Střídavá péče v praxi

Ahoj, nemám osobní zkušenost, ale mám kamaráda, který má dítě ve střídavé péči a vyhovuje to jak oběma rodičům tak dítěti. Mě se střídavá péče líbí. Sama jsem z rozvedeného manželství a "jeden domov" vždy nemusí být pro dítě to nejlepší.

My budeme mít společnou, ale v podstatě to bude taky o střídání, jen ne úplně vyloženě po nějakých delších úsecích, děti jsou ještě malé a já jsem na RD. Přišel s tím muž a já s tím nemám problém. Chceme to oba, tak snad i děti to zvládnou.

Já myslím, že určitě, taky jsme chtěli společnou, kvůli odpočtům, bylo to tak nějak nastavený, že odpočty má ten u koho jsou děti 1. v měsíci, ale pak se to nějak vyřešilo jinak. Držím pěsti... 🙂

ja mam SP od cervna u dcerky 3,5 let,uz dva mesice nechce odjet k otci,kdyz se to stridalo po tydnu prijela vždy rozhozena,mrzuta,brecela,ted je uz zas klidnejsi.male stridava pece nevyhovuje třeba az bude starsi tak si rekne sama.tak uvidíme jak to pujde dal.ja SP moc nefandim,jedine když dite ma jednu skolku,rodice umi spolu mluvit a v klidu si vse rict a dite je v pohode

@zuzkaaterezka taky mám dítko 3,5r a střídavou po týdnu jsme vzdali rovnou, to je moc dlouhá doba. Základnu budou mít u mě, tím že jsem na RD, a tatínek s nima bude často, ale ne dýl jak dva dny. Na dětech nám záleží a doufám že se vždycky rozumně domluvíme (pokud to bude skřípat tak víme kam se obrátit pro pomoc, mediaci atd.), jedna školka a škola jsou samozřejmostí. Vyloženě střídavku plánujeme až později a jen pokud to bude fungovat a dětem to bude svědčit.

@andelka tak to mas dobry ze se takhle umite domluvit,bejvalej mi není ani schopnej mi rict ze mi poslal vic penez pro malou když je ted u me,kazdy den nekoukam na ucet,a on si myslel ze mi to docvakne

@zuzkaaterezka no, umíme..předběžně, na lámání chleba ještě nedošlo..ještě bydlíme pohromadě 😀 ale jako takhle to oba máme v plánu, tak uvidíme.

tak at se to povede,dcerka by mela zítra odjet k otci,tak uvidíme jak to dopadne

SP máme 2 roky od zhruba 3 let věku..zcela nekomunikující tatínek, izolující dítě celý týden od všeho, bojkotující návštěvu MŠ a jakékoliv jiné aktivity. Jediné co to dítěti přineslo je stres, napětí a neurotické projevy. Takže já pro SP palec nezvedám ani náhodou. Ale věřím, že u někoho to může fungovat, je to individuální a záleží na zralosti dospělých!

Já mám také zkušenosti se SP. Jediné plus je to, že syn neztratil kontakt s oběma rodiči. Je opravdu velmi důležité, aby rodiče spolu komunikovali. U nás je to sice ze strany otce zádrhel, ale přesto to šlape. Doporučuji střídání dlouhý - krátký týden. Syn je ve SP od šesti let, nyní mu je devět a pořád to funguje. Vyzkoušeli jsme střídání po týdnu o prázdninách. Syn sám říká, že střídání po týdnu mu nevyhovuje. Ale v době prázdnin to jinak nejde. Také když jsme chodili před rozvodem na terapie nám bylo řečeno, že se se střídáním dlouhý - krátký týden nesetkali, ale že je to zřejmě nejpřijatelnější alternativa pro dítě. Dítě takto nemá čas tesknit za druhým. Samozřejmě musí oba rodiče bydlet ve stejném městě.

mám taky střídavou péči u děti 3 a 7...ale jen jak jsem v praci tak deti ma ex...delam 12hod.smeny kratky/dlouhy tyden,takze pul mes.a mužu rict ze to zvladaji dobre.Sice si je nepredavame ale kazdy si je pak vyzvedne ve skolce at nevidi deti toho druheho rodice,to maly brecel...mame to tak uz druhym mes.a je to lepsi a lepsi...tak uvidime casem.

