7leté dítě s vyšší hmotností

Rozhodně v tom nejsi sama. Našemu je devět, s váhou bojujeme od první třídy. Teď je ve třetí a za tu dobu přibral 20 kilo. Dlouho to dětská nechtěla řešit, oba s manželem nás zná od malička, oba jsme k ní chodili, ví a jaký cvalíci jsme byli my jako děti, a vždy to uzavřela tím, že to jsou prostě geny. Loni v létě se nám změnila dětská a konečně se to trochu pohlo. Já sama se od dětství léčim se štítnou žlázou, tak jsme začali tím. Tam to zatím lítá, jednou má sníženou funkci jako já, za dva měsíce při kontrolním odběru zase zvýšenou. Po všech možných vyšetřeních to několik odborníků zatím "uzavřelo", že geny opravdu nepřečůráme. Musíme ho hlídat v jídle a hodně honit, ale opravdu cílený pohyb min. 4x v týdnu hodinu. Takže spolu bruslíme, jezdíme na kole a chodí na florbal. Nestačí, že lítá venku se sousedem (kdy opravdu lítá, že je zpocený). Teď přes zimu to bylo zase horší a trochu nám přibral, ale věřím, že teď to zase bude lepší, že budeme víc venku. U nás je problém jako u všech pracujících rodičů. Do odpolední družiny se mi už nevešel, takže přijde v jednu domů, udělá si úkoly, vypracuje, co mu připravím (diktát + počítání) a pak čeká, dokud se nevrátím z práce - po čtvrté. Když se mám učit ještě s mladší, udělat večeři, svačiny, zastat domácnost, vozit mladší na tréninky... tak už v týdnu není síla ani čas s ním ještě na hodinu jít na kolo a snažíme se to dohánět o víkendu. Ale hodně opravdu hodně důležitý je to jídlo. Náš miluje naštěstí zeleninu. Takže k večeři dostane velký talíř zeleniny, aby se dojedl, do školy celou jednu krabičku jen se zeleninou a je naučený pít čistou vodu. Ale je strašně těžký to vybalancovat, aby neměl pocit, že něco nesmí a nedožíral se mi pak někde jinde ☹

Jo ještě bych naspala, že je hodně velký, teď v devíti a půl letech už mě pomalu ale jistě dorůstá, je hodně statnej, ramenatej. Loni, jak jsem jezdili po vyšetřeních, tak nám ale řekli, že pravděpodobně i puberta přijde dřív a pak už nám neporoste. Nemá být po kom velký, já mám ca. 165 cm a manžel se svými 173 cm je nejvyšší ze svý rodiny.

Zdravím. My jsme na tom stejně, dcera v 7 letech měla 139cm a 49kg. Teď v 9ti 152cm a 59kg. Je to strašný boj, neustále se u nás řeší jen jídlo. Snažím se ji držet zkrátka, protoze jinak už by měla sto kilo. Pořád brečí, ze jiné děti nosí mnohem větší svačinu a dostávají něco sladkého a ona ze má pořád jen ovoce a zeleninu. Jezdíme do Krce na endokrinologii, ale tam se nic nepotvrdilo. Netvrdim, ze nikdy nedostane žádnou mlsku, ale když to srovnáme co dostanou ostatní děti...😕 Mladší syn si může dát co chce, není sice vyžlátko, ale má normální postavu. Nesnáším chytré kecy lidí, kteří o tom problému nic neví, nikdy ho nemuseli řešit, ale mají tisíc rad co dělat. Se sportem je to u nás taky těžší, sice jezdí na kole, kolobezce, skáče na trampoline, plave, ale samozřejmě není tak obratna jako ostatní děti. Nejvíc me mrzí, ze nemůžeme sehnat kroužek, kam by dítě chodilo jen tak pro radost. Všechny kroužky jsou dnes hnany na vysokou úroveň, aby děti mohly jezdit po soutěžích a reprezentovat, ale to bohužel není pro všechny, jsou i třeba hubené děti, které ale nemají úplně pohybové nadání a pak si z takových kroužků odnaseji akorát mindrak.

