Rekonstrukce na klíč nebo půjčka?

@lida9 Já bych tedy rozhodně neinvestovala peníze do něčeho, co mi neříká pane. Ač je to rodina, nikdy nevíš, jak se vztahy vyvinou.

@michaels jak je psáno, stavbu na klíč můžete půjčkou maximálně zaplatit. Klasické půjčka má vyšší úrok než hypotéka, o dost se prodraží.

Motás dvě věci dohromady, způsob financování a způsob provedení rekonstrukce. Osobně bych do varianty na klíč nešla, aktuálně s manželem stavíme svépomocí dům a to co vidíme kolem sebe, je těžké najít spolehlivou firmu... pokud si nechcete dělat nic sami, spíš bych volila shánět si jednotlivé řemeslníky sami, na doporučení apod. Naši teď rekonstruuji byt a oslovili právě firmu, která měla vše zařídit a udělat. Rozpočet byl šíleně napaleny, například za elektriku si uctovali 90 tisíc, teď si našli naši elektrikáře, který to udělá za méně jak polovinu a to je dost vyhlášeny a nechá si svou práci dobře zaplatit... zkus stránky modrastrecha.cz, najdeš tam plno tipů i konkrétní doporučení na firmy... a jak bylo psáno výše, nepoustela bych se do financování bydlení, kde mi nic nepatří... nikdy

No já bych nejdřív řešila to, aby ta část kterou obýváte byla vaše. A co zbytek domu? Je manzel jedinacek?...

Firma na klic provede opravu/rekonstrukci "na klic", tedy se csim vsudy dle zadani. Nefinancuje ti nic a bude to chtit dost dobre zaplatit. Napr. stavba celeho domu na klic je pekne mastna. Nema tedy souvislost s otazkou financovani. Pujcku s manzelem zvazte, ja bych do toho nesla, vlastnictvi ci postoj tatinka se muze zmenit a vy budete bez domu i penez. Nemuze na stavbu prispet tatinek? Nebo na vas barak prepsat darovaci smlouvou?

Ty mistnosti se museji předělat, protoze se nedaji používat. V přízemí jsme si udelali jednu místnost a zbytek chceme udelat najednou. A přepsat barak na me rozhodne ne.

@malinkaelinka proto se na to ptam, protoze jsem nevěděla co si mam pod pojmem na klíč představit.

Pro nas je zbytecne si stavět vlastni i kdyz bychom chteli tak pozemek máme. Tohle je veliky dům, ve kterem s nami ještě bydli prarodiče a vse je v pohodě. Az jednou nebudou tak jak rekl tata na co by bydlel sam ve velkem dome. Sam by vse nezvládl.

jak už tu bylo psáno. já bych si rozhodně nedělala celoživotní dluhy na něco, co není moje, k čemu nemám žádná práva. nikdy nevíš, co se stane. poletíš s holým zadkem a s dluhem na krku. ne, že bych ti to přála, ale svět holt není růžovej ☹ jak je tedy celý dům velký? komu všemu patří? kdo všechno v něm žije? kdo všechno bude případně dědit? jedna věc je u někoho přebývat a jiná tam sama investovat. nejdřív bych vyřešila papírové a právní věci a pak teprve řešila půjčky a opravy. celé je to pak hlavně jednodušší. já jsem třeba teď v mezi čase a můžu ti říct, že ta nejistota, jestli opravdu budu mít i majetek nebo jen starosti není fakt nic příjemného. mít jinou možnost, tak do takového risku rozhodně nejdu!

