Hejného metoda - zhodnocení. Jak to vypadalo po několika letech výuky?

@lutu11 dcera se chystá na přijímačky na 8lete gymnázium a musela jsem ji zaplatit doučování. Z matiky samé jedničky, ale doteď neumi nasobilku nazpaměť, neumí dělit pod sebe dvojciferným číslem... Prostě věci, co byly základ a rutina, tak z Hejneho se nechyta, hlavně že počítají na koberci a vyhrává, kdo se nejdřív posune ke dveřím... Navíc ji to ani nedokážu sama doucit, protože dle Hejneho se jim to vysvětluje jinak, než to známe a umíme my a je pak akorát zmatena.
Takze pokud se nedostane na gympl, jde na druhy stupeň na jinou ZŠ, protože tohle je systém naprd.

@lutu11 : souhlasím s @barmil, mám děti ve 4.třídě, do třetí jeli jen Hejného, učitel chválil, super, bezva, vše bez problémů, samé jedničky..., my si nebyli moc jistí, protože jim podle nás chyběl ten dril a to, že matika prostě není úplně hra .., a že na konci třetí třídy by opravdu měli umět násobilku jak když bičem mrská, je super, že si indickým počítáním vypočítá příklady, ale po pravdě v tom nevidím pozitiva..., teď jsou na jiné škole, Hejného mají tak z 10% a zbytek jedou klasickou matiku a konečně podle mě se opravdu "učí" matiku..., za mě Hejný opravdu ne.

Syn je ve treti tride a nemuzu rict, ze by nic neumel a jen si hrali. Ja tam vidim super logicke priklady, deti umi logicky premyslet. Ale jinak pani ucitelka vyzaduje drilovani nasobilky, pametne osvojeni matematickych operaci apod. Indicke nasobeni mi teda prijde zbytecne. Syn chodi do tridy s rozsirenou matematikou a aj, maji take i hodinu logiky a matika s aj je casto pulena. Jejich skola teda jede podle hejneho cela, ale jen do 5. tridy. Jo a minuly rok se z teto tridy-myslim tohoto smeru -dostalo 6 deti na osmilety gympl, coz mi prijde jako uspech. Ja syna ucim i normalni zpusoby. A normal to propojuje. Jsem ucitelka a ja teda budu ve svych hodinach vyuzivat urcite prvky hejneho metody pro zpestreni .-))

Obě moje děti se učí Matiku podle Prof.Hejneho a dobrý. Umí v pohodě nasobilku i dělení pod sebou. Loni bylo z 22 dětí (třída kde se učí h-mat) přijato 19 děti na víceleté gymnázium, přijímací zkoušky jsou hodně postavené na logice, takže Hejny jim v tom hodně pomůže.

Kamarádka podle Hejného učila, tak přidám postřehy učitelky (jinak před tím roky učila klasiku, takže srovnávala). Hejný jede hodně logikou, což není špatně, chybí tam dril a to zas může omezovat děti, které právě ten dril potřebují. Třeba nemají tak dobré logické uvažování v matice, mají tam své limity a ty ani Hejný nepřekročí. Aby zvládli matiku potřebnou pro život, pomohl by jim v tom právě ten dril, protože násobilku je schopna zvládnout i "cvičená opice". Ve výsledku jí tedy bylo líto těch slabších dětí, protože v klasické výuce by jim uměla pomoct, tady moc ne (samozřejmě po této zkušenosti jim pak dávala klasické příklady navíc). Jinak na sebe asi něco prásknu, jsem učitelka a násobilku dodnes neumím🙂 Vystačím si s logickým myšlením, které tady prostě mám. Nikdy mi nestálo za to učit se násobilku nazpaměť a to jsem ji samozřejmě už mnohokrát učila. V době, kdy je to hodně aktuální (právě to probíráme), se mi spoje zase víc zautomatizují, ale hlava prostě ví, že toto si pamatovat nemusí, takže brzy opět zapomínám. Hejný je mi sympatický (u nás se učí klasika, pouze jedno své dítě jsem rok učila podle Hejného navíc, protože se ve škole ten rok nudilo a já na to měla čas), ale přece jen bych ho tím drilem doplnila. Srovnání s druhým stupněm ZŠ vůbec nemám, nikdo takový v mém okolí není.

