Osvojení syna manžela. Jak se postupuje?

Nevím, jestli to jde tak jednoduše. V ČR nic jako zřeknutí dítěte neexistuje. I rodiče zbavení rodičovských práv mají povinnost platit výživné. Dítě má právo na rodiče... Poradila bych se s právníkem, jestli existuje nějaká legální cesta a jaká. Podle mě soud max. svěří dítě otci do výhradní péče, ale to přece nejde říct si... Už se mi to nehodí, tohle dítě nechci, budu mít jiné...

Pro tebe je otázka, jestli jsi s adopcí vnitřně v pohodě, je to velký krok. Jako nevlastní matka (nelíbí se mi slovo macecha) máš trochu jiné postavení, jinou roli než vlastní matka. (Teda já to tak cítím, nikdy jsem to nezažila.) Plusem by bylo, že by se přerušil kontakt s problémovou matkou, tedy by některé věci budou jednodušší. Kdybys syna přijala za vlastního, tak bys měla víc zodpovědnosti za něj.

@marimanta Nenapadlo mě, že by to legálně mohl být problém, protože dítě se dá adoptovat z dětského domova, ale je fakt, že často je tam problém s adopcí z toho důvodu, že to dítě není právně volné.

@marimanta Nejde to si právě říct. Mě to hlava nebere, sama mám dceru z předchozího vztahu. Neumím si říct, že bych teďka jako řekla "nechci ji". Ale jak ji známe, už víme co trošku čekat a vidíme, že to myslí fakt vážně. Co jsem hledala v zákonech, tak to lze, pokud ona ji nechce, tak bych si ji musela osvojit. Výhradní péči pro chlapa odmítá, právě proto, že se bojí, že by musela platit nám. My ji slíbili, že nechceme nic, ale..

@marimanta my máme v rodině případ, kdy se otec dobrovolně u soudu zřekl a neprošlo to... byl zbaven rodičovských práv, matka se zřekla alimentů, ale v RL je jako otec uveden.. matka sledovaná sociálkou a výrok soudu zněl ve smyslu, že se dítěti nemůže každý půlrok měnit příjmení a rodič, protože se někomu zrovna nehodí.. je to asi hodně na individuálním posouzení

@levandule_k Byla bych s tím OK. Stejně se o něj starám, mám i dceru, ale bojím se spíš aby to neublížilo malýmu. Jenže nutit ji, aby ho vídala, když nechce mi přijde stejně krutý.

@dashyyy To je zajímavý. Zřeknutí nejde, to jsem v zákonech našla. Ale ona právě chce, že půjdeme na matriku (představuje si to asi jakože jen něco podepíše a je to) a tam ona dá souhlas mě s adopcí...Proto hledám nějaký postup jak se to má dělat. Jestli soud rozhodne jinak, to už potom je věc jiná...

@levandule_k jenže to jsou právně volné děti 😉 Jsem pěstoun a i když matka dítě málem zabila (a to u nás je ještě v pohodě, znám i horší příběhy), pořád je matka a má všechna práva.

@bereni u vás to má dvě roviny. Dítě a matku. Matce jde, zda se, o peníze. U dítěte... Neberte mu ji, navždy to bude jeho matka, součást jeho identity. Nemusí si vídat, pokud nechtějí, ale měla by v jeho životě mít svoje místo. Určitě bych se poradila s právníkem, jak tuhle situaci vyřešit.

@marimanta Ale tady se ho chce matka vzdat, takze by to pravne problem nebyl. Oni jsou manzele, takze i tuhle podminku splnuji.

@j.a.n.i ale to české právo neumožňuje vzdát se dítěte. To dítě má právo na rodiče a ne že se mu nehodí, tak se ho vzdá. Já netvrdím, že to nejde vůbec, ale určitě to není na pohodu.

No to je teda na velké zvážení. Když pominu právní kroky, jsi opravdu připravená být matkou po všech stránkách cizímu dítěti? Nepíšeš jak jste spolu dlouho, ale vzhledem k tomu, že máš malou holčičku z předchozího vztahu, asi zas tak dlouho ne. Já bych se bála, že vztah nevyjde a ty nakonec ještě budeš platit alimenty. Vím, že to zní hrozně, že chlapeček za nic nemůže, ale já bych na něco takového přistoupila opravdu až po mnoha letech společného života. Přijde mi to jako obrovský závazek stát se matkou jinému dítěti.

