Právo otce na dítě
Ahoj, vubec nevim jak to chodi, kdyz bych v tehotenstvi odesla od partnera, jaky ma naroky na dite atd..Kdyz od nej odejdu, neuvedu ho jako otce, on bude mit zajem o dite i presto, ze nas vztah neklape, necha si udelat geneticke vysetreni a soudne se neco vyresi, jako stridava pece, atd...??..Ale kdyz je cerstve narozene, tak musi byt preci u matky,ne??..A jak by to bylo, kdybych se odstehovala mimo mesto kdse ted od bydli??Dekuji moc
@filetra dekuji moc..
Jde o to, ze nam to proste neklape a ja se utapim..uz jsem o tom spoustu napsala..Mam po rodicich byt, ktery je ale vzdalen cca 160km..premyslela jsem, ze bycch se tam ted v tehotenstvi odstehovala,protoze je to finacne mene narocne nezli si najit podnajem ve meste, ve kterem ted ziji s partnerem.A chtela jsem vedet, co me do budoucna ceka, protoze on to dite chce.
@ustaranaholka Chápu, že to je těžké, ale přesto je určitě dobře, že má přítel o dítě zájem, bude to vždycky táta. Taky pravidelné dojíždění s dítětem na takovou vzdálenost něco stojí, nemluvě o času. Ono nelze po příteli spravedlivě chtít, aby si každý týden (ne-li několikrát týdně) za dítětem jezdil 160 km, když by ses ze společné domácnosti sebrala a odstěhovala ty, pravděpodobně byste se museli v těch cestách střídat. Nebo by byl už předem upraven méně častý, ale delší styk. Zkusila sis s přítelem o tom promluvit, jaké by byly možnosti? Třeba by byl ochoten ti dobrovolně přispívat, abys měla na ten podnájem, pokud by díky tomu mohl mít dítě nablízku (výživné neprovdané matky, třeba ještě před porodem).
Myslim, že to důležité už bylo napsáno, jediné co mě napadlo po přečtení bylo, byt bud pronajmout nebo prodat a najít si něco svého poblíž otce, nechtěla bych aby mé miminko muselo cestovat pořád takovou dálku několikrát týdně, kvůli tomu, že já jsem se přestěhovala.
@petrasipkova1 chapu,ale mam v tom meste rodice, kteri si tam postavili domecek, ziji tam s mou sestrou, ja bych tam mohla chodit na zahradu, takhle je mam 160 km daleko, tady ziji v panelaku s partnerem co ma svuj zivot a nebere na nic ohledy.To ze chce dite taky vychovat mu nikdo nezakazuje,musim tez myslet na sve dobro, kdyz on nwni schopny ani malinko z niceho ustoupit..
@filetra ono mi prijde, ze ma vsechno jen na oko a tak to bude s rodinou, asi ji chcre,ale nevim jak moc do hloubky se bude zajimat.kdyz je schopen se co vikend se sebrat a nekam jet, v tehotenstvi je to castejsi nez predtim a ke vsemu prredtim jsem jezdila tez,neni ochoten jedineho kompromisu a jakekhokokiv ustupku co s tyka jeho svobody.ja nu reklr, ze odejdu,on vi kam mam moznost jit a dle meho si mysli, ze jsem slaba a nedokazu to,kdyz jsem tehotna, takze to ma tzv. Na haku.
@ustaranaholka Upřímně a proč by on měl sedět doma na zadku jen protože ty jsi těhotná a jezdit nechceš?
@ustaranaholka To co tady popisuješ je zřejmě důvod vašich partnerských problémů. To ale nemá význam vzhledem k právům dítěte/na dítě. A to, že přítel ví, kam bys případně mohla odejít, neznamená, že je OK to udělat bez jeho vědomí.
Tak třeba proto že je na nemocenské a taky třeba proto že ne každá ma takové těhotenství ze by se jí chtělo pořád někam chodit nebo jezdit...
Teda já nevím, ale jestli to není rizikové těhotenství tak proč nejezdite stále spolu? Jestli ty vikendy neobsahují horolezectví, skákání z letadla a podobné aktivity. Taky hormony mají velkou roli.
