Buzení dětí, dětský budík
Ahoj maminky, vůbec nevím, jak zařídit, aby starší synové vstali sami na budík. To je jediný problém, když byli menší a vozili jsme do školky, tak jsme je budili, teď do školy taky budíme...resp. manžel je vypravuje a vozí do školy. Ale buzení je děsný problém. Jde je vzbudit po půl sedmé, kluci strašně vrčí, nechce se jim stvávat, odkývou, že jsou vzhůru a opět vždy tvrdě zalomí, manžel tam jde podruhé, někdy i potřetí, aby už přichvátli, páč jsou jak zpomalení film. Koupili jsme i budík Medvídka Pu, který vydává teda strašný budící zvuk, že by to snad probudilo i mrtvého a manžel ho slyší i o patro níž a kluci u toho spí jak zařezaný. Tak jsme ho zrušili, protože akorát budil mimina vedle v pokoji.
Existuje nějaký budík, něco jako na telefonu, že pípá, po minutě se vypne a po 10ti opět zapne, dokud ho nezruším? Telefon jim opravdu nechci dávat na buzení.
Nebo jaké máte budící osvědčené rituály?
Sebrat peřinu 😉
Zkuste sebrat perinu a otevrit okno 👹
Úplně je chápu, nesnáším vstávat na budíka a neumím to dodnes. Často slyším, že se na to dá zvyknout, ale u mě ne. A to vstávám do práce už přes 30 let. Já bych na ně šla pomalu, otevřela okno, pustila nějakou hudbu a trpělivě a trpělivě, hoši, hoši, škola volá a třebas i víckrát. Mám pro ně pochopení, pro mazlíky. 🙂 Snažila jsem se vždy o vlídné ráno, moc nespěchat, i když vím, že je to těžké. Radši jsem, když ještě byla děcka malá, vstávala, i když nerada, dřív, abych na ně pak nehartusila a nespěchala. Pomamily se.
Tak u meho manzela funguje roztahnout zavesy a otevrit okno, predevsim v zime🙂 A stahnout perinu😂 Rikal, ze mu to delala uz i mama, a ze to bytostne nesnasi😂
@ojo také by šlo zkusit nějaký raníček (jako večerníček) Nějakou desetiminutovou pohádku, která je fakt bere, pustit jim to na probuzení, pak vypnout a vstávat. Moje děti takhle fungovaly na televizi. Teď telku nemáme a dělám to podobně jako
@sarihy . prostě si ráno najdu 5 až 10 minut, když jsou děti v mojí posteli, zalezu ještě na chvíli k nim a pak spolu vstáváme. U nás to je každý den jinak, často v pohodě, ale někdy některého nemohu dostat z postele pomalu ani před půl osmou, kdy odcházíme - to pak jsou celkem boje 😅
@sarihy jasně, ale najít kompromis mezi "dostatek času" a "nevstávat příliš brzo" je někdy dost oříšek, zvláště u syna, který je sova jak vyšitá 😅 Většinou se děti probouzí tak 1/4h kdy je budím tak 3x, někdy vstanou na 1. dobrou a jsou dny, kdy je fakt nemohu zvednout a ani jinak vykopat z postele půl hodiny (6:45-7:15)
@ojo určitě nějaký digitální budík zvoní v intervalech, jak si napsala, myslím, že jsem měla takový i ručičkový (na baterie). Dcera na budík vstane, když jdou ráno s tatínkem, který je budí-nebudí. Ale ona už tu školní docházku bere celkem zodpovědně, no a taky chodí spolu s kamarádkou, která na ní čeká🙂 Synkovi je budík celkem jedno, u něj to záleží na tom, jak se mu chce nebo ne
právě že budíme postupně, manžel přijde, rozsvítí, pohladí po tváři a pomalu je i polochtává, aby se vzbudili...tak se pomalu probírají, pak většinou praktikoval sbírání peřiny, ale kluci jsou po tom děsně naštvaní, vrčí, nadávají, tak jsme to zrušili, protože pak byli celé ráno na pěst....a mě tohle taky děsně vadí, když se sebere peřina a jsem naštvaná 😀
no, ale když už jsou probraný, tak odejde a oni jsou schopný opět zase zabrat...
