Bratr a dědictví
Mám takový, asi sobecký, dotaz. Nejprve rodinná situace. Když mi bylo 10let naši se rozvedli, když mi bylo 11, tak se narodil brácha. Mám pocit, že dneska je to podobně, ale tenkrát byla nějaká roční ochranná lhůta a dítě narozené do roku po rozvodu bylo automaticky bývalého manžela. Naši tenkrát chtěli soud. Můj otec řekl, že brácha jeho není a bráchův otec řekl, že jeho je. Můj taťka na bráchy nikdy neplatil alimenty, ani jinak se nestaral. Je pravda, že co se odstěhoval, tak krom těch alimentů na mě, tak ke mě se taky jako otec nechoval. Později dal můj taťka souhlas se změnou příjmení bráchy a ten má od té doby příjmení mamky za svobodna. Já s bráchem vztah taky nemáme nic moc. Sice nehádáme, cca rok se spolu bavíme trochu víc. Když neměl kde bydlet, koupila jsem starší malinký domeček, že když uvidím snahu, tak mu ho za čas nechám. Bohužel snaha se nekonala, spíš naopak. A teď dotaz. Můj taťka před časem zemřel. Smutné je, že se toho dožila moje babička. Jeho maminka. Po smrti dědečka mi babička říkala, že údajně sepsala závěť u notáře, kde svůj majetek odkazuje mě a taťkovi. Ale teď, když prý bude muset proběhnout dědické řízení po taťkovi, tak mi dochází, že se to nejspíš bude týkat i bráchy. Tam teda dědictví nebude žádné, ale jak by to bylo v případě, když zemře babička? Můj brácha ji v životě neviděl, nikdy to pro něj babička nebyla, nikdy se nezajímal. Ale jestli je papírově pořád syn mého otce? Jak by to bylo v případě, že babička závěť má a jak v případě, že ji nemá. O této papírové válci nejspíš ani nemá tušení. Momentálně na tom babička není nejlépe, je delší dobu v nemocnici a tam se jí rozhodně na takové věci ptát nechci. Krom toho i domluva s babičkou není poslední dobou jednoduchá a připadala bych si tak nějak blbě.
A s tím ještě trochu související dotaz ohledně dědictví po otci. Krom toho, že nefungoval bohužel nikdy moc jako otec, zničil se chlastem a hulením, tak po něm zůstaly dluhy na všech stranách. Zatím tuším cca 100000,-. Jak je to dneska, musím dědictví přijmout? Vůbec netuším z čeho bych to momentálně platila, když pominu to, že ani nechci. necítím bohužel žádný závazek. Mám si připadat jako mrcha? Dobře mi z toho není, ale vesměs jsou to dluhy z blbosti a udělané vědomě.
Budu ráda za každou radu i názor. Momentálně nemám na to si jít platit právníka. Popřípadě, co byste dělaly Vy?
Dedictvi po otci muzete v plnem rozsahu odmitnout, tj. Vsechny zavazky ale i majetek. A jestli tam jsou hlavne dluhy, tak i to doporucte i bratrovi! Pripadne dedictvi po babicce se bud podle zaveti bude tykat jen vas a nebobez zaveti podle zakona v prvni linii manzel a jeji deti, pokud ty nejsoi, tak vsech vnuku...
Takže nová závěť by byla nejjednodušší? Na vnoučata neplatí ti neopomenutelní dědicové? Kdyby napsala všechno na mě, tak je to vyřešeno? Brácha s ní nemá nic společného, biologického otce měl jiného. A o tomto, že je papírově na taťky ani babička neví. S bráchem vyloženě na nože nejsem, ale sobecky a hamižně, proč by měl mít dědictví po lidech, které si nikdy neuvědomoval, že jsou v jeho okolí. Ani já jsem si to nikdy moc neuvědomovala, že je toto nedořešené.
Neopomenutelní dědicové se dělí do skupin. Pokud z první nikdo nežije nebo všichni odmítnout dědit nastoupí druhá. Pokud se ve druhé stane to samé, tak nastupuje rozdělení dědiců č. 3 atd. První je manžel a děti, do druhé v tomto případě spadáš Ty- vnučka. Ale nevím jistě, jestli za těchto okolností díl otce připadne na Tebe a na bratra... Když napíše novou závěť, je to vyřešené a nejlepší řešení.
Děkuji moc. Budu to muset babičce vysvětlit. Řešit takové věci se starším člověkem a v nemocnici je mi dost proti srsti. na druhou stranu vím, že babička (a když žil i dědeček) chtěla mít vždycky tyto věci ošetřené. Možná zvolím diskrétní formu a než bych přijela jeden den já, tak bych jí poslala vysvětlující dopis. Měla by čas na rozmyšlenou. Když už špatně slyší, tak než to řešit tak, aby to věděla půlka nemocnice. Nebude to divný? Ale to už je dotaz asi úplně mimo. Ještě jednou moc děkuji
Nemyslím si, že by to bylo divný. Sama říkáš, že to chtěla mít vždy ošetřené. A že nechceš, aby to věděl kde kdo cizí je pochopitelné a moudré. Když špatně slyší, tak je asi fakt lepší jí to napsat. Může tu závěť napsat vlastnoručně, ale notář je řekla bych vždycky lepší, z hlediska toho, že by tu závěť mohl i někdo nějak napadnout, tvrdit, že to nepsala ona atd. a pak by se to muselo dokazovat u soudu a kdoví jak dlouho... Navíc se notář vyzná v tom jak je to po právní stránce dobře. Já mám třeba svou závěť vlastnoručně psanou, ale svůj podpis na ní jsem si nechala pro jistotu ověřit.