@lv Já si myslím,že u vás ten problém nebude.Dcerku máš úplně normální,já mám tu prostřední taky velikou a má těžké kosti.V 8letech byla oplácaná a v 10letech se hodně vytáhla a najednou byla i hodně štíhlá.Teď je jí 13 a vypadá jako ženská-pas,boky.Každé dítě je jiné.
Jídlo neřeš,sladké ano.Na cukru jsou závislá všechna děcka 😒 ale není to jejich chyba 😉

@soyevita já vím, ne není obézní, ale ty náznaky tam jsou, kdybych jí nehlídala, je jak kulička..Špíčky má, prdelku, jak píšeš, začíná se snad už jako žena tvarovat..pediatrička je celkem na to přísná, dělala jí krevní testy /cukrovka I.typu v rodině, štítnou žlázu/ a nic..takže spíš ta spižírna 😎

@lv Já taky měla strach,že je tam nějaký problém,ale taky se nic nepotvrdilo.Dostala i menstruaci brzy,naštěstí tím se růst spomalil .Je to i těma hormonama,co vypijí ve vodě a sní v jídle☹
Já také sladké moc nekupuji,ale peču buchty 😒
Snažím se trošku hlídat stravu,ale taky občas povolím brambůrky,nebo nějakou sladkost

@bartovka83 pod tvůj příspěvek bych se mohla podepsat. Nejvíc s tím, jak je každej chytrej a radí...
Syn se docela našel ve florbale, ale nevím, jak dlouho mu to vydrží. Protože když si učitelka vybírá, kdo pojede na turnaj, tak na něj se spíš nedostane... chápu, každý chce vyhrát ☹
Letošní školní rok začal chodit do skauta a to ho hodně baví. A kupodivu pohybu tam mají až až. Teď byl vybrán z třiceti kluků, aby jel representovat na závody, tak jsem byla hrdá 🙂

@prochi Tak to gratuluji, to je moc hezké, určitě to klukovi zvedne sebevědomí. Dcera by třeba moc ráda chodila na tancovani, ale když jsem slyšela jak paní učitelka holčičky drezuruje, aby pak s nima mohla jezdit po závodech, tak je mi jasný, ze tam moje holka neuspěje a aby pokaždý když někam pojedou ji řekli, ze zůstane doma aby jim to nekazila, tak to nedopustím. Bohužel tak je to dnes u většiny kroužků. Nic pro radost, vše jen na výkon.

@bartovka83 To máš pravdu,najít kroužek pro radost je umění.Moje dcera sice z tloušťky vyrostla.Od miminka do 9let byla pěkný macík.Ale není pohybově nadaná,a i když jí to baví,tak má prostě smůlu....

Ženský děkuju 🙂 Mluvíte mi z duše. Kdo neřešil, nepochopí. Mám kamarádku, ta má s klukem opačný problém, drobounký, hubený, skoro nejí a skoro pořád jenom sladké. Ale tohle se neřeší, protože je hubený. Můj kluk je oplácaný, sladké mu věčně hlídám, už je to na palici,ale samozřejmě, je víc na ráně tím, že je silnější. Na druhou stranu má velkou sílu, výdrž, mraky energie....chtělo by to najít něco mezi 🙂 U nás naštěstí kroužky jsou i takové, kde se hned nečekají výkony,ale pro zábavu, jenže s tím jeho strachem a obavami...chodí plavat a miluje vodu, takže chodíme do bazénu, plavání má 1x týdně, snažím se s ním chodit maximálně ven,ale kdo to má stíhat? práce, domácnost,babičky se nezapojují a ještě vymýšlet program, aby byl venku...tak se trochu děsím, až půjdeme na 7 letou prohlídku....Ale tak jsem ráda, že to je i jinde takhle, mám pocit,že už je dneska divné, když dítě roste 🙂

@lv Můj kluk má taky pořád hlad a on se stejnou chutí sní ovoce, zeleninu, maso, stejně jako sladké...a já mu zase nechci vypěstovat to, abych mu zakazovala jídlo, tak alespon to sladké krotím,ale známe to...🙂

@adelka666 moje holka sní krom rajčat také vše schuti. Ať je to ovoce nebo zelenina.

