Děkujete manželovi, že vydělává peníze?
Ahoj, píši radši anonymně. Můj dotaz je, zda vyjadřujete manželovi díky za to, že vydělává.
Abych ujasnila situaci. Můj muž vydělává velice dobře peníze. Já jsem ještě na MD ale brzy budu končit a hledat si práci. Teď je mezidobí, kdy děti chodí dopo do školky. Já se doma opravdu poctivě vzdělávat, abych byla trošku pro potenciálního zaměstnavatele atraktivnější.
Mateřská mi chodí 7 tis. Do prosince jsem ještě měla i peníze na účtu, které jsem vydělala před MD, kde jsem 6 let. Platila jsem všechno dětem, běžně nakupy dle potřeby, občas vstupy někam na bazén, výlety vlakem, všechny dárky, prostě co bylo třeba. A neřešila jsem to. Manžel se me občas zeptal, zda mám peníze. A ano měla jsem. Teď ale už moje zásoby došly a já má 7000 měsíčně.
Manžel platí velké nákupy, byt, auto,benzin-ale z 90% jezdí jen on a větší výdaje. Před Vánocemi jsem ho požádala, zda by mi neposlal nějake peníze, že už nemám. Poslal 5000. Do koupila jsem dárky, nějakou drogerii, Mikuláše, zaplatila školku a byly fuč. To bylo poprvé co jsem si řekla. Manžel mi hned ale říkal, že bych bych mohla někdy poděkovat, že nás živí. Ok, řekla jsem, že jsem ráda, protože ano, můžeme jezdit na dovolenou, máme pěkné auto. Co jíst...
Od Vánoc jsem šla 2x na velký nákup. Z legrace jsem natáhla ruku a čekala na jeho kartu.A byly u toho trochu tanečky, že jsem nepoprosila.Tak jsem poprosila a on že mi jí rád dá.
Řekla jsem, že si teda beru kartu, kde máme společné peníze. Jsme manželé tak to neřeším. A on hned, kolik jsem tam já naspořila?
O víkendu jsem říkala, že se chci podívat kolik stojí ojeté brusle pro dceru a on na mě zavrčel, že to mám snad jedno když to bude platit on (jenže doposud jsem všchno dětem platila já).
Když se mně po Vánocích zeptal, kolik mám na účtě a já řekla, že 300, odfrknul usměsně.
Strašně mě o mrzí. Jsou to přece naše společné zažitky,děti, potřeby.
Pořád říká, že to vydělává pro nás...ale proč prostě to tak hrotí. Já taky chodila do práce a budu, doma dělám většinu věcí.
Říkala jsem mu, že by ně zajímalo, zda každý chlap dělá takové tanečky když má dát na nákup potravin ženě kartu. A on že by ho zajímalo, zda každá ženská nemusí řešit zda chlap vydělá. Ale já si nekupuju nic pro sebe. Ponožky když je na nich díra. Oblečení ze cekáče (což mi nevadi) ale že bych byla jak některé maminky ve školece(krásné věci, nové bundy, boty). Nic. On to nevidí a ještě říká, že mi koupí tam to a tam ono. Ale skutek utek. Prostě jen slova a nebo bych musela prosit a chválit jak vydělává a je skvělý, že nás zajistí...
A opravdu peněz na účtě má hodně a výplaty má veliké.
Zvykl si že jsi nepotřebovala a tak se teď cuká, nechápe to. My si říkáme o peníze navzájem. Sice u toho máme taky blbý kecy, ale už spíš ze srandy. A ne. opravdu nemáme na vše co bychom chtěli, takže občas ty řeči jsou i oprávněné.... Ale má jeden tak dá, nemá, dá druhý. Ono je možná kolikrát lepší mít jeden společný účet na všechny nutné výdaje (včetné paušálu na jídlo, restaurace, oblečení a boty, dopravu, zábavu, prostě komplet všecko, co normálně kupujete) a ten doplňovat.
