Zoufalá. Poradíte, prosím?
Potřebovala bych poradit od nestraných lidí. Je mi za par dni mi bude 18, mám přítele už 2 roky, prostě první velká láska..první rok byl úžasný a skvělý ten další už bylo poznat, že už mi nechce projevovat tolik lásky jako dřív..pusu už si nedáváme jen při loučení moc mě to trápí, ale řekl mi, že jsme spolu dlouho a on na tohle moc není. Občas mi ve srandě řekne něco ošklivého, i když jsem mu říkala, že mi to vadí , tak nic nepomohlo. I přesto ale vím že má oči jen pro mě a má mě moc rád. Boužel jsem teď začala chodit do tanečních, kam se mnou nešel a šel tam se mnou nový spolužák..s novým spolužákem jsem si začala až moc rychle rozumnět.. vím že se mu líbím a mě se zase líbí jeho povaha, přesně kdyby takový byl můj přítel , tak jsem spokojená. Nevím co mám dělat a okolí mi radí rozchod s tím že jsem mladá a měla bych dělat i chyby.. nevím co s tím a už jsem vážně zoufalá..
Nezapomeň, pokud se spolužákovi líbíš, na přísloví, že když ptáčka lapají - hezky mu zpívají. To, že je tvůj spolužák podle "tvých představ" neznamená, že za dva roky nebude stejný jak tvůj přítel teď.
Ve tvem veku bych nevyhovujici ukoncila,ano jeste muzes pockat jak se to vyvrbi,ale pokud jsi ve vyhaslem vztahu,tak driv nebo pozdeji to jeden z vas stejne ukoncite...Taky je otazkou,zda nemas premrstene naroky,po letech bude kazdy vztah uz trochu okoukany a nebude to v nem jako na zacatku,ale zase objevis jine hodnoty,stabilutu apod.Nicmene urazet by te partner nemel.
Ja jsem si svoji prvni velkou lasku vzala, predtim jsem mela takove dětské lasky uz v 16 letech jsem ale poznala co to je opravdu milovat a jsme spolu s manzelem uz 13let a opravdu nikdy jsme si neřekli nic ošklivého .. kazdy ma chyby ale ja si vzdy nahlas opakuju jen ty nejlepší vlastnosti kvuli kterému si manzela vazim, abych nikdy nezapomela proc jsem si ho vzala ...takze sama si řekni zda si umis predstavit ze spolu mate rodinu a on se bude umet o vas postarat ..ale pokud si jeho prvni holka bojim se ze on bude chtit poznat vice holek (sexu) a taky znam kluky, co začli byt zli a chovali se špatně schválně, protože se neuměli rozejit a čekali az je holka sama vykopne 😉
Bych se hlavně v 18 vys...kaslala na tenhle babinec a randila s fesakama o sto šest 😉 mazej s ním na rande a na tyhle naše přestárlý mateřský kecy zapomeň, na to máš ještě dost času
@lupinek22 přítel je jinak, ale skvělý opravdu bych možná mohla říct, že takového si přeje snad každá holka, je klidný hodný , chytrý, ale vadí mi že není moc společensky a neprojevuje ani moc zájem poznávat moje kamarádky a rodinu :( to samé ty taneční mrzelo mě to od nej asi nejvíc, že mě v tom tak nechal , taky mě nebaví pořad za nej rozhodovat :/ má už 20 tak bych čekala že bude mít i vlastní hlavu
Chápu tě, že po dvou letech vztahu ti je líto se s přítelem rozejít. Ono to, že je ti teprve 18 zase neznamená, že nemůžeš udělat osudovou chybu. Mě se přibližně v tvých letech kdysi stalo něco podobného. Ale rozum vítězil, vysvětlila jsem svému nápadníkovi, že mám už delší dobu vztah a nemůžu to skončit ze dne na den, ať mi dá nějakou dobu na rozmyšlenou, no a stalo se, že když jsem ho trochu poznala blíž, tak se mě povahově vůbec nezamlouval a zamilovanost byla tatam. A s tehdejším přítelem jsme už skoro 20 let manželé. A jsem neskutečně ráda, že jsem tehdy obstála a neudělala unáhlené rozhodnutí. Přeju hodně štěstí ♥️
Tak v 18-ti jsem rozhodně neměla jen jednoho frajera..... 😀 Neblázni, v tomhle věku máš žít pro lásku a pro zábavu a ne pro nějakej vyčpělej vztah.
