Chorobný strach z utrácení. Nějaká rada?

Chápu te. Po takové zkušenosti, v tehle době, na všechno sama. Zkusila bych si udělat systém, co z te rezervy můžeš použít a jak to pak postupně zase dosetrit. A totéž každý měsíc, prostě rozpočet nejen na podstatne věci, spoření, ale i či se vydá za veci navíc, ty, co nejsou nutné, ale jsou pro radost. Náhodou jsi dobrá, jak to zvladas.

Radu nemám. Já si ale naopak myslím, že nepopisuješ nějaký ,,chorobný stav". Ale máš to hodně dobře pod kontrolou, rady ostatních, kteří nejsou ve tvých botách, vůbec nepotřebuješ. Není na tom nic chorobného, naopak. Jsi na vše sama a tak máš obavy a počítáš - to je zdravé a v pořádku. Zároveň jsi ale nerezignovala a pokukuješ po tom, co by tě těšilo.. to je přece super start pro nějaké nadechnutí se k novému životu, nejlepší možný! Vrátit si do života, co tě těšilo, ale s rozumem, abys neměla starosti s existencí - však jo! Vždyť to děláš všechno správně a ty pocity jsou taky správné, rozfrcnout s lehkou hlavou všechny rezervy a pak koukat jak puk, když se něco posere, to by teprve byla depka. Neporadím, nedokážu to, z tvojí zodpovědnosti bych si naopak měla vzít příklad, na rovinu. Ale moc ti fandím, drž si tuhle linku a bude to dobrý, vždyť to za dané situace snad ani nejde líp. Jsi na to sama a starosti a existenční věci nemáš s kým sdílet, člověku to na náladě nepřidá, doba není ideální, hodně lidí to má napjaté i když jsou na to dva, natož v jednom. Ale třeba i to se změní ;) A finanční rezerva je dobrá si myslím, s tím se určitě dá spát v klidu, myslím, že na 15 měsíců rezervu má fakt málokdo, jsi dobrá.

Ahojky, to je nějaký divný, že jsi odešla s holým zadkem, proč? Mělas právníka? Proč jsi nechtěla svoje vynaložené peníze? Nebyli jste svoji, dům byl partnera ale máš nějaké bankovní výpisy žes něco hradila dodavatelům, nebo vše hotově? Nemáš jediný papír, žes něco platila?

@rozitta rozchod byl z me strany. Ale nikdo v tom nebyl, byl to rozchod z rozumu. Vice uvadet nebudu. Samozřejmě ze castky na vypisech jsou, ale nechtela jsem nic tahat pres pravniky, aby byly deti v pohode. Partner rekl at si vse co potrebuji odvezu, to jsem neudelala kvuli detem tam se narodili, tam maji primární domov... Njn moje blbost, a taky trochu hrdost. Jen musim uvest na pravou miru, ze na deti nejsem uplne sama. Mame nastavenou společnou péči vzdy tyden a tyden (pro me hrozny), o naklady se dělíme. Jenze porad jsou tady v Praze dost pro me vysoké. Skolku a skolu jim menit nechci, kroužky atd...

To je super, že jsi se při RD podílela vše na půl a přitom byt ani dům nebyl tvůj, ani se nedivím, že jsi z financí na nervy, protože já bych se s tímhle nemohla vnitřně nemohla také srovnat. No nezbývá tomu dát čas, ať si to vnitřně sedne. Brát to jako drsnou lekci.
Kolik potřebuješ, aby ses cítila finančně v pohodě?
Píšeš, že má rezervu na 15 měsíců. Doporučená je 6 měsíců. Ostatní peníze by v souladu s tvými cíli měli pracovat v investicích. (Jsem finanční poradce, takže jsem tím více determinovaná.)
Trochu uber s šetřením na sobě, pokud mega šetříš na jídle, tak tě to dožene zdravotně a co pak. Napřed se musíš postarat o sebe, aby ses mohla postarat o děti. Jídlo je základ. Neříkám, že si v lednu musíš kupovat papriku, mít každý týden lososa a hovězí, ale jídlo by mělo mít nějakou výživovou hodnotu.
Já bych udělala to, že bych se snažila, ať kroužky dětem platí on, ať jim zařídí nějaké spoření a investice na jejich jméno a spoří jim. V 18 to bude jejich. Ať se naučí odkládat pro svoje děti, kdyby časem přišel někdo jiný. Ať zkrátka víc nákladů táhne on, jako pomáhala jsi stavět dům a finančně jsi se podílela, aniž by to bylo papírově tvoje, kdybys méně investovala do partnerova majetku, ale někam pro sebe do fondu, jsi teď víc vklidu. Pokud má byt a dům, určitě finančně nestrádá, tak ať se snaží.