Když on chce, abys mu děkovala za to, že vydělává, tak on by ti naopak měl děkovat že vychováváš děti, staráš se o ně, uklízíš, vaříš, ....
O tom je prostě partnerský život, že každý dává do společného to, co zrovna může.
Když mi přijde rodičovský příspěvek tak zaplatím pojistky, spoření apod., ze zbytku peněz postupně nakupuji jídlo, drogerii nebo co je potřeba pro děti a když už nemám peníze, tak mám kartu k účtu manžela. On sám mi jí dal, abych mohla v klidu nakoupit co je potřeba. Neutrácím za blbiny, na sebe si kupuji věci minimálně a u nákupů přemýšlím co koupím, jestli je to za dobrou cenu nebo ne. Chlap tvrdí, že je rád, že zvládnu vše zařídit okolo domácnosti a nikdy mi neřekl, že bych mu musela děkovat. Máme spolu děti a společné jmění, i když já za poslední roky moc do rozpočtu nepřispěla, ale to se změní až začnu chodit do práce 🙂.
Takhle se choval můj ex ,neustále hádky pro peníze ,že on pracuje a že to jsou jeho peníze ,když chci peníze ať jdu do práce ,také jsem byla na MD ,před MD jsem nepotřebovala jeho milodary , krásně jsem vystačila i zbylo ,ale pak jsem brala kolem 7000kc a to už je poznat ,vůbec to nechápal ,také mi dal podle něj částku a pak už nechtěj už jsi dostala ,bylo mu jedno ,že když byl bez práce tak jsem ho živila ,dávala mu i kapesné aby něco měl ,jinak jsem platila vše sama ,protože nepracoval ,když se to otočilo a potřebovala jsem já ,najednou dělil " moje ,tvoje peníze".
Nikdy jsem nerozdělovala moje tvoje vždycky naše ,prostě jsme na to dva ,on ale ano a nedalo se to vydržet pokaždé škemrat ,aby mi dal třeba na výlet ve škole ,ještě to blbě okecal ,vyčetl co mohl .
Prostě od začátku máte vztah nastavený dost divně .tohle neznám no.zvykl si že ho nepotřebuješ a ty si ho doteď nepotřebovala,nějak nechápu proč si používala našetřené peníze, takže tak trochu sis to tak nastavila sama
@jirovapa máte to dobře zavedené ,a manžel je skvělý ,takhle by to mělo být ,je jasné ,když žena je doma s dítětem ,že nemůže nosit 20000 Kč ,a až zase bude pracovat tak se to zlepší ,no můj ex to nechápal a slovo ono se to zlepší nechtěl vůbec slyšet .
Nedekuju manželovy co to je za kravinu (skrz práci samohrejme) jinak slovo děkuju používáme často když vidí že je doma vše hotové a nebo teď když jsem po zákroku manžel se o vše stará tak jsem ráda a řeknu mu samohrejme děkuju a ano jsem ráda že v dnešní době má práci prošli jsme si i obdobím kdy skrz diagnózu naší dcery cukrovka 1 stupně o práci přišel jelikož jsme se museli vzdělávat v nemocnici skrz aplikaci inzulínu a i tak se o nás postaral nikdy nebylo slovo já vydělávám ty nic tak máš smůlu ne máme účet já platim kartou v mobilu to i vidí a když mu pipne SMS že jsem platila tak si dělá legraci že utrácím vydřené penize 😂😂 ale jinak nikdy nic neřekl ...
Tak ja když mi manzel pošle peníze, nebo nakoupí tak mu poděkuju. Ale on mi zas řekne dík, když mu dám jídlo na stůl, nebo když mu vyperu montérky na ráno do práce apod... Alespoň oba dva víme, že když podekujme nebereme to jako samozřejmost.
A on ti snad poděkoval, že si 9 měsíců se tahala v těhotenství s břichem, protrpěla porod, o změny těla a náladě nemluvě, nonstop se staráš o děti a domácnost??? Tohle by měla být samozřejmost, že holt když jsi na MD, tak finančně vás živí hlavně on.