Myslím, že paní notářka, která řešila už i závěť babičky i dědy by snad mohla být i ochotná dojít za babičkou. Na tom jejich malém městě jsou lidi nějak ochotnější než ve velkých městech. Děkuji
Já jsem před dvěma lety sháněla notářku kvůli ověření podpisů v nemocnici v Liberci a žena z její kanceláře ochotně hned druhý den po napsání dotazu sama zavolala a přišla. Ono asi záleží spíš na lidech. Jinak, co jsem četla, tak notář má to přijití za člověkem, který nemůže fyzicky přijít přímo němu v popisu práce. Důležité je při sepsání závěti jen to, aby byl člověk při smyslech.
To babička je, jen špatně slyší a hůř chápe některé složitější situace. Ale to teď chápu špatně i já :D.
Jenže tenkrát po taťkovi a mamce chtěli testy DNA a ty byly na tehdejší dobu dost drahý. Na to neměli. To vím, že tohle se řešilo. Taky to, že bráchův otec řekl, že otec je a můj Taťka, že není. I přes to se s tím prý nedalo nic dělat. A když teď taťka zemřel a já musela vyklízet pronajatý byt, tak jsem tam našla z daleko pozdější doby papír, že taťka dává souhlas s příjmením bráchy. To znamená, že v té době nejspíš jako otec uvedený byl. Od té doby určitě žádný další soud neproběhl. Taky mě napadlo, že bych si to ještě ověřila. Na matrice mi řeknou taťkovi potomky?
Ahoj, snad by měli- musíš ale prokázat svým rodným listem, že jsi jeho dcera a platí se poplatek za nahlédnutí- asi 30 Kč za jedno. Ono pokud tvá babička neměla žádné další děti a pokud ty bys byla jediná její vnučka- papírově, tak jsi jediná dědička ze zákona.
No takhle si to asi babička myslí, teď, když taťka bohužel není. Před tím měla závěť na mě a na taťky rovným dílem. Zkusím ještě tu matriku. Děkuji
Ahoj, dědictví po otci ani dnes nemusíš přijmout a na pocity, že jsi pro to mrcha se vykašli- neneseš žádnou odpovědnost za jeho dluhy. Tvůj otec byl dospělý a svéprávný člověk a když se vědomě zadlužoval, tak to dělal na vlastní odpovědnost. Nezadlužoval se přece s vědomím, že to za něho bude splácet někdo jiný.
Pokud Tvá babička nechala závěť, dědí se ze závěti. O to, co Ti přesně odkázala nepřijdeš. To, co odkázala otci bude, vzhledem k jeho úmrtí (mrtví nedědí), rozděleno na jeho dědice ze zákona. Těmi jsou v první děd. skupině manželka v době smrti (ale nikoli bývalá)- pokud byla, a děti u kterých je uveden na matrice jako otec. Tu jeho část dědictví si po něm tedy rozdělíte s bratrem půl na půl (pokud nebyl v době smrti ženatý). Pokud byl, tak z ní dostaneš 1/3.
Pokud závěť nenechala a její manžel nežije, dědí po ní její děti. Pokud tyto nemohou-jsou po smrti nebo dědictví odmítnou, tak dědí jejich děti jejich díl rovným dílem.
To, jaké vztahy měl tvůj bratr se svou babičkou při rozdělení majetku roli nehraje, papírově je to pořád její vnuk. Ale lze , nevím přesně jestli už v průběhu dědického řízení nebo až po jeho skončení, rozdělení dědictví soudně napadnout a pomocí žaloby dokázat, že jí např. neposkytl pomoc ve stáří a nejevil o ní zájem, jaký by o ní jevit jako vnuk měl. Pak by celý díl po otci připadl Tobě.
Závěť lze napsat i vlastní rukou, je potřeba se na ní i vlastnoručně podepsat atd.- lze to najít na netu. Pokud je babička schopná, tak ji může sama takhle napsat i v nemocnici. Ta u notáře pak pozbude platnost a nahradí ji automaticky tahle. Jinak notář pro sepsání závěti může po domluvě zajít i do nemocnice za babičkou a tam to s ní sepsat, když to vyjednáš. Ale být Tebou tak si s babičkou o tomhle promluvím. Nemyslím si, že bys jí tím nějak vytočila. Myslím, že i ona sama má touhu, aby se po její případné smrti s jejím majetkem naložilo podle jejího přání.