Křtiny, co je k tomu potřeba? Manželka pokřtěná není

Jo, no a na těch sezeních, nesnažil se vám farář vykecat díru do hlavy..??? 😀 😀
Ptám se proto, že manželka by pak na další sezení odmítla přijít... Nám jde spíše o to, aby dítě bylo pokřtěný, než o to aby nás někdo přesvědčoval o víře v boha...
A ajště bych se zeptal na kolik to tak celkově vyjde..??
🙂

Ideální je, zajít rovnou na faru a tam se zeptat. Obecně kdo žádá křest, mělo by se mu vyhovět, ale ne vždy to jde takhle snadno. Záleží třeba i jestli jste manželé, zda jste měli církevní svatbu, jak jste na tom s aktivním prožíváním víry apod. V církvi není úplně v tomto jednota, co všechno se má požadovat.

@meor asi takhle..pokud nemáte živou víru v Boha, tak je blbost chtít křtít dítě. Mimo jiné tam slibujete, že ho budete poznáváním Boha provázet, slibujete že ho ve víře budete vychovávat.
Pokud se na to necítíte, tak se na to vykašlete rovnou. Na důvod a motivaci proč chcete křtít se vás zeptá hned z kraje.
A křest je zadarmo.

Ok, díky moc... 🙂

Nejsem pokřtěna, manžel ano. Svatbu jsme meli v kostele -na zadne "sezení" jsme nemuseli. Křtil nám stejný farář -opet zadne "sezení". To že jsme nechali pokřtít malou neznamená přeci, že me někdo bude přesvědčovat k vire, kdyz ja jsem nevěřící. V tomto je nas farář skvělý. Kmotr pokrteny byt musí -on by mel byt ten, kdo bude rádcem a průvodcem ve vire. 🙂

@ivi88 on by měl rodičům pomáhat a je jakoby jedním z "garantů", protože děti se křtí jen díky tomu, že se za jejich výchovu někdo zaručí.
My jsme to měli taky snadné, ale protože jsme věřící oba, svatbu v kostele jsme měli, takže u prvního křtu jsme měli jedno sezení ohledně průběhu, a u druhého vůbec nic. Počítalo se s tím že všechno víme.
Jinak hodně záleží na každém faráři, kolik podmínek bude chtít, jak moc bude chtít ustoupit.

@meor Zrovna minulý týden jsme křtili dceru, já jsem pokřtěná (a biřmovaná), manžel není. Je to hodně individuální farnost od farnosti, u nás nevadilo ani to, že nejsme sezdáni církevně. Můj strýc si (někde jinde) nechal dokonce pokřtít děcko, které si upletl se studentkou ještě v době, kdy byl ženatý s mou tetou, takže ty hranice jsou opravdu hodně volné a záleží na knězi. Sezení jsme absolvovali dvě, jáhen mluvil velmi vstřícně a s ohledem na to, že muž není pokřtěný. Dokonce i při samotném obřadu může slib vést dítě k víře vyslovit jen pokřtěný rodič, nepokřtěný může mlčet. Opravdu povinné je jen to, aby kmotr/kmotři byli pokřtění v řk církvi a zajistit bílou roušku a svíci, což je často úlohou kmotrů.

Nerozumím otázce, na kolik to tak vyjde. Kostelu se nic neplatí, i když je fajn poskytnout nějaký finanční dar, ale povinné to není.

A souhlasím s @andelka, že dělat křest pro křest je přinejmenším zvláštní, a pokud vy nemáte v úmyslu dítě vést k víře, možná by bylo lepší ho nechat, ať se pro křest rozhodne v dospělosti.

@jamia jo, to zní logicky, nevěřící rodič vlastně jen dává jakoby souhlas že nebude výchově bránit. Smíšených párů je dneska docela dost a mělo by se vycházet vstříc věřícímu partnerovi (pro něj může být hodně zásadní aby jeho dítě bylo pokřtěné).
Ono v církvi není úplně jednota. Jedna strana předpokládá, že už samotná žádost o křest je plus a pozitivum, a že křtem se zasadí semínko, které může být základem pro růst víry (třeba i v těch rodičích). Druhá zas trvá na tom, že křest se nemá dávat plošně, ale že křtít se má tam, kde lze očekávat že dítě bude ve víře vychováváno, tam, kde i život rodičů tomu nasvědčuje (viz. někde se trvá na církevním sňatku). Nakonec každý si to musí rozmyslet sám, z jakého důvodu křest žádá, zda je dost "legitimní" a správný. to už je na svědomí každého člověka.

@andelka To jsi napsala moc hezky.

