Dobrý den, kobylky, poraďte mi prosím.
Syn (7 let) začal sám chodit do knihovny a nosí si odtud knihy domů. Jsem nesvá z jeho výběru - plynně čte, tudíž nepůjčuje si knihy s velkými písmeny, pohádky, atp., ale knihy dle mého odhadu tak pro desetileté dítě (příběhy typu hororu o Drákulovi, Frankensteinovi nebo příběh o husitských válkách s dost krvavými obrázky). Nejsem tam s ním, abych korigovala jeho výběr a doma už je mi hloupé jeho volbu zpochybňovat. Syn je ale ještě dost dětský, nechci, aby měl pak zlé sny😉 Tak nevím, zda je to v pohodě a mám nechat výběr knih na něm, nebo jak postupovat? Budu ráda za vaše zkušenosti, díky.
Oni ti kluci snesou vic nez holky. Já jsem měla v páté třídě snad půl roku noční můry po tom, co jsem přečetla Kytici od Erbena, u Harryho Pottera jsem se bála ještě v dospělosti, bála jsem se jako děcko i u foglarovek. Syn ty hruzostrasnejsi příběhy docela vyhledava, spí dobře, nebojí se u toho, anebo jen prijemne. U Harryho Pottera se nebál, jen vždycky plakal u těch pasáží, kde se psalo o Harryho rodičích. A zrovna husitské války ho jednu dobu taky zajímaly a četl o nich.
@ester_ka Pokud na něm nevidíš že by to s ním něco negativně dělalo tak bych to tak neřešila...já v 8 letech četla o Drákulovi (ty dětské knížky se spoustou děsivých obrázků), četla jsem Můj kamarád upírek, atd, a neměla jsem z toho žádnou újmu 😊
Urcite bych mu do toho nekecala, ale bavila se s nim o deji knizky, jestli to umi zpracovat, jestli mu to nenechava v hlave nejaky bubaky, jestli si ty pribehy v hlave spravne srovna.
@ester_ka já jsem plynule četla taky brzo a měla jsem o 6 let starší sestru, takže jsem se bez potíží dostávala ke knížka nevhodným pro svůj věk. Pamatuju si, že naši zasáhli a některé knížky mi zakázali s tím, že jsou jen pro sestru, že já jsem na ně ještě malá. Četla jsem je dal, jen tajné, a když mě tam něco zarazilo, nedošla jsem se jich na to zeptat (to byl způsob, jak na to původně přišli - že mě ten nevhodný obsah zarazil natolik, že jsem se s nimi o tom došla pobavit). Takže za mě je to korigivani dost marne, pokud ho ta témata zajímají, tak když se dozví, že nejsou pro něj, budou ho zajímat o to víc. Spíš bych navrhla promluvit si s ním aby věděl, že kdyby něco, může dojít si o tom popovídat. Náš starší syn (5let) je fascinován armádou (manzel je bývalý voják) a s tchanen si prochází vojenské časopisy, dokumenty a podobně a i když se občas vydesim, jaké věci ví, tak se zdá, že špatný z toho není, pořád na to kouká tema dětským očima.
@evik19 jé kytici nám četl děda tak od 5 let a my to milovaly🙂
@ester_ka já bych ho asi nechala, o knížkách si s ním popovídala, o čem to bylo a tak...
Já mám teď podobné dilema s dcerou, která pro změnu přešla z dívčích na youngadult, ale vezme i dospělácké. Jako super knížka(přečetla jsem ji dřív než dcera), ale když druhá věta v knize zní "....slezl jsem z manželky..." , tak se mi to pro čtrnáctiletou taky moc nezdálo😅
Já jsem v šesti letech přečetla učebnici gynekologie a porodnictví pro čtvrté ročníky středních zdravotnických škol. 😄 V osmi letech jsem už četla výhradně literaturu pro dospělé, ta dětská už mi neměla co dát. Občas se ho přeptej, co si z toho vzal, ale jinak to ber pozitivně.
@palmalaura přesně, kluky prostě často fascinují jakékoli boje a zbraně, a to od malička. Náš je tedy nečtenář, ale od 6 let koukal na Vinetua a postupně s tátou kouká na většinu westernů a kovbojek , a cca od 8 či 9 let i na dokumenty o 2.světové a o Hitlerovi...
@ester_ka A jsou to knížky pro dospělé nebo pro děti? Protože jsou i knížky o Drákulovi, Frankensteinovi apod. převyprávěné pro menší děti. My je v knihovně máme i v oddělení pro děti do 10 let. Ty Husity tipuju na Veroniku Válkovou, ta má super historické knížky pro děti, i když ty jsou fakt spíš pro starší.
Určitě bych to nezakazovala, buď ráda, že čte. Spíš někdy zajdi do knihovny s ním.