Tak stejně tak může svůj byt prodat on a najít si něco poblíž svého dítěte...i kdyby bylo všechno v pořádku uvažovala bych o tom bydlet poblíž rodičů, zvlášť pokud jsou ochotni/schopni s dítětem pomoct, pohlídat apod. - z vlastní zkušenosti vím, že je to k nezaplacení....myslím že od chlapa je fér pokud své zájmy a způsob trávení volného času alespoň částečně přizpůsobí těhotné partnerce...pokud se nedokáže "omezit" teď, co bude dělat až se malé narodí? Já bych si zkusila promluvit a jasně definovat jak bych si společné fungování do budoucna představovala a pokud se nepovede na ničem domluvit, radši bych se odstěhovala a zařídila ještě teď před porodem. ...nicméně jeho bych jako otce respektovala i v rodném listě uvedla, opravdu má stejná práva a i to malé má právo na něj 😉
@ustaranaholka Ahoj, četla jsem tvé jiné vlákno na téma, jak partner si jezdí po víkendech, výletech, dovolených, a bez tebe, protože ty teď nemůžeš. Taky jsi psala, že on je na tom finančně skvěle, ty ne, ale společnou kasu nemáte (a pokud jsem to dobře pochopila, ani nejste manželé)..?
Být tebou bych se šla hned poradit na OSPOD - jak postupovat, aby se vše vyřešilo v zájmu vás obou i toho dítěte. U přítele bych se tedy fakt nebála, že by chtěl s dítětem - zvlášť novorozencem či kojencem - trávit nějak moc času. Spíš si myslím, že podle toho, jak jsi ho popsala, byste byli - ty a vaše dítě - pro něj přítěž v jeho životním stylu, ze kterého nehodlá slevovat. Všechno jim na tom OSPODu popiš, jak to u vás doma chodí, proč chceš bydlet u rodičů, atd. Rodiče ti budou s dítětem pomáhat, on ne. Ve městě u rodičů si budeš moc dovolit bydlet, tam kde jsi teď, ne. Prodávat byt ve městě u rodičů a kupovat nějaký poblíž přítele, když on se pak uráčí se na dítě podívat tak jednou do měsíce, to mi připadá na hlavu...
Nechci nějak rýpat nebo něco podobného ale vím že se tu řešilo v jedné diskuzi, že když se dítě ještě nenarodilo tak vlastně právně neexistuje takže ty můžeš s klidným svědomím odjet třeba 1000km daleko a přítel s tím nic neudělá. Já být na tvém místě uteču zpět kde mám rodinu. Pokud vám vztah neklape po porodu to bude ještě horší. A co pak až půjde dítě do školky ty do práce kdo ti pomůže s hlídáním když máš svojí rodinu 160km daleko. Já bych na nic nečekala a odjela za rodinou.
@filetra na jednu stranu souhlasím, otec dítěte rozhodně na dítě právo má a je i v zájmu dítěte, aby s ním bylo ve styku. Na druhou stranu nevidím jediný důvod, proč by se matka s dítětem nemohla odstěhovat někam jinam. Ano, bylo by jistě vstřícnější bydlet co nejblíž, ale pokud to pro dotyčnou znamená jen nevýhody (drahé bydlení, velká vzdálenost od rodiny, nemožnost sehnání práce...), tak by se měl dotyčný snažit, nějak jí ty nevýhody vykompenzovat. Anebo se může přestěhovat za ní 😉
@suzanna123 Ale já neříkám, že ne 🙂 Jen se snažím říct, že tenhle krok by bylo dobré předem projednat s otcem dítěte, a nejlépe dosáhnout nějaké dohody (i třeba na tom, že se zakladatelka odstěhuje za rodičema, zajdou společně matriku, domluví se na styku a výživném). Jen je podle mě špatně sebrat se a prostě odjet, postavit otce před hotovou věc, případně naběhnout hned na OSPOD (jak tu někdo radil), aniž by se zakladatelka pokusila to v prvé řadě řešit s přítelem. A taky myslím, že není ma místě predikovat, jak se bude jako otec (ne)zajímat o dítě, to ukáže až čas.
@filetra ... a ještě dodám, ono se děje celkem běžně, že dobře situovaný muž s kariérou a penězi je natolik v šoku, že mu někdo odporuje - žena se s ním chce rozejít - že hned nastoupí s argumenty, že dítě jí nechá sebrat a bude vyrůstat u něj, protože on má peníze, a ona ne. Vůbec neříkám, že tohle je ten případ, ale tento typ výroku často ženy zastraší a raději neudělají nic. Přitom je to nesmysl, takže pokud bude zakladatelka vybavená informacemi, na co má a nemá nárok, co se může a nemůže stát, jedině dobře pro ní!