Ahoj holky, mám dotaz na střídavku...... Děti se střídají po týdnu. V případě, že jeden z rodičů nemůže ten den převzít dítě ( je pryč, vrátí se o pár dní později) Kdo má děti? Musí je mít rodič nebo mohou být u babičky, popř. u partnera druhého rodiče? Velké díky

@perglajka podle mě je to na domluvě mezi rodiči. My teda máme společnou, žádné dané intervaly, ale prostě bych se dohodla, jestli si dítě nechá ten rodič déle (když ten ke kterému mají jít si je převzít nemůže), nebo jestli budou u prarodičů..Aby byly samy s partnerem rodiče který není přítomen, to yb byla asi poslední možnost.

@andelka Děkuju za reakci, jak postupovat v případě, že se druhý partner nechce domluvit? Nebo spíše nepřeje si, aby dítě šlo k prarodičům druhého rodiče? Děkuju

@perglajka navrhla bych mediaci. Hádky, rozbroje a neochota se domluvit má za následek jen zhoršení situace a podepíe se na dítěti. Bohužel pokud je chlap opravdu magor, tak bych ustoupila.

Bohužel tady je ten magor matka, ptám se kvůli kamarádovi. 😒 Takovéhle ženský nám dělají jen ostudu. Co myslíš slovem mediace? Děkuju

@perglajka
http://www.amcr.cz/co-je-to-mediace/
mediace v rodině je v podstatě pomoc při komunikaci, řešení konfliktů a problémů.
Jo takhle, z opačné strany..no snažila bych se to vysvětlit jako lepší možnost a když nic tak ustoupit. Myslím že v době kdy má mít dítě jeden z partnerů a dočasně nemůže, tak je na jeho odpovědnosti pověřit někoho jiného.

Bezva, děkuji. Moc !

Zdravím, od září s otcem dítěte nežiji. V lednu jsem se dočasně odstěhovala se synem hned vedle našeho bytu, aby měl syn 6 let, co nejméně změn. V únoru se otec syna, který do naší společné dohody, že se rozvedeme o syna neměl moc zájem. Ve vztahu jsme byli oba nespokojení, manžel má silné deprese a já byla s nemocným synem roky doma, takže se to odrazilo na vztahu...
O syna jsem pečovala sama, manžel chodil do práce, to je jasný, ale ani ve volnu se o malého nestaral a volný čas prospal nebo koukal na tv. Loni začal být vzteklý, bil malého, když jsem se ho zastala a nedovolila na něj vztáhnout ruku, schytala jsem to i já...pak následovaly měsíce, kdy jsem řešila, zda je lepší být matka samoživitelka, která bude koukat na každou korunu nebo zůstanu v tom vztahu kvůli synovi, abych mu nerozbila rodinu, ale nešťastná. Poslední incident rozhodl. Ovšem vůbec jsem nepočítala, že bude syna chtít do SP, vždy to odsuzoval, o syna se nestaral...ale jeho ješitnost ho ranila a tak to vzal tak, že se mi spíš bude mstít, není s ním řeč, nejde se na ničem domluvit. Od února si syna po týdnu střídáme, ale komunikace nefunguje, synovi kupuje, ačkoliv je ve školce a nikdy není sám, mobil, drahé hračky, značkové oblečení...kluk je nadšený, i když ho stěhování nebaví. Snažím se mu vše, adekvátně jeho věku, vysvětlit.
Otec je na mě hrubý, sprostý, zvedla jsem se ze dna, mám vysokou i dobrou praxi, takže jsem si našla dobrou práci, platím si nájem...vše zvládám, jen psychicky jsem na dně.... Už jsem třetí týden bez kluka! Předáváme si ho v pátek večer. V pátek mi ho přivedl, zabalila jsem mu, obstarala všechny věci (nedal mu ani pohorky) a v sobotu ráno odvedla k autobusu, protože jel na školku v přírode. Další pátek v 11.00 přijel. Já si vzala na celý den dovolenou...brala jsem to tak, že když ten týden nebyl se mnou, ale na školce v přírodě, měla bych ho mít týden já....střídají se rodiče v péči ne snad týdny????....ovšem otec si pro něj přišel, syn brečel, že chce být se mnou...ale nebyla s ním řeč, byl hrubý a kluka si odvedl....řekl, že další týden nemůže, že je pracovně mimo..ale jde přece o dobro syna a ne o to, co chce otec??
Kdykoliv chtěl být se synem otec nebo jeho rodina, i když jsem měla jiné plány, vše jsem změnila a syna jsem jim dala.....ale teď mám dojem, že mi chce jen ublížit.
Jak to je u SP, když jsou Vánoce, 1.9., kdy jde syn do první třídy, narozeniny....když vyjde týden, že je u otce znamená to, že neuvidím svoje dítě o Vánocích?? On se o něj nestaral, Vánoce nesnášel, ani strom neozdobil....Zatím to nemáme soudně rozhodnuté, ale když je syn jakž takže spokojený, tak to vypadá, že to tak bude...
Co když se syn po letech rozhodne, že chce být se mnou? Má SP i když se o něj nestará a vyzvedává ho sestra otce? A on si syna jen vyzvedne a dá ho spát? Moc děkuji za vaše zkušenosti, rady, pomoc... jen nechci hlášky typu, já bych mu ho nedala atd...toho mám až po krk. Děkuji.

