Dobrý večer,
zajímala by mě takova věc 🙂 už víckrát jsem slyšela, že vztah mezi partnery fungoval před svatbou lépe než po svatbě. Mate někdo zkušenost? A čím to je? Mám v okolí skoro samé nesezdane páry a ve většině případů je to z toho důvodu že nechce ženit muž. Je to proto, že se obává co se vztahem a ženou stane po svatbě? Vysvětlí mi to někdo zkušenější ? Díky 🙂
@ruzenka95 ahoj🙂 s manželem jsme spolu celkem 6 let z toho 3 roky manželé, u nás se nic nezměnilo a pokud ano tak spíše ze se vztah více upevnil. Bereme to jako závazek🙂 možná to tak lidem připadá, protože čím jsou spolu dva lidi déle, tím možná vztah “ochlazuje”, a proto je potřeba si jej stále opecovavat. Ale to pal nezáleží jestli jako manžele nebo partneři . Takový je muj názor☺️
Znám i páry co měli svatbu z lásky a po svatbě se to mezi nimi pokazilo (otázka je, jestli by se to ne pokazilo i bez svatby zejo 🙂 ) ...
Pokud změnilo tak spíš k lepšímu. Pro mě spíš ne, manžel to vnímá víc a je víc spokojený a šťastný 🙂. Obecně je to takové klidnější prostě 🙂). Spíš děti většinou pak ten vztah hodně naruší, ale to už je pak na každém... většinou lidi co se rozvádějí, aspoň v mém okolí, tak se nikdy neměli brát. Měli problémy už předtím a jen si to nepřipouštěli. Svatba nic nemění... jsou někteří chlapi, kterým pak rupne v bedně. Najednou se leknou, že jako tohle do konce života a začnou bláznit a podvádět. To ale není svatbou, ale tím že jsou to idioti. Některé ženy se zase přestanou snažit, často pak mají děti a na partnera úplně kašlou. To není o svatbě, ale o lidech. Pokud muž řekne, že se nechce ženit, protože by se něco změnilo, tak lže. Možná vědomě, možná nevědomě.
@ruzenka95 ono je to tak, že vztah se pořád mění. I lidé se pořád mění. I situace. Všechno. Bez ohledu na svatbu. Někdo je natolik silný, aby to dal, někdo ne. Ono se zdá, že vztahy bez svatby fungují lip, ale myslím, že je to tak, že nesezdaný nefungující pár se prostě rozpadne velmi rychle, sezdaní bojují déle a tak se zdá, že je víc nefungujících manželství než nesezdaných vztahů.
Ahoj, my jsme s manželem spolu 4 roky a manželé rok. Po svatbě se náš vztah ještě více upevnil. Bereme to tak že už k sobě oficiálně patříme a jsme rodina. A to se nám 3 měsíce po svatbě narodil syn. I přes všechny starosti k sobě mame blíž a mnohem více si vážíme společných chvil jen ve dvou. Myslím že vždy zaleží na tom jaky vztah je před svatbou. Pokud si někdo myslí že nefungujíci vztah slepí svatbou, tak to pak určitě fungovat nebude. Pokud se ale dva milují a ve vztahu je vše v pořádku, tak není duvod aby to pak nefungovalo. To že se vztah třeba pak po páe letech od svatby rozpadne ve většině připadů se svatbou nijak nesouvisí.
@ruzenka95 Proč by se chlap chtěl ženit? Většina nechce, protože je to pro ně v podstatě nevýhodný :D Výhodný je to pro ženu (i s ohledem na mateřskou, rodičák, že odejde z práce). Osobně bych dítě bez svatby nechtěla. A jinak náš vztah se po svatbě spíš zlepšil, ale nebylo to svatbou, to je jeden den. Asi spíš věkem a zkušenostma.
My jsme spolu asi pět a půl roku, od loňského května manželé. Jelikož jsme se seznámili když mě bylo 26 a manželovi 31, nebylo na co čekat a brzy jsme spolu začali bydlet. Každý už jsme měli něco za sebou. Brali jsme se z lásky a náš vztah se naopak spíš upevnil. Teď čekáme první miminko. Uvidíme, co bude dál. Ale věřím, ze by to mohlo vydržet. Dostatečně spolu mluvíme, navzájem se podporujeme ve svých profesích, máme nějaké společné zájmy ...