Moc to řešíte... 😉
otázka zněla co je k tomu obecně potřeba, né moralizující výklady, kdo je křtu hoden a kdo nee..
Ale i přez to děkuji za odpovědi.. 😉

Mám křtěné obě děti a to navíc nemanželské, Manžel křtěný je já ne. Každý farář každá církev má své požadavky, pokud je vám jedno vyznání nebude problém třeba evangelíci Vám dítko pokřtí bez problémů v římskokatolické to bývá těžší. My našli velmi tolerantního římskokatolického faráře takže nám stačilo že byl křtěný manžel a svědek byl pokřtěný.

jinak já tedy chápu když někdo křtí dítě a sám je nevěřící protože tím dává dítěti možnost volby. Já mám rodiče nevěřící ale sama věřící jsem, nenechali mě v dětství pokřtít k víře mě vedla jen babička při občasných návštěvách, v dospělosti už sice není nemožný ale ani zrovna snadný nechat se pokřtít, biřmovat a atd. Jsem pro nechat dítě pokřtít, podat mu veškeré informace a nechat ho ať se rozhodne samo, nenutit k víře ale ani mu ji nevymlouvat, takže já křtění dítka nevěřícíma rodičema považuji naopak za rozumné a velkorysé

@meor My křtili před třemi týdny... Já křtěná nejsem, partner ano, nejsme ani sezdáni. Náš farář je v tomto poměrně tolerantní, nicméně se ptal na důvod křtu a jestli je nějaký závažný důvod, proč nejsme sezdáni (pochopitelně žádný není, partner je svobodný, já rozvedená). Dceru nám pokřtil bez problémů. Kmotra i kmotr jsou křtění i biřmovaní. Za křest se nic neplatí, můžeš ale dát samozřejmě nějaký dar kostelu, to je ovšem záležitost dobrovolná.

K těm věcem okolo - mimo jiné slibuješ, že budeš vést dítě k víře. Já, ač nejsem příslušnicí žádné církve, jsem ale co se těchto slibů týče poměrně zodpovědná - pro mne nemá ten slib cenu tu, že něco odkývu a myslím si svoje. Kdybych taková byla, souhlas ke křtu bych nedala a nechala to na dceři, až vyroste a bude se umět rozhodnout sama. I slib daný církvi má nějakou váhu, alespoň pro mne. A paradoxně jsem na tom s životem dle Božích přikázání líp než partner, který pochází z věřící rodiny, do kostela ale pravidelně nechodí.

@meor obecně je potřeba třeba právě ta morálka. Křest není zboží. Jedno nelze brát bez druhého (forma, podmínky a význam).

@denyzuza06 v dospělosti je pokřtění stejně snadné jako v dětství, jen to co by měli vědět dospělí, k čemu se zavazují, musí vědět ten kdo křest žádá. Sama jsem křtěná v dospělosti a jsem ráda, protože věřící rodinu nemám, nikdo mě k ničemu moc nevedl, jen tak zběžně okrajově. Děti pokřtěné mám, protože to byla už jiná situace. Jsem pro, aby se děti křtily tam, kde je má k víře kdo vést, kdo jim ji zprostředkovat, ideálně živou víru, praktickou.
Křest jenom jako že to chce babička, nebo že je to tradice, nebo nevim z jakého jiného důvodu než je víra v Boha, mi přijde jako svatokrádež. Minimálně o svědomí a morálce to je, a zodpovědnosti. Ale to si každý musí vyřešit sám u sebe.

@denyzuza06 Já myslela, že rodiče slibují zajistit křesťanskou výchovu. Což asi neznamená to, co popisuješ. Znamená to dvě modlitby denně, jednou týdně do kostela, účast v komunitě dané fary atd. Proč nechat dítě pokřtít, když to nechci dodržet?

V čem je složité nechat se pokřtít v dospělosti?

@marketa233 Taky by mne zajímalo, v čem je to složité, nechat se pokřtít v dospělosti. Sama v tom žádnou složitost nevidím, vše je stejné, jen se v dospělosti člověk rozhoduje sám za sebe. Ostatně ani u starších dětí to není problém, moje starší dcera zvažuje, že by se chtěla nechat pokřtít, je jí 11 let a jak se vyjádřil náš farář, ani u ní by to problém nebyl, vždyť už umí říct, co by chtěla a co si myslí.

😀 😀 😀 neřešte tu prosím, kdo je hoden křtu a kdo nee.. Nebo kdo by křtěný být neměl a podobně..
je to v tomhle případě bezpředmětné.. 🙂
Zajmal sem se o okolnosti, nežádal sem poučení, rozhřešení či dokonce obvinění ze svatokrádeže.. 🙂
Vaše názory jsou jistě poučné, minimálně některé, ale samotné rozhodnutí prosím nechte nanás.. 😉

Děkuji všem za "plodnou" účast v debatě, nu a přeji hezký den.. 🙂

@meor je potřeba oslovit faráře, že chcete mít křest, mít kmotra, křestní roušku a křestní svici.