Já jsem s mým mužem od 18, takže 16 let a je krásné znát se takhle od "raného mládi" 🙂 Máme spoustu společných přátel, známe se jako svoje boty, známe historii našich rodin a jsem za to ráda. Taky nebyl zpočátku úplně společenský, dodneška, když se vysloví slovo "oslava a dort", tak je z toho na nervy 😀 Zpočátku chtěl taky trávit čas jen se mnou, já zase byla více společenská a chtěla jsem trávit čas jak s ním, tak i s partou okolo nás. Byly to trošku boje, ale překonali jsme to a doladili k dokonalosti 😉
Takže pokud je to muž, se kterým si dokážeš představit budoucnost, rodinu, celý život, tak partnera na tančení si nechej spolužáka (a trošku si užij to, že se někomu dalšímu taky líbíš, ono ti to dodá na půvabu a všimne si toho i ten tvůj přítel 😉 ), ale jako životního partnera si ponech toho původního.
Pokud seš si nejistá a myslíš si, že to do budoucna nevypadá nadějně, promluv si s ním. Hlavně spolu MLUVTE. Fakt mluvte. Jak psaly holky, on ten kamarád ty mouchy bude mít totiž časem taky 🙂 Takže si dej plusy mínusy a v žádném případě nedělej ukvapené závěry. Těch kluků, kteří tě zaujmou (které ty zaujmeš) ještě v životě pár bude, hlava bude zamotaná, ojéééva, však uvidíš 🙂 Otázkou je, jestli nevyměníš kvalitu za kvantitu... 🙂
@lupinek22 Ty potřebuješ projevy lásky slovně a doteky, on tu potřebu nemá, respektive ji má mnohem menší.
a)Zůstaneš s ním a budeš trpět, protože ty to ke spokojenosti potřebuješ.
b)Zůstaneš s ním a smíříš se s tím, že nedává najevo lásku.
c)Najdeš si někoho, kdo ti dopřeje projevy lásky.
Přijde mi, že po roce opadly růžové brýle. Já bych ho v 18 pustila k vodě, teda já bych takového partnera pustila k vodě i 28, protože pokud já řeknu, že potřebuji slyšet hezké věci, chci pusu jen tak a on mi řekne, že na to není a není tam ani snaha ke kompromisu, tak by mě to v dlouhodobém horizontu sžíralo a já bych se trápila.
Vadilo by mi, že mi říká ošklivé věci, byť i jenom ze srandy. My sice máme s mužem mezi sebou poměrně drsný humor, ale dáváme si pozor, abychom toho druhého nezranili, hranice je tenká.
S přítelem bych si promluvila ještě jednou, řekni mu, co se ti nelíbí, že to je pro tebe důležitý a pokud by se nezměnilo vůbec nic, tak máš jasno. Kamaráda zatím víc poznej, buď otevřená a uvidíš. Přesně jak tu bylo řečeno, seš mladá koukej si užívat.
Ale jednu radu do života ti přece jen dám. Mysli hlavně na sebe, pokud nejsi na 100% spokojená, nesmiř se s tím a při výběru partnera tohle platí dvojnásob.😉
Asi bych se na tvém místě neukvapovala v rozhodnutí....dala bych tomu ještě nějaký čas 🙂
@lupinek22 určitě tomu nechám ještě nějaký ten týden a uvidím, alespoň se s tím sama vnitřně srovnám a bude to pak jednodušší, s panem tanečníkem jsme jen kamarádi a tak to i zůstane minimálně půl roku, jak to dopadne jakkoliv nejdřív ho potřebuju poznat cítím v něm sympati a chová se rozumné a všechno chápe sám mi řekl, že by se nikdy do vztahu nepletl sice si občas ve škole nemůže pomoct nebo mi napíše stupidní otázku jestli třeba něco píšeme a tak , ale zatím mi to přijde takové roztomilé
Dala bych vsemu jeste nejaky cas...nemusis delat ukvapena rozhodnuti. Muzas jeste popremyslet.
Kazdy mame "mouchy" - tvuj pritel je ma a ma je i tvuj spoluzak (jen jsi je jeste nepoznala). Jde jen o to, jake mouchy jsme ochotni akceptovat a jake ne.