Syn je na druhém stupni, Hejného má od první třídy a bude mít do deváté. Vloni odešly na víceletá gymnázia všechny děti, které dělaly zkoušky. Pět ze třídy.
V naší škole se učí už dlouho, odešli už opakovaně devátáci a bez problémů - sondovala jsem🙂)).
Na druhém stupni už to není tolik "hravé", ale stále pekelně záludné - děti to baví, za nás fakt v pohodě.

@berenika39 U nás hodně podobné, Hejného metoda od první třídy a 7 dětí odešlo na gympl z 5. třídy (a minimálně dvě další by to myslím daly taky, ale nechtěli jít cestou gymplu), na druhém stupni už mají normální matiku a problém s tím není.

@altalia proč se má bičem mrskat?

@zuzekk : ty budes mladsi rocnik 😀 jinak bys vedela 😀

Obě děti měly Hejného na ZŠ od první třídy. Loni udělaly přijímačky na 8letý gympl, tam už jedou matiku normálně. Nemají problém ani s jedním stylem výuky, ale oni mají oba logické myšlení, takže o to to jde lépe. Hejný je moc bavil, teď už je klasická matika moc nebaví.

@barmil Násobilku se snadno doučí, logické myšlení jde hůř. U nás se to řešilo tak, že ač se jela Hejméno matika, tak třeba násobilku se museli doučit téměř klasicky, ale až ve 4. třídě. Ve třetí ji brali podle Hejného.

Co mám zkušenost já, tak třeba v matematických olympiádách mají děti, co se učí podle Hejného, mnohem větší úspěšnost, protože tam je to postavené na logických úlohách, nebývá tam jen "tupé" počítání příkladů, děti musí přijít na to, jak to počítat, jsou zvyklí si věci malovat nebo znázorňovat. Jsou zvyklí o příkladech přemýšlet a hledat způsoby, jak je vypočítat, což je do reálného života mnohem důležitější, než umět dělit pod sebe. Protože já v reálném životě prostě na dělení pod sebe vytahuju kalkulačku, důležité je, že vím, jak si to spočítat.

Deti mam zatim predskolni, tak vlastni zkusenost nemam, ale nase spadova skola kam jdeme letos k zapisu ma Hejneho matiku ve vsech tridach ve vsech stupnich. A je to jedna z nejzadanejsich ZS siroko daleko, ucasni se matematickych olympiad , naprosta vetsina deti se pak dostava na skoly kam chteji,
Ten odkaz "hodnoceni" Hejneho se ani nesnazi hrat si na nejakou objektivitu - je to ryzi hejt. Hejt matikarky, ktera neprekousne, ze dite dela neco jinak, nejede presne podle ji zazitych osnov! Sama tam sice kolikrat pise, ze v ukolech Hejneho jsou veci, ktere bezna matika dela az na druhem stupni, ale ani v tom, ze ty deti tim padem zjevne zvladaji tezsi ulohy nevidi nic prinosneho. Proste neumi delit dvouciferne... No, a k cemu by jim to taky bylo? Vidim opravdu vnohem vetsi vnos v zajmu o matiku, o logiku, celkove o premysleni
Ale zas asi neni vhodna uplne pro kazde dite (respektive rodinu) a kazdeho ucitele. Ucitele, co ji uci, s metodou museji byt dobre obeznameni a musi s ni i vnitrne souhlasit. Asi to nejde ucit uplne klasicky - coz bude leckdy kamen urazu.
Hezky rozhovor o matematice s Janeckem na rohlasu:
https://dvojka.rozhlas.cz/skoly-jdou-na-vyuku-p...
(zajima me jako genialni matematik, jeho ostatni nazory preskakuji :D) Ale presne tam krasne mluvi o tom, jak ma byt matematika hra, ma se rozvijet logika apod.

