Ahoj. Ráda se dozvím vaše zkušenosti. Zajímá mě jak to funguje ve škole a vůbec jak jste s tím spokojeni? Hodně si ted o tom čtu, ale ráda bych slyšela i nějaké osobní zkušenosti, obzvláště i jak to funguje s úřady atd. Díky moc.
Pokud si chce rodič sám učit doma (nejčastěji ze zdravotních důvodů - neslyšela jsem, že by to povolili z jiného důvodu), vyplnit žádost (a mít ji nejlépe podloženou lékařskou zprávou), předložit ji škole, dohodnout se s příslušným učitelem na "plánu práce" - většinou ho vypracuje učitel pro daný ročník s přihlédnutím na specifické potřeby a schopnosti dítěte a pak docházet na přezkoušení, jak se vám daří zvládat. A samozřejmě musíte vést dokumentaci - kdy, co, jak dlouho a podobné veselosti, existuje na to formulář. Aspoň takhle to platilo před pár lety. Jinak funguje i asociace pro domácí vzdělávání.
http://www.domaciskola.cz/
neumisa- pokud vim, muzes ucit jakekoliv dite, enjenom zdravotne znevyhodnene. O jednech takovejch lidech vim, a maji uplne zdrave deti. Jedinou podminkou je, zapsat se do naky skoly, nejlip do takovy, kde jiz tuhle formu vzdelavani znaji. Podminku, kterou urcite rodina musi splnovat je, aby aspon jeden z rodicu mel aspon stredni vzdelani (nebo aspon maturitu?, presne to nevim, nas se skola jeste netyka)
Ráda bych obnovila toto téma - je tu nějaká rodina, která chce praktikovat nebo už má nějaké osobní zkušenosti s domácí školou?
Ahoj, ráda bych se na tohle téma dověděla více. Synovi jsou sice teprve 2 roky, ale poslední dobou mě k tomuto tématu navádí čím dál více ukazatelů 🙂 Ozvěte se někdo, prosím, aspoň pokecáme. Díky, Hanka
@hankazamecnikova Ahoj Hanko, já mám 3-letou dceru a taky nad touto formou vzdělávání začínám uvažovat. Můj muž je sice zatím celkem proti, je fakt, že naše Káťa má celkem málo sociálních podnětů, do školky chodí jen na pár dnů v měsíci, máme jen pár "malých kamarádů", se kterými se vídáme tak jednou týdně či méně často.
Uvažuju o tom z několika důvodů:
nevěřím moc našemu školství, navíc Káťa už toho hrozně moc umí, aniž bych jí cokoli nějak důsledně vštěpovala.
chci si ji více užívat doma než vyroste moc
ráda bych, aby se učila věci, které ji baví, a tak jak ji baví (os. zkuš. - špatný učitel ovlivní směr mého dalšího vzdělávání mavždy nebo min. na hodně dlouho)
zdá se mi, že není moc spokojená ve velkém kolektivu
také vychovávám stylem všichni jsme si rovni a už paní uč. ve školce mi říkala, že K "neuznává autoritu" achjo...
důvodů je asi víc, ale tyhle jsou možná ty nejpodstatnější
ráda bych taky našla někoho do týmu, ale zatím zjišťuju, jak to všechno funguje, jestli bych na to vůbec měla, atd. takže jsem žádnou další rodinu z okolí nehledala.
jak je to u vás? odkud jsi?
@luvie Ahoj, moc děkuji za tak rychlou odpověď! 🙂 My jsme od Olomouce a Vašíkovi budou v červenci 3 roky. Do školky nechodí, donedávna říkal, že tam chodit nechce, že chce být doma s maminkou. Poslední dny ale občas přijde a říká mi: "Maminko, já jdu do školky, ahoj." 😀
Já nejsem proti tomu, aby chodil do kolektivu dětí. Máme tu na vesnici rodinné centrum a celkem pravidelně ho navštěvujeme. Vidím tam ale, že tam nechodí ani tak kvůli dětem, ale kvůli jiným hračkám, než má doma. Beru to ale jako příležitost mu vysvětlovat, jak se chovat k ostatním dětem a dospělým, když něco chce. Např. že se nebacá, ale řekne se to "pusou", když chce, aby mu některé z dětí uhnulo atd. 🙂 To společné hraní si u dětí začíná až cca ve čtvrtém roce.
