Ahoj,
Chtěla bych se zeptat, jestli je tu také někdo kdo setrvává v manželství jen kvůli dětem... S manželem nám to nefunguje už x let. Přesto se nám před 2 rokama narodila dcera kterou oba bezmezně milujeme. Já toužím jít dál, on se rozvádět nechce a vyhrožuje mi, že mi dceru za žádnou cenu nenechá. V tomhle směru je až nebezpečně agresivní. Největší noční můra je pro mě střídavka. Co tak čtu, že soud může přiklepnout i 2 školky apod. Dítě by mělo nesmírný guláš v hlavě a to nemohu dopustit. Jenže já život bez dcery nechci, ať si jí vídá v týdnu a o 1x za 14 dní o víkendu, nebudu dělat žádný problém, i kdyby jí chtěl někdy na dýl na dovolenou apod... Jenže stejně to chce i on, aby byla jen u něj a já jí vídala. Pro mě srdcervoucí. Je fixovaná na mě. Já jí od narození krmím, přebaluju, uspávám, hraju si s ní, beru jí ven, vymýšlím aktivity, utěšuju při nemoci. Manžel o nic z toho nikdy neměl zájem, nejevil aktivitu sám od sebe. Spíš ho to obtěžovalo, on přeci chodí do práce a pak má mít klid... Jenže tohle u soudu nijak nedokážu... Tak proto přemýšlím jestli není lepší to v tom vztahu přetrpět, než abych osud dcery svěřila do rukou soudu, který očividně nejedná v zájmu dítěte... Děkuji za vhledy a zkušenosti.
Jak ti jako nenecha dceru?Mozna si nevsiml,ze dite neni jeho majetek?Pokud se nedomluvite tak styk urci soud ale silne pochybuju,ze by diteti naridil navstevovat 2 ruzne skolky,to by v tom jednak dite melo gulas,je to financne narocne a myslim,ze to ani nejde,aby dite bylo zapsane do dvou skolek zaroven ne?
@zelenaesmolda je to pár dní, co soud přiklepl dvě základní školy do střídavé péče jednomu rozvedenému páru. Otec bydlí asi 100 km od místa bydliště matky dítěte a budou mít střídavku.
@leilinka1234
Tak to je mazec,chudaci decka.
Proč je střídavka můra? Asi proto že se možná nejste schopni domluvit? Pokud byste zvládli se domluvit v zájmu dítěte, tak může střídavka (nebo společná péče) v pohodě fungovat, akorát oba byste museli dělat různé kompromisy. Jeden z nich je třeba i umožnit dítěti chodit do jedné furt té stejné školy. Pokud se domluvit na společném fungování nedokážete, pak má hlavní slovo soud. A pak chápu, že vše už bude špatně, protože soud něco určí podle svého a nebude to stát na vaší vzájemné domluvě.
Osobně bych si tu situaci asi chtěla sama pro sebe zpracovat s různými terapeuty nebo psychology a pak, až za nějaký čas, dělat závěry. Každý si musí najít tu svojí cestu.
Mám v okolí několik případů, již s většími dětmi. V jednom se péče celá postupně překlopila z výlučné péče matky (otec víkendy) do společné péče nebo asi nepravidelné střídavky a nakonec je to obráceně. Kluci jsou u otce a na víkendy jezdí za maminkou, která se odstěhovala daleko z důvodu péče o rodiče. Asi to pro ní bylo hodně těžké, ale nemyslím si že to je špatné. Klukům zůstali kamarádi i škola.
Druhý případ je že matka zůstává s otcem dětí stále ve stejném baráku , přestože spolu vlastně skoro vůbec nemluví, nekomunikují vlastně o ničem než o nutném vyzvedávání a převážení dětí. Ten to model mi nepřijde moc zdravý. Ani pro ženu a ani pro ty děti. Všichni se tváří v pohodě, ale do hlavy jim nikdo nevidí...