Přijde mi normální,že člověk pracuje. Přijde mi normální, že rodina hospodaří společně, nedělí moje tvoje.
My mame take oddelene ucty ale! Muj manzel mi posila mesicne penize na potreby pro deti, malé nákupy a popripade neco pro mne. Kdyz sem byla na MD mela sem 8000 rodicak + od manzela dalsich 14000kč. Do toho on platil hypoteku, energie a nakupy. Vzdy kdyz mi penize poslal sem mu podekovala ale nevyzadoval to, prislo mi to proste normalni. A take mam kartu k jeho uctu a kdyz potrebuji tak zaplatim s ni. Pro mne je nepochopitelne, ze si svoje nasetrene penize takhle minula. Vzdyt pises ze vydelava nadstandartne 😏
Ano jsem vdečná manželovi,že vyděláva ,ale o vdek nestojí.
Pardon, ale to je teda slusny hovado. On ti dekuje za to, ze se staras o deti, zes pro ne doted nakupovala vse ze svyho rodicaku a uspor? Nevim, proc by ses mela takhle doprosovat o penize, ktery jsou jako manzelky vlastne tvoje? My to taky nemame idealne rozdeleny, nemame spolecny penize, ale kdyz jsem sla na rodicak, manzelovi jsem rekla, ze si proste nastavi trvaly mesicni prikaz a bude mi neco posilat, ze z deseti tisic nezaplatim jidlo a dalsi potreby pro celou rodinu, ze uspory sice mam, ale rozhodne nevidim duvod, proc bych na ne mela sahat, kdyz on vydelava. Kdyz je potreba neco vetsiho (napr. se rozbije pracka), vyberu a koupim novou a poslu mu fakturu, at mi to posle. Nikdy nerekl ani slovo, ale jsou chlapi, kterym to proste nedochazi. Ano, podekovat chlapovi, jak se hezky stara o rodinu, je urcite na miste, ale ne tak, jak si to vynucuje ten tvuj, krery te stavi do role chudinky, ktera nevydelava a ma byt vdecna za almuznu, za kterou koupi neco pro rodinu. My kdyz jdeme nakoupit jidlo spolecne, vzdycky automaticky plati manzel. Myslim, ze u vas je spis na miste vazna promluva o tom, jak fungovat financne dal, idealne aby ti posilal trvalou platbu. Vycislila bych mu, kolik stoji mesicne nakupy a veci pro deti + mysli na sebe, at si nastavi ten trvaly prikaz, upravit castka/zrusit po nastupu do prace to jde jednoduse. Aby ses musela o kazdou castku doprosovat je opravdu hrozny.
Tak ne, že bych před ním klečela a děkovala, ale myslím, že to není úplně standard, nebo povinnost, takže bych nějakou formu vděku a pochvaly najevo určitě dávala. Ale samozřejmě jen pokud by neměl takové jedovaté poznámky, to je trošku ubohé.
@jirovapa Máme to podobně, jen tedy nemám kartu k manželovu účtu (nechci ji), ale kdykoli si řeknu, pošle peníze, většinou i víc, než o kolik si řeknu. Tu a tam se zeptá, jestli mám. Minule se teda pozastavil, že už mi peníze došly, tak jsem připomněla Vánoce a skoro se omluvil, že si to neuvědomil 🙈
Takže ne, neděkuju, že nás živí. Ano, poděkuju, že mi přepošle peníze, ale je to prostě reflex, on to rozhodně nečeká 🤷♀️ Naopak dává často najevo, že je rád a vděčný za to, jak se starám o syna a domácnost, takový ten management co, kde, kdy... Jsme manželé, peníze jsou společné a je jedno, kdo je vydělal. Můj muž ví, že bych se do práce ráda vrátila už nějakou dobu, ale jaksi nemám kam dát dítě.