Rekla bych, ze v beznych vecech se nezmenil, ale je pravda, ze od svatby jsem nedostala darek ani k narozeninam ani k vanocum. Jsme spolu 8 let, z toho rok manzele. Coz podle me souvisi s tim, jak uz nekdo psal, ze se partneri po svatbe prestanou snazit... Obecna pravda to neni, ale myslim, ze se to stava.
A ano, máš vztah se změnil, pár let po svatbě bylo nejúžasnejších, věděli jsme, že jsme tu jen jeden pro druhého a strašně si to užívali. Další léta byla nejúžasnější našimi dětmi, i když vztah už dá trochu práci. Někdy to sklouzne jen k výměně info o dětech a hádkám o domácích pracech, ale protože se prostě máme rádi, tak si to většinou vyřikáme a i když je to práce, pořád je to nejlepší chlap mého života a měnit se nebudem ;) Vzali jsme se na doživotí a oba makáme na tom, abychom spolu byli šťastní...
Podle mě se nezmění v tom smyslu ze žena je hysterka nebo muž lituje.... pokud je to zdravy vztah tak svatba je dalším krokem na cestě, a s přístupem nejsme ani jeden ve vězení ale chováme se k sobě s úctou a respektem a vyznavame dal stejne názory jako před svatbou, nečekáme ze se muž žení apod není důvod se obávat.
Pokud to je vztah nezdravy tak samozřejmě to vyústí v problémy které by byly i tak...
Hlavně by se občas ženy měly chytnout za nos a chovat se normálně - aby si hlad neřekl ze se svatbou neudělal chybu....proste žádné velké zmeny v tom smyslu aby bylo doma peklo nátlak apod ale myslím ze když jsou oba inteligentní tak k tomu nedojde
nezměnilo, ale ani svatba ani jiny papir, slib nebo smlouva nezaruči jak se vztah bude vyvijet. Problemy co jsem videla nastavaj spis u paru, kteri svatbu moc "žrali" a stresovali se ji samotnou.
Tak jsem si za zavzpomínala ❤ Podobnou otázku nám někdo položil rok od svatby tak přidávám na snímku a i tři roky od svatby to vidím stejně. Svatba sama o sobě nic není. Důležité je, jak pak oba vnímají manželství. Pro mě je otázkou rodiny, vzájemné odpovědnosti jeden za druhého, za děti. Více vztah změní děti, ne jeho kvalitu, ale jeho dynamiku, promění se role.
No a proč se dneska muži nemají potřebu ženit? Trochu je podezřívám, že je to pro ně pohodlne. Od ženy dostanou všechno a bez závazku tak proč by to dělali?
Manžel se mi před svatbou taky svěřil s obavou, že to může mít na náš vztah negativní dopad (má kamarády, kteří nemají šťastné manželství, tak to do něj trošku hustili), ale nakonec jsme se shodli na tom, že pokud se to má pokazit, pokazí se to i bez svatby, pokud se to pokazit nemá, ani svatba s tím nepohne. Pokud můžu říct za sebe, tak svatba jako taková na náš vztah vliv neměla žádný. Samozřejmě, že vztah se sám nějak vyvíjí a mění, ale nejsou to žádné zásadní změny ze dne na den. Za tu dobu, co jsme s mužem spolu, můžu určit jen dva zásadní momenty, které měly samy o sobě na vztah a jeho podobu větší vliv - prvním bylo sestěhování se (jakmile jsme spolu začli žít, bylo to prostě už o něčem jiném, než jen randění) a druhým bylo narození prvního dítěte.
Nemyslím si, že se změnil ale lidé se mění věkem, mění názory.....
No zeptala jsem se schválně manžela ( ten to bere s humorem, že) prý se změnil. A já a jak? Už ti nemusím říkat,bude tě miluji, aby jsi mi uvařila .
Manžel vaří a že mě se milujeme si říkáme stále 🙂.
Vztah ať se svatbou nebo bez se mění a buď k horšímu nebo lepšímu .