@guinea No ale OSPOD není poradna pro rozcházející se partnerky 😉 A příběh tu máme podaný jen z jedné strany - nevíme a nemůžeme soudit, jak to doma mají. Proto mám za to, že je nejlepší se pokusit o dohodu (přijít za partnerem s konkrétními návrhy), a pokud dohoda nebude možná, obrátit se na další instituce.
@filetra "OSPOD je zkratka pro orgán sociálně-právní ochrany dětí. Předním hlediskem poskytování sociálně-právní ochrany dětí je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči."
Kde jinde by se měla zakladatelka poradit, na co má její dítě nárok, a také ona jako rodič... 🙂
@guinea Děkuji, jsem právnička, vím, co je to OSPOD 🙂
Je to úřad, který si na každý případ vede spis. Jak se člověk (dítě) do tohoto systému jednou dostane, už tam zůstane. A z mé zkušenosti není dobré začínat cestou úřadů, často se to překlopí v otevřený oficiální boj o dítě. Pokud se zakladatelka potřebuje poradit, volila bych v této fázi diskrétní konzultaci v rodinné/manželské poradně (pokud zakladatelka stojí o to, pokusit se s pomocí své partnerské problémy ještě nějak řešit) nebo u advokáta (který vysvětlí zakladatelce všechna její práva a nároky).
@j.a.n.i upřímně? Nakopala bych ho do řiti! Vůbec se autorce nedivím, že od takové exota chce odejít.. Já jsem v prvním těhotenství musela změnit životní styl od základu - do té doby byl můj život něco mezi párty a prací, domov bylo místo, kam se chodí přespat, nikoliv, kde se žije.. Jenže s mimčem v bříšku se už nedalo vymetat zakouřené putiky, ani přespávat pod širákem na nádražích různě po Evropě, svou fyzicky náročnou práci jsem brzy taky musela vyměnit za náhradní práci v kanceláři, přišla jsem o kamarády, neboť přeci kvůli mému těhotenství nezačnou chodit místo diskotéky do čajovny... Ale můj manžel změnil životní styl se mnou - tak jak jsme za svobodna spolu vymetali hospody a cestovali, tak jsme spolu a s NAŠÍM miminkem v mém bříšku seděli po večerech doma u čaje a filmu 🙂 A tak to podle mě má být!!!! Žádný, že ženská se musí, kvůli miminku omezovat a chlap ne - to by byl vrchol nespravedlnosti!
Pamatuju si dobře jinou diskusi, kde zakladatelka popisovala, kolik aktivit má partner a jak sedí stale sama doma. Za daných okolností bych taky zvažovala přestěhování k rodině už nyní v těhotenství, s podporou rodičů a sestrou bude líp. Třeba to dotyčného probere a ještě se vše v dobre obrati.
Jsem hloupa, ze jsem to nechala zajit, to ze jsem tehotna je skvele, a nelituji toho, lituji spis toho s kym,bohuzel.Ja se nepoznavam,dela mi problem ted snad vsechno, vyjit ctyri patra do bytu a to jsem na zacatku, chodila jsem tury cely den a nic proste vse v pohode.Ted me pritel najde na gauci a ja spim a dostanu vynadano, ze lezim kdyz je venku hezky,a me to prijde lito, ja proste nemam naladu a silu zrovna. nechci uplne aby se omezoval,mapar veci ktery cim, ze nikdy neomezi, v poradku, jenze on je i tak vecne v tahu.Muze si chodit do hospody s byvalkami byt v parte, na me se chlap nesmi skoro ani podivat a tak to je se vsim, pravidla jsou rozdilna,cpodle toho na koho plati.Samozrejme ted mi rika,at si delam co chci, kdyz mam sest hodin denne vychazek.A mrzi me, ze nechape, ze nechci spat u jeho rodicu, kdyz vi, ze ja ted spim, jinak jsem k veceru k nicemu, ze uz nepiji kafe,abych si s jeho mamkou dala jako tradicne po obede, ze ted nechci kre znamym na grilovanim ktere zacina v sest, kdyz musim byt v sedm doma, pry aspon pozdrabit muzu, to ano,ale ja proste jeste nemam po genetice a nechci to nejak zbytecne ventilovat,pry jsem silena a utlocitna a ze nechce aby takove bylo i nase dite, pritom mam jen jeste obavu a ze ty moje hormony jsou strasne a tak je to stale.