A ještě dodám, že u nás byla nějakou dobu ve hře i varianta, že by na RD byl manžel, protože moje práce je líp placená. Nakonec jsem doma já, ale prostě peníze jsou společné. Tady není o čem diskutovat. Máme kolem sebe i páry, kde to takhle nefunguje a ty ženské jsou nešťastné, chlapi mému muži naznačují, že si to blbě zařídil 🤦♀️ No on si klepe na čelo, že jak jinak by to jako mělo být, že přeci já se starám o dítě, to je full time job...
Tak to je pecka. Nedekuji, děla to pro nás všechny. Když potrebuju kartu bez kecu se to neobejde, ale to už je takový nás zvyk. Dekuji jen v případě, když mi koupi knihu, nebo něco jen pro me. Já mu posílám měsíčně nějaké peníze, které mi stejně pak pošle zpět. Takže u nás je to celkem sranda😂 a je fakt, ze kdyby měl na kartě statisíce, tak neřekne ani slovo, když potrebuju. Tohle moc nechápu, ze musíte prosit o peníze na děti.
Nedekuji, ale cas od casu chvalim. Je OSVC, takze prijem je kazdy mesic jiny a kdyz se mu dari, tak zaslouzene chvalim.
A tohle je přesně důvod, proč mi přijde, že mít oddělené peníze je sebevražda. My máme peníze dohromady. Absolutně neřešíme, kdo co za kolik nakoupí. Prostě pokud je něco potřeba, tak to koupíme a nazdar. A ano, jsem na rodičovské, tudíž “můj” příjem je několikanásobně menší, než manžela.
Tohle to “teď budu platit já a pak ty” mi přijde úplně na hlavu.
Ale abych odpověděla - ne, nedekuju manželovi za to, ze vydělává peníze. Stejně tak nedekuje od mě, ze se mu starám o děti. 😀
Ne. Takhle to meli moji rodice a bylo to peklo. Presne kvuli tomu jsem se zarekla, ze vzdycky chci mit svůj prijem a to i na rodicaku...
Tak podekovani je asi spatne zvolene slovo, ale faktem je, ze i zena by mela dat najevo partnerovi, ze je skvele, ze se o ne stara - tedy je I financne zabezpecuje. Vzdyt co muzi maji radi - doceneni. Jsou to sice deti obou, ale tak zenska je prece chce taky... A kdyz je na rodicaku, je jasne, ze spravnej muz vypomaha, jak je treba. A znate to... Nekdy se fakt muze cejtit jako "kasa".... Jestli pak si i my zeny nezvykame prilis na fakt, ze staci natahnout ruku... Naopak se muzi, I kteri dobre vydelava ji, snazi prave dusledneji kontrolovat finance, protoze vi, jak tezce se na chleba vydelava. Ale to beru samozrejme ze sveho pohledu, jako vydelavajici matka od 3 mesicu veku deti....
A já třeba manželovi upřímně děkuji, že nás živí a myslím to vážně. A on zase upřímně děkuje za to, co všechno pro rodinu dělám, jak se starám. Ale já jsem prostě trvale doma (z mého i jeho přání, takhle jsme se domluvili) a on vydělává velmi slušně. Na rozdíl od zakladatelky ale nemusím o peníze prosit, máme společný účet, běžné nákupy řeším já a manžel jen vidí v bankovnictví, kde a za kolik jsem nakoupila. Větší nákupy do domácnosti jako nový nábytek, nová kola pro děti, dovolené,….řešíme spolu a manžel nemá problém s tím, pokud to platím kartou ze společného účtu. Já defacto nemám svůj účet a svoje peníze, na druhou stranu cokoliv potřebuju si můžu koupit ze společných peněz a muž s tím nemá problém.