@adelka666 přesně, mě to zaujetí jídlem celkem straší praneteř se roky potýkala s anorexií /poznámky z basektu, že má tlustou řiť, i její rodina, holt když neoblíkla v 10letech jeansy po mě, 18ti leté../.
Jinak Api jí ovoce, zeleninu, té fakt hodně, maso jen řízek, šunku, párek..jinak ne.

@sarihy To tu bohužel není. Atletika jo, ale tam vím, ze by dcera neuspěla, protože lektorka nic moc.

Kde se nejde na výkony je Sokol - ale ten taky není všude.

U nás sice Sokol je, ale bohužel nemá nic pro děti 😕

Mám stejný problém,syn 6 let 30 kg,na kole se bojí,je líný,nic se mu nechce,nutit ho nemůžu to už pak nechce dělat vůbec nic.
Zajímavé že taky sní s chutí ov oce,ale stejně tak čokoládu.
Ach jo.Druhý syn 9 let 25 kg,ten zase nechce jíst nic,suché rohlíky,nebo suchý chleba,už nevím co s nima......

Ahoj, připojím se s dovolením k vám, mám syna 8,5 roku, 45 kg a asi 142 cm. Rád jí a když mu něco chutná, tak by jedl a jedl, vůbec nemá pocit sytosti. Dost ho hlídám, omezili jsme sladkosti, ale občas něco dostane, aby se pak nedocpával potají, téměř nedostává bílé pečivo , pokud to jde tak celozrnné nebo chléb, snažím se dávat dost ovoce a zeleniny. .. Určitě Máme rezervy, pije hodně vodu se šťávou, i když hodně ředěnou, mohl by mít pořád jen vodu atd. Školní obědy taky nejsou úplně super. Ale největší problém je u nás pohyb, chodí na plavání, bohužel jen 1x týdně s kroužkem a 1x se školou místo tělocviku. Jezdí na kole a běhá venku, ale to nestačí. Jenže on to organizované sportování nemá rád, asi je chudák po mně 😮 Tak nějak válčíme, doufám že přes léto to bude s pohybem lepší.

@leana3 Ze mě taky mamka byla zoufalá stran pohybu - taky nic moc (a to dokonce chodila se mnou, aby mě vytáhla). "Klasické sportování" mě nikdy moc nebavilo. Lítat venku, blbnout, to joo, i když asi taky ne extrémně. Ale na pionýru jsem byla schopná v rámci her "vypustit duši" jen abych byla co nejlepší. Na vysoké jsem pak sportovala 4x týdně tak 2 hodiny (někdy i déle) + skoro každý víkend na akci, kde se nachodilo/naběhalo odhaduji tak 20 kilometrů za den, možná někdy i víc. Vlastně až když jsem pak začala pracovat a hlavně teda když mám chlapa a baráček a dělá se kolem něj, tak už jsem to nestíhala tolik a postupně to ustupovalo. A taky mě takové to cvičení typu aerobik či podobné věci prostě nebaví dodnes. Ještě tak posilovna, ale vypusť mě do lesa nejlépe na nějakou hru, se můžu strhat. Tzn. možná to je jen o tom, že si prostě nenašel nic, co by ho bavilo. Já se našla v LARPech (šerm dřevěnými zbraněmi). Nevím, zda na to není ještě malý, ale třeba by se našlo něco, co by ho fakt bavilo. U mě třeba ani mamku nenapadlo, že bych mohla chodit do pionýra (no, politika, možná fakt nechtěli, kdo ví), ale chodili tam spolužáci, tak jsem se s nimi domluvila a tak nějak oznámila, že tam budu chodit (druhé pololetí druhé třídy, byla jsem v tomto děvče akční a oprsklé 🙂 ).