Jsem moc ráda, když si Vašík hraje s ostatníma dětma a v tomhle ho chci vždy podporovat. Ale co se týká vzdělání, čili základní školy, dost o našem školském systému pochybuju. Mimochodem volím za prezidentku paní Táňu Fisherovou, která náš školský systém také kritizuje pro jeho "zabíjení" kreativity u dětí a podporování soutěživosti, konkurence a neustálého srovnávání se. Nevychovává z dětí zdravé, myslící jedince, ale konzumenty materiální kultury. Nechci být pesimistka, ale už jsem slyšela i názor, že dříve školy vychovávaly na zakázku politickou, dneska vychovávají na zakázku poptávky firem po dobrých zákaznících 😒 Já sama mám teď co dělat, abych se trochu po duševní stránce pozvedla a pochopila, proč tu vlastně na Zemi jsem. Jako děti jsme to věděli prý všichni, ale zapomněli jsme to. Proč asi, že... 🙂
Je nádherné, že dceru učíš, že jsme si všichni rovni! To přesně se snažím naučit i syna. A nediv se, že u tzv. autorit to vždy bude vyvolávat zděšení a odpor 🙂 I moji vlastní rodiče jsou zděšení, že k synovi přistupuju jako k sobě rovnému, dokonce i jako k učiteli, že s ním vedu o všem hovory a nevnucuju mu nutně vlastní pravdy a názory na to, jak by se měl zrovna chovat a vyjadřovat 🙂 Byli jsme tak všichni vychovaní. Držet ústa a následovat uměle dosazenou autoritu. A podívej se na náš stát. Lidi sedí doma a čekají, co tam páni politici, naše autority za nás udělají. A i když se jim do mnohdy nelíbí, nedělají nic, protože jsou od mala naučení být zticha a nechat ty "lepší a zkušenější autority", ať rozhodují. Nejradši mám pohádku "Sůl nad zlato". Tam taky pan král Marušku vyhnal... aby nakonec zjistil, že měla pravdu a on-rodič se mýlil 😀
Ahoj moc me tesi ze se tohle tema trochu rozbehlo pripada mi hodne dulezite a pro nas aktualni. My mame uz brzy 5 leteho syna. Hodne si o tom ctu na internetu a nasla jsem i nekolik knizek. A pomalu se propracovavam i k lidem kteri to uz delaji. V cestina vysla knizka "skola doma" ktera se zabyva domacim vyucovanim v ceskych podminkach a je hodne prehledna a podpurna. Obsahuje zjednodusene naroky na vyuku az do 5 rocniku vcetne. Doporucuji.
@hankazamecnikova škoda, že nejste blíž, my bydlíme u Opavy 🙂 Káťa teprve teď začala trochu víc "spolupracovat" s ostantími dětmi - teda hlavně s dětmi, které zná jako své kamarády, které občas zveme a potkáváme a bavíme se s nimi, protože chceme. Ve školce (kde je pořád tak jednou - dvakrát týdně) si hraje sama, uč. mi dokonce teď říkala, že prostě nechce dělat to co ostatní, ale radši jde dělat něco jiného - já si prostě myslím, že si uvědumoje svou jedinečnost a ví, že má na výběr, nemusí být jako stádo ostatních.
já jsem ráda, že má kamarády i jinde a myslím, že je to mnohem kvalitnější přátelství, než to co podporují ve školce - kamarádi tam jsou, resp. musí být, všichni...
O různých pohledech na výchovu a vzdělávání jsem slyšela leccos, a to co tu uvádíš ty, dává smysl. Snažím se Káťu trochu "uchránit" od materiálního světa, i když možná je pro ni pak někdy těžší zapadnout, třeba když se jí teď pořád někdo ptá, co dostala od Ježíška (my si dáváme dárky vzájemně a ji to letos ohromě bavilo - vybírat, balit, dávat, řekla bych že víc než rozbalovat), nedíváme se moc na televizi, ale radši venku sadíme slunečnicový domeček, chodíme se do hračkářství na hračky hlavně dívat, atd... ale bere to zatím všechno v pohodě, ta kuvidíme, kdy se to změní 🙂
A moje maminka mi taky neustále vyčítá, že mi to dítě přeroste přes hlavu, když ji nechám ve všem rozhodovat (třeba jaký si dá čaj, jestli půjdem ven teď nebo až za hodinu nebo jestli chce jít do školky), ale že stačí, aby Káťa dala rozkaz babičce a babička už dělá přesně co se po ní chce - to je jaká výchova? - Tohle já třeba nedělám, ona má sv§j názor na věc, já taky.
No je to složité....