@konidana
Me se treba libi model kdy se stridaji rodice u deti,ne deti u rodicu.
@zelenaesmolda to jde jen málokde. A mnohdy to ani dětem nevyhovuje. Znám teda jeden případ, kdy to takhle měli nějakou dobu,a upustili od toho. Děti chtějí žít tam kde rodiče, sdílet jejich život,ne upravenou realitu.
@andelka
Tak pri klasicke stridavce taky neziji tam,kde rodice kdyz mezi nimi neustale pendluji a vlastne nejsou nikde doma.
My jsme se rozcházeli ve věku 2 a 4 roky. Soudy jsou nespolehlivé, tam nikdy nevíš,jak to dopadne. Takže jsme tam šli už s dohodou. Odklepli nám společnou péči. Střídání jsme si určili sami, podle možností nás a potřeb dětí. Teď už hodně let máme takovou asymetrickou střídavku. Všichni jsou spokojení. Ex se naučil hodně věcí,které dřív nedělal.
@zelenaesmolda a kde žijí? V bytě/ domě rodičů. Děti pendlují v každé formě péče, to máš úplně fuk. Že nejsou nikde doma je kec. Jsou. Můžou se líp cítit v jednom domově, ale můžou to stejně vnímat u obou. U nás je doma u mamky a doma u tatky. U tatky jsou sami s ním,u mě mají brášku a otčíma. Velmi dobře to rozlišují a vůbec žádný problém jim to nedělá. Vycházíme všichni dobře, voláme si, řešíme všechno společně. Víc než střídání bydliště ( u nás kluci i rádi bývají u babičky,tam jsou taky jak doma) dělá zle,když spolu rodiče nevychází, nekomunikují, vyřizují si účty přes něj, nepodporují se..Což je peklo v jakékoli formě péče.
@andelka
Tak vam to treba funguje ale kazde dite je jine.Me by to treba strasne stvalo neustale nekde prebihat,necitila bych se nikde doma.A co tak ctu tak to nevyhovovalo spousta detem,ktere ted uz odrostly a zazily ten prvni boom stridavek.
@zelenaesmolda dvě školky normálně jdou a soudy je schvalují. Ne úplně výjimečně. Znám takových případů několik. Dvě školy už většinou neprojdou ( hlavně kvůli tomu,že dnes se ZŠ hodně liší, nejsou stejné osnovy), ale taky se na to nedá spoléhat.
@zelenaesmolda každý dělá jak umí. Stejně blbě můžou vnímat i jinou formu. My bychom to klidně změnili,kdyby děti chtěly,ale zatím nechtějí. Potřebují trávit čas s oběma. Mezi tím si voláme,když potřebují. My ale bydlíme blízko sebe, děti měly vždy stejnou školku, školu, pohybovaly se ve stejném prostředí.
To že nám ( a nejen nám) to funguje píšu právě proto,že ta možnost tu je,a je stejně dobrá.
@andelka
Me to prijde uplne na hlavu kdyz ma dite dve skolky.V zadne se poradne nezacleni kdyz je chvili tam a chvili tam.V kazde skolce jina ucitelka,trosku jiny pristup.A treba moje dite melo strasne tezkou adaptaci ve skolce,neumim si predstavit,ze by musela zvladat skolky dve.Ale jsem rada,ze vam to funguje,je super slyset,ze rodice spolu vychazi i po rozvodu a neresi sve problemy pres deti 🙂
@zelenaesmolda mně to taky přijde na hlavu. Většinou tak rozhodne soud jen proto,že rodiče se na jedné nedomluví a bydlí dál od sebe. Moje jedno taky mělo ( má) těžkou adaptaci, dvě by vůbec nedal. Dvě školy už mi přijde úplně na hlavu ( pracuji ve školství, tak fakt nechápu jak to může fungovat. My name rozdíly i mezi jednotlivými třídami stejného ročníku.)