Děkuji, holky, jste skvělé, já jsem pochopitelně ráda, že čte, a bavím se s ním o tom, jen jsem si říkala, aby ho ten výběr nějak nepoznamenal 😉
@palmalaura skvělý poznatek, píšu si: nezakazovat, aby nezačal číst tajně 😁
Tak ja jsem asi nejhorsi matka na svete, ale se sedmiletou jsem koukala na Squid game 😀
Nekorigovala bych to. Brala jsem si knížky co nebyly úplně úměrný věku, zajímalo mě to, načetla jsem toho dost a díky tomu, že jsem si mohla číst co jsem chtěla mi zůstala láska ke knihám. Ty školní mě nebavily a odmítala jsem je číst. Jinak třeba na ZŠ jsem přečetla originál čachtický paní. Taky knížky o válce, bitvách atd, prostě mě to zajímalo, pak se to hodilo ve škole na vyšším stupni. Dokud nečte nějaký knížky o nadřazenosti ras a nevim co, tak bych se zkusila jen zeptat co by mi o těch knížkách řekl, prostě bych hrála blbou, že mi to vůbec nic neříká, abych zjistila jak ty knížky vnímá, na co se tam soustředí (jestli popisuje detailně způsoby mučení, nebo spíš historii třeba.:D) Ale osobně si myslím, že jakmile se do toho začne vměšovat rodič, je zle. Jinak je třeba super série knížek (dětská) “děsivé dějiny” - různý historicky události, malůvky rádoby komiksový, zkuste mu to ukázat - jsou tam i husiti.🙂)
Já chodím do knihvny s dětmi, takže zlehýnka koriguju, ale spíš upozorňuju na množství textu, ta zdatného čtenáře zatím nemám. Nebo kroutím očima, že se mi to nelíbí, ale nezpochybňuju. Doma hodně čteme společně, tkže spíš pak navrhnu, že bych raději sáhla po jiné knize. V tvé situaci bych pak hodně mluvila o tom, co četl, a pomohla mu to zpracovat.
@irmamala to ale vůbec není normální a asi bych to sem vůbec nepsala 🤦
@ester_ka jinak bych si s ním povídala co se mu na tom tak líbí. Náš syn má taky takové knihy nejradši a říkal mi že ho prostě baví a klasické příběhy ho prostě nudí a nikdy je nedočte, protože ho ten děj nebere a nezajímá ho ani jak to dopadne.
Ja přidám opačnou zkušenost- také jsem jako malá vyhledavala horory (tehdy Stopy hrůzy..), pak s kamarádkou filmy a Teda dost to na mě mělo vliv. Řekla bych, že se to neprojevilo hned a že by to tedy ani nešlo poznat, ale měla jsem pak paničkou hrůzu že tmy a dost dlouho s tím bojovala, až do dospělosti. Tím neříkám, že to je pravidlo, ale že bych to asi nějak aktivněji resila a zkusila hlídat, protože se to nemusí projevit hned a za mě to Teda úplně fajn nebylo...
Ja bych mu do toho nekecala, knížky si půjčuje v dětském oddělení. Nějaký rok sem, rok tam ve vhodnosti moc neřeším. Já v jeho věku četla horší věci :D mě od mala fascinovala historie, bitvy, fantasy, upíři apod.
@ai30 Ano, presne tak, chtela jsem se pochlubit, ze doma mame televizi 😀😀😀😀 Myslim, ze v 7 mi letech neni nutne odhanet kluka od Draculy, vzdyt to jsou pohadky a v tomhle veku asi dobre vi, ze mu v noci na okno nezaklepou upiri. Dnes se kolem deti stavi neustale barikady, aby nebyly z niceho traumatizovane, pritom mnozstvi psychickych poruch u deti je stale vyssi a vyssi. Ja jsem s brachou v tomhle veku koukala na Terminatora a vsechny podobne 80’s akcnaky a jsem ten nejpohodovejsi a nejveselejsi clovek, ktereho jsem kdy poznala 😀😀😀
Nikdy jsem nečetla knihy, které byly úměrně věku. Jako holka jsem přečetla fakt snad všechno, co bylo napsáno. Korigovala mě paní knihovnice v naší dětské knihovně, radila, usměrňovala a ve dvanácti správně pochopila, že v dětském už mi nic nenabídne a nosila mi podpultovky z dospělé sekce.
Nevím, jak dnes, ale za mě by knihovnice v dětské nepůjčily dítěti něco, co by pro něj bylo úplně mimo. A fascinace hrůzou a válkami je u dětí úplně normální.
Ono jsou horory a horory. Normálně nedokážu moc sledovat nebo číst horory, dokonce jsem nedočetla jako dítě knížku severských pohádek, protože byly hodně brutální. Ale manžel si koupil knížku hororů od Miroslava Švandrlíka a ty dávám v pohodě, jsou to spíš napínavé příběhy s nešťastným koncem. Je to napsané tak nějak mile, že se u toho ani nebojím, přitom když to domyslím do detailů, tak bych to zažít nechtěla. Některé příběhy z toho četl manžel i holkám (v té době 6 nebo 7 let) a taky jim to nevadilo a neměly zlé sny.
V necelých dvanácti letech jsem si půjčila první titul od Stephena Kinga. Knihovnice na mě chvíli hleděla trochu váhavě, ale knihu mi nakonec půjčila.
@ester_ka sedmiletého bych tedy do knihovny samotného nenechala jít. My chodíme do knihovny společně a o knížkách si povídáme. Syn si v knihovně vybírá sám a ptá se mě, zda si danou knihu může půjčit. Četba určitě hodně ovlivňuje smýšlení dětí. To, čím se zabývají je ovlivňuje a není daleko to, co četli uskutečnit...
V jeho věku jsem už pomalu četla Stopy hrůzy a noční můry jsem z toho neměla :D
@matusoni a proč? já chodila sama do knihovny od začátku 3.třídy, čerstvých 8 let. S výběrem knih jsem rozhodně neměla problém, nikoho jsem se neptala. Samozřejmě, že dítě si půjčuje z dětského oddělení, to snad knihovnice sleduje. A jestli má v 7 letech potenciál číst knihy pro desetileté , v tom nevidím problém. A podle mne to je obráceně, smýšlení a povaha dětí ovlivňuje, co čtou, co si vybírají.
@ester_ka a knihovnice mu takové knížky půjčí? Tak asi bude ten příběh k jeho věku... I když ty Husitské války teda nevím... Zkuste se do těch knížek co má doma začíst a pokud to je opravdu masakr tak mu vysvětlit, že je to pro něj nevhodné...
Očividně ho takový žánr baví tak bych tam zašla s ním a pomohla mu vybrat "horory" pro děti...