@natalie77 tak za prvé, dala bych to soudně. Střídavka je dobrá tam, kde je to v zájmu dítěte a kde jsou rodiče schopní se domluvit. I na Vánocích, i na prázdninách, to všechno by mělo být soudně dané s tím, že pokud budou potřeba změny, vyjdou si rodiče vstříc. Např. když v týdnu kdy má být dítě u jednoho rodiče je úplně jinde. Obvykle i když má jeden rodič dítě jen obvíkend, tak pokud z nějakého důvodu s ním být nemůže, tak se víkend nahradí.
Já bych nešla jen tak do střídavky jako na domluvu.
Když se syn rozhodne že chce být s tebou, tak se dá návrh na změnu péče, a když bude dost starý (cca 10-12let) tak by k jeho názoru měli přihlédnout (udělají se psych. posudky apod).
Držím palce.

@perglajka sice pozdě la přece, je to případ od případu, holky jsou se mnou s našima, s kamarády ex... prostš se zoodpovědnou osobou... když je manžel v práci, jsou se mnou... kdo je po ruce... je to o komunikaci

@angel456 Děkuju za názor, přesně tak - pozdě, ale PŘECE 🙂 Exmanželce nevadí, že jsou holky i s Tebou? V tom případě, gratuluju k výborné komunikaci

No, manžel jí jedním pohledem vysvětlil, že jí to nevadí... 🙂 já s dětma chodím do školy, ze školky... když jsou nemocný jsou se mnou doma. Vám to nefunguje?: Teda manžel taky dělá dost problémy, když mají být sami s přítelem ex, ale to proto, že je nemá rád... (sama ex mi to říkala)... je na ně hnusnej (nic strašnýho, ale ryje do nich) no taky máme veselo 🙂
@perglajka

Prarodiče jsou doma, takže jsme s dětmijen všichni, nikdy jen já sama. Ale možná to časem řijde, je to na začátku.