@meor Je to diskuse, tudíž nevidím důvod, proč by tu nemohl každý vyjádřit svůj názor. Stejně ve vašem případě finální rozhodnutí bude na faráři, jestli vám dítě pokřtí nebo ne, takže ani to, jak se usmyslíte doma vy, není tolik podstatné.

@marketa233 pro mě víra teda rozhodně neznamena každej den se modlit a stejně tak si nemyslím že v kostele mám k bohu blíž a proto tam budu každou neděli chodit a nutit k tomu i své děti a už vůbec si nemyslím že moje špatné chování a hříchy smaže odpustka do kasičky a pár modliteb jako to běžně církev už staletí praktikuje, to je všechno pokrytectví a stádovistost se kterou já nechci mít nic společného.
Považuji přikázání za jakýsi kodex slušného chování, věřím že vše co člověk udělá se mu stejně vrátí nebo-li na boží mlýny, věřím že někdo at bůh nebo osud na nás dává pozor a má rád své ovečky které žijí slušně a věřím že ten někdo je jen jeden a je všude kolem nás. To je moje víra, nechci se braříčkovat s žádnou konkrtní církví a stejně tak to předávám svým dětem, jak se oni rozhodnou v budoucnu záleží na nich, jestli převezmou moje hodnoty nebo si vyberou nějakou konkrétní církev je jen a jen na nich, každopádně jim nehodlám zatajovat ani druhou stranu církve.....viz čarodějnické procesy, nemorálnost odpustek, fanatismus některých náboženství vedoucí k válkám
a co se pokřtění v dospělosti týká jde především o náročnost časovou, nepochybuju že církev by mi spokřtěním vyhověla

@marketa233 jo a já při křtu neslíbila zajistit křestanskou výchovu ale vést dítě k víře to jsou dle mě dvě dost rozdílné věci

@denyzuza06 S částí příspěvku souhlasím, v řadě věcí to mám podobné. Až na to, že křtem to dítě vstupuje do té konkrétní církve (i když je pravda, že některé církve křesťanský křest uznávají). Proto jsem toho názoru, že když nebudu vést dítě k víře té konkrétní církve, tak nemá smysl ho tam nechat křtít a vyčkat, až bude schopno se samo rozhodnout, jestli chce do církve vstoupit a pokud ano, tak do jaké.

@denyzuza06 Máme asi podobný pohled na víru. Jen mi přijde zvláštní žádat křest od církve, se kterou se nechci bratříčkovat. Co je pak důvodem pro křest? Bez křtu nemohu vést dítě k víře? Nebo se mu bude bez křtu hůř žít?

@somalicats já tedy nevím podrobnosti ale tuším že konvertovat k jiné církvi není problém, sestřenka v dospělosti konvertovala takže možné to určitě bude. Neřeším která církev mé dítě příjme protože Bůh je jeden jediný a křest pokud se nepletu je z důvodu přijetí dítěte do království nebeského což předpokládám taky bude jedno a co si o tom myslí takzvaní sluhové boží je mi upřímně jedno, jde o pocit a přesvědčení.

@marketa233 To je právě to. Pokud by křest byl jen vyjádřením toho, že chci a budu vést dítě nějakým způsobem k jakékoli víře, tak fajn. To ale křest přece vůbec není. Je mi jasné, že každý to má nastavené jinak, ale já nikdy neslibuju nic, co vím, že plnit nebudu nebo co splnit nedokážu. Proto není moje starší dcera pokřtěná - můj bývalý manžel je z ateistické rodiny a já kolem sebe neměla nikoho, o kom jsem věděla, že by mi s tímto dokázal pomoci, sama jsem k víře vedená svou rodinou nikdy nebyla. Nyní je situace jiná, v naší farnosti se koná pravidelně celá řada akcí pro rodiny s dětmi včetně vyhrazených mší pro rodiny s dětmi, takže tady vím, že na ten úkol sama nebudu, i kdyby selhal partner.

@marketa233 já nechci k žádné církvi a jaksi nezávislí faráři ještě neexistuji takže proto jsem nechala děti pokřtít v církvi ve které jsem nechala pokřtít. Samozřejmě že vést k víře lze i bez křtu, nutnost to není ale nevím jak přesně to vysvětlit, je to pro mě takový začátek cesty, takové slavnostní přijetí dítěte, seznámení s bohem, představení dítka, prostě mi příjde že to k životu patří stejně jako důstojný pohřeb a proto pro svůj dobrý pocit jsem si nechala děti pokřtít

@denyzuza06 Právěže křest je především uvedení dítěte do církve a jeho přijetí mezi děti Boží. Jak jsem už psala, není to problém pro některé církve(třeba evangelickou, je-li jedinec pokřtěn v církvi římskokatolické), pro jiná vyznání toto smysl nemá a mají jiná pravidla (i když berou to, že Bůh je jen jeden).

@somalicats já slíbila pouze to že své děti povedu k víře a to dělám, nemám pocit že bych svůj slib nedodržela