@michaels Ahoj,rozumím ti,máme to úplně stejné. Bydlíme v rodinném domku s mými rodiči,dům je psaný na ně. Zafinancovali jsme rekonstrukci celého patra,aby vznikly dvě samostatné oddělené bytové jednotky,takže každý máme své soukromí. Financovali jsme to z úvěru stavebního spoření,nebylo třeba ručit nemovitostí,jen souhlas majitelů,že s rekonstrukcí souhlasí. Taky veškeré papíry na úřadech museli podepsat oni jako majitelé. To stavebko vyšlo finančně asi nejlíp,ale museli jsme doložit všechny faktury,že jsme peníze použili opravdu na onu rekonstrukci. Do domu investujeme běžně,všechny výdaje napůl,i když není náš. Dělali jsme novou střechu,vložkovali komín,kupovali kotel na tuhá paliva...je toho spoustu. Máme tady trvalé bydliště,jsme tu doma a opravdu neřešíme,že barák není psaný na nás. Ono hodně záleží na tom,jaké máte v rodině vztahy. Při běžném slušném soužití v tom opravdu problém nevidím,je to taky výchovou. Takže ano,na tvém místě bych do domu klidně investovala,taky jsme to udělali. Na klíč ne,to zadáš všechno firmě a ta si to nechá pěkně zaplatit,spíš přeplatit. Nejlépe svépomocí,měli jsme to tak,ale manžel je šikovný řemeslník,to samé taťka,tchán,švagři,rodina...takže nebyl problém,každý udělal něco 🙂 A jinak řemeslníky,živnostníky,kteří dělají sami na sebe. Nejlíp odněkud z okolí,třeba na něčí doporučení. Takoví lidé se snaží svou práci udělat opravdu dobře a přitom za slušnou cenu. Hodně štěstí při rekonstrukci,určitě výsledek bude stát za to!! 🙂

@verkaver ony dnešní dobré rodinné vztahy ti ale budoucnost nezajistí. pokud jsi jedináček, tak ok. ale pokud nejsi... :-/ rodiny se rozpadly už i pro méně než dědictví domu nebo jeho části. já i přítel jsme třeba z hodně dětí a představa, že my celý život vrážíme do obřího domu, zvyšujeme mu hodnotu a pak až přijde na lámání chleba budeme muset z té zhodnocené nemovitosti vyplácet xy osob? šílená představa!

@blahova_andrea No my to máme jinak a ne,nejsem jedináček. Jen u nás je zvykem,i v širší rodině,navzájem si pomáhat a nedělat si naschvál,,prostě to tak je. Opravdu neřešíme,jestli má někdo něco víc než jiný,držíme pospolu a problémy mezi sebou nemáme a to už po několik generací... Bydlíme pospolu,já se svou rodinou a rodičema v jednom domě,vedle nás na stejném pozemku,na společné zahradě ségra se svou rodinou a babička,vedle sestřenice s přítelem a rodičema a tak dál. Na všem jsme se vždy dokázali a dokážeme domluvit a všechno máme tak nějak společné,dílny,pergolu,zahradu,stání na auta... Když vy to tak nemáte ,to neznamená, že to tak nemohou mít druzí.V dnešní uspěchané a závistivé době jsme asi někde jinde a díky Bohu za to.

@verkaver nezbývá než přát, aby vám to tak i vydrželo. já už z takové naivity vyléčena.
jinak jsem neřekla, že my to tak nemáme. myslím, že jsme poměrně na začátku cesty a nechci prostě riskovat její nehezký konec (jakých je vidět všude okolo nemálo). proto co není psáno, není dáno a nelze na to spoléhat.
pokud je to u vás opravdu takto zalité sluncem, tak jste v dnešní době už asi spíš krásná výjimka, ne pravidlo a já jsem spíše pechfogl než šťastlivec, takže se svou povahou realistky nemohu spoléhat na to, že budu jedna z těch mála 😉
my se s přítelem shodli a nabídku opravy patra v nemovitosti jeho rodičů jsme s díky odmítli. nevěřím tomu, že budu někdy na vteřinu litovat 😀