Dala jsem si tu práci a ten článek od paní Mazáčové jsem přečetla. Kdyz pominu, že paní učitelka upřednostňuje otrocké počítání před logickým myšlením, tak jsem dost překvapena, ze se cítí na hodnocení metody, protože učebnici vycházející z názoru pana profesora Hejneho viděla nejspíš jen z rychlíku.
1. Prostorová představivost - stavby - součást výuky snad už od 1.třídy (jsou v přijímacích testech na gymnázia)
2. Zaokrouhlování - je normálně součástí učebnice, myslím od 3.třídy
3. Číselná osa - také je v učebnici
4. Římské číslice - moje děti je umí, ale spíš z hodin logiky, takže si nejsem jistá, že se učí. Ovšem římské číslice neumí velká část populace 😉
5. Dělení dvoucifernych čísel - syn ve 4.třídě ovládá bezchybné
6. Násobení - i Hmat učebnice obsahuje spousty cvičení s “otrockym” počítáním, obě moje děti umí nasobilku jako když bičem mrska
7. Společná práce + přijít na něco sám + větší spolupráce děti: ano, uznávám, že tento princip nefunguje všude. Bohužel je to často chybou učitele. Učitel se musí oprostit od zažitých způsobu výuky. Kdo nezažil tak nepochopí, jaká je radost dítěte když pochopí samo a následně to naučí souseda. Učitel by měl být průvodce a rádce.
Jasné, ze ne vždy a u každého druhu úloh!
8. Počítání z hlavy - je v učebnici a děti ho umí
9. Geometrie - tak ta muže být drobný problém, ale narysovat úsečku, pracovat s kružítkem...děti umí. Zde záleží jak geometrii uchopí učitel. Bohužel nevim jak moc se učí geometrie jinde.

Na škole mých děti se učí vždy 1 trida v ročníku podle HMat a úspěchy v matematických klokanech a přijímacích zkouškách na viceleta gymnázia jsou prostě fakt. “Klokan” dopadl loni a předloni tak, že nejlepší výsledky z paralelní třídy s “klasickou” matematikou, byl na úrovni nejméně úspěšných žáků ve třídě s Hmat.

Kamarádka učí matematiku na víceletém gymnáziu a děti si velmi chválí. Mají prý výborně rozvinuté logické myšlení a umí spolupracovat. S problémem, že jsou v něčem pozadu oproti ostatním dětem se nesetkala, respektive ne ve větší míře než v rozdílech mezi jednotlivými ZŠ.

Jediné v čem vidim problém je nynější on-line výuka v první a druhé třídě, kde děti nemají zažité prostředí a rodiče jim je nejspíš nejsou schopni vysvětlit.
A ano, chyby v příručce pro učitele a také učebnicích, ale za to nemůže metoda, ale neschopnost vydavatele.

Co jsem sepsala jsou pouze moje názory jako matky, po skoro peti letech života s Hmat.

Omlouvám se za případně nejasné formulace, datlovala jsem to na mobilu a občas se trochu ztratila🤦

Hejný je výborný na rozvoj logického myšlení, hledání souvislostí, to vám drill nedá. Při přijímačkách na střední rozdíl není.

@altalia se ctyricitkou na krku si nepřipadám, ale záleží oproti komu 🙂 tedy? Proč se má bičem mrskat? Čeho chceme dosáhnout?

@editah222 To srovnání Klokana je dobré. Taky to porovnáváme s třídou do které chodí neteř a v Klokanovi mají jako třída mnohem horší průměrné skóre, než třída syna s Hejného metodou.

@zuzekk Vím, že dotaz není na mě, proto se omlouvám, že vám lezu do rozhovoru. Ale co je špatného na tom, když jsou určité věci automatické, rychle po ruce k použití? Kalkulačku s sebou běžně nenosím, než bych zprovoznila svůj retromobil, mám některé věci rychleji spočítané z hlavy... Děti mám ve škole s klasickou matikou, na naší škole se Hejný neučí. Se synem jsem dělala některé věci na matika-in, bylo to prima osvěžení. Doma s dětmi luštíme šifry, snažíme se je učit, aby přemýšleli i "jinak", ale nezavrhujeme ani ten klasický "dril". Někteří učitelé kombinují oboje (kamarádka má dceru na Hejném s doplňky klasiky) a je to tak prima.