@merope Taky doufám, že se v něčem najde 🙂 Zkoušíme, ale mám pocit, že k těmto věcem musí prostě ještě "dozrát" 🙂 Venku s kamarádem lítá, jenže samotného ho tady ven pustit nemůžu a ne vždycky se najde kamarád na ven, takže jsou to nepravidelné akce. Nooo, chce to asi vydržet a zkoušet dál 🙂

@numesulidu Takže vlastně s obojím jsou starosti, ať jí nebo nejí 🙂

@leana3 Je fakt, že přes léto je víc možností pohybu, jsme víc venku, mně taky přijde, že se mi kluk víc zakulatí přes zimu. Je to takový trochu boj, na jednu stranu můžeme být rády, že nám kluci normálně jedí a prospívají 🙂

@adelka666 Jo,jo,obojí je na nic 🙂

A můžu se zeptat - jako rodina se pohybujete jak? Pokud dospělí sedí doma u tv, nemohou čekat, že budou děti lítat venku nebo vymetat kroužky, když k tomu nemají vzor.

@adelka666 u nás máme atletiku dítě i s rodičema. Chodím s dcerou a je to super, i já si zaběhám 🙂. Podle mě by to chtělo hýbat se celá rodina. Najít něco, co můžete dělat všichni, nebo jen ve dvou - rodič dítě. Ale pravidelně a aspoň 2x přes týden a pak aktivní a akční víkend. Může to být orientační běh, karate, kikbox, nebo jiné pohybové hry. Podívejte se na střediska volného času u okolí, nebo i různé spotrovní kluby, nebo i taneční studia v okolí, třeba mají něco pro kluky a dá se tam vybrat. Most není zase tak malé město a něco být musí. Taky je potřeba se podívat na jídelníček celé rodiny. I tam jdou najít rezervy a je potřeba to řešit "globálně", ne jen pro dítko, ale rovnou celá rodina. No a pokud je syn už fakt moc, tak bych se obrátila na doktorku, ať vás pošle na obezitologii a tam pořešila doporučený pohyb a jídelníček. Je to sice kluk a ti jsou označováni urostlý a jinými hezkými slovy, ale obezita a tloušťka je fakt problém. U holek je to horší, ty pak mívají i problémy se sebevědomím a ty pak okolí rozhodně neoznačuje, že jsou urostlé... No myslím, že má váš syn minimálně tak o 10 kilo víc než vrstevníci a to je v tomhle věku fakt hodně...

Tak my byli včera na kontrole na kardiologii (kvůli rodinné anamnéze ), vše v pořádku naštěstí, ale samozřejmě dr. konstatovala obezitu, naměřili mu 140 cm a 46 kg, myslím že na výšku má trochu víc, měl u meření trochu skloněnou hlavu, ale ty 2 cm nehrají roli😆 Každopádně nás pochválila za změny v jídelníčku, jde to vidět na odběrech, na váze zatím ne, musíme přidat pohyb. Na příští školní rok si synek vybral florbal, tak snad ho to bude bavit. Přes léto bude hodně venku, běhání, chození na výlety, jízda na kole, lehčí jídlo a hodně ovoce a zeleniny, tak snad aspoň pár kilo dáme dolů, já taky potřebuju 😄

@evulina77 Tak co se týká pohybu rodiny, manžel je aktivní sportovec, já dříve taky hodně cvičila, teď na to nemám čas, většinu času jsem se synem, chodíme plavat, jezdíme na koloběžce nebo lítá na hřišti s kamarády, jezdíme na výlety, vlakem, pak pěšky...Ano, Most skutečně není malý a vím o každém kroužku, který tady je, ovšem, pokud tam dítě chodit nechce, tak to dělat nebude i když ho tam rodičovským vynucovacím prostředkem donutím jít, takže mi přijde pořád lepší, když 2 hodiny lítá po hřišti s kamarády, než aby hodinu proseděl a profňukal na lavičce u sportu, o kterém jsem usoudila, že pro něj bude nejvhodnější. My taky lítali u baráku a tlustí jsme nebyli, nebylo potřeba vymýšlet zapeklité kroužky, jenže za nás to bylo jiné, mohli jsme být venku kdykoliv sami, teď je vázaný tím, jak mám čas s ním jít ven. Předpokládám, že až bude starší a samostantější, rád si vybere kroužek, který ho bude bavit, zatím zůstáváme jen u plavání.