@perglajka začátky jsou vždycky hooodně těžký, pak je to taky těžký... 🙂 Já jsem holky strašně měla ráda (a stále mám) všechno jsem se snažila dělat pro ně, chovala jsem jako by byli moje... a strašně mi to ubližovalo, probrečela jsem noci, kvůli přáníčkům ke dni matek, k vánocům, který já nedostala, i když jsem je měla (a mám) tolik ráda. Pak mi někdo řek, co blbneš, ty střídavku nemáš, to oni dva... a přestala jsem to řešit... no, možná míň... takže to neřeš, to jsou jejich problémy ne tvoje... užívej s nima i bez nich 🙂

Já jsem četla spoustu výpovědí dětí,co už střídavou péči zažili a všichni řekli,že kvůli rodičům si nestěžovali,aby jim nepřidělávali starosti,ale byl to stres a peklo.Místo dvou domovů ani jeden,Všem se domov smrsknul jen na batůžek ve kterém měli své věci.Všichni se shodli na tom,že svým dětem tohle nikdy neudělají.Psycholog dal otázku dětem,jestli by dokázali žít s mámou a tátu by viděli jen občas.Odpověd byla ano,protože táta je stejně pořád pryč.Když se ptali jestli si dokážou představit život s tátou a mámu by viděli občas,odpověd byla ne.Když mi manžel řekl,že jestli se rozejdem,zažádá o střídavou péči,nebyla jsem proti.Jenže jak už to tak bývá začala jsem hledat info jak vše funguje a dočetla se,jak to prožívají děti.Vážně si to přečtětě a pak řekněte co je lepší.

@louskova blbý je, že můj už by ti dal úplně stejné procento výpovědí úplně opačných, výzkumů a výpovědí diametrálně odlišných, které naopak střídavou péči doporučují a pozitivizují. V severských státech je to otázka první volby, naprostý standard a už delší dobu.
Já sama to cítím jako ty, bohužel velice snadno můžeme být převálcovány úplně opačným názorem, stejně kvalitně podloženým.

ahoj je fajn, že někdo takovou diskuzi založil. Také se přidávám k těm, kteří mají střídavku a myslím, že je vše naprosto v pohodě. Syn má 9 let, když jsme šli s manželem od sebe byly mu dva roky. Takže si ani nepamatuje, že by žil jinak než žije ted. Má dvě skvělé rodiny, jeho rodiče jsou nejlepšími přáteli (a to myslím doslova, bývalý manžel je můj nejlepší přítel) malý má na každé straně jednu sestru (kterých mívá plné zuby občas 😀 ) a já čekám další mimčo. Slavíme společně narozeniny a všelijaké akce dětí ve školkách a školách prožíváme společně .. Střídáme se krátký - dlouhý (jeden týden ho mám dva dny druhý týden pět dní ). Na školu chodí v bydlišti tatínka a má to pěšky max pět minut a i když pro mne je to z ruky dohodli jsme se, že bude poblíž jednomu z nás. A příští rok za ním nastupuje i má dcerka 🙂. Vše co kupujeme platíme na půl, jsme neustále na telefonu a první co pokaždé řešíme je, aby to vyhovovalo malému. Aby nějak nestrádal, netrpěl jakýmikoliv újmy na psych. zdraví apod. Nevím jestli to co děláme děláme správně, ale snažíme se jak jen můžem ve jménu dobra našeho syna. A myslím, že to zatím klape, protože odměnou nám je to, když malej nám každému často opakuje jak nás má rád a že je štastný 🙂

@louskova já myslím, že vždy vše pochází od způsobu střídavky. A ten vytváří vždy hlavně rodiče. takže pokud dítě není ve střídavce štastné a spokojené, je chyba v rodičích a to mi nikdo nevymluví. Můj syn by se nevzdal ani jednoho domova. A to s plnou jistotou mohu říct, že má DVA domovy. Protože to tvrdí on sám. Sám říká, že dobře, ví, že jiné děti nemají ani jeden a on má dva, dvě rodiny. A že si to uvědomuje ... Prostě si myslím, že pokud to dítěti nevyhovuje tak rodiče neudělali dostatek proto, aby mysleli v první řadě vždy na to dítě. ..