete 😉

já bych třeba až tak neřešila, jestli škola má, nebo nemá druhý stupeň. I kdyby nešel na víceletý gympl, tak tam odejde část třídy, nebo do výběrových tříd, třídy spojí, příjdou děti z vesnických škol a kolektiv se bude vytvářet stejně znovu.
Já měnila školu po1. třídě (kvůli stěhování) a pak po 4. (šla jsem do výběrovky) a ač jsem spíš uzavřená, tak jsem se do kolektivu začlenila a kamarády si znovu našla.
Takže z toho, co píšeš pak detailněji, bych zvolila spíš tu menší, hlavně asi kvůli těm kroužkům a pro prvňáka bude menší škola lepší pro adaptaci.

Kdybych si mohla vybrat, vybrala bych spíš menší školu s individuálním přístupem.
Moje dcera chodila do velké výběrové školy, všechno v pořádku, nebyla nikdy moc průbojná, ale zvládala ji dobře. V 1. třídě byla v lázních, kde byla jednotřídka. Po 2 měsících se do Prahy vrátila úplně jiná, sebevědomá holčina 🙂 Prostě ten osobitější přístup udělal své.
Nakonec vždy záleží na paní učitelce a každému samozřejmě sedne někdo jiný.
Letos jsem byla u zápisu s nejmenším dítkem. Chtěla jsem ho zapsat do menší školy, bohužel se nedostal, tak nastoupí do velké školy, kde zřejmě bude 33 dětí ve třídě. Snad bude v pohodě, ale dobrý pocit z toho nemám.

@leanka1 já jsem rozhodne pro malou školu. Učila jsem na velké a ted ucim na male a absolutně se to nedá srovnat. Ředitelka, ač není místní, tak za ty roky tam všechny zná, ma opravdu individuální přístup, v male škole je cítit perfektní klima, učitelka ma na děti čas, když někdo něco hned nepobere, tak si toho vsimnu, vezmu si ho bokem a vysvětlíme znovu, což nejde když je nad 25 děcek ve třídě. To i kdybych se rozkrajela, tak to nejde v takovém poctu. Velké školy se chlubí super vybavením, ale praxe je taková, ze v těchto super ucebnach stráví třeba hodinu týdne a někdy ani to ne. A mnohdy se s klasickými pomůckami udělá víc než s moderním počítačovým vybavením. Ucim 15 let, na třech školách jsem učila a tahle mala vesnicka u me vede.

Já bych volila spíš tu menší školu, jsem spíš pro to, aby mělo dítko ve škole prvních pár let pěkné pohodové prostředí, mám ráda takový ten osobnější přístup, kde se všichni navzájem znají...je to i lepší prevence šikany a podobných věcí....a pokud je tam třeba i méně dětí ve třídě, tak je to ideální, procvičí si látku líp, než ve velkém počtu 🙂 , s přestupem na jinou školu bych si zatím hlavu nedělala, to byste řešili tak jako tak, kdyby pak šel syn třeba na gymnázium...nebo i kdyby šel do velké školy, tak by pak později třeba šel na ten gympl taky....

Dceru dáme do veliké městské školy, kterou máme už teď vybranou i za cenu každodenního dojíždění a vození autem a že si bude muset udělat všechny nové kamaráda, vesnické školy mají sice rodinný přístup, pohodové prostředí, ale kvalita prostě nemůže být stejná, jako ve velké škole, kde je na učitele vyvíjen nátlak a jejich pozice je ohrožena, je to možná hnusné, ale ve větším městě se na jedno učitelské místo hlásí spousty uchazečů, všichni učitelé jsou kvalifikovaní, vybíraní...na vesnici učí buďto ten, kdo tam bydlí, nebo ten, koho tam kde bydlí nechtěli, to se prostě nedá popřít, to je fakt, takže v malých vesnických školách učitelé často učí i předměty, na které nemají aprobaci, protože si škola nemůže dovolit další úvazky, děti jsou často nadhodnocovány jsou hodné a mají dobré známky a pak bum - jdou na střední do města a tam to přijde, šikana, žádné ohledy, starej se o sebe...dítě má možná jako malé školu rádo, pohodový a rodinný přístup ale nepřipravují na opravdový život, na střední, na vysoké a při hledání práce na něj už nikdo ohledy brát nebude a pak naopak než se chudák vzpamatuje, už je obětí šikany ze strany otrkaných spolužáků a raději se chytne nějaké party, nehledě na úspěšnost v budoucím studiu, povolání, jak se říká lepší pro život je být ten nejhorší mezi těmi nejlepšími, dřít tam, kde je konkurence, než být jednookým králem...