@blahova_andrea V pořádku,každý to má prostě nějak. U nás už toto soužití funguje,co pamatuju. Ségra dostala dům od babičky a nevyplácela nikoho,taťku ani tetu,babiččiny děti. Ani by to nikoho nenapadlo po ní něco chtít. My zas automaticky zůstáváme v domě rodičů a taky se neřeší,že bychom měli něco dávat sestře,nesmysl. Každý má své bydlení a nepotřebuje peníze někoho jiného. Manželovi rodiče žijí taky v dvougeneračním domě,kdysi s babičkou,ta už zemřela,takže teď sami dva ve velkém domě. Manželův brácha si postavil svůj dům,o rodný dům rodičů nemá zájem,takže v brzké době připadne našemu nejstaršímu synovi a taky nemusí nikoho vyplácet. Opravdu by nás hanba fackovala,kdybychom po sobě navzájem chtěli nějaké peníze. Takže takto to u nás funguje. Vždycky se pro všechny najde nějaké bydlení,se kterým mu ostatní ještě pomohou a je to. A když někdo dělá nějakou opravu,rekonstrukci,tak automaticky kdo z rodiny má čas,jde a pomůže,vzájemně. A toto neplatí jen pro rodinu,ale naprosto nezištně i pro nejbližší kamarády. Takže super. Škoda,že to tak nemá každý... A naivní nejsem 🙂 V určitých věcech člověk musí být realista,ale tady jsem si prostě jistá,u nás to tak funguje a učíme tomu i naše děti.

@verkaver taky jsme to meli v rodine takhle idylicky...presne jak popisujes...no pak jim jednoho dne ruplo v kouli a problem na svete...kdyby bylo vse pravne osetrene, tak by se usetrilo spoustu starosti...take jsem do te doby neverila, ze v nasi by se neco takoveho vubec mohlo stat...takze co je ted, nemusi byt zitra...takze bych si byt tebou dala pozor...i kdyz chapu ten tvuj pocit...taky jsem ho mela...

@zaludova Škoda,že nás neznáš,jinak bys toto nikdy nenapsala... je mi líto,že to u vás takto dopadlo. U mě to není pocit,prostě je to tak dané. Hotovo. Asi to vidím jinak,máme to tak zažité,ty jsi mladinká,těžko říct,jak to fungovalo u vás. Jak píšu,u nás to tak měli už naši prarodiče,rodiče,sourozenci a teď se to začíná týkat i našich dětí,protože budou za chvíli dospělé,některé už jsou 🙂 Já si jsem jistá,opravdu nepotřebujeme mít cokoliv právně ošetřené,prostě se domluvíme. Ale to je těžko tady psát,když nevíte,o co jde,když naše příbuzenstvo neznáte. Možná se tomu těžko věří nebo chápe,ale je to tak. Jinak to vysvětlit neumím,ale rozumím,že tomu každý neuvěří a nepochopí...to nevadí 🙂

@verkaver tak mě to ale jako nesmysl právě nepřijde. mě přijde logické, že když mám víc dětí, tak jim musím nechat všem stejně. a ne, že jeden dostane dům a ostatní nic. cítila bych se špatně vůči těm ostatním dětem a myslím si, že ani dítě, které by dům dostalo by se necítilo dobře vůči sourozencům.
tak u vás to tak asi funguje proto, že máte furt dost nemovitostí k bydlení a vždy se jen hledá někdo, kdo se o to bude dál starat a žít tam. jenže v mnoha rodinách je to o tom, že lidi žijí v nájmech nebo si vzali drahé hypotéky, aby měli kde žít a pak je rozdíl, když někdo platí hypo a jiný dům zdědí, udělá novou koupelnu a bydlí si bez dluhů. chápu, že kde je všeho dost, tam se neřeší jestli mají všichni stejně. ale tam, kde nic není, tam to může udělat hodně zlé krve a přijde mi, že zbytečně. nechci být něčeho takového součástí, tak se tomu chci vyhnout.

@blahova_andrea Však píšu,v pořádku,každý to máme nastaveno jinak,tak to prostě je. Ano,vždycky se u nás snažíme postarat o děti. My třeba máme čtyři a už teď vím,že budou mít kde bydlet. Ale chce to právě tu souhru a vzájemnou pomoc,protože vždycky budou dvě rodiny ve dvougeneračním domě . Je to hodně o lidech,ale domluvit se dá. Pokud si tedy sami nenajdou jiné bydlení samozřejmě.

@verkaver tak já mám děti dvě své a dvě nevlastní, takže mě budoucnost docela děsí. náš domeček rozhodně není dvougenerační, je malý, jen pro jednu rodinu. 4 děti se budou dělit fakt těžko.