ale možná by pomohla ta ranní pohádka u televize, to by je možná motivovalo, že jim třeba něco začíná, tak zkouknout...máme telku jen v obýváku, tak by se pomalu vzbudili a že jim dávají tu pohádku, aby se oblíkli a šli se koukat a pak by byla snídaně a tak....tak snad něco dávají o v půl sedmý 😀
my taky máme doma pravidla, jsem na ně docela důsledná a ví, že mají ráno vstávat, už takhle vstávají přes 4 roky, co už chodili do školky...už jsem zavedla, že i když přijdou dolů až po 7h, tak nedostanou za celý den dobrůtku a loni i před loni to zabíralo, ale i to je jim teď jedno :-/ a to je manžel budí kolem půl, aby měli dost času se probrat, oblíct a přijít na snídani....prostě na to kašlou....
včera byli ještě v půl desáté vzhůru, rozsvíceno a hráli si, mají večerku v devět, tak jsem tam naběhla, udělala tajfun a že ráno budou vstávat včas, jinak bude zle....no tak manžel dneska říkal, že jako jo, vstali a přišli dolů brzy, jenže ten mladší si lehnul s dekou do chodby, že ještě bude ležet, starší něco vymýšlel s kalkulačkou, manžel jim 3x řekl, že ať bude velká ručička na šestce, tak pojede...oba odkývali, ten starší už umí hodiny a že mu i odpovídal, jo já to stihnu, v půl se manžel zvednul a začal se oblíkat, že už jede a šel sednout do auta a nastartoval...najednou vichřice, mladší začal do toho i řvát a to byl prý fofr...no jenže si nevyčistili ani zuby, prostě na vše dost času a dělali něco jiného i když jim pořád říkáme, nasnídat, vyčistit a pak si můžete hrát....
@sarihy no jak jsem psala výše, taky budíme postupně, aby nebyli naštvaní a s dostatkem času, protože ani já to nemám ráda a chci, aby chodili do školy v dobré náladě....jenže jim se fakt nechce vstávat a i když začnu hladit po tváři a mírně budit, tak jsou oba schopný zareagovat drsně, vrčí, dávají si hlavu pod peřinu, i řeknou "nech mě, já vstávat nebudu"....
manžel vstává v šest a kluky budí v půl sedmé a chce, aby nejdéle v sedm byli dole u stolu na snídaní, pak vyčistit zuby a pak si můžou hrát, odjíždí se v půl osmé....prostě nevím, jak docílit toho, aby se tehle rituál zažil...jestli být celou dobu s nimi? já nemůžu, protože se starám o dvě mladší mimina, která v tu dobu také většinou vstávají a dávám mlíko a tak, takže je to na manželovi....
tak já bych taky potřebovala nějaký fígl na toho našeho rošťáka. Ráno ať ho budím mile nebo nemile je to fuk, je protivnej, mrčí že nechce vstávat, že chce ještě spinkat 😀 kdesi jsem četla že na štíry se nemá mluvit dokud se úplně neprobudí, že pak jsou miloučcí, ale to si nedokážu představit jak bych ho budila beze slov 😂 já sama vstávám na 2x, 3x 😀 ale když se jdu dolů chystat, tak vracet se nahoru budit ho 3x se mi nechce teda. Teď co vstává zároveň i tatínek, tak jen vyjdu nahoru, řeknu vstáváme milačci, oni oba zavrčí jako že vnímají a stejně dojdou až tak za 10min 😀
Vodu, já byla to samé. Ve druhé třídě mě měl táta na povel, když byla mamča v porodnici, a první den byl přesně, jak popisujete. Druhý den šel pro mě poprvé, nic. Podruhé mi řekl, že jde pro kýbl s vodou. Já si říkala "haha, to neudělá," jenže on udělal. 😝Třetí den se mě při prvním buzení ptal, zda má přinést kýbl. Já vyletěla jak raketa, že ne, že už si čistím zuby...😁😁😁