@maki73 ty jsi učitelka? Nemuzu souhlasit s tím vším, co říkás, nemůžeš takhle zobecňovat. Na naší male škole jsou dvě učitelky místní, a tři tam dojizdime. Naprosto cíleně a úmyslně. Když jsem hledala práci, mela jsem na výběr, učit do města na velikou střední školu nebo sem na tu malou. Vybrala jsem si tu malou. Právě proto, ze jsem na jedné větší střední škole už ucila. Mám dvě vysoké školy, jsem kvalifikovaný jazykar, mám svou vlastni dobře prosperující jazykovku, naprosto se nebojím, ze bych práci mohla ztratit. Ale opravdu se mi nelíbí ten nátlak na učitele, který opravdu na městských velkých školách je. A osobně si myslím, ze tento stres se musí podepsat jak na učiteli, tak tím pádem i na dítěti, protože co je horšího než vystresovany učitel?
A já osobně jsem třeba nechtěla nikdy pracovat v místě bydliště a nikdy jsem si sem zadost o práci nedávala. Budu raději dojizdet než ve svém volnu trpět návštěvy mistnich rodičů nebo nebo při nákupu řešit známky nějakého ditete, jehož rodič šel taky na nákup.
Minuly měsíc jsme měli inspekci, všechno dopadlo dobře, nikde žádné nedostatky, škola je vedena dobře, učitele kvalifikovaní..zatímco na jedné velké městské základce tady loni inspekce odvolala ředitele. Vždy záleží na konkrétní škole, nelze obecně házet všechny do jednoho pytle. Já mám male školy s osobním a lidským přístupem rada, uprednostnuji je a moje dítě bude do te školy se mnou dojíždět, protože ho nehodlam dat do místní školy do třídy s třiceti dětmi.

@78marcela myslím, že jste si částečně odpověděla sama, ano na městských školách je vyvíjen vysoký nátlak na učitele ovšem pokud máte vlastní jazykovou školu a nemusíte se bát o svůj příjem, patříte k velmi málo výjimkám, které si mohou dovolit prostě vybrat pohodlnou klidnou cestu, kde vám jak sama říkáte nikdo nedupe na krk, což možná nezpůsobuje stres, ale na druhou stranu vás to nenutí k vysokým výkonům, kdo kontroluje, jestli svou práci odvádíte na 100%, jestli děti dosahují výsledků, jakých by mohli dosáhnout? Máte pohodu, nebojíte se o své místo to se na něj asi nikdo netlačí a to je přesně to, o čem jsem mluvila, můžete to brát zodpovědně a dělat to nejlepší, co je ve vašich silách, nebo nemusíte, můžete na to kašlat a kdybyste skutečně nic neuměla, nikdo to možná ani nepozná nebo nebude řešit a zkoumat, protože za vás stejně nemají náhradu, vím to moc dobře, učím teď sice v mš, ale jinak učím angličtinu a když vidím, respektive slyším některé "učitele" kteří učí v menších městech nebo na vesnicích, je mi z toho zle, mám kamarádky, které se pomalu nedokáží anglicky domluvit a stejně je nechají učit, jsou 4 lekce před dětmi a co, nikdo to neřeší, stejně za ně nikoho nemají a ředitelka neumí ani slovo, takže to nepozná...a nejhorší na tom je, že je to vůbec netrápí, jsou učitelky a vůbec neřeší, je jim to jedno a nikdo to nekontroluje, netvrdím, že to tak je všude, ale jak toto poznáte jako rodič? Když vaše dítě nosí dobré známky nemáte důvod řešit, co dělá ta učitelka že...Je to prostě vize osobní zkušenosti, já nastoupila na místo po učitelce, o které jsem si myslela, že byla skvělá, všichni ji chválili a pak najednou rodiče byli zaskočeni tím, že v hodině angličtiny mluvím na děti anglicky a ne česky, že tomu přeci ještě nerozumí, když se učí teprve 2 roky!!! Byla jsem zoufalá, 3 skupiny dětí a ty, které jsem začala učit já jsou na stejné úrovni, jako ty, které se předtím už 2 roky anglicky učily, protože předtím se prostě jen učily slovíčka a basta, nikdo po nich nic nechtěl...To samé jsem už zažila i u středoškoláků a na to jsem prostě neměla nervy, aby se mi vymlouvala 15letá děcka, že na ně učitelka nemluvila anglicky a že nerozumí zadání, to na mě bylo opravdu příliš na žš se totiž anglicky nemluvilo, jen se vyplňovala učebnice a to je u nás běžné, kdybych neviděla, že moje spolužačky učí a přitom nic neumí, nevěřila bych, že je někde vezmou, ale je to tak...teď učím na vesnici a jsem spokojená, ale jen proto, že kolik vydělám je celkem jedno, živý nás manžel a já stejně v květnu nastupuji na mateřskou, ale kamarádky které také učí (bohužel pro ty děti) tak prostě učí tam, kde je vzali, místo toho, aby se nad sebou zamyslely a nejprve zapracovaly na vlastním vzdělání a kolik takových učitelek je, prostě to nechci u svých dětí riskovat, raději je dám tam, kde učitelům na krk funí fronta dalších a něco nevědět znamená sbohem, než riskovat, že zrovna narazím na učitele, kterým je prostě fuk, co si ty děti odnesou a dávají jim dobré známky, přestože po nic nic nechtějí...