Přípravy na rozvod. Zvládnu to psychicky?

Ahoj, měli jsme s manželem krizi, nějak to neustál, ikdyž si myslím, že šance byla. Ale poslední dobou jsme se hádali kvůli blbinám co skončili urážkami apod. No zkrátka, už mu prý nejde bojovat o mě, nás. Je životem k smrti unavený.....bylo mi to líto, věřila jsem, že se to zlepší. Jsme spolu 5let a vždy jeho slova byla...nikdy bych nedopustil, aby se něco takového stalo, to jak moc miluje, to jak jeho synek je jeho život a dal by za něj ten svůj...Ale když se narodil, kvůli sobě dokázal říct, že přísahá na jeho smrt...a věděl že lhal... Toto mě ted pomáhá překonat ,,dno,,. Je pravda, že se nehezky chová k mému nevlastnímu synovi ...posmívá se mu třeba, že z něj bude povaleč, že neutáhne těžší věc, když hop bolí břicho že jsem hysterka, když za náma přišel do obýváku tak aby jako šel k sobě apod....a toto mi ted taky pomáhá. ..pomáhá mě i to, že je to podruhé co nechává druhé malé dítě. Dřív žil na oko, měl malé dítě..střídal milenky, když mě poznal, změnil se..byl jen pro nás...a ted mi vyčetl, že je podpantofelník. V den kdy to skončilo mi i oznámil, že si určo někoho najde, ale ženit se nebude. A že by chtěl jen jednu ženskou...proč mi to říká??,Já jen doufám, že to zvládnu. Hlavně je to nej způsob pro mého 1.syna.Brzo se odstěhujeme. Jsem ráda že mám kluky pro sebeAle...zvládnu to psychicky? Co vám pomohlo si toho chlapa nějak ,,zhnusit,, - tedy v tom smyslu abyste se neutrápili. Ted jsem ve fázi, že mi to nevadí...ale co příjde pak??....co byste si řekli o chlapovi který podruhé nechal za sebou dítě?