@marimanta My mu ji brát nechceme. Ale ona ho nechce. A bude hodně těžký mu udržovat hezké vzpomínky celý život na to "kdyby" se náhodou objevila někdy. Protože už te´d je to náročný. Je zatím rok hodně velkých nešvárů a jak nám řekla, chce zapomenout a začít znovu, nevidí a neslyší. Já vůbec nevím jak se k tomu stavět. Ráda mu dám vše, tak jak dávám dceři lásku, ale nevím jak to teď uchopit. Ze srdce mileráda půjdu a podepíšu, z morálního hlediska se bojím. Stavíme si proti sobě stále pro a proti. Nehceme aby vyrůstal v rodině, kde nemá matku, kde matka nemá zájem, kde stále čeká na to, že někdy přijde. On mi sám mami řekne, já ho miluju a opravdu nemám pocit, že bych nezvládla mu být mámou. Ale...možná by pomohlo kdyby napsal někdo zkušenost, nebo psycholožka jak to vnímají děti.

@marimanta To si určitě ani nemyslím, že je to na pohodu, ale zajímá mě správný postup, pokud se tak rozhodneme, zda má někdo zkušenost.

@marimanta Ale umožňuje, ve chvili, kdy se toho práva hodla ujmout nekdo další.

@bereni ono se tomu tak asi jen říká, bylo to tak, že si chtěl malou adoptovat tehdejší přítel maminky a otec s tím vším souhlasil.. neprošlo to přes sociálku, na doporučení socky to soudkyně neodklepla

@irmamala Zvažujeme. Na to být mu matkou jsem připravena, vesměs mu ji dělám teď "bez papíru" a klidně budu dál takto dělat. Ale je to zajímavý pohled, děkuji.

@bereni ale ty mu můžeš být maminkou i bez adopce. Na to nepotřebuješ papír....

@j.a.n.i to jsem nevěděla, před časem jsem na to téma narazila a nabyla dojmu, že to není možné. 😉

@marimanta No, ono to neni mozne jen tak, mysleno, ze by dite pak nemelo zadneho rodice, to mas pravdu. Ale pokud je zajemcem manzel/ka toho druheho rodice, tak to povetsinou projde.

@bereni Tak pokud nepujdete do adopce, tak bych rozhodne resila svereni do pece otce, tohle co mate ted by se mohlo vymstit.

Právně si skoro myslím, že je to neprůchodné, jak probíhala její péče od narození? Nezájem je až teď v poslední době? Lidsky si o ní myslím, že je to odpad společnosti, rozhodně bych jí to neulehčovala, když je tak pokřivená lidsky, aspoň finance synovi patří. Svýmu synovi způsobí svým nezájmem obrovské duševní zranění ikdyž se u táty a s tebou bude mít skvěle.

@marimanta Ano já to vím. Mě o to ani nejde. Spíš nevíme jak se poprat s touto "nabídkou" ze strany matky. Protože nevím jak to bude vnímat to dítě, když bude vědět, že někde v pozadí má matku co ho nechce. O to jak ho to třeba poznačí do života, že má a nemá matku jestli mi rozumíš.

@avadake
@avadake To je těžké. Právně máš pravdu. Ale pořád je to matka. A hlavně bylo těžký se poprat s tím co na nás tehdy naplivala u soudu a přenést se přes to. Bojím se toho, že když jen požádáme o svěření do péče, že ji soud vyměří nějaký výživný, i kdyby minimální a ona natruc bude zas dělat naschvály. Já si fakt myslela, že syna miluje, ale kddyž jsem viděla naposled jak se k němu chovala...hodně mě svrběla ruka. Měla ho v péči od narození, pak probíhaly soudy...stále potřebovala finance a dostala se do dluhů...My si malýho vzali přes komplet prázdniny, ji posílali výživné a ani nepípli. Nechápu jak můžou do jejich situace očekávat přírustek...ale to není na mém posouzení...spíš s manželem chceme pro kluka klid a pohodu..