@martinka_33 Jasně, takže když si partner zlomí nohu, tak já nikam několik měsíců nepůjdu, aby to náhodou nebylo nespravedlivé... no, nic, ještě že mám rozumného partnera, který nemá pocit, že musí být vše společné a zcela spravedlivé.
@j.a.n.i nejde přeci o to nikam několik měsíců nejít, ale najít kompromis a některé akce prostě vynechat oba a místo toho podniknout něco spolu...nikdo po něm nechce aby byl pořád doma na zadku, ať si vyrazí i sám a ne jenom sám...to dítě je přeci jejich obou. ..a mimochodem ani v případě zlomené nohy si neumím představit že bych partnera hodila přes palubu a dál do užívala na vlastní triko a jeho nechala doma, když je to jrhi boj, že si pořídil tu zlomenou nohu...
...má tam být: i sám ale ne jenom sám
Není hloupé rozcházet se jen kvůli tomu, že má přítel často jiný program? Já chápu podstatu problému. Ale taky jsem pročítala tvé jiné diskuze a přijde mi, že něco je možná jen trochu přehnanou reakcí? Fakt je to už teď tak vyhrocené, že nemá cenu bojovat za plnohodnotnou rodinu? Nestálo by za to zkusit to ještě aspoň po porodu? Já z tvých příspěvků pořád čtu, co všechno je špatně a co všechno nemůžeš... Fakt je to tak hrozné? Nemáš někoho, s kým bys vaší situaci mohla probrat a kdo vás zná osobně?
K tvé otázce - ano, přítel má pořád právo být otcem a tátou. A přišla by mi velká škoda, kdyby jsi se nesnažila, aby se tím tátou mohl opravdu stát. Dítě by tím přišlo o hodně. Pokud k rozchodu dojde, snažte se aspoň jako rodiče domluvit a snažit se, aby znalo mámu i tátu.
Já nečetla Tvoje jiné příspěvky, ale připadáš mi trochu přecitlivělá. Z vlastní zkušenosti doporučuju teď žádný ukvapený rozhodnutí nedělat, já měla - obzvlášť na začátku - na chlapa pifku permanentně. Ale Tvoje argumentace, že nepojedeš k jeho rodičům, protože si tam nemůžeš dát kafe, je teda zvláštní...no tak si dáš ovocnej čaj. Kamarády na grilovačce fakt pozdravit můžeš, a to, že jdeš dřív domů zdůvodnit třeba tak, že máš svou akci (z práce nebo slučák nebo co já vím). Já i dokážu pochopit, že se Ti nic nechce a prostě se tam kvůli půl hodině trmácet nechceš, ale to zase nemůžeš zazlívat partnerovi...a nevím, jak často je pryč a čeho se odmítá vzdát, ale není důvod, aby s Tebou proseděl devět měsíců (plus po porodu) doma. Když si můj chlap zlomí nohu, taky nepřestanu sportovat a chodit mezi lidi. Ano, budu se o něj starat, ale kvůli tomu, že on nemůže, běhat nepřestanu...
A jinak má stejný práva jako Ty, takže soud by určil formu a frekvenci styku podle toho, co by bylo nejlepší pro dítě. Hlavně se mu nemsti přes dítě, pokud na to dojde, to má právo na oba rodiče.
1. Ano, otec má k dítěti překvapivě stejná práva jako matka.
2. Pokud ho neuvedeš jako otce, může se domáhat určení otcovství soudní cestou. V rámci tohoto řízení soud rozhodne o úpravě poměrů, tj. péči a výživném. Čerstvě narozené miminko jde většinou do péče matky, ale to neznamená, že by otec neměl vůbec možnost se s ním vídat. Podle okolností může soud rozhodnout např. o pravidelném častém styku, klidně třeba jen na dvě hodiny přes den a postupně se bude ta doba prodlužovat i na přespání. Střídavka určitě taky není vyloučena (minimálně do budoucna), ale záleží na konkrétních okolnostech.
3. Pokud se odstěhuješ s dítětem bez vědomí a souhlasu otce, porušíš tím vlastně právo obou rodičů rozhodovat o důležitých záležitostech dítěte, konkrétně určení bydliště. Tady hodně záleží, na koho narazíš, některý soudce to může zohlednit v úpravě poměrů a styku k tvé tíži.
4. V zájmu dítěte je, aby bylo v kontaktu s oběma rodiči a ti byli schopni spolu vycházet, i když jejich vztah nevyšel. Snaha vymanit dítě z jakéhokoli vlivu otce není a nebude dobré řešení.