Jsi silna zena, mas muj obdiv, jak skvele to zvladas. Rekla bych ti jen jedno; neodbyvej sebe a deti na jidle (pises, ze si nekoupis poradne jidlo). Ja kdyz v minulosti po jednom prisernem rozchodu skoncila na psychoterapii, terapeutka mi rekla, ze doufa, ze jim hodne masnych vyrobku, protoze pry ze zkusenosti vi, ze ti pacienti, kteri se odbyvaji jidlem (casto plnym sacharidu) casteji berou AD. Na jeji radu jsem zacala jist vic masa a radeji jsem si odpustila jine veci (obleceni, kosmetiku, kadernici atd), a je fakt, ze jsem se vyhnula nutnosti brat AD (i kdyz pri prvnim sezeni to vypadalo, ze bez AD nedam ani ranu). Ona mi rikala, ze lidi si casto mysli, ze 'cukr je na nervy', ale ve skutecnosti razila teorii, ze maso je na nervy a ze masozravci jsou psychicky mnohem stabilnejsi, nez ti, co masa moc nesni. A moje zkusenost to potvrzuje. Hodne stesti, at se vsechno brzo v dobre obrati😘

Ty sis za 2 roky dokazala nasetrit rezervu na 15 mesicu? Neskutecne! Hele jestli to je preklep a mas rezervu 15 tis, tak ok, ale jestli fakt na rok, tak se probud a zacni zit a ten zivot si uzivat.

@levandule_k jestli ma rezervu na 15mesicu tim mega uspornym zpusobem jak zije ted, tak to mozna odpovida tem 6 mesicum. Coz by bylo ok. Jedinou vadu na krase vidim v tom az chorobnem setreni.

@konidana já jsem pochopila, že většinu rezervy našetřila ještě, když žila s ex a teď je krátce od něj pryč..

@levandule_k ano je to tak. Vetsi cas penez je jeste z kdyz jsem byla ve vztahu. A kdyby nahodou neco, mam opravdu na 15mes, ale nemam vlastni bydleni, nic...

Do té zahrádky bych šla, je to druh relaxu pro někoho se rýpat v hlíně.
Jinak chce to čas to zpracovat, je dobře, že to řešíš s psycholožkou. Já mám ráda i různé knížky z osobního rozvoje, zase ti ukážou jiný pohled, ale není to náhrada za terapii, spíš takový doplněk.
Není ostuda bydlet v nájmu, když je vysoký nedosáhneš na příspěvek?

Máš vlastní důstojnost, máš možnost si zařídit život po svém, máš možnost si najít partnera, který tě bude hoden, ale chce to zpracovat to trauma, jinak si zas přitáhneš nevhodného partnera a nebudeš s ním šťastná. Do rakve si nikdo majetek nevezme.

Ja tě chápu. Nemám to vyloženě jak ty, ale mám prostě období, kdy chorobně šetřím, nakupuju jen nutné věci, nebo žádné a vyprazdňuju spíže. Teď to zrovna mám, dětem a i sobě nedopreju nic a když mám něco utratit, tak jsem zoufalá. Nicméně tohle období vystřídá druhé, kdy naprosto bez problémů a bez výčitek utratím vše, co jsem v úsporném období našetřila. Najít nějakou rovnováhu mi zatím moc nejde. Ale vlastně mi to ani moc nevadí.

@78marcela vždyť to je dynamická rovnováha 😉 mimochodem, mám to velmi podobně!