No nevypadalo to, začátky byly těžké, tu dohodu jsme vymýšleli půl roku,než jsme se vším šli k soudu. I jsme předtím chodili do poradny. Teď fakt vycházíme dobře, i si vstříc. To je podle mě hlavní,aby dětem bylo dobře,i když k rozchodu došlo. Děti máme velmi rozdílné, starší má Adhd, ale vyhovuje jim to oběma.
Díky všem za vhledy. Je prostě šílený že na tu střídavku s možností dvou školek nebo škol soudy přistupují. To podle mě absolutně není v souladu s potřebami dítěte. To to fakt radši vydržím, než abych jí vystavila této možnosti 😥
Dite mate spolecne a je stejne tak tvoje jako jeho. I presto, ze prvni tri roky zivota je zavisle mnohem vice na matce, a to z duvodu, ze je ona ten primarni pecovatel. Chapu, ze ti predstava, ze by mel tvuj muz v peci vasi dceru on, rve srdce. Ale chapu i manzela, ktery to chce za kazdou cenu zvratit, protoze ji ake bezmezne miluje a predstava, ze ji vidi 1x za 14 dni, mu rve srdce uplne stejne jako tobe.
Byt vami, tak zkusim nejprve manzelskou poradnu. Nemusi vam to vyjit, ale mnohdy opravdu pomuze a taky je moznost, ze se do sebe znovu zamilujete.
A kdyz budu mene romanticka, tak v pripade rozvodu predevsim myslete na to dite. Jednou je to bytost, kterou jste spolu zplodili, s tak pro nej udelejte jen to nejlepsi, co je ve vasich silach. Kdyz budete od sebe bydlet kousek, stridava pece neni vubec spatna. Ty si odpocines, budes mit vic volna, muzes v te dobe pracovat, dite bude navstevovat stejne instituce a rodice, ktere potrebuje OBA, bude mit na dosah.
Drzim palce, at to zvladnete.
A vy byste se odstěhovali daleko od sebe?
Tak ať si zkusí teď už pečovat o dítě , když žijete v společne domácnosti .Od snídani ,doktoři ,nákup ,prádlo ,vycházky,maroděni i s práce neschopnosti..pečování ,týden on týden vy, jak to bude mistr zvládat !.Spíš vám chce dělat naschvál.Nahrat si jeho odpověď.
U nas muz taky vyhrozoval. Ze jsem spatna matka, ze by mala rozhodne nemela byt u me. Ze mam na ni spatny vliv. Jsme tri roky od sebe. Zatim bez soudu. Tatinek si sepsal papir o spolecne peci, kde si vsechbo sepsal, jak to ma vypadat. Nakonec mi posila 4000 tis a malou vidi 4x do mesice. Ted v kvetnu ji mel 2x. Kolikrat i vola, ze uz se chce mala vratit ke me. Takze asi tak.... nic se neji tak horke.
Mám brachu který říká, ze kdyby neměli děťátko, tak už ženu vystěhoval, ale nechce aby trpělo dítě, svagrova by bojovala proti němu všemi prostředky, takže říká ze buď se ten vztah usadí nebo počká na školní docházku a ukončí to. Dítě je ještě kojene, 2 roky, samozřejmě vidí jak je zatím závisle na mamince.
Rozvedla jsem se, .. deti 9 a 6 - je to uz rok a pul, ale ja uz nejakou dobu mela partnera a my zili jen jako spolubydlici a resili jen peci kolem detí- doted jsme meli stridavou peci, ja vzdy v mem tydnu jezdila 4x30 km kvuli skole a skolce… ale ja mu nikdy deti brat nechtela..jedeme tyden a tyden.. u nej jsou stale deti “doma”- vyrostly tam…od zari jdou obe deti jiz do skoly tady, kde ted bydlim ja a on je bude mit utery, ctvrtek a ob jeden vikend, plus dle dohody.. je skvely tata.. jen to nevyslo nam dvoum..ted cekam s novym partnerem mimco, jsem v devatem mesici a dokonce on mi pomaha naplanovat vse, aby deti kdyztak byly u nej atd..komunikace se neskutecne zlepsila a rekla bych, ze vsichji sme ted konecne stastni a to hlavne i deti.. on ma take jiz nejakou dobu partnerku
Většinou jsem vždycky pro to se radši rozejít, kdyz už je to blbé, ale tady docela babo, raď. Nejlíp asi fakt tu rodinnou poradnu.