@korin Není to špatně, ale samotný dril vede k tomu, že dítě se jen automaticky naučí něco papouškovat, aniž by tomu doopravdy porozumělo. Hejného matematika vede děti hlavně k tomu porozumění, proto děti na tolik věcí mají přijít samy. A pak teprve je na místě to zautomatizování (i té násobilky). Což se samozřejmě dá (resp. mělo by se!) dělat i bez H-matu, v klasické matematice, ale není to tak časté.
Já jsem poměrně mladá a rozumět matematice nás nikdo moc neučil. Jel se výklad ve stylu "Tuhle slovní úlohu počítáme takhle, tuhle takhle, počítej". Dětem se naservírují instantní postupy, "vzorečky", který když zapomenou, jsou ztracené. Je potřeba je mnohem víc vést k tomu, aby si poradily, pokud neví. Aby na to řešení přišly. V tom je Hejný skvělý 🙂

(Bývala jsem docela odpůrce H-matu, čím dál víc tomu přicházím na chuť a líbí se mi to).

Já osobně zatím zkušenosti nemám, jen co jsem tak postřehla z některých příkladů třeba zde na MK, tak Hmat je opravdu hlavně logika a slabší žáci, co prostě potřebují spíš ten dril, v tom můžou mít dost velké problémy (ona teda logika u matiky je potřeba i u "klasiky", jen na tom není postavená, je tam více toho drilu viz násobilka třeba). Co se týče dělení pod sebe, já sama mám maturitu z matiky a od základky (odešla jsem po 5. třídě na osmiletý gympl) jsem dělení pod sebe nepoužila (to neznamená, že bych to nezvládla, princip si, doufám, pamatuji), takže tak, myslím si, že to není fakt stěžejní (samozřejmě v době, kdy se to děti učí, by to umět měly, neměly by se už ve druhé třídě spoléhat na kalkulačku, to je špatně).
Za mě je asi ideál nějaká kombinace - klasická matematika s prvky Hejneho - co nejvíc slovních úloh "ze života". Hlavně logika je potom potřeba i na různých těch scio testech a jak již bylo zmíněno, párkrát jsem absolvovala "Klokana" (tak 20 let zpátky, to žádný Hejne ještě nebyl) a opravdu to bylo na hony vzdálené běžnému drilování, kdo neuměl logicky přemýšlet a zapojit mozeček, jak by to tak asi mohl vyřešit, tak neměl šanci.

@madbetka Já jsem občas v rozpacích z některých zastánců metody (a teď to není myšleno osobně), kteří své okolí přesvědčují, že když nedají dítě na tuto metodu, tak jim uzavřeli cestu k logickému myšlení. Nebo opačný extrém - dítě nemá logické myšlení, protože nemá Hejného. Příklad druháka - nechápal, jak vypočítat úlohu, kterou mu vymysleli rodiče: Auto stojí 40 000 Kč, máme ušetřeno 5 000 Kč, kolik na něj ještě musíme ušetřit? Kluk netušil, i když mechanické počítání zvládal v pohodě, rodiče byli přesvědčeni, že je chybou klasické matiky, že nechápal, jak toto vypočítat.

@korin On je trochu rozdíl logika (logické myšlení) a porozumění. Protože logické myšlení a logiku vyžaduje klasická matematika taky. Ale to, zda dítě opravdu rozumí tomu, co dělá, už na metodě vyučování závisí hodně. A je jedno, jestli paní učitelka jede klasiku a používá metody, které nutí děti pochopit, nebo jede Hejného, který je celý od začátku koncipován tak, aby to děti hlavně chápaly a pak si to automatizovaly.

Myslela jsem si, že je Hmat hloupost, než jsem měla možnost ten koncept víc poznat. Rozhodně to ale není pro každé dítě (to ani klasika) 🙂

@korin Vzdyt takove trivialni priklady se v klasické matematice delaji prece. Za me slovni ulohy jsou nejlepsi z matematiky, je to napasovani matematiky "do zivota".