@ela9 ahoj, to je fajn, že nám předáváš informace, osobně jsem teprve ve fázi rozhodování, spíše už možná přesvědčování muže, že to není špatný nápad, tak se cenné zkušenosti budou jistě hodit. Proč ses rozhodla ty?
@luvie Ahoj tak tahle otazka ve me vyvola gejzir myslenek a chvilku mi zabralo to zorganizovat a strucne odpovedet.
vadi mi spatne skolstvi tj. chovani ucitelu k zakum, coz je hodne dano i tim poctem ktery je neumerny na vytvoreni si osobniho vztahu k jednotlivci v tomhle mnozstvi podle me neni mozne. Take mi vadi to ze zackove musi sedet celych 45 minut a po 5 ci deseti minutach znovu v lavicich, nema to dobry vliv na jejich zdravi, potlacuje to fyzzicke telo ale i rozvoj emoci a citeni. Dale mi vadi sverit svoje milovane dite se kterym petuju vztah spoustu let, ktere zivim, kazdodenne pecuji, , miluji, ktere jsem kojila dva roky a kvuli kteremu jsem zvracela nekolik mesicu a trpela velke bolesti na konci porodu sverit nejake pani nebo panovi, ktere neznam a musim jim plne duverovat a pro ktere je to pouze obziva a nemaji k memu deteti zadny osobni zavazek. Prakticky mohou ze dne na den odejit z jeho zivota nejedna se o zadny vztah pro ne je to financni zalezitost. Take mi pripada divne rict diteti tohohle pana pani plne poslouchej ackoliv je vubec neznam a nevim jake veci ti budou predavat......nepusobi to na me vubec dojmem zodpovednosti ale citim se v tom spise jako obet.
A potom na tridnich schuzkach poslouchat ze ji dite neposloucha.....a proc by melo kdo je ona pro nej? Co pro nej v zivote udelala cim se mu zavazala............
Tak tohle je jen nekolik duvodu ktere me vedou k domacimu vyucovani.
Pak jsou tu jine duvody, je mi s mymi detmi dobre, rada s nimi travim cas, je to pro me jako pozorovat rostlinku ktera roste a vyviji se nebo spise jako zasadit seminko a zvedave pozorovat co z nej vyroste, tu a tam ho zalit atd.
Deti maji nekdy fascinujici pohledy na svet a jsou velmi obcerstvujici. Take bych rada aby z nich vyrostli osobnosti, a na to potrebuji prostor, moznost mit svuj nazor byt respektovane. Take si preji aby si svoje detstvi uzili a prirozene dospeli.
@ela9
@luvie
@hankazamecnikova Holky, krásně o tom píšete... Já jsem právě v intenzívní fázi celé školství bojkotovat. Sama jsem to chtěla jako malá udělat (a vlastně jsem to dělala, přesto mám gympl - i se 4 na vizo.. 😝 a následné bezproblémové přijetí na touženou vysokou školu... okamžité nastoupení do milované práce a dokonce odmítnutí jiné pracovní nabídky hned po státnicích... Blbá chemie mi akorát znepříjemňovala život a já zase brzdila jiné, které by bavila a mohli v ní dokázat více...), tak proč to nedopřát svým dětem... Prostě mám na školství stejný názor jako vy (taky jsem volila Fischerovou 😉 ), tak se ptám, jestli máte nějaké novinky... Já teď aktuálně řeším dávat/nedávat nejstaršího syna do školky... Od malička byl v kolektivu rád, do školky nastoupil ve 2,5letech a byl tam nadšený (křesťanská školka s opravdu vynikajícím programem a přístupem), domů se mu nikdy nechtělo... Pak jsme se stěhovali, do nové školky loni nastoupil s důvěrou, ale spálil se a to je opravdu slušná školka... Letos už tam po prázdninách nechtěl, ráno nám teď ten první týden brečí, že tam nechce a já jsem nešťastná... Jsem totiž s holkama doma, tak proč nemít i toho klluka...? No bojuju a zkusím se sním domluvit... 😉 Máte nějaké novinky některá? 😵
@ivulla Ahoj, ja osobne bych ho tam nedavala, nechce tam, a to by mi uplne stacilo. Pokud mu tam neni dobre nic dobreho z toho mit nebude. Navic jak rikas neni takovy problem ho mit doma, treba se casem najde jiny kolektiv kde se mu bude libit, spatne zkusenosti tvuj chlapecek nepotrebuje.
Ahojky. Je to teda sice starší téma, ale taky se o to docela zajímám, tak píšu, aby se to hodilo zase dopředu a možná se to oživí 😉