@bereni psycholožka nevím, ale.... Mám v péči dvě děti, matka je svým způsobem života nenávratně poškodila, nesou si batůžky plné ošklivých věcí. Přesto mají dvě maminky, tu, které se narodily, a tu, která se o ně stará. Přese všechno jaká je a co udělala, je to jejich matka a já ji nikdy nenahradím. Přesto jsem to já, kdo k nim vstává, je tu pro ně, když mají trápení. Já se trápím nad tím, že nikdy nepovedou plnohodnotný život. Přesto bych jim teď o jejich máme neřekla křivého slova, na to si musí přijít sami. A i přes všechny mentální handicapy chápou, že oni mají dvě maminky a jsou z jiného bříška naše bio děti. Tuhle cestu bych viděla i u vás.

A co možnost, že syn bude svěřeny do výlučně péče otce a matce soud nevymeri žádné alimenty? Pokud matka s otcem sepisi dohodu ve smyslu, že matka není povinná na syna přispívat, je velmi pravděpodobné, že to soud schválí.

@emamaira To si myslím, že není reálné, vždy musí ten druhý přispívat a na nějaký dohody se nehraje. To jsme se ptali v létě právničky.

@marimanta Já vím, že dítě musí být k adopci právně volné, ale neznám všechny možné postupy, jak se dítě může stát právně volným😉 Jinak smekám před tebou, že se věnuješ pěstounské péči.

@beremi Já bych se napřed zaměřila napřed na sebe, jestli skutečně zvládnu být matkou a ne macechou. Matka má trochu jinou roli, jiné postavení než macecha a v případě rozvodu (jenom čistě hypoteticky), víš že můžeš platit alimenty, nebo se o dítě starat. Přijde mi, že matka má více zodpovědnosti než macecha. (Ale je to jen můj pocit.)

A co ji k tomu vede, že se chce zříct svého dítěte, nevím. Možná si myslí, že když se ho zřekne, že si vymaže vzpomínky na všechny svoje životní pády, možná je vyčůraná a nechce platit alimenty. Před sebou stejně neuteče, jednou se jí to vrátí. Možná má tolik sebereflexe, že ví, že mu nikdy nedokáže být dobrou matkou a chce mu umožnit život v plnohodnotné rodině.

Jinak za mě chudák kluk, když se ho vlastní matka chce zřeknout a viní ho za svoje problémy. Pokud se k synovi chová škaredě, vidím adopci jako lepší řešení, aby na něj neměla nikdy vliv. Svým způsobem má štěstí v neštěstí. Jeho biologická matka se ho chce "jen" zřeknout, netýrá ho ani neskončil někde v popelnici. Vypadá to, že ty budeš fungovat jako normální matka, poskytneš mu lásku a s partnerem plnohodnotnou rodinu.

Pravda je někdy strašně krutá, ale neomlouvala bych jeho biologickou matku ani ji nepomlouvala.

Řekla bych mu něco , že někdy se nerodíme do optimálních podmínek, někdy nás v životě čekají náročné zkoušky. Jeho matka, co ho porodila má vlastní hluboké problémy a v současné době se o něj není schopna starat a chce, aby vyrůstal někde, kde se bude mít dobře. Že ty jsi máma, která ho neporodila, ale jsi máma, která ho vychovává a miluje.

Podle mě je strašně důležitý to dítě přijmout a nedělat rozdíl mezi vlastním biologickým a nebiologickým dítětem.

@bereni ne, znám z práce případy, kdy jeden rodič nepřispíval. Není to obvykle, to ne, ale jde to.

@levandule_k dekuju za tento pohled, je to k zamysleni❤️

A to ja bych byla pragmaticka mrcha a vsechno bych pravne usporadala - manzel at ma synka v soudem stanovene peci a jen at biologicka matka pekne plati, klouckovi muzete vsechny penize ukladat a jednou bude mit peknou sumu do zacatku... nemuze se jen tak vyvazat z povinnosti, delat ze syn neexistuje a vrkat nad jinym ditetem (beztak se situace muze opakovat).

Ze mu "delate mamu", milujete ho a pecujete o nej, to se da i bez papiru, on to casem sam srdcem pozna.