Před svatbou jste zamilovaní pořád na ni čekáte a pak nastane bum sundali vam růžové brýle ( toto nastane i bez svatby - dřív nebo později) a záleží jak vaše láska je silná zda to byla jen zamilovanost / poblouznění nebo něco víc 🙂
Můj muž váhal, než mě požádal o ruku. Když to udělal, byla jsem šťastná. Ale pak jsem váhala já a sama v sobě si ujasňovala, jestli tohle opravdu chci na celý život. Oba jsme ten závazek vnímali opravdově. Jsme spolu deset let, šest let manželé. Zvlášť ze začátku po svatbě jsem silněji cítila podporu a sounáležitost. Jestli se to takhle dá říct. Teď už si to jinak neumím představit 🙂.
@ruzenka95 ahoja, nam se vztah po svatbe zmenil, ale v dobrem. Jeste vice se prohloubil a dostal jiny rozmer. Stali jsme se rodinou. Dalsi rozmer pak prisel s detmi. Mame za mesic pet let od svatby a rekla bych, ze jsme pevni jako skala 🙂
Znám pár, který se po 19ti letech vztahu vzal a 4 měsíce po svatbě už byli od sebe, za 9 měsíců byli rozvedení. Vztah byl celou dobu bezdetny.
My se vzali vloni po cca 6 letém vztahu a žádná změna se nekoná. Manžel měl předtím taky takové kecy jak se po svatbě všechno po...
Inu řekla jsem mu, že moje děti se budou jmenovat stejně jako já, tak ať se podle toho zařídí 🙂
Je nám pořád stejně dobře, teď čekáme prvního prcka.
Líbí se mi, jak se lidé ohánějí tím, jaký je to závazek, přitom manželství je tak snadno zvratitelné. Zato do rodičovství hodně lidí skáče po hlavě a po pár měsících vztahu a toto už nikdy zpět vzít nemohou.
To je na povaze obou dvou. Když má žena nebo muž pocit že po svatbě mu ten druhy "jakoby patří " tak se po svatbě jejich chování mění k horšímu. Pokud oba svatbu berou jen jako krásné pouto jejich vztahu tak to vztahu jen prospěje 💑
Máme po svatbě 4 roky, celkem jsme spolu 7 let. Nic se nezměnilo a to jsem se vdávala v 18 🙂 Dceři (plánované) teď bude 7 měsíců, ani s jejím příchodem se nic nezměnilo...
Asi to nejde říct obecně, ale u nás po svatbě vše jako před ní.
Změna nastala spíš s příchodem syna, který byl jako miminko náročný, nespal, plakal a já pořád sama doma, nic jsem nezvládala jako předtím. No a teď je synovi 13 měsíců a začali jsme svépomocí stavět. Takže se denně hádáme, manžel když není v práci tak je na stavbě a já jsem opět na vše sama, neumyje si po sobě ani lžičku. Je mi z toho hrozně smutno, protože se ke mně chová občas asi jako ke kusu, který musí všechno udělat a vydržet, protože ON staví a vydělává a já jsem JEN doma s děckem.
@ilonne Tak hlavně finančně, když musím odejít kvůli dětem z práce a radikálně se mi sníží příjem a třeba už nikdy s kariérou nenavážu tam, kde jsem byla, tak mám plný právo na půlku partnerových peněz. Blbý teda je, že v českým právu se do toho spousta věcí nezapočítává, ale i tak. Plus prostě je těžší odejít od sebe, lehčí vymoct alimenty atd. atd.
@bayt No pokud je chlap debil tak mas castecne pravdu. Ale s novym OZ jsou prava druha/druzky vyrazne posilena. A pravdu mas i v tom, ze debil se vetsinou zenit nechce. Normalne uvazujici, prumerne inteligentni chlap s tim problem nema. Myslim ani s financemi, ani se svatbou. Btw i tady vidam dost diskuzi, kdy si manzele jedou kazdy na vlastnim pisecku. A naproti tomu nesezdane pary, ktere maji v podstate SJM.
Ve svatbe zadnou zmenu nevidim. Predevcirem jsme oslavali 7 let manzelstvi, celkem jsme spolu skoro 19 let. Zmena nastala s prvnim ditetem, u nas nastesti k jeste lepsimu 😁
Nám se nezměnil, brát jsme se chtěli, z lásky, i když na začátku vztahu se muž ženit už nikdy nechtěl, byl rozvedený.