@ninive211 Ano, dělají. Píšu o tom, že rodiče dítěte byli přesvědčeni o tom, že když dítě neví (klasická matika), co s tím, je důvodem právě to, že nejedou podle Hejného. Chtěla jsem tím říct, že se na klasiku svádí kde co.

@korin Nj, jestli to není spíš tím, že ten jejich syn je, s prominutím, prostě na matiku "blbej", no...a to by byl blbej i u Hejneho, jen by to bylo ještě víc vidět...

Podle mě největší rozdíl je v tom, že u Hejného se dbá opravdu především na tom pochopit, jak to funguje, hledají se tam různé způsoby, jak něco spočítat, jde tam hodně o názor, děti si všechno mohou osahat, zkusit, nebojí se si věci nakreslit, zkoušet pokus omyl, možná je to svým způsobem pomalejší, protože děti hledají způsoby a věci se tam opravdu nedrilují a děti mají dlouho k dispozici počítadla, tabulky, kdežto u běžné matematiky se děti většinou naučí jeden postup a ten používají a i když násobilku děti umí, jak když bičem mrská, tak ji v reálném životě dost často neumějí použít.
Ale je zbytečný hanit klasickou matiku jako úplně špatnou. Jsou děti, kterým vyhovuje víc o tom žádná a i klasická matematika se dá dělat zajímavě, hodně učitelů ji s matematikou Hejného kombinuje a je to super.
Já jsem třeba při učení podle Hejného narážela nejvíc na to, že rodiče měli s metodou problém, prostože byli zajetí v tom, co se učili oni, třeba tomu úplně nerozuměli a tak jim to přešlo nesmyslné, pomalé, měli pocit, že se děti neučí, ale hrají si. Vadilo ji, když si děti příklad nakreslily, protože přece 3+5 musí umět zpaměti atd.. A ano, hodně jsem narážela na to, že jim vadilo, že třeba násobilku nedriluju. Takže jsem pak zrovna memorování nasobilky trénovala víc a měla jsem klid.
Ale pak když jsme dělali Klokana, tak děti neměly problém si věci kreslit nebo jinak znázornit, bylo to pro ně automatické, nebyly svázaní tím jedním jediným naučeným způsobem počítání. V tom Klakonovi prostě nejsou sloupečky, jsou tam především slovní úlohy a člověk si to musí dám vymyslet, jak to spočítat. A tak to je i v reálnému životě. V tom já prostě vidím velký přínos a i mě jako učitele ta matika víc baví.
Kvůli rodičům jsem i dělala ukázkové hodiny, aby se do toho dostali, ale někteří to ani nevyužili, protože ta matematika je prostě divná a nazdar. Tak to je pak těžký.

@zuzekk : jasně, tak to jsme celkem sobě věkově rovné 😀 hele jednodušše, myslím si, že zrovna násobilka je věc, která musí být v hlavě automaticky, protože zrychluje další matematické postupy, než aby si děti počítali v duchu kolik se do čeho vejde. Navíc to opravdu vidím u dětí, jsou v matice průměrní, resp. v dob matiky Hejného super, samé jedničky, všechno chápou, bezvadné..., přechod na klasickou matiku a průšvih, doba, kdy jsou schopni počítat jeden příklad, složitější a bez Hejného postupu, je prostě fakt dlouhá, takže vlastně teď dohání to, co podle mne už měli umět. A to jsem opravdu velký odpůrce biflování věcí nazpaměť, ale Hejného prostě v lásce nemám, asi ano, nějakou logiku to má, ale pokud dítě nemá matiku v krvi a ruku na srdce, to není většina, pak je Hejný spíš na škodu ...

@korin myslím, že @madbetka odpověděla výstižně, také bych mluvila o porozumění a pak následném zautomatizovani. Samotný bič si vymuze vyjmenovavani nasobilky jak básničky, ale nic moc za tím. Beru, že s pevnou znalostí malé nasobilky se počítá lépe a rychleji, ale znalost je mnohem pevnější než nakazani musíš umět i kdyby tě o půlnoci vzbudili . Já k tomu prostě důvod nevidím.