Manzelovi nedekuji ze vydelava, ma vetsi plat, ale uspory realizuji ja. Jasne na RD to bylo narocny, ale vzdy jsme se na vecech pro deti i me dohodli. Na druhe RD jsem pracovala, poucena zkusenostmi z prvni, uz jsem nechtela jet na doraz. Do prace jsem sla vzdy hned jak to bylo aspon trochu mozne. Poznamky vaseho muze by me velmi ranily a jelikoz jsem hrda na svou samostatnost (on je casto v zahranici a ja mnoho veci, ktere resi pary spolecne resim ja) asi by me i vedly k zamysleni nad vztahem a jeho dalsim smerovanim. Nemam rada takovyhle typ poznamek, pokud je nejaky problem, je treba ho natvrdo sdelit a pokud to jde vyresit…
Děkuji za odpovědi. Jen chci říct, že nemám problém poděkovat a i říkám, že jsem třeba ráda, že si mužem dovolit jít do aquaparku. Do Zoo. Vše to je drahé, chápu. Peníze jen lítají. Opravdu nejsem rozhazovacna. A když mi poslal ty peníze, poděkovala jsem, samozřejmě.
Na druhou stranu doma mě nikdo nedekuje za vyprané prádlo, vytrenou podlahu, převlečeny periny. A za péči o děti mi nedekuje už vůbec. To spíš má připomínky k tomu, že jsem je nenaučil po sobě uklízet, že si málo hrají sami, apod.
Ono toho je víc a křivdy se na sebe nabaluji. Ceka nás rozhovor, to je jasne.
Přijde mi, že vy nehospodaříte společně, ale každý na svém písečku, ty jsi si udělala rezervu, ale tu jsi spotřebovala. Jako on se chová, jako by ty děti nebyly jeho. Není to milost, že ti posílá peníze. Já bych mu řekla, že mu chci ukázat, co kolik stojí, za co utrácím a jaký mám příjem do detailu bych mu to vypsala. Pak bych mu řekla, že si cením toho, co platí a zeptala bych se ho, jestli má pocit, že si ho nevážím a dělám z něj dojnou kravičku. Zeptala bych se ho, jak mám zabezpečit chod domácnosti s tímto příjmem.
Řekla bych mu, že si ho vážím, že se stará o rodinu a že chci, aby on ocenil, že vařím a vychovávám děti.
Ne, neděkuji za každý zaplacený nákup, stejně jako on mi neděkuje každý den za umyté nádobí 😄 Jednou za čas, když třeba řeší bonusy nebo nějaké větší výdaje, tak vyjádřím vděčnost za to, že nás zabezpečuje a že se máme hlavně díky němu dobře. A on mi zase jednou za čas vyjádří vděčnost za to, že z větší části obstarám děti a domácnost. Ale my to máme od svatby nastavené tak, že peníze a děti jsou společné, jen se v čase mění to, co kdo jakou mírou zajišťuje.
Jsem ráda, že se o nás manžel stará, že vydělává, říkám mu, že to dělá skvěle. Stejně tak on mi říká, že je rád, jak se o nás starám, že to dělám skvěle. Máme tři děti, nejstarší chodí do školy, prostřední do školky, já jsem momentálně doma s desetiměsíční dcerou. Většinu věcí hradí manžel (nájem, jídlo, pojistky, benzín, oblečení, potřeby pro děti), já to zajišťuju. Celý rodičák mám prakticky jen pro sebe a své potřeby, malé kupuju plenky, kosmetiku. Pokud si chci koupit něco dražšího, manžel mi dá svou kartu. Nikdy jsem se ho nemusela o nic doprošovat, nikdy mi nic nevyčetl. Protože jeho peníze jsou naše peníze, až se vrátím do práce, budou moje peníze zase naše společné.
Hospodarime společně a v životě by manžela nenapadlo po me chtít, abych mu děkovala. Alespoň to nikdy neřekl a nepozadoval, kdyby ano přišla bych di dost nepříjemne.
My si s mužem vzájemně ceníme toho, co druhý dělá, v čem se snaží atd. Ale to je něco jiného, než že si na druhém vynucujeme díkůvzdání tím, že druhého ponižujeme a zesměšňujeme.
ne manžalovi neděkuji, že vydělává. Je to snad samozřejmost. Vyděláváme oba, máme společný účet a opravdu ani jeden nemusíme řešit, co kdo zaplatil atd.