To on nevidí, že je malá fixovaná na Tebe? My s ex se domlouváme podle potřeby a hlavní je u nás zájem dítěte a za to jsem neskutečně vděčná (jemu, osudu, sobě, všem, nevím, to je jedno komu, ale vděčná) 😍
Jsem rok od rozchodu. Ca 3 roky jsem to nejak placala, chodila na terapie snazila jsem se to dat dohromady, ale kdyz ten druhy nechce a jen ceka. Mame spolecnou peci tyden a tyden. Vse 2x. Deti 5 a 8. Uz rikaji doma u obou rodicu. Ja jsem byla ta co odesla. Jako partner nic moc ale jako otec je vyborny. A jak uz tu zaznelo, spoustu veci se naucil a zacal delat az s mym odchodem. Komunikace se vyrazne zlepsila, nikdy nemame problem se vsem domluvit. Nekdy si i rikam jestli jsem udelala dobře. U nas to byl rozchod z rozumu. Za 8 let jsme nic nevybudovali pac partner mel proste svoji hlavu. A to vas ubiji. Za 8 let jsme nedokazali dostavit dum, trochu zrekonstruovat byt (koupelna z 50ler) pritom finance byly. Partner byl sikovny, hodny ale vuci me naprosto neempaticky, nerespektujici nazor..samozrejme jsem je spatne vychovala v urcitych vecech (to mam mimochodem na taliri dodnes). Odnesla bych to zdravím. Jak rikam je to rok a dodnes mam vycitky kvuli detem a dost jsem si pohorsila financne. Po rozchodu nedoslo k fin vyrovnani. Partner at si vse vezmu, nechtela jsem kvuli detem, u nej v byte vyrustaly. Dulezite je s dermi o tom mluvit. Narovinu. Maji stejne skoly, skolky, kamarady. Prestehovala jsem se blizko. I s ex se vidime casto. Preji pevne nervy, dohodnete se, vyjdi partnerovi vstric je stejne rodic jako ty.
U nas to taky x let nefungovalo, zkouseli jsme i manzelskou poradnu a nic. Rozvedli jsme se potom stejne, doklepali jsme to do doby, nez byla mala ve skolce se zajetym rezimem. Ale oproti vam jsme si oba uvedomovali dopad na malou a vse probehlo v klidu. Po rozvodu se dokonce zlepsila i komunikace a musim rict, ze vsechno funguje skvele. Domluva bezproblemova, vyjdeme si vstric, napriklad ted tam dcera bude 9 dni, protoze ja budu pracovne nejake dny pryc. Ex studuje dalkove vysokou, tak ja mu zase vychazim vstric ze upravujeme vikendy dle jeho potreb, kdyz to jde (a vetsinou to jde). Ale chce to hodne komunikovat. Ujasnit si, ze priorita je vase dite a pokud dojde na rozvod, oboustranne se snazit o minimalizaci dopadu. Dobre se to rika, hur bohuzel dela. V okoli mam bohuzel vic tech, kterym toto nedochazi a jsou svym zpusobem zaslepeni vlastnim egem, nez aby se prizpusobili situaci a resili ji jako dospeli lide zodpovedni za nekoho, kdo za jejich problemy nemuze, koho na svet privedli dobrovolne....moc drzim palce, at to zvladnete co nejlepe. Kdyz to neklape, je to spis jen boj o cas, casto stejne smerujici k nevyhnutelnemu. Zit se v tom trvale za me neda.